|
|
AIRE-expressing cells in immune tolerance in health and disease
Vobořil, Matouš ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Ehrlich, Lauren Ilyse Richie (oponent)
(CZ) Rozpoznávání tělu vlastních a cizích struktur imunitním systémem je jedním ze základních dějů udržujích zdraví organismus. Jelikož T-buněčné receptory (TCRs) jsou vytvářeny náhodným necíleným procesem somatické rekombinace, nově vznikající klony T-buněk mohou rozpoznávat jak tělu-vlastní tak cizí antigeny. Mechanismy centrální tolerance mají schopnost omezovat autoreaktivní T-buněčný repertoár pomocí odstraňování klonů nesoucí autoreaktivní TCR nebo pomocí konverze těchto klonů na regulační T-buňky. Tyto procesy probíhají převážně ve dřeni brzlíku, kde dochází k testování autoreaktivity T-buněčných klonů pomocí různých typů buněk prezentujích antigen, jako jsou medulární epiteliální buňky brzlíku (mTECs), dendritické buňky a B-buňky. Ukazuje se také, že vzájemná spolupráce těchto buněčných typů je nepostradatelná pro správné fungování imunitní tolerance. Klíčovou úlohu v řízení produkce tělu vlastních antigenů zastává protein autoimunitní regulátor (AIRE), který je produkovaný převážně mTEC buňkami a jehož mutace vedou k rozvoji těžkých autoimunitních reakcí. V tomto kontextu předkládaná disertační práce popisuje nové regulační dráhy asociované s AIRE proteinem, které jsou důležité pro vývoj funkčního a bezpečného repertoáru T-buněk a ustanovení tolerance. Zaprvé jsme ukázali, že signalizace...
|
|
|
Povrchová exprese inhibiční molekuly Tim-3 u antigenně specifických CD8+ T buněk expandovaných in vitro pomocí dendritických buněk za účelem nádorové buněčné imunoterapie
Svobodová, Hana ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Funda, David (oponent)
Nádorové onemocnění je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí a počet pacientů s tímto onemocněním se každoročně zvyšuje. Současné možnosti terapie stojí na čtyřech základních pilířích; chirurgie, chemoterapie, radioterapie a imunoterapie. Imunoterapie je v posledních letech nejrychleji se rozvíjející léčebnou modalitou, která u některých pacientů vykazuje nebývalé účinky. Většina pacientů však na tuto terapii stále nereaguje. Zkoumány jsou proto mechanismy, díky nimž je imunoterapie neúčinná. Buněčná imunoterapie nádorových onemocnění je léčebnou metodou, která k terapeutickým účelům využívá živé ex vivo připravené imunitní buňky cílící na nádor. Jedním z mechanismů, který může snižovat její účinnost, je exprese inhibičních molekul na povrchu připravených imunitních buněk. Tim-3 je inhibiční molekula, která přitahuje zájem výzkumu několik posledních let, jelikož exprese Tim-3 na nádorových buňkách a imunitních buňkách infiltrujících nádor je často spojena s horší prognózou a agresivnějšími formami nádorového onemocnění. Úlohu Tim-3 u in vitro nebo ex vivo připravovaných imunitních buněk je však stále obtížné predikovat. V této práci byl vyvinut in vitro studijní model, který využívá in vitro připravené antigen specifické CD8+ T buňky s vysokou expresí Tim-3. Bylo zjištěno, že exprese...
|
|
| |
|
|
Studium protinádorové imunitní reakce u pacientů s karcinomem plic.
Myšíková, Dagmar ; Lischke, Robert (vedoucí práce) ; Bouček, Jan (oponent) ; Palich Fučíková, Jitka (oponent)
Karcinom plic je celosvětově vedoucí příčinou úmrtí pro maligní onemocnění. Pochopení biologických procesů specifické protinádorové imunitní odpovědi zůstává prioritním zájmem a nezbytností pro navržení úspěšných imunoterapeutických strategií. V teoretické části této práce se zabýváme složkami imunitního systému, které se účastní protinádorové odpovědi, a jejich rolí v dosud známé a používané imunoterapii. V praktické části popisujeme dvě studie studující různé aspekty protinádorové imunitní odpovědi, obě realizované ve spolupráci III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FNM se společností Sotio a.s. První ze dvou studií je zaměřena na humorální složku specifické protinádorové odpovědi a prospektivně analyzuje sérové frekvence protinádorových protilátek NY-ESO-1, Her2/neu and MAGE-A4 u 121 pacientů s NSCLC.V této studii poprvé prokazujeme, že kouření tabáku významně ovlivňuje specifickou humorální imunitní odpověď, frekvence NY-ESO-1 protilátek je signifikantně vyšší v séru kuřáků a ex-kuřáků. Druhá ze dvou studií je více zaměřena na T buněčnou složku specifické protinádorové odpovědi a testuje vakcínu připravenou z dendritických buněk prezentujících antigeny buněk karcinomu plic, usmrcených vysokým hydrostatickým tlakem (DC-HHP vakcína). DC-HHP vakcína vykazuje zralý fenotyp dendritických buněk,...
