|
|
Sepulkrální památky v praxi památkové péče
Roháček, Jiří ; Müller, K. ; Chlíbec, Jan ; Slavík, J.
Metodika Sepukrální památky v praxi památkové péče byla vypracována jako pomůcka pro pracovníky památkové péče. Obsahuje proto kapitoly věnované dějinám pohřbívání a funkční klasifikaci sepulkrálních památek, osvětluje jejich uměleckohistorický kontext a proměnu na přelomu 18. a 19. století, kdy se z výlučnějších objektů zhotovovaných pro vyšší společenské vrstvy stává produkt užívaný většinou společnosti. Vzhledem ke svému specifickému charakteru nebyly do metodiky pojaty židovské sepulkrální památky. Samostatné kapitoly jsou věnovány epigrafické a heraldické výbavě sepulkrálních památek, které jsou hlavními nositeli jejich informační a památkové hodnoty, pomineme-li umělecká díla, jimiž sepulkrální památky mohou být v celku či některé své části. Hlavní část metodiky tvoří kapitoly věnované evidenci, dokumentaci, péči a prezentaci sepulkrálních památek. Kapitoly o epigrafické a heraldické výbavě jsou koncipovány k přímému využití při deskripci sepulkrálních památek. Velká pozornost je věnována dokumentaci, zejména v prostředí v současnosti budovaného Integrovaného informačního systému památkové péče – v jednotné webové aplikaci Památkový katalog, určené k evidenci a dokumentaci památkového fondu.
|
|
|
Ochrana nemovitých kulturních památek
Kurka, Štěpán ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Ochrana nemovitých kulturních památek Abstrakt V České republice se do dnešních dnů dochovalo velké množství nemovitých kulturních památek, a právě jejich ochranou se tato diplomová práce se zabývá. Cílem práce bylo popsat a zhodnotit aktuální stav právní úpravy této oblasti a následně poukázat na problematické body a mezery v ochraně nemovitých kulturních památek. Diplomová práce z velké části pracuje se zákonem o státní památkové péči, jeho komentářovou literaturou a judikaturou českých soudů. Tato práce se skládá z úvodu, pěti částí a závěru. První část práce je věnována historickému vývoji památkové péče od nejstarších počátků v době raně středověké přes zajímavý vývoj úpravy památkové péče v Habsburském císařství po roce 1848 až do 50. let 20. století, kdy byl přijat první zákon o památkové péči na českém území. Následně jsou popsány prameny právní úpravy, které jsou významné pro ochranu nemovitých kulturních památek. Ve stručnosti byl zmíněn i delší dobu připravovaný nový památkový zákon. Třetí část diplomové práce popisuje organizaci památkové péče v České republice. Čtvrtá část se věnuje chráněným objektům a územím. Je zde vymezen pojem kulturní památky, národní kulturní památky, památkových rezervací a památkových zón včetně jejich prohlašování. Zmíněna je zde i judikatura týkající se této...
|
|
|
Krajina jako fixátor lidské paměti – příklad královéhradeckého bojiště z roku 1866
Kessler, Vojtěch ; Šrámek, J.
Vztah člověka a krajiny v 19. století bývá obvykle nahlížen prizmatem fundamentálních soudobých fenoménů, tedy v první řadě průmyslové revoluce, budování a zahušťování železniční sítě a urbanizace. Autoři se ve svém příspěvku zaměřují na jinou rovinu, a sice přiblížení toho, jak se krajina proměnila vlivem válečných událostí a vlivem rozvoje dobové paměťové kultury a historismu. Za příklad jim v tom slouží dějiště největší bitvy 19. století na českém území, bojiště z prusko-rakouské války u Hradce Králové (Sadové). Na jeho příkladu pak demonstrují proměnu někdejšího válečného pole ve specifické pietní a sepulkrální lokalitu a následně památkovou oblast, jejíž existence přečkala nejen poryvy 20. století, ale především se stala vlivným fixátorem paměti na válku z roku 1866 nejen v bezprostředním regionu. Přičemž krajina sama, od 19. století vlivem památkové péče zásadněji nezměněná, je podle jejich soudu důležitým faktorem této recepce.
|
|
|
Příspěvek k možnému původu a současnému stavu bývalého kláštera v Pivoni
Frdlíková, Markéta ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Příspěvek k možnému původu a současnému stavu bývalého kláštera v Pivoni Anotace Předkládaná práce je příspěvkem k dosud nevyřešené otázce založení kláštera v Pivoni, který od roku 1266 prokazatelně náležel augustiniánům-eremitům. Před tímto datem ovšem již s největší pravděpodobností alespoň částečně existoval a toto období je spojováno s přítomností vilemitského hnutí. Není však známa přesná doba jeho vzniku, jeho možný zakladatel ani původní vzezření raně gotického kostela, z něhož se do dnešní doby dochoval pouze presbytář. Nejpalčivější je pro nás pak otázka datování jeho výstavby. Vzhledem k dochování některých architektonických prvků v presbytáři můžeme pomocí jejich důkladnější stylové analýzy či díky v nedávné minulosti proběhlým archeologickým výzkumům dosavadní stav bádání neustále doplňovat a rozšiřovat. V současnosti je památkově chráněný klášterní areál předmětem dražby a jeho stav je velmi neutěšený, ať už kvůli pohnutým událostem ve 20. století či nedokončeným stavebním úpravám v minulém desetiletí. Diplomová práce proto dále upozorňuje i na aktuální situaci objektu a hledá alespoň teoretickou možnost řešení tohoto nepříznivého stavu.
