|
Botulotoxin: nebezpečný jed nebo užitečný lék?
HAMERNÍKOVÁ, Magdalena
ABSTRAKT Botulotoxin: nebezpečný jed nebo užitečný lék? Vzhledem k současným znalostem o biologických agens a možnostem teroristických skupin bylo vytipováno několik možných původců, kteří jsou nejpravděpodobnější pro zneužití v biologických zbraních a následné šíření těchto onemocnění (původců) v populaci, jedním z nich je botulotoxin. Otrava botulotoxinem je možná varianta bioteroristického útoku, která je považována v současné době za reálnou. Botulotoxin se používá též v kosmetice, především na vyhlazování vrásek, má též i využití v lékařství. Cílem mé práce bylo shromáždit souhrnné informace o botulotoxinu a jeho možném zneužití jako jedu k vedení teroristického útoku tak, aby bylo zřejmé: jaká je jeho dostupnost, jakým způsobem by mohl být teroristy použit, jaký by byl scénář takového útoku, jaký by byl klinický průběh otravy, jaké ztráty na životech mohou být očekávány a jaká preventivní opatření by bylo nutné učinit k jejich minimalizaci a současně o problematice používání botulotoxinu jako léku v současné medicíně a posoudit z toho plynoucí možná rizika a také zjistit jaká je informovanost laické a odborné veřejnosti o botulotoxinu a bioterorismu obecně. H1: Odbornou veřejností je botulotoxin považován za jeden z nejpravděpodobnějších jedů, který by mohl být zneužit jako nástroj bioterorismu a jeho studiu je věnována velká pozornost. H2: Laickou veřejností je botulotoxin vnímán spíše jako kosmetický prostředek k odstraňování vrásek v obličeji a o jeho teroristickém zneužití má jen málo informací. Ověřování prvé hypotézy bylo provedeno na teoretické úrovni studiem odborné literatury a jejím kritickým hodnocením a konzultacemi s odborníky. Byla shromážděna všechna dostupná literatura o botulotoxinu a jeho vztahu k bioterorismu za posledních deset let a vyhodnoceny důvody proč je botulotoxin v současné době považován jak za vhodný nástroj bioterorismu, tak za vhodný nástroj v medicíně a kosmetice. Ověřování druhé hypotézy bylo provedeno vlastním šetřením pomocí dotazníkové akce. Byl sestaven dotazník, který umožnil zjistit jaká je informovanost obyvatelstva o botulotoxinu a bioterorismu obecně. Výzkum byl proveden dotazníkovým šetřením mezi laickou a odbornou veřejností, reprezentované členy Integrovaného záchranného systému v Českých Budějovicích, dotazník obsahuje 18 otázek. Soubory u obou skupin obyvatelstva zahrnují 100 respondentů, u kterých byl proveden stratifikovaný výběr na základě konzultace s odborníkem. Hodnocení dotazníků bylo provedeno ve 2 okruzích. První okruh se týká identifikačních údajů, druhý okruh obecné informovanosti. Cílem této práce bylo zjistit jaká je informovanost laické a odborné veřejnosti o botulotoxinu a bioterorismu obecně. Na závěr výzkumu jsem analyzovala výsledky výzkumu a formulované hypotézy. Výsledky výzkumu mé hypotézy potvrdily. Vyplývá z nich, že zkoumaný výběrový soubor laické veřejnosti a další výběrový soubor odborné veřejnosti nemohly být vybrány z jednoho a téhož vnějšího souboru, rozdíl mezi nimi je statisticky významný. Odborná veřejnost je o vlastnostech botulotoxinu poučena statisticky významně lépe než veřejnost laická. Tato práce představuje zdroj informací pro zájemce o tuto problematiku a zejména pak pro složky Integrovaného záchranného systému.
