|
|
Obraz československých válečných letců v Rudém právu v letech 1945-1950 a ve vybraných ročnících 60. let.
Holeček, Martin ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Obraz československých válečných letců v Rudém právu v letech 1945-1950 a ve vybraných ročnících 60. let má za cíl představit mediální obraz této sociální skupiny optikou Rudého práva. S ohledem na stanovené téma se autor zaměřil na poválečná léta 1945-1947, 1948-1950 a vybrané roky let šedesátých (1963, 1965 a 1968). Práce je založena na komplementačním postupu, který propojuje mediální historii a teorii, historický kontext a rozsáhlou obsahovou analýzu definovaných ročníků Rudého práva a jeho článků. V případě obsahové analýzy pak autor práce využil metodu kódování textu v závislosti na tematických okruzích vhodných pro dostatečnou demonstraci jak obrazu československých válečných letců, tak témat a okolností, která k danému obrazu přispívají. V diplomové práci bylo využito jako primární pramen periodikum Rudé právo, které pak sloužilo i jako materiál pro obsahovou analýzu. Odborná literatura zabývající se mediální historií, či leteckým a válečným prostředím pak spadá mezi prameny sekundární. Dále bylo využito i různých internetových zdrojů, z nichž některé jsou díky svému obsahu archivovány přímo Národní knihovnou České republiky.
|
|
|
Mediální obraz pražského metra v dobovém tisku v období 1974-1990
Trojanová, Monika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz pražského metra v dobovém tisku v období 1974-1990" analyzuje denní tisk, jak prezentoval pražské metro v dobách normalizace a krátce po sametové revoluci v roce 1989. Jako výchozí prameny si autorka vybrala Lidovou demokracii, Mladou frontu, Rudé právo a Večerní Prahu. V této práci se konkrétně zabývá lety 1974, 1978 a 1985, během niž byly v Praze postupně zprovozněny linky C, A a B, a pro srovnání dále i rokem 1990, kdy byla prodloužena linka A. Tato práce popisuje také historii metra v Československu a objasňuje dobový a politický kontext.
|
|
|
Reflexe letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru v dobových periodikách
Švrkala, Marek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cihlářová, Gabriela (oponent)
Cílem této bakalářské práce je objasnit, jak české dobová periodika (Rudé právo, Mladá fronta, Svět v obrazech) informovala o letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru a zda jej využila k propagandě komunistického režimu. Práce se zaměřuje na příspěvky zabývající se kosmonautikou a zejména letem Vladimíra Remka týden před samotným startem kosmické rakety v březnu roku 1978, pokrývá jeho průběh a úspěšný návrat na Zemi. Analýza pokračuje až do triumfálního návratu kosmonauta do Československa a oslav Prvního máje, kterých se delegace kosmonautů účastnila. Práce zjišťuje, jaký obraz si pomocí vybraného dobového československého tisku vytvořil běžný československý občan, a jakou měrou se tato představa lišila od objektivního vylíčení historických událostí, které nastiňuji pomocí knih a odborných příspěvků. Předpokládám, že zmíněná periodika byla nucena kosmonautův let využít k propagandě komunistické ideologie a spolupráce Československa se Sovětským svazem. Snažím se zjistit, do jaké míry bylo pokrytí události seriózní a jakým způsobem bylo využito k propagandě vládnoucího režimu.
|
|
|
Film očima normalizace: Jan Kliment a Rudé právo 1971-1973
Škopková, Andrea ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Studie představuje tvorbu Jana Klimenta - novináře, jehož kariéra dosáhla vrcholu během tzv. normalizace - a to v souvislosti se širším společenským, kulturním a politickým kontextem doby. Vzorek jeho článků s filmovou tematikou, uveřejněných na stránkách deníku Rudé právo v rozmezí let 1971-1973, ilustruje dobou poznamenaný přístup k prezentaci a hodnocení domácí i světové kinematografie. Práce se pokouší o shrnutí a popis stěžejních rysů reflexe filmového umění pod přímým ideologickým vlivem komunistické strany v období československé normalizace, konkrétně na počátku sedmdesátých let. Text obsahuje krom prezentace výše definovaných článků také stručný exkurz do historie levicové československé filmové kritiky, obecnou charakteristiku československého mediálního prostředí přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století a informace o profesním vývoji Jana Klimenta, včetně nastínění tematického rozptylu jeho publicistické činnosti.
