|
|
Imaginární vnější svět: obraz "Západu" v československé společnosti v období přestavby
Andělová, Kristina ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Ve společnostech státního socialismu se obraz Západu vždy vyznačoval poměrně vysokou mírou ambivalence. Na straně jedné byl Západ prostorem, do něhož mohly být symbolicky vytěsněny negativní společenské a politické jevy - jakožto "negativní fólie" měl oficiální obraz zlého Západu, plného životní nejistoty, kriminality a vykořisťování, ujišťovat o správnosti nastoupené cesty "budování socialismu". Součástí veřejného prostoru však byly také, na straně druhé, zcela opačné výjevy - neskrývané projevy obdivu k módním trendům inspirovaným západní masovou kulturou (filmy, hudba) nebo závislost na západní módě v oblékání. Nebyla to ovšem jen fascinace konzumními komoditami západního světa, ale i obdiv k mnoha nemateriálním aspektům (svoboda tisku, pohybu; ekologické, feministické, mírové hnutí, demokracie a podob.). Západ se stal postupně čímsi mystickým (což neznamená, jak ukážeme, že by vymizely jeho negativní rysy) - byl zároveň "známý a nedosažitelný, reálný i abstraktní, pozemský a exotický" tato ambivalence a nedosažitelnost ho proměňovala v tajemný a snový svět, kam se namísto zla mohl naopak projektovat příslib štěstí.
|
|
|
Západní hudba v Československu v období normalizace
Havlík, Adam ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou západní hudby v normalizačním Československu. Zkoumá jednak cesty, kterými se mohli obyčejní lidé k zahraničním nahrávkám dostat, postavení západní hudby v tehdejší společnosti a způsoby, jakými byl konstruován její obraz, se všemi nejednoznačnostmi a zdánlivými paradoxy, které se v této souvislosti vyskytovaly. Taktéž se dotýká otázky západních vlivů na podobu československé populární hudby, především v prostředí oficiální hudební scény a mapuje činnost institucí, které utvářely její charakter. Práci tak lze chápat jako přípěvek ke kulturním a sociálním dějinám socialistických diktatur.
|
|
|
Mediální obraz "Západu" v týdenících Obzory a Tvorba v letech 1945-1948
Brandejská, Anna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Mediální obraz ‚Západu' v týdenících Obzory a Tvorba v letech 1945-1948" zkoumá pomocí kvantitativní obsahové analýzy zobrazení západního světa uvedenými týdeníky v dané době. Lze předpokládat, že týdeníky budou o Západu psát odlišně. Tvorba, týdeník vydávaný ÚV KSČ, bude pravděpodobně značně negativní, zatímco Obzory, týdeník vydávaný Lidovou demokracií, bude zřejmě Západ popisovat pozitivně. Pro uvedení do kontextu práce obsahuje také popis politické situace v Československu a ve světě v poválečných letech, stejně tak je přiblížena československá mediální krajina.
|
|
|
Reakce Západu na rusko-gruzínskou válku 2008: případ sekuritizace?
Michálková, Kateřina ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Rusko-gruzínská válka, jež se odehrála v srpnu 2008, přičemž jako casus belli posloužily separatistické snahy gruzínské autonomní oblasti Jižní Osetie, nebyla světovou veřejností chápána pouze jako spor těchto dvou zemí, nýbrž obecněji, jako spor Západu a Ruska či "nová studená válka". Tento symbolický rozměr získal konflikt zejména díky prohlášením Ruska z doby před vypuknutím války, kdy ostře protestovalo proti plánu Gruzie stát se členem NATO, a také díky charakteru následného ruského zásahu, který svou nepřiměřeností vzbudil důvodné obavy, že cílem není jenom konsolidovat situaci v Jižní Osetii, nýbrž svrhnout gruzínskou vládu a zvrátit tím západní zahraničněpolitickou orientaci Gruzie. Ruské akce vyvrcholily uznáním nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie 26. srpna. V průběhu srpna 2008 i v následujících měsících se vztahy s Ruskem staly na Západě velkým politickým tématem. Na jedné straně Západ kritizoval a důrazně odsuzoval ruské kroky, na straně druhé chyběl výraznější tlak, který by Rusko přesvědčil ke změně přístupu. Tato bakalářská práce si klade za cíl vysvětlit rozpor mezi rétorikou a činy Západu, čili zodpovědět otázku, proč Západ proti Rusku nezasáhl, ačkoliv se podle něj chovalo "neakceptovatelně". Autorka obhajuje hypotézu, že i přes svůj potenciál se konflikt pro Západ nestal...
|
|
| |
|
|
Vývoj orientalismu a jeho podoba v současném světě
Přibáňová, Tereza ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce pojednává o problematice orientalismu, který je pojímán především dle definice Edwarda Saida jako mocenský diskurs, v jehož rámci je vytvářeno vědění o Orientu. I dnes jsou lidé ze Západu často odkázáni pouze na zprostředkované informace o východním světě, které mohou být značně zkreslující. V práci jsou nejprve vymezeny různé významy pojmu orientalismus a kategorie Západu a Východu. Je představen vývoj orientalismu v jeho premoderní a moderní neboli akademické podobě, včetně kritiky Saidova konceptu. Kritika orientalismu je v současné době zařazována pod hlavičku postkoloniální kritiky, proto je v práci obsažena také kapitola o postkoloniální kritice a vztahu sociologie k této problematice. V závěru práce pojednává o okcidentalismu, který je často nahlížen jako opak orientalismu, což ovšem není úplně přesné. Analyzována je také dnešní podoba orientalismu, který je spojován hlavně s postojem západního světa (především USA) k islámským zemí.
