|
Role Evropské unie v kontextu polsko-běloruské migrační krize
Trávníčková, Magda
Bakalářská práce se zabývá rolí Evropské unie v kontextu polsko-běloruské migrační krize, která započala na začátku srpna 2020. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první části se práce nejprve věnuje teoretickému vymezení migrace včetně její historie, příčin a důsledků. Dále jsou odlišeny pojmy migrant a uprchlík a také je zde definována migrační politika. V této části jsou také popsány migrační politiky všech zúčastněných stran a význam společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie v rámci řízení migrace a řešení migračních krizí. Dále pak následuje představení vývoje vzájemných vztahů mezi Polskem, Běloruskem a Evropskou unií. Následně se práce zabývá rozborem samotné migrační krize včetně jejích příčin, zainteresovaných stran a jejich zájmů. V poslední kapitole jsou pak analyzovány dopady této krize na vztahy obou zainteresovaných států a role Evropské unie v rámci této krize.
|
|
Economic determinants of gender employment gap in Europe: emphasis on Visegrad countries
Frimpomah Wereko, Jennifer
Přítomnost genderové diskriminace na trhu práce přitahuje v posledních letech velkou pozornost. Větší nerovnováha na trhu práce nevede pouze k ekonomickým ztrátám, ale má také velký vlivna blahobyt žen a kvalitu naší společnosti. Studie zkoumá ekonomické determinanty rozdílů vzaměstnanosti žen a mužů se zaměřením na země Visegrádské skupiny: Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko, kde se v posledních letech věnovala genderové zaměstnanosti malá pozornost. sekundární data pro studii byla získána z repozitáře světové banky. Data pro každou z visegrádských zemí byla stažena a sloučena do jednoho souboru dat a následněanalyzována pomocí odhadu metodou obyčejných nejmenších čtverců. analýza odhalila, že celkem 8 proměnných z původních 16 proměnných bylo významnými prediktory rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů na trhu práce. Téměř veškerá variabilita závislé proměnné je take vysvětlena 8 prediktory v modelu. Svědčí o tom 98,7% hodnota koeficientu determinace. Studie doporučuje, že vzhledem k tomu, že se snižováním rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů se zvyšuje poměr zaměstnanosti žen k počtu obyvatel, mělo by se vytvářet více pracovních příležitostí pro ženy, včetně zapojení žen do podnikání. Kromě toho flexibilní pracovní úvazky usnadňují ženám sladit různé povinnosti a vytvořit lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Pokud budou mít rodiče přístup k levným možnostem péče o děti a rodičovské dovolené, bude ve vyspělých ekonomikách pracovat více žen. Podíl žen, které po porodu opouštějí zaměstnání, by se mohl snížit s pomocí lepších zařízení péče o děti, delších předpisů o dovolené a flexibilnějšího pracovního prostředí.
|
|
The instrumentalisation and weaponisation of migrants, its impacts, and how the EU responds: the case of Belarus
Škopková, Lucie ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
Tato diplomová práce se zaměří na téma instrumentalizace neboli weponizace migrace jako jedné z hybridních hrozeb, jejímž hlavním cílem je destabilizace vnitřního systému cílového státu. Praktický případ krize na hranicích mezi Polskem a Běloruskem bude použit pro znázornění do jaké míry je Evropská unie schopna čelit hybridním hrozbám a do jaké míry může být považována za takzvanou normativní mocnost. Hlavní metodou výzkumu bude obsahová analýza relevantních článků z portálů EURACTIV, EUobserver a POLITICO společně s rozhovory s experty a akademiky. Analýza se zaměří na koncept Evropské unie jako normativní mocnosti za pomoci realismu a neo-realismu s důrazem na roli lidských práv a závislosti Evropské unie na udělování sankcí. Za pomoci této analýzy se ukotví závěr, který podkládá, že se v praxi jeví Evropská unie jako civilní mocnost se silnými normativními základy spíše než pouze jako jednoznačná normativní mocnost.
|
| |
|
The Polish model of the populist party: a new perspective on the populist radical right
Greger, Vojtěch ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
The Polish model of the populist party: a new perspective on the populist radical right Master's thesis Bc. Vojtěch Greger Abstrakt Vzestup populistické radikální pravice (PRP), skupiny stran kritických vůči zavedeným normám západní liberální demokracie, v desátých letech, který se manifestoval například událostmi jako Brexit či převzetí Maďarska neliberálními silami, se stal předmětem značného zájmu ze stran akademiků i veřejnosti, byv vnímán s velkými obavami. Akademické studie PRP často vyvyšovaly nativistické prvky přítomné v rétorice těchto stran a apelům ekonomickým věnovaly značně méně času. V posledních několika letech se však v akademické sféře začala objevovat literatura poukazující na důležitost ekonomické deprivace v umocňování podpory stran PRP. Tato práce je založena na argumentu této literatury, že volební úspěchy PRP jsou velmi často taženy právě ekonomickou deprivací a nespokojeností, která z ní plyne. Tento argument je ilustrován analýzou volební podpory polské strany Právo a spravedlnost (PiS) ve volbách v letech 2015 a 2019 za použití regrese nejmenších čtverců (OLS) a geograficky vážené regrese (GWR). Naše výsledky ukazují, že strukturální ekonomické faktory, zejména podíl pracujících v primárním sektoru, jsou klíčovými prediktory podpory PiS. Těmito zjištěními podporujeme zjištění již...
