Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 262 záznamů.  začátekpředchozí243 - 252další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.10 vteřin. 

Tajemná atmosféra Prahy a pražští němečtí autoři
Karevová, Darina ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Pechová, Drahoslava (oponent)
V diplomové práci se zabývám zvláštní tajemnou atmosférou Prahy, se kterou se setkáváme v dílech pražských německých autorů. Vycházím z analýzy dobového kulturního kontextu, ze skutečnosti dané prolínáním kultur tří etnik, českého, německého a židovského. Na vybraných dílech Gustava Meyrinka, Franze Kafky a Paula Leppina sleduji specifickou atmosféru, jejíž kořeny lze hledat v Praze.

Bibliodrama jako vztah
Bodláková, Magdalena ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Česká anotace - Bibliodrama jako vztah Dimenze vztahovosti v bibliodramatické práci a jejich teologické zakotvení Základní otázkou diplomové práce je, zda a jakou má bibliodrama souvislost se vztahem, lze-li je chápat jako nositele vztahu, jaké dimenze má vztah v bibliodramatu a jaké je jeho teologické ukotvení. Práce se zabývá vybranými aspekty bibliodramatu zejména z perspektivy vztahu, jsou to především: skupina - společenství setkávající se s biblickým textem v kontextu mezilidských i transcendentních vztahů; popsána skupinová dynamika obecně i z pohledu bibliodramatické skupiny; bible - reprezentuje komunikaci a vztahovost Boží a lidskou; fenomén náboženského prožitku - nástroj bibliodramatu, vztahuje člověka k textu na emoční a osobní rovině; reflexe - umožňuje prožitky zpracovat na vědomé úrovni, zařadit do kontextu osobního života, společenství, textu i mezilidských vztahů. Teologické zakotvení vztahu a vztahovosti čerpá ze situace stvoření, a vztahovosti člověka jako jeho podstaty, ve které se stává obrazem Božím. Ukazuje, že se člověk vztahuje ke všemu stvoření (svět, druzí lidé a společnost, sám k sobě) i Bohu. Bůh se vztahuje k člověku na základě jeho podobnosti jako imago Dei, imago Christi, gloria Dei. Člověk se vztahuje k Bohu, ale nestále, neboť jeho vztah k Bohu se vyvíjí; tomu se...

Proměny románové hrdinky od romantismu k modernismu: María, Lucía Jerez, Ídolos Rotos, El Hombre de Hierro
Lněničková, Jana ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
1.1. Resumé V naší práci jsme si kladli za cíl popsat vývoj ženské postavy od romantismu k modernismu v hispanoamerické literatuře. Na hlavních ženských postavách čtyř románů jsme si ukázali hlavní charakteristiky romantické a modernistické hrdinky. V úvodní části jsme uvedli některé charakteristické rysy obou směrů a dále jsme práci rozdělili do čtyř částí. Každá z nich se věnuje jednomu románu. Kromě ženských postav jsme se zaměřili i na hlavní mužské protagonisty. I u nich samozřejmě dochází k jistému vývoji a navíc jsou považováni za hrdiny těchto děl. Jako první jsme vybrali Maríi ze stejnojmenného románu. Označili jsme ji za představitelku romantismu, k čemuž nás vedlo několik důvodů. Prvním z nich je její krása. María je hlavním hrdinou popisována jako nesmírně krásná, čistá a nevinná. Stejná je i její láska k Efraínovi, hlavnímu mužskému protagonistovi. Idylický obraz naruší zjištění, že María trpí dědičnou nemocí. Sny o společném životě Efraína s Maríí zničí smrt mladé dívky. Zároveň její předčasný skon zajistí neposkvrněnost jejího obrazu v Efraínově srdci. María je po celou dobu viděna očima Efraína, který celý příběh vypráví. Čtenář téměř nemá možnost setkat se přímo s jejími názory a city. Jedinou výjimku tvoří dopisy posílané milému do Londýna. Na příkladu básně Havran Edgara Allana Poea a...

