| |
|
POVÁLEČNÉ OBDOBÍ KLÁŠTERA TEPLÁ, 1945 - 1950
MIKEŠOVÁ, Anna
Práce se zabývá poválečným obdobím kláštera Teplá v letech 1945 - 1950.Zachycuje obnovu kláštera po válce a odsun německých řeholníků a kněží. Zvláštní pozornost věnuje problematice nastolení komunismu v roce 1948 a dopadu komunistického převratu na život v tomto klášteře na základě archivních pramenů a svědectví pamětníků. První kapitola představuje řád Premonstrátů ve světě, první informace o řádu v Čechách, dějiny a význam řádu. Druhá kapitola se věnuje klášteru Teplá, jeho zakladateli, představuje historii a význam kláštera. Třetí kapitola je klíčová. Zaměřuje se na dění kláštera na konci 2. světové války a na život převora H. J. Tyla.
|
|
Vliv ekonomického zajištění jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na rozpočet vybrané obce v Jihočeském kraji
MICHAL, Petr
Civilní obrana byla v Československé socialistické republice do roku 1990 definována jako soubor opatření, které mají sloužit k přípravě státu a společnosti v něm žijící k obraně před válkou. Ozbrojený konflikt v tehdy bipolárním světe mohl vzniknout během několika dnů, protože přípravy na takový konflikt probíhaly na obou stranách již desítky let. Ukončením tzv. studené války nastalo období, ve kterém se minimalizovala možnost vzniku globální vojenské konfrontace. Nově však byly definovány a dále trvají, často obtížně předvídatelné, bezpečnostní hrozby a rizika. Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je, spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů nově vzniklé České republiky, základní povinností státu. Odpovědnost za ochranu obyvatelstva je, v nově budovaném systému ochrany obyvatelstva, v České republice, částečně přenesena a rozložena na všechny úrovně veřejné správy a to včetně obcí a malých měst. Nově budovaný Integrovaný záchranný systém se stal postupně základním pilířem při koordinování činností a postupů při přípravě na mimořádné události, při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně před krizovými stavy a po vyhlášení krizových stavů. Diplomová práce si dává za cíl provést sběr dat z desetiletého účetního období města s rozšířenou působností, které má sídlo v Jihočeském kraji. Soubor sebraných dat bude posouzen a vyhodnocení za účelem zjištění ekonomické náročnosti financování ochrany obyvatelstva v konkrétním městě. Posouzení bude provedeno ve vztahu k základnímu prvku civilní ochrany, kterým jsou jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. V diplomové práci bude provedeno vyhodnocení vlivu financování požární ochrany na rozpočet této obce. Práce si klade otázky, jaký je trend ve financování uvedených jednotek zároveň se snaží odpovědět na otázku, jaký má financování vliv na rozpočet konkrétní obce. Z obou odpovědí pak bude proveden závěr, který sdělí, zda je financování jednotek požární ochrany dostatečné či nikoliv. Šetření bude provedeno na jedné obci z rozšířenou působností, tedy z globálního hlediska, nepůjde ve výsledku o zásadní validní závěr práce. Širší výzkum dané problematiky, s obdobným zaměření, by ovšem mohl, v případě zájmu společnosti, taková data přinést.
|
|
EU-USA: partnerství či konflikt
Šedivá, Linda ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Andrýsová, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza vztahu EU-USA s důrazem na období po roce 2000. Analýza byla možná pouze se znalostí předchozích mezníků, které toto partnerství formovaly, proto práce začíná již obdobím po druhé světové válce, kam sahají kořeny Evropské unie. Práce sleduje proměny vztahů, a to jak v dekádách studené války (dlouhodobé trendy), tak v první dekádě období po studené válce (krátkodobé trendy), a poté vzhledem k rozsáhlosti problematiky konkrétní vybraná témata z období po roce 2000. Práce rovněž sleduje, zda se vztah nesl ve znamení partnerství či konfliktu a jaké příčiny a události obě strany k takovému jednání motivovaly. První kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropa-USA od roku 1945 a je rozdělena do pěti částí podle poválečných dekád. Druhá kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropa (EU)-USA po studené válce do začátku nového tisíciletí. Jádro práce představuje kapitola třetí- klíčové otázky proměny vztahů. Kapitola je rozdělena do čtyř podkapitol: rozdílné nebo společné názory na boj proti terorismu (Afghánistán, Irák), rozdílné nebo společné názory ve vztahu k mezinárodním organizacím a smlouvám (Kjótský protokol, Mezinárodní trestní soud), rozdílné nebo společné názory na řešení finanční krize. Čtvrtá podkapitola popisuje proměnu a kontinuitu vztahů po nástupu Baracka Obamy (do konce listopadu 2009).
