|
|
Možnosti rekultivace opuštěných lomů
Müller, Tomáš ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Veselý, Adam (oponent)
Narušení krajiny je nedílnou součástí těžby nerostných surovin. Neustálý růst počtu a rozlohy narušených ploch vede ke stále větší nutnosti tyto plochy znovu začlenit do krajiny. Existují různé metody a přístupy, obecně označované pojmem rekultivace, které toto zpětné začlenění umožňují. Hlavními z nich pak jsou technická rekultivace a přirozená ekologická obnova. Tato práce představí jednotlivé kroky, které je nutné v opuštěném lomu provést pro dosažení předem vytyčených cílů, porovná jednotlivé, v praxi využívané metody a přiblíží, jaký potenciál opuštěné plochy mají v kontextu krajiny. Klíčová slova: rekultivace, opuštěné lomy, vápenec, ekologická obnova, sukcese
|
|
|
Vývoj stepních společenstev v rámci rekultivace vápencových výsypek
Turek, Pavel ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Moje bakalářská práce zpracovává pohledy na metody rekultivace a obnovy vápencových výsypek, které jsou z hlediska ekologie velice zajímavé lokality. Ve stručnosti jsem poukázal na negativa a pozitiva jednotlivých používaných metod, jako je rekultivace, která má rychle obnovit vegetační kryt, ale je hodně nákladná a druhy které se na rekultivovaných lokalitách objevují, nejsou zdaleka tolik vzácné jako na stanovištích, které jsou ponechány přirozené sukcesi. Přirozená sukcese přináší nejlepší výsledky, pokud je lokalita v blízkosti zdroje semen. Rekultivované plochy vykazují signifikantně nižší biodiverzitu a oproti přirozené sukcesi ztěžují ochranu vzácných a klíčových druhů. Abychom se tomuto vyhnuli, můžeme spíše než rekultivace v některých případech volit drobnější zásahy, a tyto zásahy dělat citlivě a při maximálním možném pochopení principu sukcese. Zmínil jsem se o důležitých faktorech, jako jsou mikroklima, půdní podmínky a zdroj semen, které sukcesi mohou ovlivňovat i o legislativě a zákonu o odpadech, které do značné míry souvisí, jakým způsobem v praxi probíhá obnova narušených stanovišť.
|
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Případová studie rekultivace území lomu Silvestr na Sokolovsku, aneb cesta z lomu na golf
Barteková, Petra ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Říha, Martin (oponent)
V diplomové práci se zabývám problematikou zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů v rámci rekultivačních činností. Jako výzkumnou lokalitu jsem si zvolila území bývalého lomu Silvestr u obce Dolní Rychnov, která byla rekultivační činností přeměněna z výsypky bývalého lomu na osmnáctijamkový golfový areál a areál lesoparku se sportovně rekreačním zázemím. Diplomová práce se skládá z teoretické části, ve které se blíže seznamujeme se základními pojmy z oblasti rekultivací, s legislativou upravující oblast rekultivací, dále s ochranou přírody, vědním oborem ekologie obnovy a v neposlední řadě se Sokolovskem jako regionem, který má silnou rekultivační tradici. Další částí práce je část metodologická, která popisuje metody praktického výzkumu prováděného jako stěžejní součást této práce. Poslední částí práce je oddíl empirický, v němž je čtenář podrobně seznámen s výsledky provedeného výzkumu. Klíčová slova: rekultivace, povrchová těžba, ekologie obnovy, ochrana přírody, rekultivační stavby, expertní rozhovor, dotazník
|
|
|
Rekultivace na Mostecku a jejich začlenění do výuky základních škol
Boháč, Jiří ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Cílem této práce je charakterizovat oblast Severočeské hnědouhelné pánve, popsat vývoj těžby v ní a následně i vývoj poškozené krajiny a její obnovu po těžbě. V rešeršní části je shrnuta problematika rekultivací, jejích typů a historického vývoje až do současnosti, vše s důrazem na Mostecko, včetně soupisu zaniklých obcí. Následují konkrétní příklady rekultivací provedené v okresu Most. Praktická část si klade za cíl takové zpracování teoretické části do výukového programu, aby tento byl použitelný pro žáky základních škol k pochopení problematiky rekultivací včetně probuzení jejich zájmu o krajinu, ve které žijí, což jsou hlavní důvody k napsání této práce. Vytvořený a následně i opakovaně prováděný výukový program je podrobně popsán a jeho přínos je v praktické části statisticky zpracován. Použité zkratky: SHP - severočeská hnědouhelná pánev SHR - severočeský hnědouhelný revír Klíčová slova: Rekultivace, Hnědouhelná pánev, Výukový program.
|
|
|
Vývoj stepních společenstev v rámci rekultivace vápencových výsypek
Turek, Pavel ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Moje Bakalářská práce zpracovává pohledy na metody rekultivace a obnovy vápencových výsypek. Ve stručnosti jsem poukázal na negativa a pozitiva jednotlivých používaných metod. Zmínil jsem se o legislativě, rezervních fondech a zákonu o odpadech, dále o vzniku vápence, o praktickém využívání a jeho těžbě. V práci je kapitola i o možných proměnné ovlivňující sukcesi na lokalitě a příklady nejčastějších disturbovaných míst vhodných k obnově.
