|
|
Využití georadaru v geomorfologii
Široký, Jakub ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Georadar (Ground Penetrating Radar) je neinvazivní geofyzikální metoda, sloužící k vykreslení podpovrchových struktur. V posledních letech expandovala do geomorfologického výzkumu jako velmi rychlá, levná a spolehlivá metoda průzkumu plošně velkých oblastí. Svými možnostmi je zvláště vhodná v sedimentárních prostředích. Bakalářská práce se zabývá představením této metody, jelikož v české geomorfologické sféře ještě není etablovaná. Práce přibližuje fyzikální podstatu metody, přístroje a jeho komponent. Rešerše odborné literatury umožnila vytvořit seznam druhů georadarových odrazů s příklady a českou terminologií, a zdokumentovat typické projevy sedimentárních (i jiných) struktur v některých geomorfologických prostředích (glaciálním, periglaciálním, fluviálním, zazemnělých jezer a svahovém). Byl vytvořen metodický postup pro úpravu a interpretaci radargramu. Následně došlo k dešifraci georadarových snímků ze třech modelových lokalit.
|
|
|
Využití metody georadaru pro zjišťování poruch konstrukcí
Křepelka, Jan ; Láník, Jaromír (oponent) ; Cikrle, Petr (vedoucí práce)
Práce pojednává o nedestruktivních zkouškách, umožňujících zkoumání poruch betonu v jeho vnitřní struktuře. V teoretické části jsou popsány vybrané metody z hlediska jejich principu. Z něj vychází pro každou metodu její specifické uplatnění, její možnosti, ale i limity. V praktické části se práce zaměřuje na georadar, u kterého došlo k využití nové technologie multifrekvenčního skenování. Proběhlo měření s nyní běžně používaným georadarem Hilti PS 1000 X Scan a zároveň s nově dostupným georadarem Proceq GPR Live. Porovnány byly výsledky jak z modelového tělesa, tak i z reálné mostní konstrukce.
|
|
|
Stavební průzkum a diagnostika železobetonové konstrukce
Blaha, Jaroslav ; Heřmánková, Věra (oponent) ; Anton, Ondřej (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá diagnostikou železobetonové monolitické konstrukce průmyslové haly. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou část a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na možnosti diagnostiky železobetonových objektů a způsoby vyhodnocení naměřených parametrů. Praktická část využívá poznatků z teoretické části a posuzuje jednotlivé prvky monolitické haly. V této části práce se zejména posuzují materiálové vlastnosti betonu a poloha, typ a průměr výztuže v jednotlivých posuzovaných místech. Pro zjištění polohy a průměru výztuže je použita nejmodernější technologie, a to přístroje Hilti PS 1000 a Profometer PM 630. V nutných případech doplněna o sekané sondy. Kvalita betonu je vyhodnocena pomocí odebraných jádrových vývrtů. Závěr práce shrnuje naměřené a vyhodnocené výsledky materiálových vlastností konstrukce.
|
|
|
Interpretace georadarových měření s využitím kombinovaného geoelektrického průzkumu
Široký, Jakub ; Tábořík, Petr (vedoucí práce) ; Valenta, Jan (oponent)
Interpretace georadarových měření je často ztížena složitými geologickými podmínkami, nejednoznačností zaznamenaných odrazů a nejistotou převodu časové osy na hloubkovou. Díky provázanosti geofyzikálních polí je ale možné porovnávat výsledky příbuzných průzkumných metod. Radargramy ze tří modelových lokalit byly zpracovány a interpretovány běžným postupem s cílem rovnoměrně zesílit všechny odrazy. Výsledky byly porovnány s datasety metod ERT a DEMP formou sdružené interpretace, která přispěla k rozšíření popisu radargramů a přinesla nové poznatky ohledně geologicko-geomorfologické interpretace. Algoritmus zpracování radargramů byl na základě poznatků ze sdružené intepretace modifikován a zjednodušen tak, aby usnadňoval vzájemnou komparaci výsledků jednotlivých metod. Zpřesnění určení hloubek odrazů na radargramech pomocí adaptace na rychlostní model nepřineslo zásadní zlepšení výsledku. Klíčová slova: georadar, elektrická odporová tomografie, dipólové elektromagnetické profilování, sdružená interpretace, sdružená inverze, optimalizace zpracování GPR dat, sedimentární prostředí, rychlostní model
|
|
|
Možnosti ERT a GPR pro analýzu polygonálních kryogenních struktur
Široký, Jakub ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Hartvich, Filip (oponent)
Polygonální kryogenní struktury není možné studovat konvenčními metodami, aniž by nedošlo k nevratnému zásahu do jejich struktury. Bylo provedeno real3D měření nedestruktivními metodami georadaru (GPR) a elektrické rezistivitní tomografie (ERT) pro zhodnocení aplikovatelnosti těchto metod na průzkum pseudomorfóz po ledových klínech, překrytých ornicí, a tříděných polygonů, vznikajících v hrubozrnných horských substrátech. Byl zhotoven seznam processingových kroků, vhodných pro úpravu dat z takových prostředí. Na názornosti hloubkových řezů a pseudotrojrozměrného zobrazení jsou demonstrovány výhody 3D měření. Jsou shrnuty základní morfometrické charakteristiky obou forem a diskutovány možnosti geofyzikálního průzkumu i pro další tvarové analýzy. Výstupy z nízkofrekvenčního georadarového měření jsou u obou lokalit nejhodnotnější a vykreslují šířku pseudomorfóz okolo 2 a délku okolo 6,5 , výšku přesahující 3,5 . Tříděný polygon s průměrem 2,5 a šířkou kamenného věnce okolo 1 se vykreslil méně zřetelně. Hloubka třídění nebyla přesně určena, ale sahá hlouběji než 0,54 .
