Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 96 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rizikové faktory suicidálního chování v české adolescentní populaci
Nekolná, Hana ; Kebza, Vladimír (oponent) ; Loneková, Katarína (oponent)
Rigorózní práce "Rizikové faktory suicidálního chování u české adolescentní populace" pojednává o suicidalitě a suicidálním chování adolescentů v České republice. Teoretická část práce se zabývá vymezením základních pojmů tohoto tématu a dále formami, metodami i motivy suicidálního chování. Věnuje se také různým přístupům a chápání této problematiky v minulosti i současnosti. Dále uvádí popis adolescence jako samostatného vývojového období v životě jedince a rozbor rizik této životní fáze. Teoretická část obsahuje taktéž charakteristiku epidemiologie jevu a možné diagnostické, terapeutické a preventivní přístupy k suicidálnímu chování. Empirická část rigorózní práce popisuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit souvislosti zvýšené míry sebevražedného rizika ve vztahu k základním dimenzím osobnosti (za použití Freiburského osobnostního dotazníku), sociální opoře (prostřednictvím Dotazníku vnímané sociální opory) a životní angažovanosti (skrze Test životní angažovanosti). Výzkumný vzorek obsahoval 192 respondentů z posledních ročníků gymnázií a středních odborných učilišť v Praze a na Vysočině. Výsledky výzkumu potvrdily souvislost mezi sníženým suicidálním rizikem a zvýšenou mírou životní angažovanosti a sociální opory, dále taktéž mezi zvýšeným suicidálním rizikem a zvýšenou mírou depresivity a...
Krizová intervence u sebevražd
Legner, Lukáš ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Boukalová, Hedvika (oponent)
Tato diplomová práce je věnována tématu krizové intervence u sebevraždy. Cílem studie bylo popsat, co se odehrává v krizové intervenci se suicidální jedincem v terénu a jaké jsou zkušenosti interventů z řad příslušníků IZS s touto intervencí. Teoretická část práce je rozdělena na tři části. V první části je popsána krize a krizová pomoc, která zahrnuje zásady první psychické pomoci a krizovou intervenci. Ve druhé části je popsána sebevražednost v širším kontextu, jsou uvedeny vybrané teorie sebevraždy a popsáno riziko sebevraždy. Ve třetí části jsou uvedeny možnosti poskytování krizové intervence lidem ohroženým sebevraždou a doporučené postupy. V empirické části byla využita kvalitativní metodologie. Byly realizovány polostrukutrované rozhovory s 12 respondenty z řad IZS, v nichž tito respondenti popisovali své zkušenosti s vedením terénní krizové intervence u suicidantů. Rozhovory byly analyzovány metodou IPA. Zjištěné výsledky jsou podrobně popsány a diskutovány s dostupnou odbornou literaturou. V závěru práce jsou doporučeny další témata výzkumu krizové intervence u suicidantů. Klíčová slova: sebevražda, krizová intervence, krizová situace, psychologická pomoc, integrovaný záchranný systém, IZS
Extrémní formy násilí na školách Fenomén střelby na školách
Vimmerová, Kateřina ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Tato práce nabízí náhled do problematiky extrémní formy násilí, která se může udát v prostorách školy: situace, kdy student zaútočí střelnou zbraní a ohrožuje své spolužáky, přátele i učitele. Počty případů střelby na škole se během posledních deseti let rapidně zvyšují. Kromě Spojených států amerických dochází k útoku studentů i v Evropě. V této práci je popsáno šest případů, kdy ke střelbě na škole došlo, nebo bylo neštěstí zamezeno díky zásahu třetí strany. Případy střelby na škole vyvolávají masivní pozornost a spekulace médií nedává prostor pro objektivní zvážení možných příčin jednání pachatelů a jejich motivace.
Sebevražednost seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků - okres Karlovy Vary
Puchálková, Michala ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá problematikou sebevražednosti seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků v okrese Karlovy Vary. Zaměřuje se zejména na osobní zkušenosti pracovníků s tímto problémem a jejich informovanost o daném tématu. Dále zjišťuje, zda jsou pomáhající profesionálové adekvátně podporováni tak, aby mohli s tímto jevem vhodně pracovat. V teoretické části této práce je uveden základní vzhled do problematiky sebevražednosti jako takové. Je zde stručně nastíněna historie suicidality a nejčastější motivy, příčiny a formy suicidálního jednání. Dále jsou v teoretické části vymezena specifika sebevražednosti seniorů a práce s touto cílovou skupinou. V závěru je také nastíněna možná prevence sebevražedného jednání u seniorů. V empirické části je nejprve popsána metodologie výzkumu a stručná charakteristika okresu Karlovy Vary. Dále autorka na základě provedeného výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů popisuje zjištění týkající se zkušeností a informovanosti pomáhajících pracovníků v oblasti sebevražednosti seniorů. Rozebírá také pohled pracovníků na jednotlivé složky jejich podpory v zaměstnání. Na závěr jsou v empirické části uvedena další zjištění vyplývající z provedeného výzkumu, ale nesouvisející přímo s jeho hlavním cílem.
