|
|
Ekofyziologický význam extrémní citlivosti orchidejí k nitrátům
Figura, Tomáš ; Ponert, Jan (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Mnoho orchidejí je v součastnosti silně ohrožených a důvody jejich úbytku z přirozených stanovišť v mnoha případech neznáme. Orchideje jsou v přírodě závislé na mykorizní symbióze, ale znalostí o tomto soužití je velice málo. Některé druhy navíc neklíčí v podmínkách in vitro, což znemožňuje jejich kultivaci jak pro vědecké, tak pro ochranářské účely. Zjistili jsme, že klíčení semen jednoho takového druhu, Pseudorchis albida, je silně inhibováno nitráty, a to dokonce při jejich extrémně nízkých koncentracích. Vzhledem k tomu že tento druh osidluje oligotrofní horské louky, pozorovaná inhibice by se mohla uplatňovat i v přírodě. Zajímavé je, že podobný i když slabší inhibiční efekt jsme pozorovali také u mezofilních druhů a dokonce i u mírně eutrofních. Citlivost k nitrátům přitom koreluje s úživností stanoviště studovaných duhů. Pozorovaný inhibiční efekt je možné oslabit aplikací auxinů, cytokininů i giberelinů, anebo také symbiotickými houbami. Pro inhibiční efekt nitrátů je nezbytná aktivita nitrátreduktázy. Experimenty s donory a zhášeči NO a s kvantifikací NO ukazují, že NO pravděpodobně zprostředkovává tento inhibiční efekt. Inhibiční efekt nitrátů na klíčení semen orchidejí se tedy zdá být součástí komplexní signalizační sítě.
|
|
|
Preparation and characterization of diamond-based nanocarriers for transfection of siRNA
Majer, Jan ; Cígler, Petr (vedoucí práce) ; Fišer, Radovan (oponent)
Ačkoliv nanodiamanty byly objeveny a připraveny před desítkami let, až nedávno se začaly využívat v medicínských a biologických oborech, zejména pro doručení léčiv a genetického materiálu do buňky a v biozobrazovacích metodách. Nanodiamanty mohou být modifikovány specifickými, pozitivně nabitými skupinami pro komplexaci s negativně nabitými nukleovými kyselinami. Tyto komplexy následně překonávají extracelulární a intracelulární bariéry a transportují nukleové kyseliny buďto do cytosolu nebo do jádra. Díky fluorescenčním centrům dusík-vakance, které mohou být v nanodiamantech vytvořeny, vykazují nanodiamanty vynikající optické vlastnosti pro sledování transfekce, protože emitují stabilní fluorescenci bez "photoblinkingu" a "photobleachingu". Tato práce shrnuje vlastnosti, syntézu, modifikace nanodiamantů a dalších vybraných nanočástic a jejich in vitro aplikace. Porovnává také jejich cytotoxicitu a efektivitu genového "knockdownu".
|
|
|
Ability of copper chelators to interact with iron and zinc
Hanuščinová, Lucia ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Čonka, Patrik (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Lucia Hanuščinová Školiteľ: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, PhD. Názov diplomovej práce: Schopnosť chelátorov medi interagovať so železom a zinkom Meď zastáva v ľudskom organizme úlohu prvku s nepostradateľným významom, ktorého vplyv a účinky závisia od jeho množstva. Pri zvýšených hodnotách koncentrácie v ľudskom tele sa meď stáva toxickou, čím dochádza aj k vzniku patologických stavov. Medzi najznámejšie ochorenia patrí Wilsonova choroba, ktorej liečba spočíva v p.o. podávaní chelátorov, teda chemických zlúčenín, ktoré sú schopné v rôznom pomere viazať meďnaté ióny a vylúčiť ich tým z organizmu. Chelatačná terapia je v súčasnosti prvou voľbou pri potvrdení diagnózy. Toxicita chelátorov vyplýva z viacerých faktorov, napr. inhibície enzýmov závislých na medi alebo nízkej selektivite ku kovom. Práve selektivitou chelátorov sa zaoberá táto diplomová práca. Ideálny chelátor by neinteragoval so žiadnym z ostatných iónov iných prvkov, potrebných pre správnu funkciu organizmu. Pre praktickú časť záverečnej práce bolo vybraných päť najčastejšie terapeuticky alebo experimentálne využívaných látok: trientin, D- penicillamin, bathocuproin (respektíve jeho blízky derivát disulfonát sodný - BCS),...