|
|
|
Využití georadaru v geomorfologii
Široký, Jakub ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Georadar (Ground Penetrating Radar) je neinvazivní geofyzikální metoda, sloužící k vykreslení podpovrchových struktur. V posledních letech expandovala do geomorfologického výzkumu jako velmi rychlá, levná a spolehlivá metoda průzkumu plošně velkých oblastí. Svými možnostmi je zvláště vhodná v sedimentárních prostředích. Bakalářská práce se zabývá představením této metody, jelikož v české geomorfologické sféře ještě není etablovaná. Práce přibližuje fyzikální podstatu metody, přístroje a jeho komponent. Rešerše odborné literatury umožnila vytvořit seznam druhů georadarových odrazů s příklady a českou terminologií, a zdokumentovat typické projevy sedimentárních (i jiných) struktur v některých geomorfologických prostředích (glaciálním, periglaciálním, fluviálním, zazemnělých jezer a svahovém). Byl vytvořen metodický postup pro úpravu a interpretaci radargramu. Následně došlo k dešifraci georadarových snímků ze třech modelových lokalit.
|
|
|
Stavební průzkum a diagnostika konstrukce
Slavětínský, Šimon ; Cikrle, Petr (oponent) ; Anton, Ondřej (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je diagnostický průzkum železobetonové prefabrikované haly v areálu Fatra Chropyně. Teoretická část práce obsahuje popis použitých diagnostických metod. Praktická část posuzuje materiálové vlastnosti vybraných prvků konstrukce (průvlak, sloup, stropní panel). Práce se zabývá zjištěním polohy a průměru výztuže v jednotlivých prvcích konstrukce. Dále se soustředí na určení pevnosti betonu v tlaku jednotlivých prvků a jejich zařazení do pevnostní třídy.
|
|
| |
|
|
Stavební průzkum a diagnostika konstrukce
Resl, Jaroslav ; Cikrle, Petr (oponent) ; Anton, Ondřej (vedoucí práce)
Práce se zabývá v úvodu stručným přehledem diagnostických metod pro provádění průzkumů železobetonových konstrukcí. Praktická část obsahuje popis stavebně technického průzkumu výrobní haly, vyhodnocení pevnosti betonu na stávající konstrukci a výstupy z hledání výztuže na jednotlivých prvcích. Dále obsahuje část věnující se zatěžovacím zkouškám prvků vyjmutých z konstrukce a vyhodnocení jejich únosnosti. Poslední část se zabývá statickými posudky vybraných částí konstrukce (stropní panel a průvlak).
|
|
|
Generátor pulsů pro georadar
Martínek, Luděk ; Dušek, Martin (oponent) ; Šebesta, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou podpovrchového georadaru. Nejprve se zabývá popisem elektromagnetického pole jeho matematickým popisem. Poté se zabývá měřením elektromagnetických pulsů a jejich zpracováním podpovrchovým georadarem. V práci je také popsáno zapojení generátoru pulsů v zapojení s různými tranzistory pracujících v oblasti lavinového průrazu. Jednotlivé tranzistory jsou porovnány v časové oblasti. Z obdržených průběhů je potom vybrán nejvhodnější tranzistor pro finální generátor. Poté je navrženo řešení finálního impulsního generátoru a jeho realizace. K impulsnímu generátoru je také navržen a zkonstruován zvyšující DC-DC měnič napětí. Nakonec je provedeno měření časových průběhů na výstupu impulsního generátoru.
|
host ::
RSS.