Umění nad realitou. Estetika Oscara Wilda a její aktuální souvislosti
Souček, Dalibor ; Jarošová, Helena (vedoucí práce) ; Pechar, Jiří (oponent) ; Ševčík, Miloš (oponent)
1 Shrnutí Hlavními cíli disertace zaměřené na estetiku Oscara Wilda jsou: přehledně zrekapitulovat myšlenky obsažené ve Wildových teoreticky stěžejních textech a dále pak interpretovat Wildovu estetiku v její komplexnosti a také její aktuálnosti. Pro Wildovu estetiku, pro hlavní texty zachycující jeho estetické myšlení, má klíčový význam jednak nadřazenost umění nad realitou, jednak program "život jako umění". Zrekapitulujme heslovitě z této perspektivy jednotlivé texty: V Úpadku lhaní umění-krásná lež slouží jako paradigma pro život a přírodu. V eseji Kritik umělcem je kritika-umění vzorem toho, jak se má žít: buď unikat do krásy, do imaginace nebo unikat do distancovaného, estetizovaného náhledu na život. V románu Obraz Doriana Graye je jedním z podstatných aspektů tato esteticko-etická volba: umění jako příklad toho, jak žít co nejvíce hédonickým, smyslovým životem či - do jisté míry v protikladu - jak prožít "distancovaný, divácký život". V Lidské duši za socialismu má umění revolučně-politickou dimenzi: představuje vzor skutečného individualismu; maximálního sebe- rozvoje. Konečně v De profundis Wilde do svého "uměleckého života", o nějž mu jde především, nově zahrnuje i bolest; "život jako umění" rovná se estetizaci bolesti, zla. Současně se v disertaci věnujeme srovnání Wilda a Baudelaira a také se...

Practice of Reading Skills in Teaching German - from the Contemporary Didactics' Point of View
Tykvová, Eva ; Nečasová, Pavla (vedoucí práce) ; Švermová, Dagmar (oponent)
Das Lesen spielt im Leben des Menschen eine wichtige Rolle. Es genügt schon, sich in der Öffentlichkeit umzuschauen und überall sieht man Leute, die lesen, in der Straßenbahn, auf der Parkbank, an der Bushaltestelle oder im Cafe. Der deutsche Schriftsteller Jean Paul sagte mal: "Bücher lesen heißt, wandern gehen in ferne Weiten, aus den Stuben über die Sterne." Lesen heißt aber nicht nur Bücher lesen, sondern es stellt auch eine wichtige Möglichkeit der Kommunikation dar. Wir leben in einer Welt, in der die schriftliche Verständigung von großer Bedeutung ist. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela DuFrenna
Borecký, Felix ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
1 Resumé: F. Borecký, Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela Dufrenna Cílem předkládané dizertační práce je představit Dufrennovu originální koncepci imaginace a poukázat na její význam pro filosofickou estetiku. Soustředíme se na kritickou interpretaci dvou variant, které Dufrenne ve svém díle promýšlí. První vychází z perspektivy teorie poznání, druhá z perspektivy ontologické. V obou případech Dufrenne obhajuje stanovisko, že imaginace je produktivní, realizující aktivita, jež se formativním způsobem podílí na poznávání apriorních pravd lidského bytí ve světě. Takové poznání se nejplněji uskutečňuje v estetické zkušenosti. Jedině v ní se totiž člověk otevírá vnějšímu světu a přitom s tímto světem udržuje vztah původní tělesnosti, která je jim oběma - jak člověku, tak světu - společná. Právě imaginace a její korelát imaginárno se v estetické zkušenosti vzájemně podněcují k rozezvučování nejvlastnějších možností lidského bytí ve světě a umožňují člověku, aby se dostal z povrchní empirické roviny do hlubinné roviny a priori, v níž lze zakoušet původní tělesnou jednotu, jež je stejného rodu jak pro subjekt, tak pro objekt. Klíčová slova: Mikel Dufrenne; fenomenologie; estetická zkušenost; imaginace; imaginárno; reálno; smyslové pociťování; a priori; poznání; cit; bytí ve světě; Příroda; hloubka

The 20th century muralism in Mexico
Binková, Petra ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce Práce neobsahuje abstrakt v českém jazyce