|
|
|
Možnosti ovlivnění sekundárních látek v in vitro kulturách léčivých rostlin
Sojková, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Možnosti ovlivnění produkce sekundárních látek v in vitro kulturách léčivých rostlin Elicitace je jednou z metod, která pomáhá zvyšovat produkci sekundárních metabolitů. Cílem této práce bylo ovlivnit produkci flavonoidů v kalusových a suspenzních kulturách Třezalky tečkované (Hypericum perforatum L.). Oxid seleničitý byl použit jako abiotický elicitor. Postupně byl přidáván v různých koncentracích (9,012.10-3 mol/l; 9,012.10-4 mol/l; 9,012.10-5 mol/l) ke kulturám in vitro. Metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) byl stanoven obsah sekundárních metabolitů (hyperosidu a kvercitrinu). Vzorky byly po působení elicitoru odebírány po 6, 12, 24, 48, 72, 168 hodinách. Oxid seleničitý zvýšil produkci hyperosidu a kvercitrinu. Nejvyšší obsah hyperosidu (0,2 %) byl detekován po působení oxidu seleničitého (9,012.10-3 mol/l) při odběru po 168 hodinách v suspenzní kultuře. Nejvyšší produkce kvercitrinu (0,37 %) bylo dosaženo po 6 hodinách působení oxidu seleničitého (9,012.10-3 mol/l) také v suspenzní kultuře. Produkce flavonoidů nebyla u kalusových kultur po aplikaci elicitoru tak výrazně ovlivněna v porovnání se suspenzními kulturami. Také bylo pozorováno uvolňování flavonoidů do živného média. Nejvyšší obsah hyperosidu (1,02 mg/100ml) uvolněného do živného média byl nalezen po 24 hodinách v...
|
|
|
Studium vlivu povrchově aktivních látek na parametry polymerních nanočástic
Moravcová, Katarína ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Katarína Kostíková Názov diplomovej práce: Štúdium vplyvu povrchovo aktívnych látok na parametre polymérnych nanočastíc Cieľom tejto diplomovej práce bolo overiť či použitie rôznych stabilizátorov ovplyvní výslednú veľkosť pripravovaných nanočastíc a zároveň zistiť, ktorý typ stabilizátora je najvhodnejší z hľadiska prípravy nanočastíc požadovanej veľkosti a tiež primeranej polydisperzity a stability. Príprava nanočastíc bola založená na použití cholátu sodného ako povrchovo aktívnej látky a polyméru PLGA (kyselina poly (mliečna-co-glykolová)), ktorý pozostáva z monomérov kyseliny mliečnej a kyseliny glykolovej. Nanočastice boli pripravované prostredníctvom metódy nanoprecipitácie. Zakaždým bol pripravený roztok cholátu sodného vo vode v rôznych koncentráciách: 0,005%, 0,01%, 0,02%, 0,05%, 0,1%, 0,2%, 0,3%, 0,4%, 0,5%, 1%, 2%, a 5%. Ako stabilizátory boli použité: poloxamer 407, polyvinylalkohol, cetrimid-bromid, a polysorbát 20, všetky v koncentrácii 0,1% a sorbitan-monostearát v koncentrácii 0,01%. Meranie veľkosti vzniknutých nanočastíc prebiehalo na prístroji Zetasizer pri teplote 25řC. Zároveň boli merané polydisperzita a zeta potenciál. Cholát...