|
|
|
Apokalyptický film - předpoklady, podoby a funkce
Novák, Michal ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Apokalyptický film - předpoklady, podoby a funkce" pojednává o fenoménu apokalyptického filmu jako o funkčním elementu v západní civilizaci od druhé dekády 20. století až po současnost. Zkoumá počátky apokalyptického myšlení, tj. očekávání konce světa, a zdůrazňuje jeho náboženský, filosofický i praktický dopad ve společnosti založené na židovsko-křesťanské tradici. Nastiňuje obavy současné veřejnosti související s vývojem technologií, přelidněním i kulturními střety a shrnuje současné pesimistické vize z humanitní i přírodovědné perspektivy. Dále se zaměřuje na počátky apokalyptických témat v beletrii a posléze filmu, přičemž na základě vzorku 150 nejlépe hodnocených děl předkládá navrženou typologii apokalyptických námětů. Posléze, srovnávajíc zastoupení daných typů v jednotlivých dekádách a paralelních společenských nálad a událostí, se snaží dokázat reflektující charakter apokalyptického filmu. Dále se zabývá jeho sociální funkcí a s pomocí McLuhanovy teorie médií jej zapracovává do konceptu morální paniky. Dospívá k závěru, že apokalyptický film pomáhá vybíjet potenciál příslušných morálních panik, neboť předkládá řešení případných problémů, čímž veřejnost uklidňuje, a prostřednictvím označení deviace a zobrazení základních sdílených hodnot slouží k posílení skupinové...
|
|
|
Dzogčhen a jeho filosofické aspekty v tradici Bön
KLOZAR, Karel
Práce se zabývá filosofickými aspekty Dzogčhenu, jenož náhled tvoří nejhlubší a nejvlastnější esenci tradice Jungdrung Bön. Dzogčhen je duchovní tradice se specifickým nedualistickým náhledem na svět a člověka. První část se zabývá historií Bönu a rozdělením jeho nauk, a také hlavními dzogčhenovými liniemi v této tradici předávaných. Další část cílí na vysvětlení rozdílů mezi sútrou, tantrou a Dzogčhenem z pohledu bönského Dzogčhenu zejména ve smyslu pojmů základu, cesty a plodu, prázdnoty a jasnosti, vědomí a mysli a jejich přirozenosti. Dále předkládá text Dvanáct malých tanter, který i důsledně vysvětlí a okomentuje. V poslední a klíčové kapitole se práce věnuje filosofickému prozkoumání některých klíčových aspektů Dzogčhenu, zejména pojmu autenticity, a to ve smyslu jak si můžeme být jisti zkušenosti přirozené mysli, když naše vědomí ji nejsou schopna nijak pojmout. Dále dojde na porovnání Parmenidových zlomků s některými východisky buddhistické a dzogčhenové filosofie a vyvozeny možné inspirativní závěry o pojmu myšlení o intencionalitě.
|
|
|
Konfrontace Východní a Západní Spirituality: možnosti a meze současných alternativních přístupů k transcendentnu
KLOZAR, Karel
Práce se zabývá zkoumáním transcendentna ve vztahu k lidskému bytí skrze extraspektivní a intraspektivní analýzu některých typových odlišností západního a východního přístupu k bytí a z toho vyplývající specifika v pojetí transcendnetna. Zdůraznění některých zásadních typových rozdílů na úrovni extraspektivní. Hledání styčných ploch na úrovni intraspektivní ? skutečných, zdánlivých a možných. Inspirace Jungovým kolektivním nevědomím a procesem individuace jako klíčem k možnému pochopení podstaty člověka jakožto ohniska vztažení univerzálního a individuálního. Transcendentno jako společný cíl, nebo jablko sváru? Jsou východní a západní cesty k transcendentnu vzájemně slučitelné? Je možná dialektika východního a západního přístupu k transcendentnu, která by ukázala ?vyššího třetího? v podobě nejzákladnější a nejzazší formy zkušenosti, neredukované uchopujícím výkladem? Integrace vědomého a nevědomého jako základní stavební kámen mostu mezi Východem a Západem.
|
|
|
Vliv Západu na vývoj v současné Rwandě
Počerová, Veronika ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Práce pojednává o vlivu západního společenství na vývoj Rwandy. Težištěm je vývoj zhruba od osmdesátých let do současnosti, v prvních kapitolách je však z důvodů úplného pochopení všech souvislostí krátce zahrnuto i období předkoloniální a koloniální. Práce se zaměřuje především na jednání hlavních západních mocností, tedy Francie, Velké Británie a Spojených států amerických, které v případě Rwandy doplňuje Belgie. Z jiných mezinárodních aktérů je rozebírán vliv OSN, dalších mezinárodních vládních i nevládních organizací a transnacionálních korporací.
|
host ::
RSS.