|
|
Vývoj středního všeobecně vzdělávacího školství v československé republice po II. světové válce a v letech 1945-1989
Bauerová, Kateřina ; Koťa, Jaroslav (oponent) ; Váňová, Růžena (vedoucí práce)
Pokusím se vycházet zejména z historických faktů a zároveň se pokusím popsat celkovou atmosféru, jak byla vnímána tehdejšími současníky. Poválečné období bylo hlavně pod vlivem odstranění následků války, jak po stránce ekonomické, tak po stránce morální. Nově obnovená republika stála ve školství před otázkou, zda bude vycházet z odkazu první republiky a pokusných škol či zda se vydá úplně novou cestou podle zahraničních vzorů (zejména SSSR). Komunistická strana měla v té době sice silnou pozici, ale byla stále pouze jednou z více stran, které ovlivňují dění v zemi. Bylo obnoveno gymnázium (reálné), čtyřleté a stalo se institucí výběrovou. Začínají se objevovat první snahy o celkové sjednocení školy. V pozdějším období se zakládají vzorové jednotné školy. Objevují se tlaky na postátnění škol. Hlavní snahou je i zvýšit celkovou kvalifikaci středoškolských učitelů. Většina reformních snah však troskotá na nedostatku peněz v poválečném období. Toto období by se dalo nazvat časem hledání směru ve školství. Časem diskuze mezi odkazem první republiky a nástupem komunistické strany a jejích snah o jednotnou školu.
|
|
Rozdíly v trávení volného času mládeže po druhé světové válce a dnes
MOROVÁ, Nikola
Bakalářská práce je zaměřena na rozdíly v trávení volného času mládeže po druhé světové válce a dnes. Teoretická část je zaměřena na vývoj volného času, na jeho teoretické základy. V teoretické části jsou dále uvedeny základní pojmy a vědy, které se volným časem zabývají. Praktická část je zpracována pomocí dotazníku. Výsledky výzkumu ukazují, jak trávila volný čas mládež po druhé světové válce a jak to mládež tráví dnes.
|
|
Právo lidu 1893-1920, problémy přelomu století v sociálně demokratickém tisku.
Hilský, Damián ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
Práce se zabývá náhledem deníku Právo lidu na sociální problémy konce 19. a začátku 20. století. V prvním oddíle nazvaném Antimilitarizmus se čtenář dočítá o Španělsko - americké válce o Kubu, kde národně osvobozenecké hnutí bojovalo se španělskými utlačovateli, kapitola druhá je věnována reflexi Búrskou válku v Jižní Africe, kde docházelo k obrovským ztrátám na životech. Kapitola třetí pojednává o Válce Rusko - japonské, kde došlo poprvé v dějinách k masovému nasazení moderních zbraní, což mělo za následek vysoký počet obětí na obou stranách. Kapitola čtvrtá se zabývá mediální aférou okolo olomouckého arcibiskupa Kohna. Kapitola pátá popisuje velkou defraudaci ve Svatováclavské záložně, největším katolickém finančním ústavu v Čechách. Kapitola pátá líčí mediální spor prostějovského učitele Karla Judy s místním farářem Karlem Dostálem - Lutinovem, který se rozrostl v rozsáhlý střet o vliv církve na školství.
|
| |
|
Vnější faktory utváření obrazu Sovětského svazu v meziválečném Československu
Lomíček, Jan ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Je nepochybné, že vztahy Československa a Sovětského svazu měly po celou dobu existence obou státních celků nemalý vliv na vývoj ve středoevropském prostoru. Tato skutečnost nabyla na významu zejména v období po druhé světové válce, kdy se naše země postupně včlenila do nejzápadnější linie zemí komunistického bloku, a tím i do sféry sovětského vlivu. Způsob utváření obrazu Sovětského svazu tak, jak byl vnímán veřejností v Československu v období mezi oběma světovými válkami, by tedy mohl být jedním z klíčů k pochopení poválečného příklonu té samé veřejnosti k levicovým idejím, které Sovětský svaz alespoň navenek reprezentoval. V tomto procesu sehrála nemalou roli sovětská propaganda, která konstruovala částečně nereálný obraz sovětské země v zahraničí nejen vlastními prostředky, ale pokoušela se i o legitimizaci tohoto obrazu úsilím o pozitivní svědectví ze strany cizích státních příslušníků, kteří sovětské Rusko navštívili.
|
|
Analysis of the motifs in the novel "Sansibar oder Der letzte Grund" by Alfred Andersch
Turinek, Jakub ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Cílem předkládané diplomové práce je motivický rozbor románu Alfreda Andersche "Sansibar oder Der letzte Grund" (Zanzibar aneb Poslední důvod) z roku 1957. První kapitola diplomové práce pojednává o západoněmecké literatuře v prvních letech po válce a dále pak o letech padesátých a šedesátých, kdy se německá literatura a veřejnost musela vyrovnat s prožitými hrůzami i obviněními z kolektivní viny. Tzv. "bod nula", který signalizuje začátek nové německé literatury je ale poněkud sporný. Dvanáct let fašistické diktatury přerušilo kontinuitu německé literatury, na rozdíl od politiky, kde toto období znamenalo konec jednoho systému. Období bezprostředně po roce 1945 teprve poskytlo literárnímu životu v Německu příležitost pro důkladný rozbor a zpracování prožitého. Toto období bylo většinou literaturou emigrantů. Literární produkce exulantů byla bohatá, ale mnoho knih mohlo být vydáno až po válce. Preferovaným žánrem byl zejména historický román. Ani autoři tzv. vnitřní emigrace nepřinesli s sebou po válce nové impulsy. To se povedlo teprve poválečné literatuře SRN a zejména autorům, kteří se připojili k volnému seskupení Skupina 47. K nejfrekventovanějším tématům patřila problematika nacistické minulosti a reflektování poválečné skutečnosti včetně studené války a "hospodářského zázraku". V šedesátých letech se...
|
host ::