|
|
|
Příprava polymerních fluorescenčních nanočástic
Širajová, Daniela ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Svačinová, Petra (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Daniela Širajová Názov diplomovej práce: Príprava polymérnych fluorescenčných nanočastíc Nanočastice založené na biodegradovateľných polyesteroch sú široko využívanou platformou pre cielené dodanie liečiv a ich následné riadené uvoľňovanie. Cieľom tejto diplomovej práce bolo pripraviť a optimalizovať prípravu polymérnych nanočastíc s fluorescenčným farbivom ako modelovou látkou. Na prípravu nanočastíc bola použitá metóda nanoprecipitácie. Hodnotili a porovnávali sa nanočastice pripravené z dvoch druhov polymérov PLGA (COOH terminovaný a esterom terminovaný). Na optimalizovanie prípravy bola použitá povrchovo aktívna látka a stabilizátor v rôznych koncentračných pomeroch. Povrchovo aktívnou látkou bol cholát sodný v koncentráciách 0,1%, 0,5%, 1%, 2% a 5%. Nanočastice boli stabilizované poloxamérom Pluronic F-127 v koncentráciách 0,1%, 0,5% a 1%. Nanočastice sa porovnávali z hľadiska enkapsulačnej efektivity, veľkosti častíc a zeta potenciálu. V disolučnom experimente sa hodnotilo a porovnávalo množstvo uvoľneného fluoresceínu v závislosti na čase (48 hodín), ktorý prebiehal s PLGA zakončeným kyselinou a cholátom sodným v koncentráciách 0,1 % a 2 %....
|
|
|
Účinky vybraných látek in vitro na izolované aortě potkana
Beránková, Anna ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Anna Beránková Školitel: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název diplomové práce: Účinky vybraných látek in vitro na izolované aortě potkana Flavonoidy jsou početnou skupinou rostlinných sekundárních metabolitů. Flavonoidní sloučeniny jsou látky široce zastoupené v přírodě a řada z nich má příznivý vliv na organismus, především pro své vasodilatační, antioxidační a protizánětlivé účinky. Pro tuto diplomovou práci byly vybrány tři látky: dvě látky ze skupiny isoflavonoidů, genistin a genistein, a koncový produkt metabolismu genisteinu, 4- etylfenol. Cílem práce je výzkum vasorelaxačních účinků těchto látek v in vitro podmínkách. Vasorelaxační potenciál zkoušených látek byl ověřen in vitro na izolovaných aortálních kroužcích potkana Wistar. Byl měřen účinek vzrůstajících dávek jednotlivých látek na prekontrahované aortální kroužky s intaktním endotelem. Z naměřených hodnot napětí cévy byly sestaveny DRC křivky a stanoveny hodnoty EC50. Výsledky byly vyhodnoceny. Z analýzy výsledků vyplývá, že nejvyšší aktivitu měl genistein (EC50 2,903.10-5 M). Částečnou vasorelaxaci vyvolal i genistin (EC50 4,045.10-4 M) a vysoké dávky 4-etylfenolu (EC50 1,509.10-3 M).
|
|
|
Hledání účinných chelátorů kobaltu - 8-hydroxychinoliny
Pelnářová, Karolína ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Karolína Pelnářová Školitel: Prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultanti: Mgr. Václav Tvrdý, Mgr. Marcel Hrubša Název diplomové práce: Hledání účinných chelátorů kobaltu - 8-hydroxychinoliny Kobalt patří mezi esenciální stopové prvky přítomné v lidském těle. Je součástí organokovového komplexu vitaminu B12, který je podstatný pro mnoho fyziologických funkcí. Jak nedostatek, tak nadbytek kobaltu v těle je spojen s patologickými stavy. Projevy nedostatku mohou vést až k perniciózní anémii či hypofunkci štítné žlázy. Intoxikace kobaltem může vzniknout v průmyslovém prostředí, např. kovovým prachem kobaltu při zpracování těžkých kovů nebo jeho uvolněním následkem koroze z ortopedických implantátů. Systémová toxicita se projevuje řadou endokrinních, kardiovaskulárních a neurologických příznaků. Hlavním cílem této diplomové práce byla snaha o nalezení účinných chelátorů kobaltu ze skupiny látek odvozených od 8-hydroxychinolinu. Ke stanovení míry chelatace bylo použité spektrofotometrické in vitro měření. Vliv chelatace byl také sledován ex vivo u potkaních erytrocytů. U všech testovaných chelátorů - 8-hydroxychinolinu, nitroxolinu, chloroxinu, kliochinolu a jodochinolu byla v poměru 1:1...
