|
|
Rodiny v nepříznivé životní situaci - jejich migrace v rámci azylových domů
ŠTĚRBOVÁ, Lada
Zvolené téma se týká rodin, které neměly to štěstí, aby mohly bydlet ve vlastním bydlení. Týká se rodin, které o bydlení z různých důvodů přišly. Byly vystěhovány z pronajatých bytů, ubytoven, nebo jim byla ukončena smlouva o poskytování sociální služby v jiném azylovém domě. V některých případech může dojít k tomu, že rodina není schopna najít včas nové bydlení. Tyto rodiny potom využívají poskytnutí přístřeší v azylových domech. Cílem této služby je zmírňovat nebo zabraňovat sociálnímu vyloučení osob v situaci, která je spojená se ztrátou bydlení. Jde o službu pobytovou, která poskytuje osobám bez přístřeší bydlení na přechodnou dobu. Diplomová práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje pět podkapitol, které se zaměřují na zvolenou problematiku. Praktická část na svém počátku obsahuje stanovené cíle diplomové práce. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat důvody, na základě kterých je pro rodiny v nepříznivé životní situaci obtížné najít vhodné bydlení. Pro zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v azylových domech pro rodiny s dětmi v Jihočeském kraji. Výzkumu se zúčastnilo sedm komunikačních partnerů. K vyhodnocení dat byla použitá metoda otevřeného kódování. Výsledky provedeného výzkumu ukazují, že důvodů, kvůli kterým je pro rodiny v nepříznivé životní situaci obtížné najít vhodné bydlení, je několik. Jako nejčastější důvod uvedli komunikační partneři svou příslušnost k romské menšině. Jako další důvod uvádí velký počet a věk dětí v rodině a předsudky majitelů bytů. Další obtížně řešitelný problém je pro komunikační partnery nedostatek peněz na zaplacení kauce, kterou požadují majitelé bytů při pronájmu bytu. Tato diplomová práce zdůrazňuje nutnost přijetí zákona o sociálním bydlení, který by měl pomoci řešit bytovou situaci rodin v nepříznivé životní situaci.
|
|
|
Volný čas dětí v azylovém domě
HLADKÁ, Natálie
Bakalářská práce se zabývá problematikou volného času dětí v azylových domech. Práce propojuje obor pedagogiky volného času s oborem sociální práce. Celá práce je teoretická a vymezuje základní pojmy a souvislosti, které je nezbytné chápat pro propojení pedagogiky volného času s azylovými domy. Jde například o volný čas jako samostatný fenomén, obor pedagogiky volného času, popis jednotlivých etap vývoje dítěte, hry jako důležité součásti života dětí, vliv prostředí a následně popis života dítěte v azylovém domě. Cílem je přiblížit problematiku volného času dětí v azylovém domě.
|
|
|
Život klientek Domova sv. Alžběty pro matku a dítě Veselíčko
BULANTOVÁ, Ludmila
Téma azylových domů je hlavním tématem bakalářské práce. Zabývá se životem klientek a sociální prací v Domově sv. Alžběty pro matku a dítě ve Veselíčku. Hlavním cílem je zmapování sociálních služeb poskytovaných v těchto azylových domech a situací osamělých matek s dětmi. Situace osamělých žen není vždy jednoduchá a lehká. Ocitají se v situaci s nejistými vyhlídkami na další budoucnost. Řeší většinou otázku bydlení, finanční situaci a mnohdy unikají domácímu násilí. Určitě by si zasloužily obyčejný život. