|
Důsledky velkých výpadků elektrické energie na zemědělské chovy Jihočeského kraje
PARLÁSKOVÁ, Lucie
Elektrická energie sehrává v současné společnosti nezastupitelnou roli. Její postavení v zemědělství si však nejvíce uvědomíme v situaci, která s sebou přináší mnohdy již nevratné následky. Proto si diplomová práce klade za cíl posoudit důsledky výpadků elektrické energie u zemědělských chovů. V souvislosti se zvoleným cílem se naskýtá otázka, zda představují dlouhodobé výpadky elektrické energie závažnou hrozbu také pro zemědělské chovy Jihočeského kraje. V teoretické části je stručně charakterizována elektrická energie, její výroba a způsob přenosu. Dále jsou zde uvedeny základní prvky elektrizační soustavy včetně její stability a bezpečnosti. Kapitola seznamuje čtenáře i s kritickou infrastrukturou České republiky a jejím legislativním zakotvením. Následně globálně rozebírá pojem blackout. Vzhledem k tématu diplomové práce je nezbytné zmínit i záslužnou práci jednotného záchranného systému, který mimo základních povinností pro zabezpečení ochrany života a majetku člověka, má za úkol zabezpečovat akce na záchranu zvířat v mimořádných situacích. Závěr této kapitoly pojednává o uplatnění elektrické energie v zemědělství, včetně charakteristiky zkoumaných chovů a vysokého stupně automatizace, jež chovy využívají.Výzkumná část je založena na rešerši současného stavu u vybraných zemědělských chovů. Výzkum byl orientován na Jihočeský kraj, který ve vztahu k dané problematice netvoří výjimku. Pro výzkum byla využita kvalitativní metoda sběru dat, přičemž informace byly získány technikou řízeného rozhovoru a sekundární analýzou dat poskytnutých od kompetentních pracovníků chovů Jihočeského kraje. Výsledky jsou poté koncipovány ve dvou rovinách. Během posledních let došlo ke komplexní renovaci chovných stanic a to zejména v sekci technologických procesů. Moderní elektronická zařízení, mezi něž patří např. automatizované dojení, krmící, napájecí, odsávací a mycí zařízení, ohřev užitkové vody a vytápění, by měla v takto zabezpečených chovech zajistit bezproblémový provoz. Na co však není drtivá většina chovů dostatečně připravena, je zabezpečení jejich plynulého chodu i během výpadku elektrizační soustavy. Řada chovů nedisponuje náhradním zdrojem elektrické energie. Procento soběstačných chovů, jež vlastní ve svém areálu čerpací stanici, která zásobuje tamější elektrocentrálu, je rovněž zanedbatelné. Navíc v případě poruchy vlastní elektrocentrály není náhradní zdroj ani dopředu zajištěn. Zásadní problém nastává u kategorie drůbeže. Vegetace chovů je situována do velkokapacitních hal, kde všechny procesy zabezpečují zcela automatizované řídicí systémy. U takto zřízených chovů je náhradní zdroj elektrické energie nezbytným článkem pro zajištění běžného provozu. Pokud nejsou v souladu stanovená kritéria (odvětrávání, osvětlení, aj.), zpětné reakce zvířete se projeví v rozmezí desítek minut. Při jakékoli odchylce dochází k rychlému úhynu. Předpokládá se, že výsledná data budou využita jak pro výzkumné účely v oblasti sekundárních dopadů při výpadcích elektrizační soustavy, tak pro objektivní posouzení efektivity zabezpečení chovů v rámci dosavadních metod. Účelem je edukace uvedených subjektů.