|
|
Myslet narativně: kvalitativní výzkum "on the road"
Čermák, Ivo
V článku je stručně vymezen kvalitativní výzkum a role narativity v něm. Narativní výzkum opouští mimo jiné kánony reprezentativnosti, metody, expertního postavení výzkumníka, validita je nahrazována konceptem důvěryhodnosti zjištění, důraz je kladen na sdílení, participativně dialogickou interpretaci a rekonstrukci významu. Příběh je chápán jako východisko cíl narativního výzkumu. Příběhy jsou intrepretacemi života a jedinec se v nich stává narativní autobiografickou jednotkou. Příběh slouží jako nástroj její konstrukce i poznávání a z tohoto hlediska může být nazírána jako narativní identita. Cílem narativního výzkumu je konstrukce dobrého příběhu, což nemusí být vždy v rozporu s cílem hledat pravdu. Narativní výzkum je cestou k narativnímu vědění. Permanentní komunikace s různými verzemi poznávání je základním principem narativní metodologie a ochranou před zkostatěním.
|
|
Frustrated sensibilities in the context of the conventions of the New York elite of Wharton's fiction
Křenková, Markéta ; Quinn, Justin (oponent) ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce)
Tato prace se zabyva vyberem "spolecenske pr6zy" E. Wharton a zkouma vliv spolecenskych zvyklostf na osobnostnf vyvoj jejich zenskych postav. Vychozfm bodem teto reflexe je skutecnost, ze hrdinky jsou pfedstavovany jako produkty kolektivnfho prostfedf, ve kterem se pohybujf a soucasne nikdy nedosahnou zivotnfho uspokojenf. Vliv spolecnosti se tedy jevf jako frustrujfcf. Popisovane prostfedf se omezuje na elitnf spolecnost mesta New York druhe poloviny 19. stoletf. Takzvana newyorska aristokracie, jejfz vliv saha zhruba do roku 1880, se vyznacuje puritanskym pffstupem k zenske vychove a konvencnf moralkou. Na pffkladech Lizzie Hazeldean z povfdky New Year 's Day [Novy rok] a EIIen Olenske v Age of Innocence [Vek nevinnosti] jsme ukazali, ze vlastnf moralnf integrita hrdinek se dostava do rozporu s povrchnfm soudem spolecnosti, na jehoz zaklade jsou obe kolektivne vyvrzeny a odsouzeny k zivotu v izolaci. 0 negativnfm vlivu puritanskych norem na vyvoj zenske identity svedcf pffklad Charlotte a Delie z povfdky The Old Maid [Stara panna]. Obe jsou obetmi nasiIne potlacovanych emocf a sexuality vlivem diktatu spolecenskeho pozadavku pocestnosti. Ackoli tento spolecensky imperativ zasadne a negativne postihuje zenskou populaci, je jf paradoxne take udrzovan. Tento paradox dokladame na prfpadech chovanf hrdinek....
|
|
Zdroje tvorby identity adoptovaných dětí
KLOUDOVÁ, Hana
Osvojení neboli adopce je nejvyšším a z hlediska právního postavení dítěte nejvýhodnějším typem náhradní rodinné péče, protože právní postavení osvojeného dítěte je stejné jako postavení dítěte vlastního. V současné době se dává přednost informování dítěte o faktu adopce už od útlého věku. Žadatelé o adopci se v přípravných kurzech učí, jakou formou situaci dítěti vysvětlit. Cílem práce je zmapovat, jaký význam přikládají adoptované děti faktu adopce, jakou roli hraje tento fakt při tvorbě jejich identity, jakou roli hrají osoby z okolí, které o faktu adopce ví. Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii. Metodou získávání dat byly polostrukturované rozhovory s adoptovanými dospělými dětmi, a to vedené ?face to face? nebo e-mailem. Dál jsem využila internetové diskuze. Zkoumanou skupinou bylo 5 adoptovaných dospělých dětí ve věku 20 až 40 let, včetně mě. Respondenty jsem získala metodou sněhové koule. Metodou zpracování dat byl biografický výzkum, tedy rekonstrukce a interpretace života jedince někým druhým, a kvalitativní obsahová analýza výpovědí. Výsledky jsou uvedené jednak jako: biografie adoptovaných dětí, jednak jako souhrnné odpovědi výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že základní vliv na tvorbu identity adoptovaných dětí má fungující rodinné zázemí, tedy lidé, kteří je mají rádi. Zjistila jsem, že fakt adopce, neznamenal v životě respondentek nic zásadního. Ani vliv lidí z okolí na mě neměl nějaký zásadní vliv, mají fungující rodinu a to je to hlavní.
