|
|
Neural Correlates of Consciousness: Theoretical problems and Candidates
Blaštík, Filip ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Boschetti, Silvia (oponent)
Vědomí, jakožto nedílná součást světa, odolává už celé věky vědeckému poznání. Tato práce se primárně věnuje vědeckému projektu Neurálních korelátů vědomí. Ten má za cíl vědecky popsat esenci vědomí. Zabývá se plejádou teoretických problémů, kterým tento vědecký program čelí. V první části se tato práce věnuje teoretickým problémům, jež samotná definice Neurálních korelátů vědomí v sobě obsahuje a jejím možným alternativám. V druhé části se tato práce zabývá otázkou, jestli program Neurálních korelátů vědomí není jenom program, který obecně zavádí diskurz o tom, jak mluvit o vědomí. Taktéž ukazuje dilema, jestli je vůbec možné dosáhnout těch správných korelací, abychom rozpoznali Neurální korelát vědomí. Je představeno několik pokusů pro ilustrací těchto problémů. Třetí část se věnuje představení a rozboru filosofického problému. Hlavním problémem je identifi- kováno rozhodnutí "Co je to být vědomý?". Odpověď na tuto otázku formuje celý design experimentu, ba i výklad empiricky naměřených výsledků. Z této reflexe plyne snaha o sjednocení hlavních vědecko- filosofických proudů studia vědomí. Avšak ukazuje se, že sjednocení zatím není možné, neboť rozdíly různých teorii vědomí jsou příliš velké. Na základě předešlých poznatků je vyvozen závěr, že existuje nutná podmínka k nalezení Neurálního korelátu...
|
|
|
Anticipační zdroje a jejich interakce při příjmu podání v tenise
Reischlová, Eliška ; Carboch, Jan (vedoucí práce) ; Kočíb, Tomáš (oponent)
Název: Anticipační zdroje a jejich interakce pří příjmu podání v tenise Cíle: Cílem diplomové práce je zjistit, jaké anticipační zdroje vnímají a berou v úvahu elitní tenisoví hráči při příjmu podání. Metody: V diplomové práci byl využit kvalitativní typ výzkumu, konkrétně případová studie. Byli vybráni profesionální tenisoví hráči, jejichž nejvyšší umístění v žebříčku ATP bylo od 26. do 163. místa na světě. Pět vybraných hráčů už jen trénují, dva trénují i hrají a další dva jen hrají. Jejich věk se pohybuje od 25-43 let. Byla použita metoda rozhovoru s návodem, rozhovor měl sedm otázek a trval okolo 30-60 minut, kde hráči detailně uvažovali nad klíčovými faktory, které používali při anticipaci podání. Druhou fází výzkumu byla transkripce rozhovoru, jeho kódování a analýza. Výsledky: V diplomové práci byla popsána jednotlivá témata, které poukazují na další anticipační zdroje, které tenisoví hráči při svých zápasech zkoumají. Tenisoví hráči zkoumají různé kontextuální a kinematické informační zdroje, které jim v průběhu zápasu pomáhají k anticipaci podání. Také se zjistilo, že trenéři anticipaci a příjem podání nezařazují do tréninku tak často, jak by bylo vhodné. Tyto nově nalezené poznatky budou jistě užitečná pro trenéry právě k většímu zařazení anticipace do tréninku. Klíčová slova: vizuální...
|
|
| |
|
|
Vliv psychedelik na spánek
Šachová, Pavla ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
V současné době získávají psychedelika pozornost díky jejich potenciálu v léčbě depresí, dalších úzkostných poruch a závislostí. Jsou nenávyková, netoxická a jejich užitím jsou v řádu desítek minut až hodin spuštěny neuroplastické procesy, které jsou zásadní pro léčebné účely a pozitivně korelují s nástupem antidepresivního účinku. Neuroplastické změny jsou zároveň základním pojítkem mezi psychedelickým stavem a spánkem. Ve spánku dochází k neuroplastickým procesům ve fázi hlubokého spánku (SWS), jehož trvání se u pacientů s psychickými poruchami zkracuje.Za ukazatel neuroplasticity je mj. považována pomalovlnná spánková aktivita (SWA), k jejímuž zvýšení dochází nejen v hlubokém spánku, ale také po užití psychedelik, nebo po dlouhodobějším užívání antidepresiv. Práce se kromě klasickým psychedelikům věnuje také ketaminu (disociativní halucinogen), který je v tématu týkající se neuroplasticity a spánku aktuální.
|
|
|
Vliv psychedelik na spánek
Šachová, Pavla ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
V současné době získávají psychedelika pozornost díky jejich potenciálu v léčbě depresí, dalších úzkostných poruch a závislostí. Jsou nenávyková, netoxická a jejich užitím jsou v řádu desítek minut až hodin spuštěny neuroplastické procesy, které jsou zásadní pro léčebné účely a pozitivně korelují s nástupem antidepresivního účinku. Neuroplastické změny jsou zároveň základním pojítkem mezi psychedelickým stavem a spánkem. Ve spánku dochází k neuroplastickým procesům ve fázi hlubokého spánku (SWS), jehož trvání se u pacientů s psychickými poruchami zkracuje. Za ukazatel neuroplasticity je mj. považována pomalovlnná spánková aktivita (SWA), k jejímuž zvýšení dochází nejen v hlubokém spánku, ale také po užití psychedelik, nebo po dlouhodobějším užívání antidepresiv. Práce se kromě klasickým psychedelikům věnuje také ketaminu (disociativní halucinogen), který je v tématu týkající se neuroplasticity a spánku aktuální.
