|
Iceland and the European Union in the context of economic crisis
Sýkora, Martin ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
V této bakalářské práci jsou rozebírány současné vztahy Islandu a Evropské unie, které jsou momentálně ovlivněny hospodářskou krizí. Cílem bakalářské práce je tedy na základě dostupných zdrojů nastínit příčiny, průběh a dopady hospodářské krize na ekonomickou a politickou situaci Islandu a zároveň ozřejmit, jak současná krize ovlivnila postoje a možnosti Islandu stát se členem Evropské unie a eurozóny. Důraz je také kladen na odhad reálnosti, připravenosti, výhodnosti a potenciálních důsledků takového kroku z pohledu kladů a záporů.
|
|
WTO a rozvojové země
Hrbková, Zuzana ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Práce je zaměřena na účast rozvojových zemí v mnohostranném obchodním systému. Analyzuje, jak se vyvíjel pohled rozvojových zemí na mezinárodní obchodní systém, jak se tento systém stavěl k jejich specifickým potřebám a zájmům a v neposlední řadě jak se měnily pozice a postoje těchto zemí v mezinárodních obchodních jednáních pod záštitou GATT/WTO.
|
|
Terénní sociální práce v sociálně vyloučených lokalitách. Programy sociální integrace, Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s.
Hůlová, Kateřina ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Holda, Dalibor (oponent)
Ačkoliv jsou Romové součástí české společnosti již několik staletí, postoj Cechů k tomuto etniku se stále ukazuje jako rozporuplný. V projevených postojích příslušníků majority vůči romské menšině lze pozorovat širokou škálu často protichůdných tendencí. Od aktivistické rétoriky zapálených bojovníků za práva menšin, přes romanticky laděný obdiv k životnímu stylu Romů, až po rasistické a diskriminační jednání, jehož nositelé řadí všechny Romy do skupiny obtížných a nepřizpůsobivých "spoluobčanů". Soužití Romů a Cechů je stále plné konfliktů a mnoho Romů se následkem neschopnosti zvládnout nároky majoritní společnosti ocitá na okraji. Na okraji pracovního trhu, vzdělávacího systému, ale i městské čtvrti či města, ve kterém dosud žili. Romské rodiny se v posledních patnácti letech často nacházejí v situaci sociálního vyloučení, které je charakterizováno nedostatkem příležitostí stát se součástí společnosti nebo sníženou schopností na tyto příležitosti dosáhnout. Příčin propadu romských rodin na pomyslné sociální dno je mnoho a příslušnost k odlišnému etniku je jen jednou z nich. Navíc je v prostředí dlouhodobě koncentrované nezaměstnanosti, špatných bytových podmínek, nízkého vzdělání, kvalifikace a sociálně patologických jevů obtížné rozpoznat příčiny od následků. Sociálně vyloučené romské rodiny se běžně...
|
|
Postavení jaderné energetiky v Evropě (zvláštní zaměření na Francii)
Rožníčková, Lucie ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením jaderné energetiky v Evropě. Cílem práce je analyzovat aktuální situaci jaderné energetiky v Evropě, vymezit přínosy a limity jaderné energetiky a na příkladu francouzské energetiky nalézt doporučení pro zlepšení situace jaderné energetiky v evropském prostoru. Odvětví jaderné energetiky zažívá v současnosti novou etapu, tzv. "jadernou renesanci". Evropské země přehodnocují postoje a řada zemí se již rozhodla pro obnovu jaderných elektráren či výstavbu nových. Jaderná energie je nejvýhodnějším řešením pro členské země Evrospké unie, protože snižuje vnější energetickou závislost a zároveň pomáhá ve snižování emisí skleníkových plynů. V souvislosti s novou etapou jaderné energie došlo k návrhu českého předsednictví k zřízení "Společenství pro jadernou bezpečnost", která má sjednotit bezpečnostní úroveň členských zemí a zintenzivnit vzájemnou spolupráci. Francie představuje světovou velmoc v odvětví jaderné energie s 58 jadernými elektrárnami. Efektivně fungující organizace a společnosti v odvětví jaderné energetiky, výborné výsledky jaderného výzkumu, výstavba jaderných úložišť, realizace recyklace vyhořelého jaderného paliva a silná podpora vlády pomohly Francii stát se světovou špičkou v oboru. Na příkladu francouzské jaderné energetiky lze nalézt čtyři základní doporučení pro ostatní evropské státy: vládní podpora, efektivně fungující výzkumné instituce, globální spolupráce mezi všemi subjekty podílející se na tvorbě jaderné energetiky v zemi a aktivní účast na mezinárodní spolupráci v odvětví jaderné energie. I přes stále vysoké počáteční investice na celou realizaci výstavby jaderné elektrárny má jaderná energetika perspektivní budoucnost.
|
|
Obnova kamenné schránky Svatováclavské koruny. Restaurace Karlštejna a její odraz v českém tisku.