|
|
The Final Externalization of the Others and its Consequences for the Turkish Foreign Policy
Chvátal, Viktor ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se věnuje analýze turecké zahraniční politiky vůči regionu Centrální Eurasie, respektive sub-regionům Blízkého východu a Střední Asie, v období 1991 až 2010. Z hlediska teoretického ukotvení práce kombinuje modifikovaný sociální konstruktivismus s předpoklady kritické geopolitiky. V konstruktivistické části se práce na základě propojení s analýzou zahraniční politiky (AZP) zaměřuje na domácí úroveň, tedy na přezkum identitárního ukotvení jednotlivých aktérů. Z hlediska vlivu identitární proměnné na zahraniční politiku je těžiště analýzy umístěno do období po roce 1991. Za účelem dosažení kontextuálního vhledu však práce zahrnuje i obecný rozbor konfliktu identit uvnitř turecké (osmanské) společnosti, který je pozorovatelný již od první poloviny devatenáctého století. V případě geopolitického rozpadu práce vychází ze základního kritického předpokladu o diskurzivním (nematerialistickém) charakteru geopolitické argumentace. Cílem je identifikace geopolitických metafor, které byly v rozmezí let 1991 až 2010 aplikovány tureckými elitami vůči výše uvedeným sub-regionům Centrální Eurasie. V tomto případě dochází k logické syntéze teoretických přístupů. Geneze a užití geopolitických metafor je zároveň zkoumána z hlediska identity těch, kteří je formulují. Diplomová práce dokazuje, že jedním...
|
|
Vypracování komunikační strategie jazykové školy
Holoubková, Táňa ; Zamazalová, Marcela (vedoucí práce) ; Vávra, Oldřich (oponent)
Cílem diplomové práce je vypracování komunikační strategie pro nově zakládanou jazykovou školu na malém městě. Teoretická část práce se zabývá ATL, BTL a PR komunikací, Corporate Identity, je zde vyložena terminologie používaná v mediálním prostředí a nastíněny postupy použité v praktické části práce. Praktická část práce postupuje od popisu subjektu, kterému je komunikační strategie navrhována, a jeho cílů, přes monitoring okolí (konkurenčních subjektů, sociodemografických a lifestylových charakteristik obyvatel daného regionu, dostupných kanálů komunikace) až po samotné navržení vhodných cílových skupin a ročního strategického plánu komunikace s podrbnějším zaměřením na první půlrok činnosti jazykové školy (tzn. intenzivnější komunikace spojená se zahájením působení - tzv. "launchovací" aktivity).
|
|
Re/konstrukce maskulinní identity u mužů s tělesným znevýhodněním v rámci českého auto/biografického narativu
Šnokhous, Petr ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Vodochodský, Ivan (oponent)
Diplomová práce tematizuje intersekci maskulinit/y a tělesného znevýhodnění. Na pozadí vybraných českých autobiografických a biografických textů rozkrývá mechanismy a strategie (sebe)reprezentací mužů s tělesným znevýhodněním a jejich sebevymezování v intencích dominantního diskurzu maskulinity. Obsah autobiografického a biografického textového materiálu je v daném kontextu komparován a zároveň slouží jako základ pro kritickou interpretaci partikulárního výseku narativu tělesné nenormativity ve vztahu ke konstruktu mužství v rámci českého sociokulturního milieu. Konstrukt maskulinit/y je pojímán jako relace a proces vytěsňující tělesně znevýhodněné ze schémat a struktur pořádajících sociální prostor a vztahy, čili jako soubor opresivních praktik. Ontologickým a epistemologickým zázemím práce jsou sociální konstruktivismus a paradigma kritické teorie. Použitou metodou je kvalitativní obsahová analýza zacílená na reflexi diskurzivní a institucionální praxe normalizace mužů s tělesnou jinakostí, jež je nahlížena jako souvztažná s procesy re/konstrukce maskulinní identity. Klíčová slova: maskulinita/ maskulinity, tělesné znevýhodnění, intersekcionalita, auto/biografie, narativ, diskurzivní marginalizace, normalizace, tělesná ne/normativita
|
|
Bytový dům s kancelářskými prostory
Ellner, Miroslav ; Sedlák, Radek (oponent) ; Benešová, Romana (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh bytového domu s kancelářskými prostory ve městě Uničov. Jedná se o pětipodlažní objekt s jedním podzemním podlažím a čtyřmi nadzemními. Objekt je rozdělen na dvě téměř shodné části propojené komunikačním prostorem. Nosné konstrukce v podzemní části jsou tvořeny železobetonovými monolitickými stěnami. V nadzemní části je použito zděného stěnového systému KM Beta Sendwix. Pro komunikační prostor je použito sloupového podélného systému. Objekt je zastřešen plochou dvouplášťovou střechou.