|
|
Chomutov 1945-48
Šulka, Petr ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Práce Chomutov 1945-1948 se zabývá poválečným děním v Chomutově a jeho okolí s důrazem na příchod a každodenní život osídlenců. Jako prameny práce využívá jak archivních dokumentu, tisku, odborné literatury a internetových zdrojů avšak stěžejním zdrojem informací jsou přímí účastníci události a jejich vzpomínky a svědectví. V úvodu se práce pokouší nastínit soužití české menšiny s německou většinou v předválečném období, v krátkosti události roku 1938, připojení a život ve Velkoněmecké říši až po její pád a znovu připojení Chomutova k obnovené Československé republice. V další části se pak práce zabývá odsunem a perzekucí německého obyvatelstva a jeho vztahy s nově příchozími. Ve stěžejní části se pak práce pokouší nastínit život přistěhovalců v tomto období. Za pomoci vzpomínek pamětníku se zčásti podařilo zmapovat každodenní život osídlenců. Jsou zde popsány všední problémy se zásobováním, zdravotní péčí a například se školstvím a dětstvím v této oblasti. Pozornost je věnována především vzniku společnosti, které vznikalo často ve velkých bolestech a z lidí pocházejících z mnoha zcela odlišných a nepřátelských kultur. Není opomenut ani krátký pohled na tehdejší regionální kulturu, sport a politickou situaci. Práce by měla být přínosem ke studiu dosud málo probádaného období.
|
|
Územní diferenciace dopravních příležitostí v Česku: podmiňující faktory a dopravní interakce
Květoň, Viktor ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Seidenglanz, Daniel (oponent) ; Horňák, Marcel (oponent)
Viktor Květoň: Územní diferenciace dopravních příležitostí v Česku: podmiňující faktory a dopravní interakce Abstrakt Pro současnou dopravní geografii je typický (stejně jako pro sociální geografii jako celek) velký rozsah řešených výzkumů (akademických i komerčních) a současně pluralita metodologických přístupů. Jedním z aktuálních témat je i studium a hodnocení podmiňujících faktorů či determinantů dopravní nabídky (ve smyslu vybavení obyvatel automobily i dostupnost veřejné dopravy), které jsou v zahraniční literatuře velmi akcentovaným tématem výzkumu a staly se hlavním tématem předkládané dizertační práce. Faktory a mechanismy dopravních příležitostí byly hodnoceny v dizertační práci na příkladu Česka. Rozlišení a analýza hlavních podmiňujících faktorů dopravních příležitostí bylo zcela elementární, avšak pouze prvotní fází systematického dopravního výzkumu. Druhou úrovní bylo hodnocení dopravních kontaktů mezi nejvýznamnějšími středisky osídlení, které úzce souvisí se studiem prostorových interakcí. Předkládaná dizertační práce je souhrnem výstupů empirických hodnocení výše naznačených témat, která byla řešena během doktorského studia. Zabývá se tedy zejména podmiňujícími faktory územních nerovnoměrností dopravní nabídky v Česku a interakcemi v systému osídlení. Ačkoliv se jedná povahou o empirické...
|
|
Organizace volnočasových aktivit dětí a mládeže ze skupin ohrožených sociální exkluzí v Plzeňském kraji
HELEBRANTOVÁ, Barbora
Bakalářskou práci s názvem Organizace volnočasových aktivit dětí a mládeže ze skupin ohrožených sociální exkluzí v Plzeňském kraji jsem v teoretické části rozdělila na pět hlavních kapitol. V první kapitole uvádím popis volného času a pojmů s ním souvisejících. V další kapitole se věnuji systému péče o děti a mládež v oblasti volnočasových aktivit v ČR. Ve třetí části vymezuji zájmy a jejich dělení. Následující kapitola pojednává o problematice exkluze, rizikového chování a jeho prevenci. Poslední kapitola vymezuje okruh poskytovatelů a příjemců volnočasových aktivit. Pro kvalitativní výzkum jsem zvolila techniku rozhovorů, které jsem prováděla s pracovníky zařízení poskytující volnočasové aktivity v Plzeňském kraji. Cílem výzkumné části mé bakalářské