|
|
Russia and the EU: Oil and Gas as a Source of Power
Medvedeva, Diana ; Baštář Leichtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato práce je zaměřena na analýzu ruských strategických narativů prizmatem dvou ruských energetických projektů-Nord Stream 2 a TurkStream. Předmětem analýzy jsou zprávy ze dvou ruských masmédií (První kanál a RIA Novosti). Pomocí této práce lze odpovědět, jaké strategické příběhy Rusko používalo v letech 2015 až 2021 a jak se Rusko vnitřně vnímá. Tato práce navíc může ukázat, jak Rusko vnímá svůj vztah s EU, jakožto s koncovým zákazníkem Nord Stream 2 a TurkStream.
|
|
| |
|
|
Turecký nacionalismus a jeho evropské zdroje
Stein, Michal ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Michal Stein Abstrakt bakalářské práce Michal Stein Turecký nacionalismus a jeho evropské zdroje UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav etnologie Bakalářská práce 2015 Michal Stein 40 stran Michal Stein Abstrakt: Turecký nacionalismus a jeho evropské zdroje Autor se v bakalářské práci zabývá otázkou vztahu mezi tureckým nacionalismem a jeho evropskými zdroji a vzory inspirace. V úvodu práce se soustředil na obecný kontext vztahu mezi Evropu a Osmanskou říší. V další části práce autor uvádí základní teorie nacionalismu vybraných důležitých teoretiků nacionalismu. Následující část se věnuje srovnání mezi francouzským a německým pojetím nacionalismu a srovnáním jejich vlastností. Toto srovnání je podle názoru autora klíčové pro pochopení turecké modernizace a fenoménu tureckého nacionalismu. V druhé polovině práce autor charakterizuje klasické pojetí tureckého nacionalismu a na jeho vývoj v kontextu procesů turecké modernizace a evropských myšlenkových vzorů nacionalismu. Zaměřil se na specifika tureckého nacionalismu. Cíl práce je poukázat na prvky přejaté z evropských nacionalismů a naopak na specifické prvky, odlišné vlastnosti, od evropských typů. V poslední části práce autor poukazuje na postmoderní teorie a pozice vybraných tureckých teoretiků nacionalismu a na vztah mezi nacionalismem v...
|
|
|
Vstup Turecka do EU: analýza tureckého postoje
Hlavatá, Nora ; Malečková, Jitka (vedoucí práce) ; Kučera, Petr (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je postoj Turecka v roce 2014 ke vstupu do Evropské unie. První část práce podává přehled o vývoji vzájemných vztahů Turecka a EU s důrazem na témata, která mají potenciál hrát roli v současném vývoji. Na základě analýzy tří tureckých deníků, jsou v druhé části práce představeny různorodé postoje ke členství v EU, se kterými se můžeme setkat v turecké společnosti. Druhá část práce je rozdělena do tématických okruhů, které jsou relevantní pro otázku vstupu Turecka do EU. Hlavním cílem této práce je popsat turecký diskurz v roce 2014 ke vstupu do EU a ukázat rozdílné názory v turecké společnosti. Pozornost je věnována i měnícímu se postoji Turecka v roce 2014 v porovnání s předešlými lety. Klíčová slova: EU - Turecko - přístupový proces - veřejné mínění
|
|
|
The Cyprus Crisis in 1974 and the Role of the United Nations
Lauer, Maroš ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Predkladaná práca skúma vplyv OSN na vývoj cyperskej otázky do jej vyvrcholenia v roku 1974. Tento vplyv je v práci analyzovaný v dvoch rovinách: 1. prejednávania cyperského problému v rámci jednaní Bezpečnostnej Rady a Valného zhromaždenia OSN a ich vplyv na vývoj na ostrove; 2. činnosť mierovej misie UNFICYP od jej ustanovenia v roku 1964 až po rozdelenie ostrova o 10 rokov neskôr. Za účelom preskúmania oboch aspektov je v práci využitá nie len podrobná historická analýza, ale aj teoretické koncepty z odboru medzinárodných vzťahov. Práca zároveň popisuje vývoj cyperského problému ako dynamický proces, ktorý je za účelom jeho pochopenia potrebné vnímať už do jeho skorých počiatkov a preto sa nezameriava iba na obdobie 60. a 70. rokov ale popisuje aj pôvodné korene a príčiny konfliktu.
|
|
|
The Final Externalization of the Others and its Consequences for the Turkish Foreign Policy
Chvátal, Viktor ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze turecké zahraniční politiky vůči regionu Centrální Eurasie, respektive sub-regionům Blízkého východu a Střední Asie, v období 1991 až 2010. Z hlediska teoretického ukotvení práce kombinuje modifikovaný sociální konstruktivismus s předpoklady kritické geopolitiky. V konstruktivistické části se práce na základě propojení s analýzou zahraniční politiky (AZP) zaměřuje na domácí úroveň, tedy na přezkum identitárního ukotvení jednotlivých aktérů. Z hlediska vlivu identitární proměnné na zahraniční politiku je těžiště analýzy umístěno do období po roce 1991. Za účelem dosažení kontextuálního vhledu však práce zahrnuje i obecný rozbor konfliktu identit uvnitř turecké (osmanské) společnosti, který je pozorovatelný již od první poloviny devatenáctého století. V případě geopolitického rozpadu práce vychází ze základního kritického předpokladu o diskurzivním (nematerialistickém) charakteru geopolitické argumentace. Cílem je identifikace geopolitických metafor, které byly v rozmezí let 1991 až 2010 aplikovány tureckými elitami vůči výše uvedeným sub-regionům Centrální Eurasie. V tomto případě dochází k logické syntéze teoretických přístupů. Geneze a užití geopolitických metafor je zároveň zkoumána z hlediska identity těch, kteří je formulují. Diplomová práce dokazuje, že jedním...