|
|
Historické hranice jako faktor ovlivňující sociogeografickou diferenciaci - příklad Česka a Polska
Torgalo, Alexandr ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Historická hranice je každá státní nebo administrativní hranice, která v minulosti zanikla. Tyto hranice jsou mnohdy stále viditelné v krajině, např. fyzicky v podobě hraničních kamenů. Někdy ale tyto hranice mají dopad v socioekonomickém prostředí, a to dlouhá desetiletí a někdy i staletí po zániku jejich funkce. Častým jevem jsou v Evropě, kde docházelo k častým změnám hranic, zejména v Polsku a na Ukrajině. Cílem diplomové práce je změřit efekt historických hranic na současnou prostorovou diferenciaci socioekonomických jevů na příkladu Česka a Polska, se zaměřením na hranici Protektorátu Čechy a Morava v Česku a na hranice evropských mocností po tzv. třetím dělení Polska. Bylo zkoumáno, na kterých úsecích jakých druhů hranic je efekt nejvíce viditelný, na jaké druhy prostorových jevů mají historické hranice největší dopad a jak se síla hraničního efektu a prostorové rozložení socioekonomických jevů mění v posledních 20 letech. Bylo zjištěno, že po roce 2011 efekt historických hranic v Česku i Polsku slábne, především v demografických ukazatelích, kdy bývalá německá území obou zemí již nemají relativně mladou populaci. Dále se ukázalo, že v Polsku strmé změny hodnot ukazatelů podél historických hranic mnohdy nahrazují plynulejší přechody ve výši hodnot daných proměnných při zachování původního...
|
| |
|
The Polish model of the populist party: a new perspective on the populist radical right
Greger, Vojtěch ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
The Polish model of the populist party: a new perspective on the populist radical right Master's thesis Bc. Vojtěch Greger Abstrakt Vzestup populistické radikální pravice (PRP), skupiny stran kritických vůči zavedeným normám západní liberální demokracie, v desátých letech, který se manifestoval například událostmi jako Brexit či převzetí Maďarska neliberálními silami, se stal předmětem značného zájmu ze stran akademiků i veřejnosti, byv vnímán s velkými obavami. Akademické studie PRP často vyvyšovaly nativistické prvky přítomné v rétorice těchto stran a apelům ekonomickým věnovaly značně méně času. V posledních několika letech se však v akademické sféře začala objevovat literatura poukazující na důležitost ekonomické deprivace v umocňování podpory stran PRP. Tato práce je založena na argumentu této literatury, že volební úspěchy PRP jsou velmi často taženy právě ekonomickou deprivací a nespokojeností, která z ní plyne. Tento argument je ilustrován analýzou volební podpory polské strany Právo a spravedlnost (PiS) ve volbách v letech 2015 a 2019 za použití regrese nejmenších čtverců (OLS) a geograficky vážené regrese (GWR). Naše výsledky ukazují, že strukturální ekonomické faktory, zejména podíl pracujících v primárním sektoru, jsou klíčovými prediktory podpory PiS. Těmito zjištěními podporujeme zjištění již...
|
| |
|
Príliv priamych zahraničných investíciíc do krajín V4
Chovanec, Miloslav
Chovanec, M. Příliv přímých zahraničních investic do zemí V4. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2020 Cílem bakalářské práce je identifikace jednotlivých faktorů, které ovlivňují příliv přímých zahraničních investic do zemí V4. Cíl práce je naplněn prostřednictvím regresní analýzy časových dat vybraných proměnných v období let 1997 až 2019. V práci je dále popsán vývoj přílivu přímých zahraničních investic do jednotlivých zemí. Zjištěné ukazovatele poukazují na různorodost výsledků v rámci zemí V4. V Slovenské republice jsou jako nejvýznamnější faktory, zjištěné faktory inflace a infrastruktura. Pro Českou republiku je to faktor infrastruktura. Pro Polsko je to faktor daně z příjmu právnické osoby. Pro Maďarsko nebyl zjištěn žádný faktor významný na 1 % hladiny významnosti, jsou však zjištěné některé faktory, které ovlivňují příliv přímých zahraničních investic do Maďarska na 5 a 10 % hladiny významnosti, a to jsou konkrétně faktor HDP na hodinu, inflace a faktor konáni voleb v daném roce.
|