|
|
Synové Smila z Lichtenburku
Pohlová, Kateřina ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá životem a činy synů Smila z Lichtenburku v době panování posledních přemyslovských králů Václava II. a Václava III., ale především v kontextu vlády Jindřicha Korutanského. V první části se věnuje příchodu Lichtenburků do oblasti Českomoravské vrchoviny, který je spojen především s osobou Smila z Lichtenburka. V následujících kapitolách mapuje aktivity Smilových synů v hospodářské i politické oblasti sledovaného období. Zkoumané období bylo orientačně vymezeno lety 1280 - 1310 s vědomím přesahů do období předcházejících i následujících po stanovených letech. Vzhledem k tomu, že nejmladší potomci pana Smila zemřeli v roce 1313, resp. v roce 1329, dotýká se tato práce také období vlády Jana Lucemburského, v níž sleduje osudy řečených potomků. Tato práce si klade za cíl pokusit se přinést nový pohled na konkrétní osobnosti lichtenburského rodu a především na to, jaký byl jejich význam pro panování Jindřicha Korutanského. K dosažení cíle byla použita heuristická metoda shromáždění pramenů, které se vztahují k dané problematice, a také relevantní historické literatury. Na základě studia pramenů a literatury můžeme říct, že všichni Smilovi synové větším či menším způsobem zasáhli do panování Jindřicha Korutanského. Hlavní roli v tomto kontextu sehrál vliv daného rodu, který pramenil...
|
|
| |
|
|
Vývoj výchovy v rakouských šlechtických rodinách od počátku 19. století do 1. poloviny 20. století
Vašáková, Zuzana ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá výchovou v rakouských šlechtických rodinách v období 19. a 1. poloviny 20. století. Celkový obraz výchovy je tvořen dílčími vlivy - prostředím výchovy (to, zda se děti učily doma, ve škole, nebo v internátní škole) a jejím zaměření, výběrem škol. Dalším významným faktorem, který se odrazil ve výchově bylo působení rodičů, chův a domácích učitelů, ale také volba jazyka výchovy a prostředí rodinných sídel, které děti obklopovalo. V tomto období je možné nalézt některé společné rysy i odlišnosti v několika rodinách (orličtí a hlubočtí Schwarzenbergové, Sternbergové, Mensdorffové-Pouilly, Schönburg- Hartensteinové). První polovina 20. století je pro dějiny aristokracie významným obdobím. Politické změny se promítly do jejího životního stylu a částečně také do výchovy dětí. Její proměny na přelomu 19. a 20. století jsou patrné na příkladu výchovy dětí prince Johanna Schönburg-Hartensteina. Klíčová slova: aristokracie, dětství, výchova, jazyky, rodiče, chůvy, učitelé, školy, Schwarzenbergové, Schönburg-Hartensteinové, Mensdorffové-Puilly.
|
|
|
Berkové z Dubé v době pohusitské a jagellonské; zrod rodu, genealogie a postavení na dvoře královském
Syslová, Anna ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozrodem rodu Ronovců a převážně jeho následným rozvětvením. V úvodu se práce zaměřuje na samotný vznik šlechty a později na její následné působení v době jagellonské. Je představen rod Ronovců, jeho "bájní" předci podle středověkých kronik a následně doložitelní příslušníci rodu. Práce sleduje především rod Berků z Dubé, jeho vliv a majetek během vlády Přemyslovců, Lucemburků, během husitských bouří a převážně za vlády Jiřího z Poděbrad a za panování Jagellonců na českém trůnu, v jejichž době se zaměří na dvorský soud, soudní instituce a postavení členů rodu. Práce se snaží zmapovat měnící se državy rodu, sňatky, častá jména v rodu a postupný pád dříve mocných pánů až do 18. století, kdy jejich vliv klesá a rodoví příslušníci upadají takřka v zapomnění. Klíčová slova Ronovci, Berka z Dubé, Lichtenburkové, dvorský soud, šlechta, Jindřich Berka z Dubé, Jagellonci, z Poděbrad
|
|
| |
|
|
Každodennost renesančního aristokrata pohledem Václava Budovce z Budova
Jochová, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Buben, Milan (oponent)
Práce si klade za cíl přiblížit každodennost aristokrata v raném novověku, na příkladu osudů Václava Budovce z Budova. Zároveň chce uceleně pojednat o jeho životě a přinést o něm dosud neznámá fakta. Nejprve budou krátce nastíněny základní biografické údaje. Následně se hlouběji zaměřím na jednotlivé aspekty každodenního života aristokrata jako je výchova, vzdělání, kavalírské cesty, svatba a manželství, kariéra, majetek a úvěrové podnikání, pojetí volného času a v neposlední řadě vnímání smrti.