|
|
Od stroje k ikoně: automobil v popkultuře od 60.let 20.století do současnosti
Rybář, Václav ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Automobil je jedním z nejdůležitějších fenoménů moderní technologie. Od svého vzniku formoval naše fyzické, ekonomické, společenské, ale i kulturní, politické a mediální prostředí. Cílem této diplomové práce je analyzovat proměnu role automobilu v popkultuře od 60. let 20. století, s primárním zaměřením na angloamerické prostředí, s exkurzy do Asie a kontinentální Evropy, zejména Československa/ČR. Těžiště práce spočívá v analýze popkulturních žánrů, a to vybraných filmů, televizních seriálů, počítačových her, ale i komiksů. Smyslem práce je reflektovat posun identity a vnímání auta jako pouhého dopravního prostředku přes prvek product placementu až k ikoně a "hrdinovi" mediálních popkulturních forem. Hypotézou, kterou práce bude ověřovat, je, že se auto stalo součástí popkultury a je zobrazováno v mnoha dimenzích: stalo se hračkou, kamarádem, statusovým symbolem, narativní extenzí hrdiny a hrdinou. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž každá obsahuje konkrétní případovou studii (case study). Úvod zahrnuje kulturní, ekonomickou a historickou reflexi automobilu. První kapitola akcentuje vývoj automobilové reklamy a styčné body s obrazem vozu v popkultuře. Druhá kapitola analyzuje roli automobilu ve vybraných filmech a popisuje konceptuální změnu od běžného product placementu k autu jako ikoně...
|
|
Web 2.0 ? dopad na společnosta možnosti komerčního využití
Saktor, Marek ; Kubešová, Vlasta (vedoucí práce) ; Kašpar, Zdeněk (oponent)
Cílem práce Web 2.0 ? dopad na společnost a možnosti jeho komerčního využití je vysvětlit čtenáři tento fenomén, zmapovat současnou situaci na poli internetových služeb a předvést možnosti jejich využití pro jednotlivce, malé společnosti i velké investory. Práce se také snaží nastínit pravděpodobný vývoj této oblasti a prokázat hypotézu, že společenské sítě zjednodušují získávání informací a tím zvyšují dokonalost konkurence na trhu. Práce začíná rozborem prvků, kterými se weby označované jako Web 2.0, tedy web druhé generace vyznačují. Jedná se především o silný důraz na uživateli generovaný obsah, zaměření na velké množství malých klientů, technologický návrh spočívající v lehkém klientu a robustní databázi, síťový efekt, který službu zkvalitňuje a neustále přidávání nových funkcí, zvané též jako permanentní beta. V druhé části je fenomén rozebírán ze sociálního hlediska. Zkoumá se motivace lidí přispívat komunitě, přínosy v oblasti politické, edukativní, rozvoje pracovního trhu a solidárních finančních půjček. Zmíněny jsou i největší hrozby, které se pojí se společenskými sítěmi ? riziko zcizení identity (citlivých osobních údajů), podvody s falešnou totožností a nebezpečí dětského zneužívání. Kromě analýzy těchto hrozeb je nabídnuto i možné řešení, jak se jim bránit a jak s nimi bojovat. Třetí část práce je věnována prostoru pro komerční využití. Popisuje se zde využití takzvaného word-of-mouth marketingu, jež spočívá ve vzájemném doporučování produktu uživateli, reklamy, kterou mezi sebou uživatelé šíří sami (virals), business model pro nový Web 2.0 a budoucnost způsobu prodeje hudby, filmů a knih. Ukazuje komunitní weby jako vhodný distribuční kanál pro drobné podnikání. Je zde i kapitola věnovaná online hře Second Life, která splňuje kritéria internetové služby druhé generace (veškeré objekty ve světě vytváří uživatelé) a má vlastní ekonomiku propojenou skrze pohyblivý měnový kurz s reálnou.
|
host ::