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá sociálními službami obecně a sociálními službami azylových domů, jejich posláním a cílovými skupinami. V další části je popsáno poslání sociálních pracovníků, etický kodex a syndrom vyhoření, který je častým u dlouhodobé sociální práce. Poslední kapitola teoretické části je věnována rodině, jaké jsou její funkce a patologické jevy, které se mohou objevovat. Patologické jevy mají vliv především na vývoj dítěte, ale mohou mít dopad i na ostatní členy rodiny. Praktická část obsahuje metodiku, která je použita pro zmapování života v azylovém domě. Dále je čerpáno z rozhovorů s klientkami, které využívající tuto sociální službu a je zjišťováno jaké mají možnosti osamělé ženy, jak se vyrovnávají s danou situací a proč vyhledávají službu azylových domů a jaké jsou důvody k takovému kroku. Podrobněji je popsán přístup sociálních pracovnic a jejich snaha začlenit klientky do běžného života. Výzkum byl proveden formou kvalitativního dotazování a metoda kvalitativního dotazování byla vybrána techniku rozhovoru dle daných otázek. Rozhovory byly uskutečněny s klientkami azylového domu sv. Alžběty pro matku a dítě Veselíčko. Z rozhovorů vyplynulo, že ženy využívají azylové domy hlavně z důvodu poskytnutí bydlení pro sebe a děti. Také zde mnohdy vyřeší svoji finanční situaci. Je to jejich poslední šance na lepší život. Mají zde pocit bezpečí a nastolení režimu pro sebe a své děti. S pomocí sociálních pracovnic si dokážou vyřídit alespoň základní administrativní věci na úřadech, které by samy pravděpodobně nezvládly. Výsledkem je uvědomit si, jak je tato sociální služba důležitá a jaká je náročná práce sociálních pracovnic.
|
|
|
Situace klientek azylového domu pro matky s dětmi - důvody pro pobyt v zařízení
VACULÍKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá situací klientek azylového domu pro matky s dětmi. Pojednává o důvodech, které brání klientkám v odchodu ze zařízení. Praktická část práce je rozdělena do tří kapitol. Zabývá se rodinou a její funkcí, patologií rodiny jako je rozvod v rodině nebo domácí násilí. Dále pak osamoceným rodičovstvím a riziky s tím spojenými a azylovými domy. V praktické části jsou prezentovány výsledky rozhovoru s klientkami azylového domu pro matky s dětmi v Hodoníně a poté jsou vyhodnocena data. V závěru praktické části jsou shrnuty zjištěné výsledky.
|
|
|
Potřeby rodin v azylovém domě a možnosti sociální práce s rodinou
Simonová, Tereza ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Potřeby rodin v azylovém domě a možnosti sociální práce s rodinou" je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje šest kapitol, v níž jsou zodpovězeny základní otázky dané problematiky. Definuje pojem bezdomovectví, kde jsou vyjmenovány jeho typy a příčiny. V další kapitole je definován pojem rodina, její funkce a její obraz v postmoderní společnosti. V další časti, jsou vymezeny poruchy rodinného soužití, kam patří rodina s členem závislým na návykových látkách, neúplná rodina, rodina týrající, zanedbávající a zneužívající své dítě, rodina ohrožená domácím násilím, rodina s dospělým ve výkonu trestu, rodina s duševně nemocným dospělým, rodina s rizikovým dítětem, rodina s dítětem s postižením a mnohoproblémová rodina. Součástí teoretické části je popis azylového domu, jeho zakotvení v legislativě, síť azylových zařízení a popis azylového domu pro rodiny s dětmi. V poslední kapitole jsou popsány možnosti sociální práce s rodinou v rámci azylového domu. V empirické části jsou prezentovány výsledky rozhovoru a ohniskové diskuze. Rozhovory byly provedeny s klienty azylového domu pro rodiny s dětmi v Horních Počernicích. Ohniskové diskuze se zúčastnili zaměstnanci uvedeného azylového domu. Cílem výzkumné části je zjistit potřeby rodin v azylovém...