Depresivní onemocnění v souvislosti s psychosociálními riziky a možnosti léčbydeprese se zaměřením na kognitivně-behaviorální terapii
Břendová, Andrea ; Klimešová, Anna (vedoucí práce) ; Hubertová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na depresi jako na onemocnění, které zasahuje do každodenního života člověka. Můj základní úkol bylo najít odpovědi na tyto otázky. Jaký je rozdíl mezi "normální reakcí" a depresí? Co je to deprese? Jak se projevuje? Výchozí skutečností tohoto tázání tedy je, že deprese je mnohem intenzivnější, hlubší než smutek, trvá déle než běžný smutek a zasahuje do každodenního života. Důležitou kapitolu této bakalářské práce tvoří informace o psychosociálních rizicích z neléčené deprese. Nejzávažnější problém vidím v sebevraždě člověka trpícího depresí. Lidé s depresivním onemocněním často nevyhledají pomoc. Často svůj složitý stav řeší zneužíváním alkoholu a drog. Tato situace také patří k psychosociálním rizikům a je to také moment, kdy může pomoct rodina. Toto téma je také zahrnuto v mé bakalářské práci. Řeším zde, jak může rodina pomoct svému členu s depresí. Nezbytnou součástí této práce je kapitola o možnostech terapie depresivního onemocnění. Zaměřuji se na léčbu deprese kognitivně-behaviorální terapií, protože se používá nejčastěji. Tento přístup pomáhá člověku s depresí měnit depresivní myšlení a chování tak, aby uměl řešit problémy ve svém životě sám bez návratu deprese. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

The Puritan view of death: attitudes toward death and dying in Puritan New England
Holubová, Petra ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Puritánský postoj ke smrti je jednoznačně ambivalentní a spojuje jak radostné očekávání nebeské blaženosti, tak úzkostnou bázeň a strach ze zatracení. Představa smrti se puritánům spojovala s tématikou migratio ad Dominum ve chvílích, kdy byli přesvědčeni o působení spasitelné milosti ve svých životech. Jakmile však prohrávali svůj zápas s hříchem a svou vlastní zkažeností, převážil u nich děs ze smrti. Domnívám se, že příčnou této dvojznačnosti smrti je napětí přítomné ve dvou kalvinistických doktrínách: v doktríně o predestinaci, která předpokládá naprostou závislost člověka na svrchovaném a nevyzpytatelném Bohu a v doktríně o ujištění, která znemožňuje získání plného ujištění o spáse. Příkaz memento mori vedl puritány ke snaze využít co nejefektivněji čas jim svěřený a dal vzniknout typické protestantské etice práce. Nejistota týkající se posmrtného osudu provázela puritány již od dětství, kdy smrt a důsledky zatracení byly používány jako nástroj k urychlení duchovní zralosti a obrácení. Brzké zahrnutí dětí do diskurzu o smrti bylo mylně interpretován jako důkaz o neexistenci konceptu dětství v puritánské Nové Anglii. Příklady umírání puritánských "svatých," zachycené v duchovních životopisech byly myšleny jako ars moriendi a dokazují, že umírat s bázní bylo považováno za lepší, než spolehnutí se na...

A Unique Role of Jesus' Humanity in Paraenesis in the Epistle to the Hebrews
Paluchník, Pavel ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
In my work I am predominantly concentrated on the texts referring to Jesus' humanity. The main task of my dissertation is to assess the author's comprehension of Jesus' humanity and what impact it has on the paraenesis in Hebrews. The author seems to react to a tough situation of the readers who were possibly asking themselves, "how can this glorious, enthroned Jesus know what I am going through down here?" In the paper I will deal with two passages of Hebrews primarily: Heb 2:5-18 (including the introduction to chapter 1) and Heb 4:14-5:10. Both the passages seem to fundamentally constitute the author's comprehension of Jesus' identification with humanity, his earthly struggle, suffering and piety, which qualifies him as our Saviour, Redeemer, 'Archegos' and High priest. The author's detailed description of human Jesus is almost shocking for a reader. We see crying, praying and suffering Jesus, without strength and divine help at hand. This view seems to be scandalous. Yet, the author never separates this Man from the divine Son of Hebrews 1. This is very clearly, almost surprisingly, evidenced on the very place of Jesus struggle for sinlessness in Heb 5:7-8. The paraenesis is fully based on the fact that Jesus lived a life of an ordinary man in obedience, dependent on God. His obedience and reliance on...