|
| |
|
| |
|
|
Regionální zpravodajství ČT v letech 1992 - 2012 pohledem pracovníků televize
Krátká, Veronika ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Hlavním cílem této práce je popsat historii a vývoj regionálního zpravodajství České televize v letech 1992 až 2012 s využitím výpovědí přímých pracovníků ČT podílejících se na tomto zpravodajství nad rámec dostupných zdrojů a tím rozšířit množství informací k této problematice. K dosažení těchto informací bylo použito metody orální historie a následné ověření takto získaných informací z odborné literatury, diplomových prací, ročenek, výročních zpráv a jiných pramenů v této práci specifikovaných. Výsledkem této práce je rozšíření a doplnění nových skutečností a informací k historii regionálního zpravodajství České televize zejména interního charakteru dosud nedostupné z dostupných odborných publikací nebo veřejných zpráv a dat ČT. Jde zejména o informace charakteru mezilidských vztahů v regionálním zpravodajství, snahou o vnější ovlivňování chodu a tematického zaměření redakcí a konkrétního technického a strukturálního vývoje jednotlivých krajských redakcí. Klíčová slova Česká televize, ČT, ČST, narátor, redaktor, regionální zpravodajství, regiony, kraje, Večerník, Události, Události v regionech.
|
|
|
Abstraktní autor
REHARDTOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se soustředí na koncept tzv. abstraktního autora. Představuje různé podoby abstraktního autorského subjektu rozpracované v literární teorii a naratologii: skriptora R. Barthese, implikovaného autora W. Boothe, modelového autora U. Eca či abstraktního autora W. Schmida. Dále reflektuje diference mezi jednotlivými koncepty i polemiky, které je provázejí (Chatman, Rimmon-Kenanová ad.).
|
|
| |
|
|
"A Ball of String Full of Knots": Narrative Strategies in Jeanette Winterson's Early Novels and Their Later Development
Krejčí, Patrik ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Cílem této práce je popsat způsob použití narativních strategií v románech Jeanette Wintersonové se zaměřením na jejich postupný vývoj. Konkrétně půjde o tyto romány: Oranges Are Not the Only Fruit, The Passion, Sexing the Cherry, Written on the Body, Art & Lies, Gut Symmetries and The PowerBook. Oranges Are Not the Only Fruit slouží jako zdroj témat pro všechny ostatní romány, a tudíž určuje dlouhodobé zaměření na problematiku spojenou s vypravěčstvím, časem a historií. Také obsahuje první naratologické experimenty, především vložené příběhy, které jsou pravděpodobně nejstěžejnější ze strategií, které Wintersonová využívá, jelikož se v nějaké podobě objevují v každém z jejích románů. Důležitým příspěvkem románů The Passion a Sexing the Cherry je jejich historické zasazení, které zvýrazňuje konflikt mezi představivostí (vypravěčstvím) a fakty (historií). Kromě toho se objevuje druhý vypravěč, a tím jsou romány obohaceny o nový pohled, což umožňuje skrze vzniklou dualitu problematizovat kategorii pohlaví. Ve zbývajících čtyřech románech Wintersonová dosahuje vrcholu svého experimentování, vzhledem k tomu, že posunují témata předchozích románů ještě dál, jako by zkoumala, jaké jsou meze vypravěčství. Spletitost narativní struktury se prohloubila, vypravěči jsou často nespolehliví a se zastřenými...
|
|
|
Obraz venkovanství v české a polské próze 60. let 20. století (interpretace vybraných literárních děl)
Bramborová, Marcela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je představení typologie venkovské obraznosti na základě tematologické a interpretační analýzy polských a českých literárních textů z 60. let 20. století, se zřetelem k pokračujícím přeměnám tradiční koncepce venkovského románu. Analýza jednotlivých děl (Sekyry Ludvíka Vaculíka, Smuteční slavnosti Evy Kantůrkové, Času kopřiv Josefa Knapa a z polských textů novely Opadaný sad Wiesława Myśliwského, románů Na slunci Juliana Kawalce a Až budeš králem, až budeš katem Tadeusze Nowaka) umožňuje vytvořit základní rejstřík prvků venkovské narativity, na něž je však v české a polské literatuře nahlíženo rozdílně. Pomocí této dichotomie jsou představeny typické narativy obsažené v českém a polském venkovském románu daného období. Následná interpretační analýza textů využívá podnětů současné naratologie, pozornost je zaměřena zejména na kategorii vypravěče a času a následně na usouvztažnění těchto kategorií s dílčími motivy, symboly a topoi.
|
|
|
Child narrators in two novels: La vie devant soi and Monsieur Ibrahim et les Fleurs du Coran
Hálová, Kateřina ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cílem této práce je provést porovnání vypravěčů ve dvou stylově podobných románech, La Vie devant soi Romaina Garyho a Monsieur Ibrahim et les fleurs du Coran Érica- Emmanuela Schmitta. Vypravěči budou analyzováni z různých úhlů pohledu a poté porovnáni. Budeme chtít dokázat, že ačkoliv jsou vypravěči dětmi, nejedná se ani v jednom případě o literaturu pro děti. K tomu bude nutné nastínit historii literatury pro děti a její tendence v průběhu dvacátého století. Vypravěči budou srovnáváni z následujících hledisek: vnější charakteristika, vnitřní charakteristika, jazyk, komunikace se "čtenářem", pojetí času a prostoru, vztah s "rádcem", reakce na smrt a nalezená životní východiska. Na závěr budou shrnuty výsledky provedené analýzy.
|
|
|
Mircea Eliade - Narrator - Initiator. The Initiation Dimension of His Fantastic Prose
Mikulová, Tamara ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Naša práca sa venuje tzv. fantastickým prózam rumunského spisovateľa a vedca Mirceu Eliadeho. Ich špecifickosť nachádzame v rozprávaní organizovanom podľa iniciačnej štruktúry a odrážajúcom mytologické vedomie, ktoré autor považuje za východisko z historického relativizmu. Ako analytickú metódu uplatňujeme hermeneutiku, ktorú považujeme za adekvátnu pre skúmanie Eliadeho próz. Z hľadiska hermeneutického výkladu sa ukazuje, že autor-rozprávač preberá na seba funkciu zasvätiteľa, ktorý je držiteľom vízie sveta a je jej poslom. Iniciovaný autor je schopný vidieť iný, možný svet, ktorý presahuje materiálny, a dokáže túto víziu, nezachytiteľnú slovami, čitateľovi priblížiť. Čítanie a analýza takéhoto textu potom dostáva modalitu postupného zasväcovania sa do tajov bytia cez jeho ezoterickú dimenziu. Ambíciou Eliadeho fantastických próz je ukázať, že aj v desakralizovanom svete je posvätné ukryté v čomkoľvek a pre človeka je stále možné kedykoľvek ho odhaliť. Kľúčové slová: Eliade, iniciácia, rozprávač, symbol, zmysel, hermeneutika, predstavivosť, vnútorná a vonkajšia tvár literatúry, posvätné, profánne, realita, iniciačná smrť, divadelné predstavenie, spása, iniciačná schéma, "stred", mýtus
|
|
| |
host ::
RSS.