Smrt v umění 1890 - 1918. Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v období první světové války. Je to doba mnoha společenských změn, kdy přes prodlužující se délku života, rostl počet sebevražd. Práce představí a rozebere různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu téměř třiceti let. Bude sledovat obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V kontextu s první světovou válkou zahrne bakalářská práce také vybraná díla vzniklá po roce 1918, která mají vztah k událostem tohoto období. V neposlední řadě práce představí téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1918 atp.
Schopnost sebevraždy a její důsledky pro tematizaci člověka
Janoško, Daniel ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Autor: Daniel Janoško Název práce: Schopnost sebevraždy a její důsledky pro tematizaci člověka Abstrakt Cílem této práce je v první řadě analyzovat schopnost záměrného ukončení vlastního života, která by podle předpokladu její lidské exkluzivity v rámci živočišné říše a současné univerzality v rámci lidského druhu měla představovat bohatý zdroj pro odhalení již známých i potenciálně zcela nových aspektů lidské přirozenosti a podmíněnosti. Schopnost sebevraždy z tohoto důvodu neanalyzujeme z dominujícího hlediska morální flosofe, nýbrž z perspektivy přísněji flosofcko-antropologické. Na základě propojení flosofcké (Scheler, Heidegger, Landsberg, Jaspers, aj.) a empiricko-antropologické literatury se pokoušíme zodpovědět otázku lidské výlučnosti schopnosti sebevraždy. Záměrem této analýzy je potom nalézt podstatné aspekty této výlučnosti, z nichž by bylo možné vyvodit praktické důsledky pro další flosofcké tematizace člověka. Jako nejzásadnější z nich se ukazuje být vědomí vlastní konečnosti, jehož důsledný rozbor poté odkrývá další aspekty přirozenosti a podmíněnosti člověka, jako je například specifcky lidský pospolitý způsob bydlení, snaha člověka o materiální a duchovní přetrvání v podobě kulturních statků či na vděčnosti založená lidská láska k bližním i ke světu jako takovému. Klíčová slova...
Traumatické zážitky dětí v kontextu České republiky
Drápela, Radek ; Kubíčková, Anna (vedoucí práce) ; Květoňová, Lea (oponent)
Tématem práce jsou traumatické zážitky dětí v kontextu České republiky. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Cílem teoretické části je seznámení s vlivem na chování a vzdělávání po prožití traumatických zážitků, popisuje typické formy a projevy, které se do negativních zážitků v dětství řadí jako je psychické, fyzické týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání, ale také zneužívání návykových látek členem v domácnosti nebo sebevražda rodinného příslušníka. Teoretická část také upozorňuje na možný dopad na dítě po prožití traumatických zážitků, a to v oblastech vzdělávání nebo chování. Práce klade na význam prevenci tohoto sociálního problému a uvádí legislativní podporu, krizové linky, centra a podporu v oblasti školství. Praktická část, je zaměřena na vyhodnocení anonymních dotazníků. Cílem této práce bylo zjistit informovanost a osobní zkušenost pedagogů s násilím, fyzickým, psychickým týráním, zanedbáváním a sexuálním zneužíváním u svých žáků. Také byla zjištěna míra prevence na školách. Z výsledků výzkumu bylo zjištěno, jak častý je tento sociálně patologický jev, zda pedagogové vědí, jak postupovat v těchto případech a jaký by byl jejich osobní přístup. KLÍČOVÁ SLOVA Traumatické zážitky v dětství, trauma, týrání, zneužívání, zanedbávání, výkon trestu, sebevražda, návykové látky
Metodika vyšetřování specifických případů vražd (se zaměřením na případy, v nichž pachatel předstírá, že jde o sebevraždu oběti)
Záhorová, Štěpánka ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Metodika vyšetřování specifických případů vražd (se zaměřením na případy, v nichž pachatel předstírá, že jde o sebevraždu oběti) Diplomová práce se zabývá metodikou vyšetřování vražd a sebevražd, především typickými způsoby páchání těchto činů, typickými a rozdílnými stopami na těle oběti a na místě činu a okolnostmi, které pachatele mohou vést k inscenacím sebevražd. Práce také poukazuje na specifika jednotlivých vyšetřovacích úkonů. Cílem práce není vytvořit souhrnnou obecnou metodiku vyšetřování případů vražd, ale upozornit na specifika, která jsou charakteristická pro vyšetřování vražd, které se jeví jako sebevraždy, a odlišit tyto inscenace od skutečných sebevražd. Diplomová práce se skládá ze šesti kapitol. První kapitola se zabývá definicí a charakteristikou pojmů vražda a sebevražda z pohledu trestního práva a kriminalistiky. Druhá kapitola se věnuje okolnostem, které pachatele vražd vedou k následným inscenacím sebevražd. Ve třetí kapitole jsou uvedeny typické způsoby páchání vražd a sebevražd. Jádro celé diplomové práce tvoří čtvrtá kapitola, která se zabývá kriminalistickými stopami na těle oběti a na místě činu. Kapitola obsahuje nejen podrobný přehled typických a rozdílných stop vyskytujících se v případech vražd a sebevražd, ale i nejčastější podvržené stopy v případech inscenací....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 96 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.