|
|
Military coup as a distinctive feature of Turkish military, the changing civil-military relations, and the current position of the Turkish army
Tkadlečková, Daniela ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
(abstrakt) Pokus o vojenský převrat v červenci 2016 postavil Turecko na rozcestí, kde se musel národ rozhodnout, zda následovat příklady v historii Republiky a podpořit puč, nebo se odvrátit od armády a upustit od tradice vnímání armády jako ochránce sekularismu a hodnot, na nichž byla Republika Atatürkem založena. Tato práce analyzuje, jak se změnily civilně-vojenské vztahy v Turecku, jaké faktory tuto změnu ovlivnily a jak je turecká armáda vnímána tureckou společností v současné době. Do výzkumu byly zahrnuty čtyři intervence provedené armádou ve 20. století, a červencový pokus o puč. Vojenský puč je zkoumán jako zcela specifický prvek turecké armády na základě teorie praetorianismu; v zemi jsou pak puče napříč studií prezentovány jako intervence, které se opakovaly nejen na základě odhodlání armády chránit stabilitu a Republiku jako takovou, ale také za akceptace intervence tureckou společností, jež armádu vnímala jako řešení v krajních situacích. Práce nadále prezentuje důvody, které hrály stěžejní roli v transformaci civilně- vojenských vztahů na počátku 21. století, a porovnává, jak se vnímání armády tureckou společností změnilo před a po červencovém puči.
|
|
|
Military coup as a distinctive feature of Turkish military, the changing civil-military relations, and the current position of the Turkish army
Tkadlečková, Daniela ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
(abstrakt) Pokus o vojenský převrat v červenci 2016 postavil Turecko na rozcestí, kde se musel národ rozhodnout, zda následovat příklady v historii Republiky a podpořit puč, nebo se odvrátit od armády a upustit od tradice vnímání armády jako ochránce sekularismu a hodnot, na nichž byla Republika Atatürkem založena. Tato práce analyzuje, jak se změnily civilně-vojenské vztahy v Turecku, jaké faktory tuto změnu ovlivnily a jak je turecká armáda vnímána tureckou společností v současné době. Do výzkumu byly zahrnuty čtyři intervence provedené armádou ve 20. století, a červencový pokus o puč. Vojenský puč je zkoumán jako zcela specifický prvek turecké armády na základě teorie praetorianismu; v zemi jsou pak puče napříč studií prezentovány jako intervence, které se opakovaly nejen na základě odhodlání armády chránit stabilitu a Republiku jako takovou, ale také za akceptace intervence tureckou společností, jež armádu vnímala jako řešení v krajních situacích. Práce nadále prezentuje důvody, které hrály stěžejní roli v transformaci civilně- vojenských vztahů na počátku 21. století, a porovnává, jak se vnímání armády tureckou společností změnilo před a po červencovém puči.
|
|
|
Vybrané principy normativního prostředí upravující práci novinářů v Turecké republice se zaměřením na § 301 tureckého zákoníku
Tkadlečková, Daniela ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Právo na svobodu projevu je jedním ze základních práv každé demokratické společnosti. Pokud se Turecká republika stane součástí Evropské unie, jakéhosi symbolu dodržování lidských práv a svobod, bude muset v rámci předvstupních rozhovorů prokázat svou schopnost přetvořit nevlídné prostředí práce tureckých novinářů na takové, které by odpovídalo evropským standardům. Analýza paragrafu 301 zohledňuje pouhý zlomek problému na rozsáhlém poli turecké žurnalistiky. Tato studie se však zabývá celkovým vývojem existence paragrafu 301, který zakazuje veřejné hanobení tureckého národa, republiky či státních a bezpečnostních složek. Jsou sledovány jednotlivé novelizace tohoto paragrafu, dílčí soudní procesy obžalovaných novinářů a dopad paragrafu 301 na vnímání a chování tureckých nacionalistů, kteří ve jménu ochrany republiky útočí na novináře stíhané dle tohoto paragrafu. Studie rovněž poukazuje na uchopení problematiky paragrafu 301 evropskými institucemi pro ochranu práv a svobod lidí, potažmo Evropskou unií. Skrze paragraf 301 je rovněž zdůrazněna rozdílná povaha Turecké republiky oproti státům EU, kdy jsou vlastenecky laděná zákonná opatření pouhým vyústěním typického tureckého charakteru.
|
host ::
RSS.