|
|
|
Analýza problematiky lidí se závislostí v azylovém domě
Houdková, Denisa ; Matoušek, Petr (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Práce vychází z předpokladu, že se v azylových domech nacházejí lidé závislí na návykových látkách. Azylové domy poskytují lidem v nouzi přístřeší, aby zlepšili kvalitu jejich života, ale neposkytují odbornou pomoc osobám závislým na návykových látkách. Cílem mé práce je analyzovat možnosti uplatnění adiktologa v azylovém domě pro osoby bez přístřeší. Dále jsem zjišťovala pravidla pro vstup a pobyt v zařízení, typické vzorce užívání návykových látek, a zdali pracovníci s lidmi se závislostí pracují, popřípadě, jakým způsobem spolupracují s adiktologickými službami. K získání dat byl použit otevřený a semistruturovaný rozhovor s pracovníky azylového domu. Další metodou bylo zúčastněné pozorování, nastudování vnitřních řádů zařízení a informativní emaily. Jedná se o případovou studii jednoho azylového domu. Většina uživatelů azylového domu vykazuje známky závislosti a adiktolog by se zde mohl uplatnit. Pracovníci jsou k léčbě závislostí uživatelů azylového domu velmi skeptičtí, ale adiktolog by se mohl uplatnit v jiných činnostech, které by byly zaměřeny na potřeby této cílové skupiny. Jako například osvěta, motivace uživatelů a podávání krizových intervencí. Prioritou pracovníků azylového domu je řešení sociální situace osob bez přístřeší. Zároveň se v tomto zařízení nacházejí osoby závislé na...
|
|
|
Činnost pedagogického pracovníka s klienty azylového domu
Michálková, Kamila ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
Tématem diplomové práce je Činnost pedagogického pracovníka s klienty azylového domu. Cílem práce je zjistit, jaké činnosti pedagogický pracovník v takovém zařízení vykonává, co je jeho náplní práce, jak pracuje s klienty a jejich dětmi. Dále se práce zabývá potřebností pedagogického pracovníka v azylovém zařízení a jeho ne/dostatečnou kapacitou. Práce je také zaměřená na zjišťování úspěšnosti pedagogického pracovníka v takovémto zařízení, jak se pedagogovi daří naplňovat cíle své činnosti. V teoretické části práce popisuji konkrétní činnosti, jaké pedagogický pracovník vykonává v azylovém domě, tedy v sociálně znevýhodněném prostředí. V empirické části práce zkoumám, zda je pedagogický pracovník v tomto zařízení potřebný, nakolik a zda je jeho pracovní kapacita dostatečná. Součástí výzkumu bude zkoumání úspěšnosti pedagogického pracovníka především za pomoci splněných cílů stanovenými klienty. Klíčová slova: pedagogický pracovník, azylový dům, klient, děti, sociálně znevýhodněné prostředí, vzdělávání
|
|
| |
|
|
Citová vazba v současném partnerském vztahu u klientek azylových domů pro matky s dětmi
Ledvinová, Michaela ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
V práci je předkládána teorie citové vazby (attachment theory) shrnutá z hlediska pojmů, vzorců vazebného chování dětí a mentálních reprezentací citové vazby dospělých. Popisuje stěžejní vlivy při formování citové vazby i aplikaci teorie citové vazby do psychoterapie. Předkládá statistické souvislosti zjištěné na reprezentativním vzorku americké populace. Výzkum se soustředí na kvalitativní analýzu stylů citové vazby v aktuálním partnerském vztahu u specifické skupiny respondentek - klientek azylových domů pro matky s dětmi v České republice. Výzkumnou metodou je The Current Relationship Interview (CRI) (Crowell & Owens, 1998). Výsledkem je 80 % vazebně nejistých (60 % odmítavých, 20 % zapletených) a 20 % vazebně jistých žen. I ty se však pohybují na hranici vazebné nejistoty. Jde o výrazný rozdíl vůči populaci, kde bylo identifikováno 59 % vazebně jistých osob. Kvalitativní analýzou devatenácti vyhodnocovacích škál CRI jsem identifikovala některé charakteristické rysy vztahování těchto žen, například výrazný nedostatek lásky a vysoká míra konfliktu ve vztahu jejich rodičů, nedostatek lásky s partnerem, obtížné či nepřiměřené poskytování péče partnerovi a neschopnost péči u partnera vyhledat a přijmout. Vazebně jisté respondentky se od nejistých výrazně odlišují ve vyšší míře láskyplnosti i schopnosti...
|
|
| |
host ::
RSS.