|
|
Procedural Generation of Endless Runner Type of Video Games
Černý, Vojtěch ; Gemrot, Jakub (vedoucí práce) ; Pilát, Martin (oponent)
Procedurální generování obsahu (PCG, procedural content generation) se stále častěji používá pro generování řady aspektů počítačových her. Agenti řízení umělou inteligencí se pak používají pro hodnocení tohoto obsahu. Relativně málo snahy je věnováno generování celých her algoritmicky. V této práci jsme použili PCG pro generování pravidel hry, jejího obsahu i hodnotícího hráče v oblasti her typu nekonečný běh. Pro experimentování jsme také vytvořili vlastní framework pro tvorbu tohoto typu her. Náš přístup by mohl zefektivnit tvorbu a prozkoumat nové koncepty ve hrách typu nekonečný běh, skákačkách a po zobecnění i v jiných herních žánrech.
|
|
|
Klasifikace obrazů pomocí genetického programování
Jašíčková, Karolína ; Vašíček, Zdeněk (oponent) ; Sekanina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá klasifikací obrazu pomocí genetického programování a koevoluce. Algoritmy genetického programování umožňují generovat spustitelné struktury a navrhovat tak automatizovaně řešení ve formě programů. Použití koevoluce s predikcí fitness snižuje časovou náročnost výpočtu fitness a tím i dobu trvání celého algoritmu. Práce popisuje teoretický základ evolučních algoritmů a zejména kartézské genetické programování. Jsou také popsány vlastnosti koevolučních algoritmů a zejména navržená metoda pro návrh klasifikátoru obrazu s využitím koevoluce fitness prediktorů, jejímž cílem je nalézt kompromis mezi přesností klasifikace, dobou návrhu a složitostí klasifikátoru. Součástí práce je implementace navžené metody, provedení experimentů a srovnání získaných výsledků s ostatními metodami.
|
|
|
Bioinformatic methods of detection of protein coevolution
Pařízková, Hana ; Schneider, Bohdan (vedoucí práce) ; Hampl, Vladimír (oponent)
Slovem koevoluce popisujeme stav, kdy dva či více druhů nebo biomolekul vzá- jemně ovlivňují svou evoluci. Na proteinové úrovni je koevoluce považována za jeden z hlavních mechanismů zajišťujících správné sbalení, interakce a funkci pro- teinů. Pozorována může být jak na úrovni interagujících proteinových rodin, tak na úrovni jednotlivých aminokyselinových residuí. Studium koevoluce může být užitečným nástrojem při predikci struktury proteinů, jejich funkce, interakčních partnerů, apod. V této práci jsou popsány algoritmy, které jsou používány k detekci koevoluce proteinů, stejně jako jejich možné aplikace a omezení. Klíčová slova: koevoluce, proteinová rodina, predikce struktury proteinů, in- terakční partneři, korelované mutace, mirrortree, vzájemná informace, analýza přímého párování
|
|
|
Ekologie patosystému květní sněti u druhu Dianthus carthusianorum
Koupilová, Klára ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Květní sněti (Microbotryum violaceum s.l.) jsou základním studijním systémem fytopatologie planě rostoucích rostlin a jsou často používány jako modelové příklady koevoluce patogenu a hostitele. Infekce způsobuje sterilizaci květů, které dále slouží pouze pro šíření patogenních spor na nové hostitele prostřednictvím opylovačů. Výzkum se doposud soustředil pouze na několik hostitelských druhů (především r. Silene). Není jisté, jak široce zobecnitelné jsou některé poznatky, proto se diplomová práce věnuje novému hostiteli, hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum). První část práce se soustředila na terénní mapování populací D. carthusianorum v malé oblasti ve Středním Povltaví. Ve zvoleném systému se vzácně vyskytovaly populace zcela zdravé, avšak častěji populace různou mírou nakažené. Míra nakažení (prevalence) pozitivně korelovala s velikostí a hustotou hostitelské populace. Naopak vliv abiotických faktorů prostředí a rozdílné konektivity populací na výskyt květní sněti byl velmi nevýrazný. Druhá část práce byla zaměřena na zhodnocení rezistence rostlin a výskytu opylovačů ve vybraných populacích. Rozdíly v rezistenci mezi populacemi (hodnocené na základě umělé infekce rostlin) nebyly statisticky průkazné. Jednotlivé populace se lišily v denzitě opylovačů, ovšem nepodařilo se prokázat...