|
|
|
The impact of synthetic chelators from the group of 4-acylpyrazole-5-ones on alcohol dehydrogenase
Sobolová, Zuzana ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Jirkovský, Eduard (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Zuzana Sobolová Školiteľ: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: Mgr. Marcel Hrubša Názov diplomovej práce: Vplyv syntetických chelátorov zo skupiny 4-acylpyrazol-5-ónu na alkoholdehydrogenázu Inhibítory alkoholdehydrogenázy majú kľúčové postavenie v terapii otráv metanolom, etanolom či etylénglykolom a ich toxickými metabolitmi, a preto ich môžeme považovať za život zachraňujúce. V klinickej praxi sa používa jediná látka, fomepizol. Táto práca sa venuje skúmaniu vplyvu jedenástich experimentálnych chelátorov zo skupiny 4-acylpyrazol-5-ónu na konskú a kvasinkovú alkoholdehydrogenázu, a prípadnému vymedzeniu štruktúrnych rysov, ktoré by boli najvyhovujúcejšie pre interakciu s týmto enzýmom. Na základe schopnosti týchto látok chelatovať zinočnaté ióny sa predpokladá, že by mohli inhibovať enzým, ktorý má vo svojej štruktúre práve molekulu zinku. Princípom samotného merania je zvýšenie absorbancie pri enzymatickej aktivite dané tvorbou NADH. Toto meranie je relatívne jednoduché a efektívne, a pri využití pre stanovenie kinetiky tiež menej náchylné na ovplyvnenie absorbanciou testovaných látok. Výsledky meraní preukázali, že 6 testovaných látok (HQph , HQphptBu , HQphpNO2 , HQthi , HQetCP...
|
|
|
Studium vlivu povrchově aktivních látek na parametry polymerních nanočástic
Kostíková, Katarína ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova v Prahe, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutickej technológie Školiteľ: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Poslucháč: Katarína Kostíková Názov diplomovej práce: Štúdium vplyvu povrchovo aktívnych látok na parametre polymérnych nanočastíc Cieľom tejto diplomovej práce bolo overiť či použitie rôznych stabilizátorov ovplyvní výslednú veľkosť pripravovaných nanočastíc a zároveň zistiť, ktorý typ stabilizátora je najvhodnejší z hľadiska prípravy nanočastíc požadovanej veľkosti a tiež primeranej polydisperzity a stability. Príprava nanočastíc bola založená na použití cholátu sodného ako povrchovo aktívnej látky a polyméru PLGA (kyselina poly (mliečna-co-glykolová)), ktorý pozostáva z monomérov kyseliny mliečnej a kyseliny glykolovej. Nanočastice boli pripravované prostredníctvom metódy nanoprecipitácie. Zakaždým bol pripravený roztok cholátu sodného vo vode v rôznych koncentráciách: 0,005%, 0,01%, 0,02%, 0,05%, 0,1%, 0,2%, 0,3%, 0,4%, 0,5%, 1%, 2%, a 5%. Ako stabilizátory boli použité: poloxamer 407, polyvinylalkohol, cetrimid-bromid, a polysorbát 20, všetky v koncentrácii 0,1% a sorbitan-monostearát v koncentrácii 0,01%. Meranie veľkosti vzniknutých nanočastíc prebiehalo na prístroji Zetasizer pri teplote 25řC. Zároveň boli merané polydisperzita a zeta potenciál. Cholát...
|
host ::
RSS.