|
|
Fobie ze zvířat: strach nebo "disgust"?
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Fobie ze zvířat jsou jednou z nejčastějších specifických fobií u lidí. Tradičně se předpokládalo, že se v nich uplatňují především dvě emoce - strach a úzkost, poslední dobou se však objevují práce, které diskutují o úloze emoce zvané "disgust" (znechucení, odpor). Fobie i zapojené emoce jsou klasifikovány především z hlediska psychologie a psychiatrie. Jejich projevy se rozlišují převážně na úrovni fyziologické a jsou zkoumány moderními medicínskými metodami (např. funkční zobrazovací metody). Spouštěcími stimuly jsou v případě arachnofobie, ofidiofobie apod. konkrétní zvířata, pavouci či hadi. Znechucení obecně však vyvolává širší skupina spouštěčů. Vznik těchto fenoménů je pak vysvětlován z pohledu evoluční biologie a předpokládá biologicky významné selekční tlaky a společnou koevoluci. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků, ověření postulovaných evolučně psychologických hypotéz o podílu znechucení na vzniku fobií ze zvířat a zhodnocení biologické relevantnosti strachu ze zvířecích stimulů.
|
|
|
Pozitivní a negativní vztah ke zvířatům
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Po celou dobu vývoje našeho druhu tvoří zvířata významnou součást lidského prostředí a kultury. Je jim věnována větší pozornost než jiným stimulům a zájem o zvířata je doprovázen pozitivními, ale i negativními emocemi. Tato práce se zabývá vztahem lidí ke třem třídám obratlovců - k obojživelníkům (Amphibia), savcům (Mammalia) a ptákům (Aves) - a klade si za cíl odhalit morfologické a další percepční charakteristiky (barva, vzor) těchto zvířat, které jsou zodpovědné za jejich hodnocení z hlediska atraktivity, vzbuzovaného strachu a znechucení, a dále prozkoumat souvislost negativních emocí s lidskými estetickými preferencemi. Testování, jehož se zúčastnilo celkem 536 respondentů, odhalilo nejvýznamnější vliv celkového tvaru těla na hodnocení atraktivity obojživelníků a znechucení z nich. U savců a ptáků byla významným faktorem reálná velikost zvířat, kterou nebylo možné zcela odfiltrovat standardizací fotografií. Barvy měly ve všech případech pouze marginální vliv, sytost přispívala k pozitivnímu vnímání, naopak tmavé či nevýrazné barvy byly hodnoceny spíše negativně. Konkrétní barvy pak byly specifické pro jednotlivé skupiny. Vztahy mezi zkoumanými veličinami nebyly u všech testovaných obratlovců shodné, např. u savců nekorelovala krása se strachem, u ptáků byl mezi nimi negativní vztah. Opakovaně...
|
|
|
Fobie ze zvířat: strach nebo "disgust"?
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Fobie ze zvířat jsou jednou z nejčastějších specifických fobií u lidí. Tradičně se předpokládalo, že se v nich uplatňují především dvě emoce - strach a úzkost, poslední dobou se však objevují práce, které diskutují o úloze emoce zvané "disgust" (znechucení, odpor). Fobie i zapojené emoce jsou klasifikovány především z hlediska psychologie a psychiatrie. Jejich projevy se rozlišují převážně na úrovni fyziologické a jsou zkoumány moderními medicínskými metodami (např. funkční zobrazovací metody). Spouštěcími stimuly jsou v případě arachnofobie, ofidiofobie apod. konkrétní zvířata, pavouci či hadi. Znechucení obecně však vyvolává širší skupina spouštěčů. Vznik těchto fenoménů je pak vysvětlován z pohledu evoluční biologie a předpokládá biologicky významné selekční tlaky a společnou koevoluci. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků, ověření postulovaných evolučně psychologických hypotéz o podílu znechucení na vzniku fobií ze zvířat a zhodnocení biologické relevantnosti strachu ze zvířecích stimulů.
|
host ::
RSS.