|
|
|
Protestní hladovka severoirských vězňů v roce 1981 pohledem dobového československého tisku
Dobrovodský, Martin ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce s názvem Protestní hladovka severoirských vězňů v roce 1981 pohledem dobového československého tisku se zabývá kvalitativní obsahovou analýzou protestní hladovky severoirských vězňů na stránkách tří československých deníků. Zkoumané období je vymezeno protestní hladovkou, která proběhla od 1. března do 3. října 1981 v severoirské věznici Long Kesh. Zvolenými deníky jsou Rudé právo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Teoretický rámec práce stručně popisuje historii severoirského konfliktu a průběh protestní hladovky. Metodologická část představuje způsob provedení výzkumu, tedy kvalitativní obsahovou analýzu a s ní spojené základní výzkumné otázky a hypotézy. Ve výzkumné části práce je u každého deníku zvlášť představena jeho formální podoba, proveden jeho rozbor a následná analýza. V závěru výzkumné části práce je provedeno srovnání všech tří analyzovaných deníků. Cílem výzkumu je zjistit, jakou měrou se dobové československé deníky věnovaly událostem v Severním Irsku, jaký byl jejich postoj k celé situaci a jaké výrazové prostředky byly v souvislosti s těmito událostmi v denících použity.
|
|
|
Obraz Václava Havla v československém tisku v listopadu a prosinci 1989
Vosáhlo, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Václava Havla v česky psaném tisku v období Listopadu 1989. Cílem je zachytit proměny v prezentaci disidenta a osoby bez přístupu do sdělovacích prostředků, z něhož se během krátkého období stala veřejná autorita, lídr lidového hnutí a nakonec prezident republiky. Práce představuje československý tisk ve specifickém období změny společenských vztahů a poté analyzuje, jakým způsobem média Václava Havla prezentovala. Byly voleny vlivné deníky, zahrnující celé spektrum názorů na lídra Občanského fóra. Mediální obsahy byly nejprve rozebrány v rámci jednotlivých deníků, k objasnění vývojových trendů, a poté v kvantitativní komparativní studii, analyzující rozdíly ve vztahu jednotlivých médií v závislosti na událostech Listopadu 1989. Práce potvrzuje některé již známé skutečnosti o mediální prezentaci Václava Havla, ovšem zároveň odhaluje doposud nepříliš probádané momenty, například značně ambivalentní postoj deníku Mladá fronta.
|
|
|
Konec víry ve světla hořící v Anglii: Proměna pozice Británie na české mentální mapě v roce 1938
Kudrnová, Johana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Západní zahraničně politická orientace první československé republiky se odvíjela od dlouhodobé snahy vymanit se z německého mocenského orbitalu a od okolností jejího vzniku v roce 1918. Obecně přijímaný narativ o přátelství Francie a Británie vyústil po podepsání Mnichovské dohody 30. září 1938 v hluboký mentální otřes, v jehož důsledku došlo k novému přeorientování českých zemí na Východ. Cílem této diplomové práce je postihnout tento náhlý obrat prostřednictvím zachycení proměny obrazu Británie jako jednoho z nejdůležitějších meziválečných spojenců v inkriminovaném roce zlomu. Diskurzivní analytická metoda je aplikována na vybrané články tří periodik jako zástupců tří meziválečných ideologických proudů. Jedná se o Lidové noviny, konstruující obraz ovlivněný zahraničně-politickou orientací Hradu, Venkov jako tiskovou tribunu nejsilnější meziválečné politické strany a Rudé právo jako producenta obrazu nekonformního.