|
|
|
Spor o neuzavřené manželství Petra II. ze Švamberka a Elišky ze Žerotína
MUŠKOVÁ, Monika
Anotace Cílem bakalářské práce Spor o neuzavřené manželství Petra II. ze Švamberka a Elišky ze Žerotína je přiblížit události, které se staly poté, když Ludmila Žerotínská z Kolovrat provdala roku 1604 svou dceru Elišku za Ladislava Berku z Dubé. O Elišku se přitom od jejího útlého věku ucházel Petr II. ze Švamberka, jemuž ji také její matka zasnoubila. Švamberk sňatek své snoubenky vnímal jako veřejné zostuzení, které se rozhodl řešit soudním sporem. V první části se bakalářská práce zabývá obecně vývojem šlechty v Království českém a jejich manželskými strategiemi a také tomu, jak moc byl výběr partnera strategickým rozhodnutím a jaké aspekty v něm hrály důležitou roli. V druhé části práce sleduje průběh sporu před širší královskou radou, zapojení aktérů na obou jeho stranách i argumentaci jednotlivých sporných stran. Spor se pokusí interpretovat v kontextu výzkumů šlechtické cti a soudobých náboženských střetů, neboť na rozdíl od evangelíka Petr II. ze Švamberka byl Ladislav Berka přesvědčeným katolíkem.
|
|
|
Dějiny panství Chroustovice
Schejbalová, Tereza ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Synecký, Jakub (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na celkový pohled na panství. Chroustovice nikdy nebyly významným panstvím. Díky tomuto faktu nikdy nebyla sepsána práce podobného charakteru. Téma má pro mě osobní význam, protože jsem v Chroustovicích strávila svůj dosavadní život. V práci jsem se snažila zmapovat historický, umělecký, hospodářský, sociální a církevní vývoj panství. Popsala jsem střídání majitelů panství. Pokusila jsem se zmapovat obchody týkající se okolních vesnic a jejich správní sounáležitost s panstvím. Zaměřila jsem se na budovu chroustovického zámku, která byla centrem panství, a dodnes je dominantou vesnice. Snažila jsem se zachytit osudy nejvýznamnějších místních rodáků. Pokusila jsem se o syntézu pramenů a literatury. Práci jsem obohatila o pověsti a historky, které ve zdejším kraji kolují dodnes.
|
|
|
Umění a patronát Dobřenských z Dobřenic ve Východních Čechách
Pospíchal, Jan ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Anotace: Bakalářská práce pojednává o sakrálním umění a patronátu vladycké, později hraběcí rodiny Dobřenských z Dobřenic na území dnešních východních Čech. Zaměřuje svou pozornost nejen na formální rozbor a popis větších či menších sakrálních staveb, ale sleduje rovněž osudy význačných členů rodiny Dobřenských a na jednotlivých příkladech nastíňuje smysl a hlubší pojetí vrcholně a pozdněbarokní chrámové výzdoby, tak jak byla zamýšlena jejími objednavateli. Hlavní pozornost je věnována kostelu sv. Klimenta v Dobřenicích se zvláštím zřetelem k jeho interiérové výzdobě a zodpovězení otázek týkajících se ikonografie a autorství oltářního obrazu sv. Klimenta, které je připisováno Ignáci Viktorinu Raabovi, oltáře sv. Jana Nepomuckého s pandánově umístěnou kazatelnou, jejichž sochařská výzdoba je připisována Ignáci Rohrbachovi a také na rozbor další sochařské výzdoby. V dalších kapitolách se práce zaměřuje i na ostatní památky spojené s rodem Dobřenských v místech, která v někdejších dobách spravovali: Nedělišti, Ouhrově či Uhelné Příbrami a rovněž na díla užitého umění. Klíčová slova: Dobřenští z Dobřenic, šlechta, baroko, rokoko, malířství, sochařství, architektura, oltář, Královéhradecká diecéze, Raab, Rohrbach, sv. Kliment, Dobřenice, Neděliště, Ouhrov, Uhelná Příbram, Východní Čechy, užité umění, sakrální stavby
|
|
| |
host ::
RSS.