|
|
| |
|
|
Zrakové podněty v koevoluci hnízdního parazita a jeho hostitelů
Šulc, Michal ; Honza, Marcel (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent) ; Samaš, Peter (oponent)
Hnízdní parazitismus ptáků je ideální systém pro studium koevoluce druhů. U hnízdních parazitů i jejich hostitelů se v průběhu koevoluce vyvinuli zajímavé adaptace, které jim umožňují maximalizovat biologickou zdatnost. Evoluce těchto adaptací má charakter tzv. "závodů ve zbrojení", v nichž vývoj určitého znaku na straně hostitele ovlivňuje vývoj jiného znaku na straně parazita a naopak. V své disertační práci jsem se zabýval zejména dvěma takovými adaptacemi: rozpoznáváním cizích vajec na straně hostitele a napodobováním (mimikry) vzhledu hostitelských vajec na straně parazita. Obě tyto adaptace jsou ovlivněny zrakovými schopnostmi hostitelů a parazitů, a proto se všechny přiložené studie opírají o objektivní metodu hodnocení barev a modelování vnímání barev u ptáků, které se významně liší od jejich vnímání u lidí. Člověk například na rozdíl od ptáků nedokáže vnímat ultrafialové (UV) záření. Ptáci ale tuto část světelného spektra využívají při mnoha aktivitách (např. během námluv či hledání potravy). Zjistili jsme, že hostitelé hnízdních parazitů mohou UV záření využívat i při rozpoznávání cizích vajec. Nicméně se zdá, že tato složka spektra není pro hostitele klíčová (rukopis 1). Na vnímání barev mají značný vliv i světelné podmínky prostředí. Testovali jsme hypotézu, zda světelné podmínky v hnízdech...
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhových skupin rodu Torymus (Hymenoptera: Torymidae)
Křížková, Barbora
Chalcidky (Chalcidoidea) jsou nadčeledí v rámci blanokřídlého parazitického hmyzu, která cizopasí na jiných členovcích. Tato práce se zabývá fylogenezí vybraných druhových skupin rodu Torymus Dalman, 1820 z čeledi krásenek (Chalcidoidea: Torymidae), který napadá hlavně larvy hálkotvorných bejlomorek a žlabatek. Pomocí genů 28SD2 rDNA, COI a CytB byly zkonstruovány fylogenetické stromy, které posloužily k diskutování dříve ustanoveného třídění rodu a k vyvození nových poznatků o jeho koevoluci s hostiteli. Druhové skupiny, které byly navrhované jako morfologicko-ekologické členění rodu, nebyly v mnoha případech potvrzeny. Morfologické znaky se zdají být v některých případech konvergentní a nejsou apomorfní pro některé zjištěné monofyletické skupiny druhů. Naopak ekologii a přirozený habitat druhů lze považovat za sdílené charakteristiky jednotlivých skupin. Bylo zjištěno, že recentní nejčastější hostitelé druhů rodu Torymus nemusí být jeho původními hostiteli. Došlo pravděpodobně k adaptivní radiaci druhů v rámci několika biotopů. Tato radiace mohla proběhnout díky přeskoku na hálkotvorné bejlomorky a žlabatky. Klíčová slova: Chalcidoidea, Torymus, fylogeneze, parasitoid, hostitelská specifita, koevoluce
|
|
|
Experimentalní výzkum specificity strachu z hadů u lidí: korálovcovitý vzor