|
|
|
Obrazotvornost jako svorník snu a uměn
MOLÍKOVÁ, Veronika
Kde se nachází oblast, v níž se stéká sen s uměním a vzájemně se prolínají, mísí se, a naopak kde se tvoří hranice mezi nimi? Co pro nás znamenají naše vnitřní obrazy? Je obrazotvornost spojníkem umělecké tvorby a snění? Pokud toto připustíme, dalo by se snění považovat za jistou formu umění, intencionálně zaměřenou činnost uvnitř nás? Se svým vlastním autorem-recipientem, se svým odmítáním služebnictví? Mohli bychom tedy docílit estetického prožitku z útvaru, z konstruktu, jehož nosiče nelze vyjevit? Nebo je tato úvaha naprosto pomýlená? Vždyť leckdo potvrdí, že sny jsou příliš unikavé na to, aby se o nich dalo soudit Ale umělecká díla unikavá nejsou? A neskrývá se ono rozhřešení v prostorech našeho vědomí? Fúze snu a umění se tedy stane předmětem budoucích řádků.
|
|
| |
|
|
Na počátku byl vztah - člověk jako vztahová bytost
SEDLÁČKOVÁ, Vlasta
Bakalářská práce na teoretické úrovni pojednává o člověku jako vztahové bytosti. S odkazem na psychologické a teologické zdroje, se věnuje popisu a analýze meziosobních, blízkých vztahů, vztahů v Boží Trojici a vztahem člověka k Bohu, lidem a sobě na úrovni lidského rozumu a lásky. Věnuje se propojení pojmů osoba a osobnost na úrovni lidského "já", vůle, rozumu a lásky.
|
|
|
Evoluce jako cesta k Bohu v díle Teilharda de Chardin
Jirousová, Františka ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Sokol, Jan (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Tématem práce je pojem centrování v díle Teilharda de Chardin. Centrování je zkoumáno se zřetelem ke dvěma souvisejícím cílům. 1) Ukázat logickou strukturu Teilhardovy křesťanské evoluční teorie a 2) vyložit, jak se k sobě vztahuje centrování, které provádějí stvořené bytosti, a centrování připisované Bohu jako ohnisku evoluce. Jinak řečeno: ukázat souvislost mezi radikální svobodou, kterou Teilhard připisuje stvořeným bytostem a která podle jeho pojetí vrcholí u člověka, a Boží svobodou, která se projevuje řízením celého vesmíru k cíli, jímž je plnost bytí (pléróma). První část představuje Teilhardův život a kontexty jeho práce. Ve druhé části jsou vyloženy hlavní pojmy Teilhardovy teorie a metafyziky, jako je "vědomí", "duch", "energie", "centro-komplexita" a "hmota" a jsou vztaženy k pojmu centrování. Centrování je zde ukázáno jako činnost vědomí spočívající ve sjednocujícím formování mnohosti jejím provázáním různými typy vztahů kolem jednoho centra. Při takovém sjednocení se projevuje hlavní evoluční zákon "diferenciace sjednocením". To znamená, že takto sjednocené části se začnou rozrůzňovat. Je ukázáno, jak v evoluci postupně vznikají stále komplexnější celky obsahující více vzájemně kooperujících center a jaký význam mají pro kvalitativní nárůst bytí komunikační vztahové sítě mezi...
|
|
|
Consciousness in Nature. A Russellian Approach
Mihálik, Jakub ; Hill, James (vedoucí práce) ; Hvorecký, Juraj (oponent) ; Coleman, Sam (oponent)
Jakub Mihálik: Consciousness in Nature. A Russellian Approach Abstrakt Tato práce má za cíl poskytnout filosofickou odpověď na otázku, jak může fenomenální vědomí neboli prožívání (experience) existovat ve fyzickém světě, tj. ve světě, který nám popisují přírodní vědy. Práce sestává ze tří částí: v první části (kap. 1) pojednávám o pojmu fenomenálního vědomí a uvádím jej do protikladu k jiným pojmům vědomí běžným v literatuře. Dále ukazuji, že projekt, o který mi jde v této práci, je přirozené chápat jako součást obecnějšího projektu hledání stereoskopického pohledu na člověka, který Wilfrid Sellars považoval za klíčový úkol pro filosofii své doby. V druhé části práce (kap. 2 až 4) předkládám detailní zhodnocení pokusů o materialistickou redukci vědomí. Zatímco v kap. 2 zkoumám a podrobuji kritice apriorní fyzikalismus (Dennett, Lewis, Rey atd.), vkap. 3 a 4 se zaměřuji na novější, aposteriorní fyzikalismus a především na jeho vlivnou variantu zvanou strategie fenomenálních pojmů (Loar, Papineau, Levinová, Schroer atd.). Jedna obtíž, které aposteriorní fyzikalismus čelí, spočívá v tom, že, jak se pokoušejí ukázat Nida-Rümelinová, Goff a další, toto stanovisko není slučitelné s přesvědčivou tezí, že nám naše fenomenální pojmy poskytují bohaté poznání povahy svých referentů. Předkládám novou verzi argumentu...
|
host ::
RSS.