práce bylo zmapovat organizace působící v oblasti organizace volnočasových aktivit pro děti a mládež ze skupin ohrožených sociální exkluzí v Plzeňském kraji. Výzkumné otázky jsem postavila tak, abych zjistila, zda je nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež ze skupin ohrožených sociální exkluzí v Plzeňském kraji druhově pestrá a dále, zda jsou nabízené volnočasové aktivity pro děti a mládež ze skupin ohrožených sociální exkluzí finančně dostupné i pro sociálně slabé rodiny. Za účelem výzkumu jsem oslovila 47 zařízení poskytujících volnočasové aktivity pro děti a mládež v Plzeňském kraji, z nichž se mnou později spolupracovalo pouze 11 z nich. Z nich jsem vybrala k další spolupráci ta zařízení, která organizují volnočasové aktivity pro děti a mládež ze skupin ohrožených sociální exkluzí. Většinu mých respondentů, konkrétně sedm, tvoří domy dětí a mládeže, dále jsem spolupracovala se třemi zařízeními, která se zaměřují na práci s dětmi a mládeží ohroženými sociální exkluzí, jedná se o Asociaci romských občanských iniciativ AMARE ČHAVE, Klub Atom a Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Měcholupy. Dále jsem spolupracovala se Střediskem volného času Plzeň. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že nejširší nabídka volnočasových aktivit v Plzeňském kraji je ve velkých městech. Z výzkumu také vyplývá, že i v menších městech je nabídka volnočasových aktivit, vzhledem k počtu zájemců, dostačující. Děti mají největší zájem o pohybové a kreativní aktivity. Převážnou část zájemců o volnočasové aktivity tvoří dívky a chlapci mladšího školního věku, přibližně od druhého stupně základní školy převažují dívky. K propagaci své nabídky volnočasových aktivit využívají dotazovaná zařízení webové stránky a letáky, popřípadě inzerují v tisku nebo na Facebooku. Většina z nich spolupracuje se školskými zařízeními a městskými kulturními středisky. Finanční prostředky mohou organizace čerpat z různých zdrojů, například poplatky od účastníků, dotace, sponzoři a vlastní činnost. Co se týče finanční dostupnosti volnočasových aktivit, neměla by finanční stránka věci bránit návštěvě daného kroužku. Převážnou část aktivit lze hradit měsíčně, někde umožňují platit jen navštěvované lekce. Některá zařízení poskytují volnočasové aktivity i zcela zdarma, některá mohou poplatek v odůvodněných případech snížit nebo zcela prominout. Rodina může v odůvodněných případech zažádat příslušný sociální odbor o příspěvek na volnočasové aktivity pro své děti. Bakalářská práce může být podkladem pro poskytovatele volnočasových aktivit pro děti a mládež ze skupin vyčleněných sociální exkluzí v Plzeňském regionu při koordinaci jejich činnosti a případně rozšíření nabídky služeb. Moji bakalářkou práci by mohli využít i rodiče, kteří hledají vhodnou volnočasovou aktivitu pro své děti v blízkosti svého bydliště. Hlavně ve větších městech je nabídka tak široká, že se může zdát až nepřehledná, proto jsem se pokusila ve své práci vytvořit přehled nabízených volnočasových aktivit v Plzeňském kraji.
|
|
Šlechtický památník Jana Jiřího ze Švamberka z let 1565 - 1615 (1812)
HOSPASKA, Jindřich
Tato diplomová práce kriticky zpracovává památník Jana Jiřího ze Švamberka, předního šlechtice Království českého, politika, současníka a dědice posledních Rožmberků. Částečně se věnuje také památníkům jako fenoménu raného novověku a životu Jana Jiřího ze Švamberka. Cílem práce je přiblížit švamberkův osobní život, zčásti také jeho itinerář a okruh "pánů a přátel" pomocí zápisů zaznamenaných v památníku. Je kladen důraz na jednotlivé zápisy a ilustrace, brán potaz na odlišnosti od jiných štambuchů téže doby, případně také na věci, které se v památnících nalézají zcela obvykle. Práce se zabývá také vznikem památníku, jeho osudem po smrti Jana Jiřího ze Švamberka a jeho dalšími majiteli.