|
|
|
Bučovice - obytná lokalita Za zámkem
Měřínský, Michal ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce je studie nového využití brownfieldu, který vznikl zánikem nábytkářského podniku UP Závody v Bučovicích. Předmětem studie je urbanistický návrh nové obytné lokality, s dalšími, zadáním požadovanými a navazujícími funkcemi. Návrh lokality včetně nově začleněných staveb je zpracován pouze v urbanistické úrovni. Formou architektonické studie je pak řešen jeden vybraný (referenční) obytný blok urbanisticky řešeného celku. Důležitým aspektem je reakce na blízkou přítomnost renesančního zámku dodržením předpokladů památkové péče.
|
|
|
Vyvlastnění za účelem ochrany kulturního dědictví
Kolban, Valtr ; Louda, Tomáš (vedoucí práce) ; Lechner, Tomáš (oponent)
Cílem práce bude identifikovat a kriticky analyzovat situaci související s možnostmi ochrany kulturních památek s použitím institutu vyvlastnění. V první části vymezím základní pojmy, od kterých se bude práce dále odvíjet. V další části pro úplnost uvedu stručně souvislosti vyvlastnění s historickým vývojem vlastnictví. Dále zmíním, jakým způsobem a s jakými nedostatky je vyvlastnění zakotveno jak na mezinárodní, tak na vnitrostátní úrovni. V páté kapitole uvedu formální náležitosti a průběh vyvlastňovacího řízení. Všechny poznatky s předchozích kapitol aplikuji do poslední kapitoly na příkladu konfliktu spojeného s památkami v Babiččině údolí. Závěr poslední kapitoly je věnován nedostatkům zjištěných v rámci zkoumání problematiky a argumentovaným návrhům jejich řešení.
|
|
|
Pražská usedlost Cibulka jako příklad památkové péče
Pešková, Barbora ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Abstrakt- česky Bakalářská práce Pražská usedlost Cibulka jako příklad památkové péče má za cíl představit a popsat památkovou péči především v kontextu konkrétní kulturní památky, kterou je usedlost Cibulka nacházející se v páté pražské městské části, v Košířích. Po obecnějším úvodu do vývoje celosvětového kulturního dědictví se práce zaměřuje na české země a zdejší památkovou péči, její proměny, čím byla ovlivněna a současný stav. Pro tuto práci je stěžejním pojmem kulturní památka, proto je tedy uvedena její přesná definice, popsán proces prohlášení věci za kulturní památku a objasněna práva a povinnosti vlastníka kulturní památky. Ve vztahu k usedlosti Cibulka je vysvětlen způsob vzniku její památkové ochrany. Pro úplnost jsou pak uvedeny i ostatní součásti chráněného památkového fondu. Následující část práce je věnována přímo usedlosti, její historii, rozvoji i následnému chátrání. Jsou představeni i její nejvýznamnější majitelé, přičemž nejvíce pozornosti je věnováno hraběti Thunovi. Zároveň je uveden i nynější majitel Cibulky, dále její současný stav i plány do budoucna. Klíčové pojmy: kulturní památka, památková péče, usedlost Cibulka
|
|
|
Staro - nové městské lázně
Černeyová, Natália ; Kotásek, Michal (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Objekt mestských lázní je v súčasnoti opustený bez využitia, v žalostne schátranom stave. Ako pamiatka zapísaná v ústrednom zozname je svedectvom modernej architektúry 20. storočia a radí sa medzi najznámnejšie diela významného architekta Bohuslava Fuchsa. Postavená bola v roku 1930 ako víťazný návrh v súťaži na nové mestské lázne. Po svojom otvorení ponúkala obyvateľom Zábrdovíc, ako aj iným, príjemné a čisté prostredie pre relax a balneológiu,a to v čase kedy kúpeľne v domácnostiach mešťanov boli skôr raritou a priilégiom bohatších vrstiev. Pre Zábrdovice ako okrajovú priemyselnú časť Brna, plnú robotníckych bytov predstavoval objekt Fuchsovych lázni atraktívnu možnosť odpočinku a rekreácie. Prevádzka pozostáva z dvoch častí - letných lázni s vonkajšími bazénmi a zázemím vo východnom krídle objektu a zimných lázni so saunami a malými bazénmi, ktoré v svojom dispozičnom jednotrakte ponúkali priestory vaňových kójí prístupné z centrálnej chodby. Pre súčasnú spoločnosť, význam takejto prevádzky mestských lázní zanikol a obyvatelia skôr nachádzajú relax v rozsiahlych spa komplexoch, saunových svetoch apod. Hlavným cieľom návrhu je obnova celého areálu a vytvorenie atraktívneho prostredia, ktorý bude zodpovedať súčasnému chodu mesta a potrebám jeho obyvateľov a ponechanie funkcie letných lázní, ktoré slúžia dodnes avšak s jeho nutnou revitalizáciou. Nové využitie mestských lázní predovšetkým nadväzuje na pôvodný účel objektu a rovnako rešpektuje potreby mesta a Zábrdovíc. V súčasnoti ide najmä o citelný nedostatok