|
|
|
Obraz "Krvavé neděle" v dobovém tisku
Mrázková, Tina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Francová, Pavla (oponent)
Práce se zabývá rozborem novinových článků, jejichž tématem je konflikt mezi katolickým a protestantským obyvatelstvem Severního Irska a událost z 30. ledna roku 1972, pro kterou se vžilo označení "Krvavá neděle". Předmětem rozboru jsou články vydané v tehdejším československém periodickém tisku jeden měsíc před Krvavou nedělí a jeden měsíc po ní, tedy články vydané v lednu a v únoru roku 1972. Pro analýzu byly vybrány články, které byly otisknuty ve třech tehdejších celostátních denících: v Rudém právu, Mladé frontě a ve Svobodném slovu. Práce se zabývá způsobem, jakým tehdejší komunistický tisk o událostech v Severním Irsku informoval a dává jej do kontextu s tehdejší politickou situací na poli domácím i mezinárodním. Součástí práce je úvod do problematiky severoirského regionu z hlediska jeho historie a následný popis událostí z 30. ledna 1972. Dále práce obsahuje exkurz do podoby československého tisku 70. let 20. století, který byl poznamenán společenskými a politickými změnami souhrnně nazývanými jako normalizace. Cílem analýzy dobového tisku je představit pozici, jakou prostřednictvím mediální produkce k severoirskému konfliktu zaujal československý komunistický režim, jak se na informování o něm v tištěných médiích projevily techniky propagandy a jak se způsob informování o Severním Irsku...
|
|
|
Reflexe Pol Potova režimu v komunistickém Československu
Židlický, Jan ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Diplomová práce si dává za cíl objasnit čtenáři jednu z nejtragičtějších epizod v dějinách stát dnes zvaného Království Kambodža a její reflexi v tehdy komunistickém Československu. Éra tzv. Rudých Khmerů, kteří byli v této zemi u moci v letech 1975-1979 se vyznačovala nejenom krutostí a šovinistickým cítěním, ale také důsledným maskováním své pravé tváře. Pro pochopení vývoje a důsledků této revoluce bylo zapotřebí se podívat i do vzdálenější minulosti tohoto státu, především na koloniální období a vlastně celé dějiny 20. století do příchodu Rudých Khmerů k moci. Samotný výzkum k otázce reflexe tohoto režimu v Československu jsem zaměřil na období této revoluce, to znamená léta 1975-1979. I když se psalo v tiskovinách o tomto režimu málo a v zahraničních vztazích probíhala korespondence a vzájemné vztahy spíše na symbolické úrovni, byla otázka této revoluce diskutovaným tématem hlavně v době kambodžsko-vietnamských sporů a také v období pádu režimu. Reflexe probíhala samozřejmě v intencích zahraniční politiky tehdy silně normalizačního Československa, které bylo spolu s Bulharskem a Německou demokratickou republikou jednou z nejvíce loajálních zemí k Sovětskému svazu ve Východním bloku. Zahraniční aktivita i diplomatické styky probíhaly také v zájmu Sovětského svazu, jehož zahraniční politiku...
|
|
|
Režimní kampaň proti chartě 77 na stránkách Rudého práva
Kosina, Aleš ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
"Režimní kampaň proti Chartě 77 na stránkách Rudého práva" je název diplomové práce a zároveň i definice výzkumného záměru. Ten je zpracován kvalitativní obsahovou analýzou zmíněného média. Diplomová práce se skládá ze tří stěžejních částí, a to metodologie, historické (teoretické) a analytické. Teoretická část popisuje historické události klíčové pro pochopení role Charty 77 v rámci normalizačního režimu v komunistickém Československu, počínaje pražským jarem a konče událostmi vedoucími k Sametové revoluci. V kontextu vzniku dalších opozičních hnutí a forem odporu jsou zde také nastíněny praktiky normalizačního režimu reagující na aktivity opozice. Ústředním bodem teoretické části je vznik Charty 77, její činnost a aktivity. Nedílnou součástí je také objasnění funkce médií v komunistickém Československu a role Rudého práva. Jádrem práce je analytická část. Tu tvoří obsahová analýza Rudého práva z prvního čtvrtletí roku 1977. Jednotkou analýzy jsou potom jednotlivé články týkající se Charty 77 a chartistů. Analytická část je rozdělena na tři díly. V každém jednotlivém dílu je pak pomocí kvalitativní obsahové analýzy zpracována jedna ze tří stanovených výzkumných otázek. První díl podrobně popisuje ideologickou odpověď režimu na Chartu 77 zformulovanou v článku Ztroskotanci a samozvanci. Ve druhé...
|
host ::
RSS.