|
|
Trauma mozku III - Cévní mozková příhoda
Nesvadbová, Eliška ; Kudláčková, Zděnka (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Eliška Nesvadbová Konzultant diplomové práce: MUDR. Vlasta Dostálová, Ph.D. Vedoucí diplomové práce: PhDr. Zdeňka Kudláčková, Ph.D. Název diplomové práce: Trauma mozku III - Cévní mozková příhoda Cíl: Cíl práce zahrnoval charakterizaci cévní mozkové příhody, zejména patofyziologii tohoto onemocnění, klinické projevy, příčiny a rizikové faktory. Dalším úkolem bylo popsat diagnostiku, akutní léčbu, následnou péči a uvést přehled iktových pracovišť a rehabilitačních center v České republice. Speciálním cílem bylo popsat organizaci péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Hlavní poznatky: Cévní mozková příhoda je onemocnění vznikající ucpáním mozkové cévy (mozkové ischemie) nebo její rupturou (mozkové hemoragie). V důsledku toho dochází k nedostatečnému zásobení mozku kyslíkem a poškození mozkové tkáně. Mezi nejčastější příčiny patří ateroskleróza a arteriální hypertenze. Do rizikových faktorů tohoto onemocnění spadá zejména arteriální hypertenze, obezita, srdeční onemocnění, kouření, dyslipidemie a nekompenzovaný diabetes mellitus. Cévní mozková příhoda se projevuje různými klinickými příznaky. Obvykle se objevují bolesti hlavy, ztráta citlivosti a hybnosti,...
|
|
Biomasa v systémech zásobování teplem měst a obcí - II
Tomšů, Ondřej ; Pavlas, Martin (oponent) ; Máša, Vítězslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá centralizovaným zásobováním teplem v systémech měst a obcí. Představuje systém zásobování teplem, uvádí historii centralizovaného zásobování teplem v ČR, rozdělenou do několika charakteristických období a výhled do budoucna. V další kapitole se zabývá rozdělením a popisem tepelných zdrojů. Jsou zde uvedeny statistiky ve využívání systémů centralizovaného zásobování teplem v ČR a Evropských státech. Velká část práce je věnována palivům používaným ve zdrojích tepla a jejich rozdělení. Hlavní důraz je kladen na biomasu, jsou popsány všechny její důležité parametry, její druhy, způsoby zpracování a využití k získávání tepla. Dále se práce zabývá technologií kogenerace, která využívá společné výroby tepelné a elektrické energie, jsou uvedeny její hlavní výhody a popsána technologie trigenerace. Závěrečná část práce je věnována finanční stránce systémů zásobování teplem. Jsou uvedeny příklady efektivních realizovaných projektů, uveden příklad teplárny s velmi krátkou dobou návratnosti investic a závěrečné zhodnocení ekonomické a technologické náročnosti nových i stávajících systémů zásobování teplem.
|
| |
|
Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí
Černá, Karolína ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tématem této diplomové práce je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí. Jedná se o velmi zásadní průřezový a ze své podstaty preventivní nástroj ochrany životního prostředí. Jeho účelem je co nejdříve zmapovat a upozornit na veškeré možné dopady předkládaných záměrů v případě jejich provedení. Nezbytnými subjekty zajišťujícími řádný průběh tohoto procesu jsou ze zákona příslušné státní úřady a státem autorizované osoby dodávající specifické odborné studie, na jejichž základě je posouzení provedeno. Kromě nich však zde hraje významnou roli i spolupráce s širokou veřejností, která svou účastí přispívá k naplnění účelu celého procesu a je pro něj velmi charakteristická. Tzv. stanovisko, které je výsledkem tohoto řízení by mělo definovat podmínky nutné pro realizaci záměru ve snaze jeho negativní vlivy zcela minimalizovat, pokud se však nejedná o záměr z hlediska ochrany životního prostředí nepřijatelný za žádných podmínek. V takovém případě nelze dát souhlas k jeho realizaci a výrok stanoviska musí být zamítavý. Ve stanovisku formulované závěry procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí jsou tak nezbytným podkladem pro následující věcně správné povolovací rozhodnutí. Vzhledem ke značné šíři zvoleného tématu je práce zaměřena na několik stěžejních úkolů a sice podat ucelený...
|
|
Dalkia Česká republika -teplárna Přerov
Kapavík, Michal ; Skála, Zdeněk (oponent) ; Fiedler, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou zásobování kotlů palivem. Tématicky je rozdělena na 3 části. Pro seznámení s dopravním zařízením, které je instalováno v TPŘ pro dopravu paliva je v první části uveden základní technický popis tohoto zařízení. Dále navazuje všeobecný popis plánované rekonstrukce zařízení v TPŘ. V poslední části byla provedena technická studie navržených řešení zásobování výrobního bloku palivem.
|
host ::