Průšová, Lucie ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Společná koevoluce hadů a primátů způsobila, že u mnoha primátů včetně člověka vyvolávají hadi strach. Na začátku této koevoluce působili totiž hadi jako hlavní predátoři primátů. V minulosti měl tedy jistě vliv na přežití fakt, že jsou lidé schopni rychleji postřehnout stimul vyvolávající oprávněnou reakci strachu, takovým stimulem je i had. V přírodě funguje řada výstražných či zastrašovacích signálů a jedním z nich je aposematické zbarvení korálovcovitých hadů. Američtí korálovci mají toto zbarvení a jsou smrtelně jedovatí. Severo- a středoamerické druhy neškodných korálovek napodobují korálovce (Batesovské mimikry) a z této podoby získávají výhodu. Vzor korálovcovitých hadů vyvolává vrozený strach u některých druhů ptáků a většina se vyhýbá i věrným plastikovým atrapám. Tento vzor by mohl být obecně sdíleným signálem, který by vnímalo více skupin živočichů včetně člověka. Cílem práce bylo zjistit, zda se člověk bojí korálovcovitých hadů, ačkoliv s nimi nemá dlouhou koevoluční historii. Dále analyzovat, který parametr vzezření korálovců působí u člověka pocit strachu, zda dominantní roli hraje korálovcovité zbarvení, korálovcovitý vzor nebo samotný tvar hada. Pro srovnání byla testována i atraktivita těchto hadů. Další otázkou bylo, zda je člověk schopen intuitivně rozpoznat jedovaté (korálovce) a...
|
|
|
Fobie ze zvířat: strach nebo "disgust"?
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Fobie ze zvířat jsou jednou z nejčastějších specifických fobií u lidí. Tradičně se předpokládalo, že se v nich uplatňují především dvě emoce - strach a úzkost, poslední dobou se však objevují práce, které diskutují o úloze emoce zvané "disgust" (znechucení, odpor). Fobie i zapojené emoce jsou klasifikovány především z hlediska psychologie a psychiatrie. Jejich projevy se rozlišují převážně na úrovni fyziologické a jsou zkoumány moderními medicínskými metodami (např. funkční zobrazovací metody). Spouštěcími stimuly jsou v případě arachnofobie, ofidiofobie apod. konkrétní zvířata, pavouci či hadi. Znechucení obecně však vyvolává širší skupina spouštěčů. Vznik těchto fenoménů je pak vysvětlován z pohledu evoluční biologie a předpokládá biologicky významné selekční tlaky a společnou koevoluci. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků, ověření postulovaných evolučně psychologických hypotéz o podílu znechucení na vzniku fobií ze zvířat a zhodnocení biologické relevantnosti strachu ze zvířecích stimulů.
|
|
|
Fylogeneze vybraných druhových skupin rodu Torymus (Hymenoptera: Torymidae)
Křížková, Barbora ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Chalcidky (Chalcidoidea) jsou nadčeledí v rámci blanokřídlého parazitického hmyzu, která cizopasí na jiných členovcích. Tato práce se zabývá fylogenezí vybraných druhových skupin rodu Torymus Dalman, 1820 z čeledi krásenek (Chalcidoidea: Torymidae), který napadá hlavně larvy hálkotvorných bejlomorek a žlabatek. Pomocí genů 28SD2 rDNA, COI a CytB byly zkonstruovány fylogenetické stromy, které posloužily k diskutování dříve ustanoveného třídění rodu a k vyvození nových poznatků o jeho koevoluci s hostiteli. Druhové skupiny, které byly navrhované jako morfologicko-ekologické členění rodu, nebyly v mnoha případech potvrzeny. Morfologické znaky se zdají být v některých případech konvergentní a nejsou apomorfní pro některé zjištěné monofyletické skupiny druhů. Naopak ekologii a přirozený habitat druhů lze považovat za sdílené charakteristiky jednotlivých skupin. Bylo zjištěno, že recentní nejčastější hostitelé druhů rodu Torymus nemusí být jeho původními hostiteli. Došlo pravděpodobně k adaptivní radiaci druhů v rámci několika biotopů. Tato radiace mohla proběhnout díky přeskoku na hálkotvorné bejlomorky a žlabatky. Klíčová slova: Chalcidoidea, Torymus, fylogeneze, parasitoid, hostitelská specifita, koevoluce
|
host ::
RSS.