|
|
|
Immune response of different subpopulations of dendritic cells to probiotic strain of E. coli O83:K24:H31
Gorelová, Miroslava ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Alergia, ako jedna z celosvetovo najčastejších patológii, patrí k ochoreniam s neustále sa zvyšujúcim výskytom aj u malých detí. K rozvoju dochádza u geneticky predisponovaných jedincov, ktorých dendritické bunky (DC, Dendritic Cell) sú schopné po kontakte s alergénom polarizovať imunitný systém predominantne smerom k Th2 imunitnej odpovedi, pričom dochádza k potlačeniu Th1 odpovede. Jedným z možných preventívnych opatrení zamedzujúcich rozvoju alergických ochorení môže byť skoré postnatálne podávanie vybraných probiotických bakteriálnych kmeňov, či ich zmesných kultúr. Jedným z nich je pomerne dobre charakterizovaný kmeň Escherichia coli O83:K24:H31 (E. coli O83). Podávanie tejto probiotickej vakcíny, nazývanej Colinfant Newborn, sa ukazuje ako efektívne profylaktikum na zníženie incidencie alergií u detí s predispozíciou k ich vzniku. Hlavným cieľom mojej diplomovej práce bolo experimentálne overiť schopnosť E. coli O83 podporiť maturáciu dvoch hlavných subpopulácií novorodeneckých DC dostupných z pupočníkovej krvi novorodencov: myeloidných dendritických buniek - mDC a plazmacytoidných dendritických buniek - pDC. Tieto DC subpopulácie sa izolovali z pupočníkovej krvi detí, ktoré sa narodili buď zdravým (nealergickým) matkám a predstavovali relatívne nízke riziko vzniku alergie, alebo alergickým...
|
|
|
Immune response of different subpopulations of dendritic cells to probiotic strain of E. coli O83:K24:H31
Gorelová, Miroslava ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Alergia, ako jedna z celosvetovo najčastejších patológii, patrí k ochoreniam s neustále sa zvyšujúcim výskytom aj u malých detí. U geneticky predisponovaných jedincov sú dendritické bunky schopné po kontakte s alergénom polarizovať imunitnú odpoveď Th2 smerom. Jedným z možných preventívnych opatrení zamedzujúcich rozvoj či vznik alergických ochorení môže byť skoré postnatálne podávanie probiotík. Ukázalo sa, že podávanie vybraných probiotických kmeňov či zmesi môžu zabrániť vzniku alergií. V diplomovej práci sa testovala schopnosť probiotického kmeňa Escherichia coli O83:K24:H31 (E. coli O83) na podporu maturácie dendritických buniek (DC; Dendritic Cell) a polarizáciu imunitných odpovedí. Podávanie tejto probiotickej vakcíny, nazývanej Colinfant Newborn, sa javí ako vhodné preventívne opatrenie na zníženie incidencie alergických ochorení u detí s predispozíciou k vzniku alergie. Cieľom tejto diplomovej práce bolo sledovať schopnosť E. coli O83 podporovať maturáciu dvoch hlavných subpopulácií DC (myeloidných dendritických buniek - mDC a plazmacytoidných dendritických buniek - pDC) pupočníkovej krvi novorodencov zdravých matiek (detí s relatívne nízkym rizikom vzniku alergie) a alergických matiek (detí s relatívne vysokým rizikom vzniku alergie) a meraná metódou prietokovej cytometrie. Bolo testované...
|
|
|
Immune response of different subpopulations of dendritic cells to probiotic strain of E. coli O83:K24:H31
Gorelová, Miroslava ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Alergia, ako jedno z celosvetovo najčastejších patológii, patrí k ochoreniam s neustále sa zvyšujúcim výskytom aj u malých detí. Identifikácia prognostických markerov poukazujúcich na zvýšené riziko vzniku vývoja alergie nám umožňuje zavedenie skorých preventívnych opatrení. Jedným z možných preventívnych opatrení môže byť skoré postnatálne podávanie probiotík. Ukázalo sa, že podávanie vybraných probiotických kmeňov či zmesi môžu zabrániť vzniku alergií. V diplomovej práci sa testovala schopnosť probiotického kmeňa Escherichia coli O83:K24:H31 (E. coli O83) na podporu maturácie dendritických buniek a polarizáciu imunitných odpovedí. Podávanie tejto probiotickej vakcíny, nazývanej Colinfant Newborn, sa javí ako vhodné preventívne opatrenie na zníženie incidencie alergických ochorení u detí s predispozíciou k vzniku alergie. Bola sledovaná schopnosť E. coli O83 podporovať maturáciu dvoch hlavných subpopulácií dendritických buniek (myeloidných dendritických buniek - mDC a plazmacytoidných dendtitických buniek - pDC) pupočníkovej krvi novorodencov zdravých matiek (detí s relatívne nízkym rizikom vzniku alergie) a alergických matiek (detí s relatívne vysokým rizikom vzniku alergie). Ďalej bolo testované zastúpenie jednotlivých cytokínov a transkripčných faktorov charakteristických pre jednotlivé...
|
|
|
Měření aktivace signálních drah v myší makrofágové linii IC-21 a primárních dendritických buňkách po infekci virem klíšťové encefalitidy.
