|
|
Únor 1948 v prezidentské kanceláři
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Úkolem této práce není znovu zmapovat pr b h událostí února roku 1948, ale zam it se na úlohu, kterou v celém mocenském zápase hrála Kancelá prezidenta republiky a prezident Edvard Beneš samotný - jaké pravomoci m l a jakých pák mohl použít k vy ešení nastalé vládní krize. Po stručném úvodu do situace, pro který je nutné se vrátit do doby po skončení druhé sv tové války, si p edstavíme prezidentskou kancelá s jejími odbory i osoby, které v ní pracovaly a pozd ji o únorových událostech vydaly sv dectví. Jedná se v první ad o prezidentova kanclé e Jaromíra Smutného, který krátký čas sloužil i Klementu Gottwaldovi a poté se mu poda ilo uprchnout do zahraničí. Jejich sv dectví bude porovnáno s dostupným sv dectvím dalších osobností politického života té doby. Své vzpomínky sepsali národní socialisté Hubert Ripka, Prokop Drtina a Ota Hora, deník si v té dob psal komunista Bed ich Rattinger, z Kancelá e prezidenta republiky podali sv dectví Jaromír Smutný, Miroslav Jirásek a František Škarvan, z dalších politických osobností stojí za zmínku i velvyslanec Eduard Táborský, švédská p ítelkyn manžel Benešových Amelie Posse-Brázdová či noviná Ferdinand Peroutka. Z archivních materiál bude využito písemností z prezidentova osobního archivu, zpravodajství ýeskoslovenské tiskové kancelá e, bezpečnostních...
|
|
|
Působení Okresního akčního výboru Národní fronty v Brandýse nad Labem po 21. únoru 1948
Sedlmeier, Aleš ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Kubů, Eduard (oponent)
Práce se zabývá činností Okresního akčního výboru Národní fronty v Brandýse nad Labem v letech 1948 až 1950. Především problematice komunistických represí proti opozičně smýšlejícím osobám působících ve veřejném životě, politických stranách nebo spolcích, jakými byl například Sokol. Věnuje se vzniku, struktuře a fungování akčních výborů a jejich poměru k národním výborům. Dále zasahování výborů do hospodářské oblasti nebo parlamentních voleb v roce 1948 ve vztahu k represím akčních výborů.
|
|
|
ANALÝZA PŘEDPOKLADŮ PŘECHODU KE STÁTNÍ PLÁNOVANÉ EKONOMICE V POVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU (1945-1953)
Smetanová, Kateřina ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
Práce je zaměřena na analýzu klíčových předpokladů, které usnadnily přechod ke státní plánované ekonomice v poválečném Československu. V teoretické části analyzuje zejména protektorát Čechy a Morava, který slouží pro snadnější pochopení celé problematiky i důležitých návazností. Těžiště práce spočívá ve zkoumání jednotlivých politických, hospodářských a sociálních faktorů, které předurčily další vývoj. Analýzou těchto předpokladů práce přibližuje okolnosti zvratu v únoru 1948, jehož podstatu je ale třeba hledat mnohem dříve. Práce též skýtá prostor pro tzv. uzavírající období socialistické "transformace" a vyvrcholení počáteční vlny upevňování moci. Poválečné nadšení a ideje se změnily v ideologii, která přetrvala po několik desetiletí. Ve své práci autorka došla k závěru, že únorový převrat nebyl realizován v krátkém časovém sledu, ale byl v celku logickým vyvrcholením předválečných, válečných, poválečných událostí a faktorů, které mu předcházely.
|
|
|
Milada Horáková - konfrontace s dobovým ideálem sovětské ženy
Romanová, Blanka ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem práce je podat objektivní portrét Milady Horákové, popsat její hodnotový svět, který odpovídal Masarykovým ideálům humanitní demokracie a představám o politickém systému socializující parlamentní demokracie, a v neposlední řadě zjistit, jak se lišila od dobového ideálu sovětské ženy. V první kapitole se podrobně věnuji Miladě Horákové, jejímu soukromému i pracovnímu životu a její veřejné činnosti. Druhá kapitola pojednává o česko-ruských vztazích, únoru 1948 a následujících událostech. Dále jsem se v této části snažila o zachycení dobového obrazu sovětské a potažmo československé ženy. V poslední kapitole popisuji politický proces a to především to, jak byla během něho Milada Horáková prezentována.
