|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Historie terezínských transportů Dl a Dm do Osvětimi
Strmisková, Sabina ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Tématem této diplomové práce je příběh dvou transportů, transportů Dl a Dm, vypravených 6. září 1943 z terezínského ghetta, jejichž cílovou stanicí byla Osvětim. O této problematice bychom sice našli mnoho zmínek v řadě publikací, avšak tato diplomová práce si klade za cíl toto téma podrobněji zmapovat a oživit cennými svědectvími přímých pamětníků. Pro tuto práci bylo velmi důležité obeznámit se s rodinnými poměry těchto pamětníků, deportovaných do terezínského ghetta, kde se jejich osudy jednoho zářijového dne při odjezdu transportů Dl a Dm protnuly . Co se týká samotného transportu do Osvětimi, byly v této diplomové práci zpracovány jeho charakteristiky z hlediska věku a pohlaví deportovaných vězňů. Z výpovědí přeživších vězňů z těchto transportů jsme se snažili přiblížit průběh dvoudenní cesty do největšího koncentračního a vyhlazovacího tábora za druhé světové války. Výpovědi očitých svědků nám také nastínily obraz celé "uvítací" procedury po příjezdu do Osvětimi, ať už to byly popisy dezinfekce, tetování vězňů, či přidělení ubikací. V této práci je přiblížen půlroční pobyt terezínských vězňů v rodinném táboře B IIb v Osvětimi - Birkenau, tragická smrt 3 792 jeho vězňů v noci z 8. na 9. března 1944, včetně snahy rekonstruovat seznam zdravotníků a dvojčat, vyreklamovaných Dr. Josefem Mengelem. Na závěr...
|
|
|
The reflection of Jewishness in Prague in the German literature in the period of 1900-1920
Dvořáková, Lenka ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (oponent)
V roce 1849 byla zru ena ghetta v rakouské í i, co vedlo ke svobodnému st hování a usidlování id . Toto opat ení nastartovalo d le ité hospodá ské, ale p edev ím spole enské mo nosti, které byly jednou z p í in idovské emancipace. P ed rokem 1900 bylo rozhodnuto o zbourání pra ské idovské tvrti (asanace), tzv. ghetta, které bylo vnímáno jako jeden z posledních symbol bývalého nesvobodného postavení id . Autorka této bakalá ské práce bude zkoumat romány z období 1900 - 1920 p edev ím idovských, n mecky pí ících autor . P edm tem zkoumání bude, zda-li a jak lidé vnímali dál existenci ghetta i p esto, e bylo srovnáno se zemí, jaký tento proces m l vliv na esko-n mecko- idovské vztahy, jak bylo na idy nahlí eno v t inovou spole nosti, jak vnímali idé sami sebe, apod. D raz bude kladen na subjektivní pocity a zobrazení autor v historickém kontextu. Asimilace id do eského i n meckého obyvatelstva a vzr stající sionismus budou brány v potaz, ale zkoumání t chto proces není primárním cílem této práce.
|
|
|
Deníky z terezínského ghetta ve výuce
Jordánová, Helena ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím deníků z terezínského ghetta ve výuce. Zaměřuje se na jejich propojení s odbornými publikacemi o daném tématu a jejich praktické využití ve výuce. Dokazuje, že deníky jsou vhodným pramenem pro poznání každodenního života v Terezíně, pro výuku přinášejí nové možnosti práce v hodině i širší pohled na probíranou problematiku.
|
|
|
Exkludované lokality v mediálním diskursu
BŘEČKOVÁ, Gabriela
Tato diplomová práce je zaměřena na identifikaci obrazu exkludovaných lokalit v mediálním diskursu. Posledních několik let formují média pohled majoritní společnosti na romskou minoritu a současně je konceptu sociální exkluze v České republice užíváno nejčastěji ve vztahu k lokalitám obývaným převážně příslušníky romské menšiny. Exkludované lokality se staly v médiích velmi diskutovaným tématem a média předkládají exkludované lokality jako problematické, ať již z hlediska nezaměstnanosti, chudoby, maximálního využití sociálních dávek jejími obyvateli, problémy s bydlením, kriminalitou, organizovaným zločinem, tak nepořádkem a problémy se školní docházkou dětí.
|
|
|
Historický pohled na dobročinnost a charitativní činnost u židovského obyvatelstva v Čechách do roku 1914
VOJTÍŠEK, Roman
Práce se zabývá historií dobročinnosti a charity židovského obyvatelstva v Čechách od jejich příchodu až do roku 1914. První kapitola popisuje jejich příchod v delším historickém kontextu od počátku přes středověk až po novověk a zákony a nařízení, které měli vliv na jejich život. Druhá kapitola je věnována vzájemné souvislosti židovského náboženství a konání dobročinnosti. Činnost spolků a jednotlivců v rámci udržování a výstavby synagog, konání dobročinnosti, pak představuje třetí kapitola. Uvádí hlavní aktivity a přístup jednotlivých spolků, sdružení a osob k řešení sociálních problémů. Představuje i spolky, které jsou poměrně neznámé, a osvětluje jejich činnost. Čtvrtá kapitola se soustřeďuje výhradně na popis a činnost spolku Chevra Kadiša. Popisuje jeho vznik a náplň činností. Zabývá se důstojností aktu při pohřbech a činnostech s nimi spojených.
|
|
|
Ghettizace měst v České republice
Sukovská, Simona ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Ve své diplomové práci se zaměřuji na problém ghettizace měst v České republice. Hlavním cílem je shrnutí současného stavu a způsobů řešení. V teoretické části vymezuji termín ghettizace, dále pak popisuji vývoj ghett a aktuální situaci ve světě a zvláště pak v ČR. V praktické části se zaměřuji na město Litvínov - část Janov, ve které v posledních letech vzniká jedno z největších ghett v ČR. Ghettizace je posuzovaná z hlediska demografického a sociálně-ekonomického složení. Tyto statistiky jsou doplněny shrnutím současných modelů řešení.
|
|
|
Mikrosvět dozorců a vězňů v Terezíně
Dušková, Lucie ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Hlavním úkolem mé bakalářské práce je prozkoumat vztah mezi vězněnými a dozorci v Terezíně. Vzhledem ke složité hierarchii dozorců v terezínském ghettu se zaměřím především na četníky, kteří byli s vězni v každodenním kontaktu. Byly podmínky "obyvatel" ghetta bez výjimky opravdu tak drastické nebo existoval někdo, kdo jim byl ochoten pomáhat? Proč muselo tolik lidí zemřít, zatímco jiných se táborová pravidla příliš nedotkla nebo jen minimálně? Klíčovou úlohu v rozdílných životních podmínkách pro Nucené společenství, jak terezínské vězně nazývá H. G. Adler, sehráli právě četníci, kteří se stanou spolu s vězněnými dominantou mé práce. Jako významný zdroj informací použiji výpovědi pamětníků holocaustu uložené v Židovském muzeu v Praze, dále se ve své práci budu opírat o vydané prameny a nejnovější odbornou literaturu.
|
host ::
RSS.