príležitostí pre šport, rekreáciu a kultúrne vyžitie. Hlavným cieľom návrhu je obnova celého areálu a vytvorenie atraktívneho prostredia, ktorý bude zodpovedať súčasnému chodu mesta a potrebám jeho obyvateľov a ponechanie funkcie letných lázní, ktoré slúžia dodnes avšak s jeho nutnou revitalizáciou. Nové využitie mestských lázní predovšetkým naväzuje na pôvodný účel objektu a rovnako rešpektuje potreby mesta a Zábrdovíc. V súčasnoti ide najmä o citelný nedostatok príležitostí pre šport, rekreáciu a kultúrne vyžitie. Najvýraznejším bodom projektu je návrh krytej bazénovej haly, tá zodpovedá súčasným potrebám mesta a zároveň vytvára priestor pre prevádzku zimných lázní, ktorá je tak presunutá z hlavného objektu a viac už stavbu nezaťažuje. Nová budova bazénovej haly kompozične dotvára zástavbu areálu, plynulým spôsobom a nijako ju nenarúša. Jej konštrukčný systém vychádza z existujúcich konštrukčných osí, rovnako ako členenie fasád a vnútorných dispozícií. Hmota a forma nového objektu rešpektujú pôvodnú funkcionalistickú architektúru, no rovnako ju dopľňajú o svieži moderný nádych. Cieľom je esteticky spríjemniť pobyt v areáli. Rovnako materiálové riešenie sa snaží o vytvorenie jemného kontrastu starého a nového na jednej strane a materiálovej harmónie celej architektonickej kompozície na strane druhej.
|
|
|
Využití kulturních památek v cestovním ruchu. Itálie ve srovnání s ČR.
Hubertová, Kateřina ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Kadeřábková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsoby a možnostmi využití památek v oblasti cestovního ruchu v České republice a v Itálii. Práce popisuje v obou zemích jak systém péče o památky a možnosti jeho financování, tak i oblast cestovního ruchu, jeho řízení a propagace. Italský příklad pak slouží jako podklad pro komparaci se systémem českým. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, v první kapitole vymezuji důležité teoretické pojmy, se kterými pracuji v dalších kapitolách. Ve druhé kapitole diplomové práce se věnuji stručnému popisu situace v České republice, třetí kapitola je pak zásadní, protože popisuje situaci v Itálii. V teoretické části, stejně jako při rozboru situace v obou zemích, tak práce analyzuje obě oblasti, tedy jak legislativní a organizační zabezpečení a financování památkové péče a praktické využití památek, tak i oblast cestovního ruchu, jeho organizace, ale i jednotné propagace země jako destinace cestovního ruchu. Součástí třetí kapitoly pak je i praktický výzkum, jehož cílem je zhodnotit metody využívání různých druhů kulturních památek v Itálii (od těch nejvýznamnějších až po památky lokálního významu, od památek církevních po technické). Čtvrtá kapitola pak vychází z poznatků předchozích kapitol a srovnává situaci v obou zemích, aby z tohoto srovnání vyvodila příklady pro Českou republiku, a to jak příklady pozitivní, tak i případná varování.
|
|
|
Lidová architektura a její význam v regionálním rozvoji (na příkladu Mladoboleslavska)
Šimáček, Gustav ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Pek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce tematicky navazuje na výzkum provedený na JČU v Českých Budějovicích pod vedením RNDr. Jiřího Vaníčka. Cílem práce je zjištění a zhodnocení vlivu, který má památková ochrana vesnických sídel na život a rozvoj obcí, analýza případných problémů a hledání východisek pro další zlepšení. V teoretické části práce mapuje legislativu, která upravuje památkovou ochranu v České republice se zaměřením na památkovou ochranu objektů lidové architektury. Základem praktické části je pak sociologický výzkum provedený v lokalitě Mladoboleslavska v obcích, které podléhají plošné památkové ochraně (VPR Mužský, VPR Víska, VPZ Březinka, VPZ Skalsko, VPZ Loukov a VPZ Kluky), a to formou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Respondenty byli vlastníci nemovitostí chráněných obcí, starostové a zástupci státní správy pověření výkonem památkové péče. Výsledky dotazníkového šetření jsou porovnávány s výsledky získanými při výzkumu provedeném na JČU v Českých Budějovicích. Výsledky řízených rozhovorů byly využity pro detailní analýzu postojů všech zájmových skupin a definování klíčových oblastí, které rozhodují o vzájemném vztahu vlastníků chráněných nemovitostí, samosprávy a státní správy. Zásadní otázkou celé práce je pak zjištění, do jaké míry je život obyvatel uvedených obcí ovlivněn tím, že právě jejich obec se stala vesnickou památkovou zónou nebo rezervací.
|
host ::
RSS.