|
| |
|
| |
|
|
Osvícenská kritika náboženství a její předpoklady
Haasová, Jana ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je především shrnutí myšlenek osvícenských myslitelů Voltaira, Paula Heinricha Dietricha Holbacha, Juliena Offray de La Mettrieho, Denise Diderota a Clauda Adriena Helvétia vzhledem k náboženství. Samozřejmě nelze opomenout uvedení do kontextu doby, které bude konkrétní analýze osvícenských děl předcházet spolu s předpoklady osvícenských myšlenek. Těmito předpoklady se myslí filosofie Johna Locka a René Descarta. Tito, ač myšlenkově velmi odlišní filosofové, se stali inspirací pro celý myšlenkový proud osvícenství. Práce se věnuje také otázce toho, jakým způsobem poznamenali osvícenští filosofové a jejich filosofie myšlení současného člověka.
|
|
|
The epistolary novel genre in german and dutch female writer's works. The example of Sophie von La Roche, Betje Wolff and Aagje Deken.
Vostalová, Milena ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Krol, Ellen Jacoba (oponent)
Předmětem této diplomové práce je žánr románu v dopisech v dílech německých a nizozemských autorek Sophie von La Roche, Betje Wolff a Aagje Deken. Tento prozaický žánr navázal na dřívější románovou tradici a je nerozlučně spjat s epistolární kulturou, sentimentalismem, kultem přátelství a jménem anglického spisovatele Samuela Richardsona. V době společenských změn podmíněných osvícenstvím a jeho filozofií si získal velkou popularitu dobového, zvláště pak ženského publika a stal se nejrozšířenějším prozaickým žánrem druhé poloviny 18. století. Díky svým charakteristickým rysům byl také v době začínající emancipace žen médiem pro vyjádření jejich názorů a pocitů a zároveň žánrem, který ženám spisovatelkám umožnil v širší míře vstoupit na literární scénu. Jádrem této práce je komparativní rozbor a interpretace dvou ve své době nejúspěšnějších románů z pera žen spisovatelek v sousedních, kulturně se navzájem ovlivňujících zemích: první německé profesionální spisovatelky La Roche a jejího románu Geschichte des Fräuleins von Sternheim a nizozemské autorské dvojice Wolff a Deken a jejich společné Historie van mejuffrouw Sara Burgerhart.
|
|
| |
|
|
Svobodné zednářství v průběhu dějin
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předkládaná práce se zabývá historickým vývojem a fungováním bratrstva svobodných zednářů. Na základě dostupné literatury se tato práce snaží o shrnutí mýtické, ale zejména novověké historie po roce 1717. Je kladen důraz na vývoj anglického a francouzského zednářství, ale krátce seznamuje čtenáře i se situací v jiných evropských zemích a Americe. Dále se práce zabývá zednářskou symbolikou, která je neoddělitelnou součástí tohoto bratrstva, a nelze bez ní jejich fungování dostatečně pochopit. Důležitou kapitolou jsou i zasvěcovací ceremoniály a rituály, které dokreslují celkovou představu o svobodných zednářích. V závěru práce je uvedena analýza vztahu bratrstva a církve v historickém kontextu či postavení žen mezi zednáři. Práce je ukončena rozborem toho, jak současná společnost zednáře vnímá.
|
|
|
Osvícenství na Apeninském poloostrově na příkladu Cesare Beccarii a Antonia Genovesiho
Argalášová, Marta ; Helan, Pavel (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je osvícenství na Apeninském poloostrově. Její úvodní část se zaměřuje na charakteristiku osvícenství jako hnutí, sleduje jeho počátky, průběh i klíčové osobnosti. Následuje popis situace osmnáctého století a osvícenských reforem, které se uplatnily na území Apeninského poloostrova. V dalších dvou částech se práce zaměřuje na dvě konkrétní osobnosti italského osvícenství, Cesare Beccariu a Antonia Genovesiho, na jejich životy, jejich filozofii a stěžejní díla, a také na jejich vliv na budoucí generaci reformátorů.
|
|
|
Obraz českého dávnověku v historiografii a krásné literatuře 19. století
Futtera, Ladislav ; Šmahelová, Hana (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Práce se soustředí na postihnutí vývojových tendencí zobrazování českého dávnověku v beletrii a jejich pojímání v historiografii. Pojem český dávnověk je zde chápán jako okruh českých pověstí s důrazem na postavu kněžny Libuše. Práce je časově vymezena na straně jedné osvícenskou kritikou Kroniky české Václava Hájka z Libočan z pera Gelasia Dobnera a sporem o pravost Rukopisů královédvorského a zelenohorského v 80. letech 19. století na straně druhé. V obou případech se jedná o události, jež měly za následek přehodnocení vztahu k postavám a příběhům českého dávnověku v soudobé společnosti. Po úvodním vymezení problematiky se první kapitola věnuje Dobnerově kritice Hájkovy kroniky, která proměnila vztah k českému dávnověku v historiografii českých zemí, a filosofii Johanna Gottfrieda Herdera, jež otevřela cestu k ustanovení moderních národů na principu jazyka. Národní společenství se následně etablovala právě na základě vlastních dějin a příběhů o vlastním počátku. Následující kapitoly sledují zpracování látek z českého dávnověku v literatuře německé, u autorů německého jazyka z českých zemí a v literatuře české. Pozornost je zaměřena na podobnosti, interakce, rozdíly a vývoj obrazu českého dávnověku v těchto literaturách. Sledována je i cesta k národnímu mýtu u obou jazykových společenstev, jehož...
|
|
|
Herderova filosofie kultury. Herder a německé osvícenství
Bojda, Martin ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Záměrem této práce je podat výklad konceptu kultury v díle jedné z nejvšestrannějších osobností německého osvícenství Johanna Gottfrieda Herdera. Těžiště tohoto konceptu v nové interpretaci historičnosti a bytnosti jazyka jako média poznání, rozumění a komunikace vede ke zkoumání Herderova iniciačního příspěvku filosofii jazyka a vývojovosti jako báze projektu univerzalistické, a zároveň imanentně dějinnostní antropologie. Představena je Herderova integrace osvícenské racionality a klasické metafyziky a její výrazy v estetice i poezii; rekonstruována jsou východiska i příští působení Herderova spojení univerzalistického humanismu s novým vědomím nacionální či sociální určitosti bytí, totiž bytí jako aktivně a svobodně, zároveň však nelibovolně, nýbrž integrovaně osvojovaného. Klíčová slova: Herder, osvícenství, kultura, filosofie jazyka
|
|
|
Osvícenství a jeho vliv na duchovní a národní formování lidí v českých zemích 18. a 19. století
Karasová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o duchovním vývoji směřujícímu k národnímu sebevědomí v době osvícenství v českých zemích od počátku vlády Marie Terezie až do revolučního roku 1848. Osvícenství- evropský fenomén, který je charakteristický změnou myšlení, sebeuvědomováním se, ideou tolerance a emancipace člověka přispěl v důsledku reforem k zásadním společenským, politickým i církevním změnám. Tyto změny vycházejí nejen z filozofických vlivů, ale také z panovnických reforem za doby vlády Marie Terezie a především Josefa II. Tereziánský osvícenský katolicizmus a josefínský reformizmus plně nastartovaly cestu od osvícenství k liberalizmu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.