Kožantová, Jana ; Lieskovská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Klíšťová encefalitida je závažným onemocněním centrální nervové soustavy. Je způsobena virem klíšťové encefalitidy, který je přenášen klíšťaty. Česká republika patří mezi země s největším výskytem této nemoci. Virus klíšťové encefalitidy je schopen se replikovat v několika buněčných typech. V práci jsme se zaměřili na makrofágovou linii IC-21 a dendritické buňky, protože jsou to jedny z prvních buněk přicházejících do kontaktu s virem a zároveň napomáhají šíření viru v hostiteli v počáteční fázi infekce. Dosud není znám specifický receptor pro vstup viru do buňky, ani které signální dráhy aktivuje. Proto jsme se rozhodli prozkoumat aktivaci vybraných signálních drah po infekci virem klíšťové encefalitidy a ovlivnění této aktivace klíštěcími slinami. K tomuto účelu byly využity metody duální luciferázové eseje, imunosendvičové eseje a western blotu. Ze získaných výsledků vyplývá, že ve virem infikovaných buňkách IC-21 se aktivuje fosfatidyl-inositolová dráha, NF-κB, signální molekula Erk1/2 a další. Testování vlivu klíštěcích slin ukázalo, že jejich účinkem dochází k signifikantnímu snížení aktivity signálních molekul NF-κB, AP-1 a CREB.
|
|
|
Role myeloidních dendritických buněk u alergických onemocnění
Navrátilová, Adéla ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Dendritické buňky (DC) hematopoetického původu lze rozlišit na buňky pocházející z myeloidní (mDC) a lymfoidní linie. DC obou větví jsou schopné pohlcovat antigeny, jejich vzorky předkládat T- lymfocytům a polarizovat imunitní odpověď. DC lymfoidní linie jsou specializované na boj s viry a jsou důležitým zdrojem interferonu alfa. MDC, které s antigeny přicházejí do styku jako jedny z prvních buněk, mají důležitou úlohu v alergiích, které jsou aktuálním problémem. Alergie je definovaná jako nepřiměřená imunitní odpověď na neškodné antigeny vnějšího prostředí a mezi nejčastější alergická onemocnění patří astma, alergická rýma, atopická dermatitida a potravinové alergie. Tato práce se zaměřuje na roli mDC v patogenezi alergických onemocněních a jejich možné využití při léčbě. Dále tato práce popisuje rozdíly mezi zdravými a alergickými jedinci z hlediska funkčních změn mDC a na rozdíly mezi zralým a nezralým imunitním systémem. Klíčová slova: dendritické buňky, alergická onemocnění, cytokiny, novorozenecký imunitní systém
|
|
|
Vliv progesteronu na maternální imunitní systém v těhotenství
Škvorová, Anna ; Koucký, Michal (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Těhotenství představuje velkou výzvu pro maternální imunitní systém. Z imunologického pohledu je plod semi-alogenním štěpem. Mechanismy umožňující imunologický paradox tolerance plodu stále nejsou dostatečně známy a vyžadují další výzkum. Komplikovaná síť imuno-endokrinních interakcí zajišťuje růst a vývoj plodu uvnitř matčiny dělohy. Nezastupitelnou úlohu v těhotenství hraje progesteron. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o působení progesteronu na imunitní systém v těhotenství a jeho mechanismech. Progesteron může působit na cílové buňky pomocí klasických jaderných progesteronových receptorů, které fungují jako transkripční faktory, nebo různými jinými způsoby, včetně negenomové rychlé signalizace. Progesteron vytváří podmínky pro úspěšné početí a těhotenství, mění množství, lokalizaci a vlastnosti imunitních buněk a produkci cytokinů. Například redukuje antigen-prezentující kapacitu dendritických buněk, monocytů a makrofágů, potlačuje cytotoxicitu NK buněk, podporuje proliferaci děložních NK a dendritických buněk, ovlivňuje B lymfocyty a indukuje vznik T regulačních lymfocytů a jejich přísun na fetomaternální rozhraní. Široká škála imunomodulačních vlastností progesteronu zasluhuje další výzkum. Jejich lepší pochopení může vydláždit cestu k rozvoji vhodné diagnostiky a léčby...
|
host ::
RSS.