|
|
|
Využití půdní mikrostruktury pro sledování sukcesních změn v bioturbační činnosti půdní fauny na výsypkách po těžbě uhlí
Suchá, Linda ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Práce navazuje na předchozí analýzy změn půdní mikrostruktury při vývoji půd na výsypkách v okolí Sokolova v České republice, využívající metodiku půdních výbrusů. Byla studována struktura půdy ve vrchní vrstvě profilu u dvou chronosekvencí, první byla porostlá spontánní vegetací, druhá rekultivovaná výsadbou olše. Bylo využito porovnání s historickými daty získanými na těchto plochách před 10 lety, proto byla použita stejná metodika (Frouz a kol. 2007b). Nejvýraznějším trendem v časovém vývoji půd pozorovaným jak na základě porovnání výbrusů z různých ploch chronosekvence, tak na základě změn jednotlivých ploch v čase, byl postupný úbytek čistě minerálních struktur a jejich nahrazování strukturami organického původu opadem a jeho fragmenty, exkrementy členovců, exkrementy žížal a kořeny. To názorně demonstruje vysoký podíl biogenních struktur a tím i zásadní podíl organismů na formování vrchní vrstvy půdy, na který upozorňují i další autoři. Klíčová slova:Půdní makrofauna; Půdní mikrostruktura; Půdní výbrusy; Rekultivace; Výsypky; Vývoj půdy; Žížaly
|
|
|
Vývoj chemických a mikrobiálních vlastností půd rekultivovaných a nerekultivovaných travních porostů
Čížková, Barbora ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Cepáková, Šárka (oponent)
Pro úspěšnou obnovu stabilních ekosystémů na výsypkách je potřeba znovuvytvořená plně funkční půda. Výsypkové substráty však často mají nevhodné zrnitostní složení, extrémní pH nebo jsou toxické. Také postrádají důležitou recentní organickou hmotu, která zlepšuje celkovou kvalitu půdy a je proto nezbytná pro vznik kvalitní a úrodné půdy. Proto je obnova ekosystémů na výsypkách zpočátku velmi pomalá. Pro urychlení tohoto procesu byla vynalezena řada rekultivačních opatření - například navážka ornice na výsypkové substráty. Díky přítomné organické hmotě v ornici je vznik půdy rychlejší a mnohdy se svými fyzikálně - chemickými vlastnostmi pak výrazně neliší od vyvinutých půd. Na Velké podkrušnohorské výsypce již byla provedena řada prací na téma vývoje půd, žádná z nich se však netýkala travních porostů. Cílem této práce tedy bylo získat ucelené informace o vývoji chemických a mikrobiálních vlastností půd, které byly rekultivované navážkou ornice a následně zatravněné a porovnat je s vývojem na plochách zarostlých spontánní sukcesí. Bylo zjištěno, že celkový obsah uhlíku roste s časem jen u rekultivovaných ploch a největší nárůst je v hloubce 13-18 cm. Objemová hmotnost klesá s časem u obou chronosekvencí do hloubky 12 cm. Nárůst celkového obsahu dusíku byl pozorován taktéž u obou chronosekvencí, ale...
|
|
|
Ochrana životního prostředí při hornické činnosti
Hřebíček, Michael ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o ochraně životního prostředí při hornické činnosti. Těžba nerostů má výrazné negativní dopady na životní prostředí a tak je zde celospolečenský zájem na minimalizaci těchto negativních jevů. Důležitým prvkem při ochraně životního prostředí je i právní úprava. Tato práce nabízí ucelený pohled na problematiku ochrany životního prostředí při hornické činnosti od prvotní fáze vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů až po závěrečnou fázi sanací a rekultivací. První a druhá kapitola této práce podává stručný úvod do problematiky těžby, vymezuje cíle a podává přehled této diplomové práce, třetí kapitola se zabývá ochranou životního prostředí při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů, čtvrtá a pátá kapitola se zabývají řízením o stanovení dobývacího prostoru a řízením o povolení otvírky, přípravy a dobývání. Šestá kapitola na tyto kapitoly plynule navazuje a analyzuje zajištění ochrany životního prostředí při samotném dobývání ložiska. V předposlední sedmé kapitole rozebírám problematiku sanací a rekultivací a poukazuji na největší nedostatky současné úpravy. V závěru diplomové práce shrnuji celou problematiku diplomové práce.
|
|
|
Bilance biogennich prvků rekultivovalých a nerekultivovaných výsypek
Veselá, Monika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Těžba nerostných surovin vede k devastaci krajiny a cílem rekultivačních snah je proto obnova ekosystémů. Náš výzkum probíhal na hnědouhelných výsypkách Sokolovska, kde jsme porovnávali dvacetileté plochy ponechané spontánní sukcesi a plochy rekultivované olšemi Alnus glutinosa a A. incana. Biomasa a bilance biogenních prvků byla hodnocena pro byliny a dřeviny, zvlášť pro druhy Salix caprea, Populus tremula a Alnus glutionosa. Olše vykazovala signifikantně nejvyšší koncentrace dusíku a uhlíku oproti ostatním dřevinám. Celkové množství biomasy, uhlíku a dusíku pak bylo vyšší na rekultivovaných plochách, zatímco fosfor byl více zastoupen na plochách spontánních. Nejvíce dusíku se akumulovalo v podzemní biomase dřevin, největší množství fosforu bylo v nadzemní biomase dřevin. Dřeviny nerekultivovaných ploch produkovaly více opadu, opad olšových porostů zas vykazoval vyšší koncentraci dusíku. Vyšší hodnoty pro biomasu, uhlík a dusík rekultivovaných ploch byly pravděpodobně dosaženy díky schopnosti olše vázat vzdušný dusík.
|
host ::
RSS.