|
|
|
Marshallův plán a Československo
Pazdera, Lukáš ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Práce se zabývá tématem Československo a Marshallův plán. Vychází z úvodní hypotézy, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších událostí 20.století v historii Československa, která ovlivnila poválečný vývoj země a předznamenala nástup komunistů k moci v roce 1948. Za důležitý faktor je považována také změna v mezinárodní politice, kterou je začátek Studené války a vyhrocení vztahů mezi dvěma velmocemi, Spojenými státy a Sovětským svazem. Podstatnou roli hrály i další změny v poválečném vývoji Československa, jako je například odsun Němců, pozemková a měnová reforma, proces znárodnění, nebo volby v roce 1946. Hlavní závěr práce zní, že Československo nemělo připraveno jasný koncept zahraniční politiky a jednání o přijetí Marshallova plánu bylo vedeno pouze v politické rovině, bez ekonomických analýz. Za klíčové pro odmítnutí Marshallova plánu práce považuje přílišnou důvěru v zahraniční politiku Sovětského svazu a ve spojenectví s ním.
|
|
|
Znárodňovací proces v Československu ve druhém polovině 40. let 20. století
Štětka, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá tématem československého znárodnění soukromého sektoru, které se uskutečnilo ve dvou hlavních etapách v období od roku 1945 do roku 1948. Tento proces je zasazen do politického kontextu. Po druhé světové válce bylo československé hospodářství v krizi. To bylo východisko pro rozsáhlé ekonomické reformy, zejména znárodnění těžkého průmyslu a finančního sektoru. Složitá politická situace vyvolala politickou krizi, která byla ukončena komunistickým převratem v únoru 1948. Po únoru pak proběhla druhá znárodňovací vlna.
|
|
|
POVÁLEČNÉ OBDOBÍ KLÁŠTERA TEPLÁ, 1945 - 1950
MIKEŠOVÁ, Anna
Práce se zabývá poválečným obdobím kláštera Teplá v letech 1945 - 1950.Zachycuje obnovu kláštera po válce a odsun německých řeholníků a kněží. Zvláštní pozornost věnuje problematice nastolení komunismu v roce 1948 a dopadu komunistického převratu na život v tomto klášteře na základě archivních pramenů a svědectví pamětníků. První kapitola představuje řád Premonstrátů ve světě, první informace o řádu v Čechách, dějiny a význam řádu. Druhá kapitola se věnuje klášteru Teplá, jeho zakladateli, představuje historii a význam kláštera. Třetí kapitola je klíčová. Zaměřuje se na dění kláštera na konci 2. světové války a na život převora H. J. Tyla.
|
|
|
Komunistická propaganda v období února 1948
Černá, Veronika ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce se zabývá komunistickou propagandou v období převzetí moci komunisty v Československu v únoru roku 1948. První kapitola popisuje postavení Komunistické strany Československa v kulturní, informační a mediální sféře v poválečném období. Druhá kapitola zachycuje vývoj komunistické propagandy v letech 1945-1948 a jednotlivá aktivizační témata. Jejich obsah konkretizuje na základě článků z Rudého práva. V závěru se tato práce snaží zachytit vyústění daných témat v kampaních v únoru 1948 a předkládá, že došlo k jejich využití pro manipulaci a mobilizaci československých, ale především českých občanů.
|
|
|
Hospodářský vývoj Československa v letech 1945--1948
Sauer, Radek ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá hospodářským vývojem poválečného Československa, konkrétně pokrývá období mezi roky 1945 a 1948. Nejprve se věnuje situaci po konci války, tedy v jakém stavu se československé hospodářství nacházelo a jaká byla východiska pro hospodářskou obnovu. V tomto směru byla klíčová zejména pomoc od mezinárodní organizace UNNRA. Její průběh a objem dodávek zboží je v práci podrobně popsán. Práce dále sleduje polititické události po konci války, především přijetí Košického vládního programu a jeho hospodářské důsledky v podobě pozemkové nebo měnové reformy. Samostatnou kapitolou pak je průběh a rozsah znárodnění. Po parlamentních volbách v roce 1946 se práce zaměřuje na dvouletý plán obnovy hospodářství a jeho jednotlivé aspekty. V souvislosti se špatnou hospodářskou situací roku 1947 jsou v práci obsaženy okolnosti odmítnutí účasti na Marshallově plánu. Práce je zakončena únorovými událostmi v roce 1948 a nástupem komunistického režimu.
|
|
|
Odborové hnutí v ČSR v letech 1948- 1960
Hašková, Kateřina ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tato bakalářská práce se bude zabývat odborovým hnutí v ČSR převážně v letech 1948- 1960. První kapitola bude věnována vzniku ROH v roce 1945 a jeho organizační struktuře. Další kapitoly budou věnovány vývoji a úloze odborového hnutí v nových politických i ekonomických poměrech poúnorového Československa. Podstatnými kapitolami práce budou vztah odborů a komunistické moci, postavení odborů v socialismu a v rámci Národní fronty a vztah odborů a socialistického státu. Jedna kapitola bude věnována funkci odborů a metodám odborové práce. Budu usilovat o souhrnný pohled na odborové hnutí padesátých let a analyzovat vztah odborů a politické moci v daném období. Ve své práci se budu opírat o vydané prameny a nejnovější odbornou literaturu.
|
host ::
RSS.