Venclík, David ; Ferstl, Roman (vedoucí práce) ; Vlnas, Vít (oponent)
Doba vlády císaře Karla IV. byla českou společností 19. století vnímána jako zlatý věk dějin země. Společně s postavou panovníka se stávaly předmětem zájmu také stavby související s jeho zakladatelskou činností. Kromě katedrály sv. Víta patřil k nej významnějším právě Karlštejn. Dodnes není zcela jasné za jakým účelem nechal Karel IV. v blízkosti Prahy tento královský hrad vlastně postavit. 1 Uschování svatých ostatků, říšských korunovačních insignií i důležitých listin však svědčí o tom, že pevnost měla pro císaře naprosto unikátní význam. Velmi často sem panovník přijížděl před důležitými státnickými rozhodnutími, ovšem později jeho návštěv ubylo. Prostory hradu měl zřejmě až příliš propojené se svou třetí ženou Annou Svídnickou, a po její smrti zanevřel. Mnohem častěji pobýval na hradě Tangermünde, který Karlštejn svojí vnitřní výzdobou v mnohém připomíná. Hrad se měl stát rezidencí jeho nej staršího syna a nástupce Václava IV., ovšem ten si místo příliš neoblíbil. V době husitských válek se Karlštejn stal nedobytnou pevností katolické strany.2 Roku 1446 sem byly přemístěny svatováclavské klenoty, čímž byl hradu propůjčen nový význam. Po velkém požáru Pražského hradu roku 1541 bylo rozhodnuto umístit sem kopie zemských desek. Změna nastala na počátku 17. století, kdy Karlštejn svůj dřívější smysl...
|
| |
|
Role římskokatolické církve při přechodu k demokracii v Polsku a v Chile
Labutta, Michael ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Květina, Jan (oponent)
(česky) Práce se bude zabývat srovnáním států, které si prošly přechodem k demokracii a zároveň zde můžeme sledovat silný vliv Římskokatolické církve. Konkrétně se bude jednat o Polsko a o Chile. V úvodu bych se snažil postihnout postavení církve v rámci těchto států za trvání nedemokratického režimu (jestli stála na straně režimu, skryté opozice, nebo zda vystupovala přímo vůči režimu). Snažil bych se postihnout to, co ovlivnilo tento postoj - křivdy ze strany režimu, historický kontext. Další část se bude zabývat tím, o jaký vztah s církví nedemokratické režimy usilovaly. Zda prosazovaly represe, kooptaci, či nějakou formu "tiché dohody". V závěru práce a v návaznosti na předešlé otázky se budu snažit zodpovědět otázku, zda katolická církev byla v daných zemích otevřená spolupráci nebo zastávala spíše konfrontační postoj, a jaký měl tento postoj vliv na formu, průběh a výsledek tranzice, a jak se promítl do pozdější konsolidace demokracie.
|
|
Ekonómia a trh drog
Timko, Peter ; Kollár, Miroslav (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Čierne trhy, medzi ktoré patrí bez pochýb aj trh drog, vznikajú vtedy, keď štát umiestni nejaké obmedzenia na výrobu alebo distribúciu tovarov alebo služieb. Tieto trhy sú veľmi prosperujúce, pretože štát ich nedokáže svojimi opatreniami zlikvidovať. Kým tu bude existovať strana dopytu, tak čierne trhy budú prítomné v ekonomike. Cieľom tejto bakalárskej práce je ekonomická analýza dopytu po drogách. Hlavná pozornosť je venovaná spotrebiteľom drog, t.j. jej konzumentom. Konkrétne sa zameriam na preferencie spotrebiteľov. Na to, čo ich vedie ku konzumácii drog, na ich úžitky z konzumácie. Nezameriavam sa na to, či je správne užívať drogy alebo nie, lebo ekonómia je neutrálna disciplína, ale zameriavam sa na to, ako ľudia uspokojujú svoje potreby a uskutočňujú svoje rozhodnutia pri hľadaní tej najlepšej alternatívy. Ďalej sa zameriam na postoj konzumentov na to, že trh drog patrí medzi čierne trhy a súvisí s trestnou činnosťou a nad tým, že jednotlivé krajiny nedokážu efektívne bojovať proti týmto trhom.
|
|
Postoje obyvatel České republiky k politickým stranám – září 2016
Malina, Ondřej
V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo baterii otázek zkoumající postoje občanů České republiky k politickým stranám. Výsledky naznačují, že většina populace zaujímá k politickým stranám spíše negativní postoj. Mimo jiné si lidé myslí, že se o ně politické strany zajímají pouze v období voleb, necítí možnost vstupem do politické strany něco ovlivnit nebo podezřívají politické strany z korupce. Meziročně negativní postoje k politickým stranám posílily.
|
|
Role komerčního pojištění při řešení důsledků jaderných rizik
Zindulka, Martin ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Hoffman, Andrej (oponent)
Tato práce se zabývá řešením jaderných rizik pomocí komerčního pojištění. První část práce se zaměřuje na legislativní rámec jaderné odpovědnosti vycházející z mezinárodních úmluv. Představena je činnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii a českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Následující kapitola práce se zabývá možnostmi pojištění jaderných rizik pomocí jaderných poolů, kdy jsou zároveň podrobněji rozebrány český a americký jaderný pojišťovací pool. Závěrečná část práce se soustředí na havárie jaderné elektrárny Three Mile Island a elektrárny Fukušima. Obě události jsou vysvětleny v širších souvislostech, včetně řešení a financování následků ze zdrojů komerčních pojištění tak i ze strany ostatních subjektů.
|
host ::