|
|
|
Iraqi Kurdistan Region - the role of geopolitical agents on its future status
Simanová, Lenka ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kuľková, Miroslava (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je analyzovať perspektívu získania nezávislosti Irackého Kurdistanu. S využitím normatívnych teórii secesie sa práca najskôr snaží dokázať, že požiadavky lídrov Irackého Kurdistanu na nezávislosť sú oprávnené a autonómny región skutočne spĺňa kritériá normatívnych teórii, ktoré by ho oprávňovali k secesii. Následne, v snahe zistiť perspektívu získania nezávislosti autonómnej jednotky vo vzťahu k vybraným regionálnym, ako aj svetovým politickým aktérom, je v práci aplikovaná teória americkej profesorky práva Mileny Sterio, ktorá artikuluje význam superveľmocí v procese získavania nezávislosti štátov. Teória Sterio je založená na predpoklade, že jednotka, ktorá sa snaží dosiahnuť svoju nezávislosť, ju nezíska bez súhlasu tých najsilnejších regionálnych a svetových politických aktérov. Za tým zámerom práca analyzuje postoj ôsmich najdôležitejších regionálnych a svetových veľmocí k nezávislému Irackému Kurdistanu. Práca taktiež pojednáva o povahe uznávania štátov, kde je poukázané na to, že v súčasnosti je uznanie chápané ako ad hoc politický akt, ktorý závisí na uvážení každého jedného štátu, čo v prípade Irackého Kurdistanu môže znamenať značnú prekážku. Okrem zahraničnej politiky sa práca zaoberá aj politickou situáciou v samotnom autonómnom regióne, pričom sa snaží...
|
|
|
Tatarstan between Moscow and Ankara: An Analysis of Tatarstan's Elite's Stance towards the Changing Relations between Turkey and the Russian Federation
Pospíšil, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnější politice Republiky Tatarstán, subjektu Ruské federace, a jejími vztahy s Tatarstánu kulturně blízkým Tureckem, ve světle rusko-tureckého konfliktu, následujícího sestřelení ruského bojového letounu Su-24 tureckou armádou. Jako zdroj analýzy s cílem zodpovědět otázky, týkající se vlivu národní diplomacie na paradiplomacii regionu a možnosti vést nezávislou paradiplomacii v autoritativním státě, posloužily proslovy prezidenta Republiky Tatarstán Rustama Minnichanova, dotýkající se témat spjatých s Tureckem. Proslovy byly analyzovány v kontextu proměňujících se vztahů Ruska k Turecku, za použití Kritické analýzy diskurzu. Analýza odhalila, že navzdory tomu, že paradiplomacie Tatarstánu reflektovala vývoj ruské diplomacie (což je nevyhnutelné, protože normy přijaté na federální úrovni jsou pro subjekty Federace závazné), prezident Minnichanov pokračoval v obhajobě dlouhodobé (a pokud možno co nejtěsnější) spolupráce s Tureckem, bez ohledu na aktuální postoj Moskvy. Navíc v Kremlu loboval s cílem ovlivnit federální diplomacii, aby lépe vyhovovala jeho zájmům.
|
|
|
Analýza geopolitických vztahů Iráckého Kurdistánu s regionálními a globálními aktéry
Sommer, Filip ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Lepič, Martin (oponent)
Irácký Kurdistán představuje entitu, která je schopná samostatně operovat v mezinárodních vztazích. Tato práce vyhodnocuje jeho geopolitické postavení na základě analýzy vztahů s regionálními a globálními aktéry působícími v regionu. Za regionální aktéry jsou považovány Irák, Turecko, Írán a Sýrie, neboť jsou obývány významnou kurdskou populací a mohou tak mít vliv na možnou formaci Iráckého Kurdistánu. Za globální aktéry jsou brány Spojené státy americké a Ruská federace. Analýza zkoumá prohlášení vrcholných představitelů všech těchto výše zmíněných subjektů a je prováděna v časovém období od roku 2013 do roku 2017. Jejím cílem je zjištění, jak se změnilo geopolitické postavení Iráckého Kurdistánu po významných událostech, jež se staly v tomto období. Mezi ně patří příchod Islámského státu do regionu v červnu 2014 či vyhlášení kurdského referenda o nezávislosti v září 2017.
|
|
|
Military coup as a distinctive feature of Turkish military, the changing civil-military relations, and the current position of the Turkish army
Tkadlečková, Daniela ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
(abstrakt) Pokus o vojenský převrat v červenci 2016 postavil Turecko na rozcestí, kde se musel národ rozhodnout, zda následovat příklady v historii Republiky a podpořit puč, nebo se odvrátit od armády a upustit od tradice vnímání armády jako ochránce sekularismu a hodnot, na nichž byla Republika Atatürkem založena. Tato práce analyzuje, jak se změnily civilně-vojenské vztahy v Turecku, jaké faktory tuto změnu ovlivnily a jak je turecká armáda vnímána tureckou společností v současné době. Do výzkumu byly zahrnuty čtyři intervence provedené armádou ve 20. století, a červencový pokus o puč. Vojenský puč je zkoumán jako zcela specifický prvek turecké armády na základě teorie praetorianismu; v zemi jsou pak puče napříč studií prezentovány jako intervence, které se opakovaly nejen na základě odhodlání armády chránit stabilitu a Republiku jako takovou, ale také za akceptace intervence tureckou společností, jež armádu vnímala jako řešení v krajních situacích. Práce nadále prezentuje důvody, které hrály stěžejní roli v transformaci civilně- vojenských vztahů na počátku 21. století, a porovnává, jak se vnímání armády tureckou společností změnilo před a po červencovém puči.
|
host ::
RSS.