|
|
Vliv zvolené strategie na efekt počátečního odchovu jesetera malého (Acipenser ruthenus) v kontrolovaných podmínkách
Dostál, Jan
V diplomové práci jsou shrnuty poznatky z oblasti počátečního odchovu jesetera malého (Acipenser ruthenus), které jsou v současnosti k dispozici. Dále jsou uvedeny výsledky experimentálního odchovu, který se uskutečnil v roce 2014, a sestával z dvou částí. V první části byl ověřován vliv rychlosti výměny vody ve žlabech na změnu hydrochemických parametrů. Pro pokus byly sestaveny tři varianty ve dvou opakováních. Pro každou variantu byly nastaveny jiné průtokové poměry. Objem vody ve žlabech byl nastaven na 100 litrů a počet ryb byl 150 ks/žlab. Výměna vody u první varianty byla 1/3 objemu za hodinu, u druhé varianty 2/3 objemu za hodinu a u třetí varianty 3/3 objemu za hodinu. Každý den byl měřen obsah kyslíku, teplota vody a pH a byly odebírány vzorky pro laboratorní analýzu. Zjištěné výsledky byly vyhodnoceny analýzou rozptylu. V žádném parametru nebyl zjištěn mezi variantami významný statistický rozdíl, takto nastavené průtokové poměry tedy neměly vliv na změnu hydrochemických parametrů u jednotlivých variant. V druhé části experimentu byl proveden krmný test, v němž byl srovnáván vliv tří odlišných krmných směsí na vývoj růstových parametrů ryb. Byly zachovány stejné podmínky odchovného prostředí, ale hustota obsádky byla zredukována na 50 ks/žlab a byla nastavena jednotná výměna vody 3/3 objemu ve žlabu za hodinu. První variantě bylo předkládáno krmivo Aller Bronze 2 mm, druhé variantě Aller Silver 2 mm a třetí variantě BioMar Inicio 918 2 mm. Na počátku experimentu dosahovaly ryby průměrné kusové hmotnosti 29,00 g a FWC 0,44 u první varianty, u druhé varianty hmotnosti 29,70 g a FWC 0,43 a u třetí varianty hmotnosti 29,31 g a FWC 0,41. Na konci pokusu dosáhly sledované parametry ryb následujících hodnot: u první varianty byla průměrná kusová hmotnost 37,99 g, FWC 0,41, SWGR 0,90 %.d-1, FCR 2,12 kg.kg-1 a PER 1,01; u druhé varianty byla průměrná kusová hmotnost 40,38 g, FWC 0,41, SWGR 1,02 %.d-1, FCR 1,82 kg.kg-1 a PER 1,18; u třetí varianty byla průměrná kusová hmotnost 43,51 g, FWC 0,40, SWGR 1,44 %.d-1, FCR 1,44 kg.kg-1 a PER 1,46.
|
|
|
Ověření možnosti použití netradičních chovatelských postupů v chovu kapra obecného (Cyprinus carpio L.)
Kukačka, Vladimír
Byla uskutečněna série čtyř experimentů zaměřených na sledování dynamiky změn spektra mastných kyselin kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a možnosti jeho cílených změn, za účelem dosažení lepší dietetické hodnoty kapřího masa pro člověka. Změn spektra mastných kyselin kaprů mělo být dosaženo krátkodobým předkládáním krmiva s přídavkem lněného a rybího oleje a následným sádkováním v prostředí se snižující se teplotou. Předkládání krmiva obsahujícího 6 % lněného oleje zlepšilo z dietetického hlediska spektrum FA svaloviny kaprů v porovnání s kapry chovanými standardní technologií s přikrmováním obilovinami. Spektrum FA svaloviny ryb dosažené vlivem tohoto krmiva na počátku září přetrvalo bez významných změn do počátku ledna následujícího roku. Využití rybího oleje je limitováno jeho kvalitativním složením. Přídavkem oleje s vysokým obsahem EPA a DHA do krmiva lze efektivně zvýšit obsah těchto FA v svalovině kaprů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv hmotnosti ryb, teploty vody, krmení a hustoty obsádky na spotřebu kyslíku a produkci metabolitů v intenzivním chovu tilápie nilské (Oreochromis niloticus)
DENKOVÁ, Adéla
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv krmení, hustoty obsádky, velikosti ryb a teploty vody na exkreci amoniaku a spotřebu kyslíku u tilapie nilské (Oreochromis niloticus) v recirkulačním systému. Koncentrace kyslíku, teplota a pH byly měřeny přímo multimetrem a koncentrace amoniaku byla stanovena Nesslerovou metodou. Pro hodnocení vlivu velikosti ryb byly tilapie rozděleny do tří skupin dle hmotnosti: 25, 65 a 140g, každá skupina ve čtyřech opakováních. Pro hodnocení vlivu způsobu krmení byly tilápie (hmotnost těla 65 g) rozděleny na skupiny krmené kontinuálně, 2x denně a 4x denně, každá skupina ve čtyřech opakováních. Pro hodnocení vlivu hustoty obsádky byly byly tilápie rozděleny do nádrží v biomasách 20, 50 a 80 kg.m-3, ve čtyřech opakováních. Všechny tři experimenty proběhly při teplotách 23, 27 a 31°C pro krmené a nekrmené ryby. Průměrná denní spotřeba kyslíku byla u váhově nižších kategorií ryb vyšší než u ryb větších a rapidně narůstala po jejich nakrmení. Způsob krmení se projevil na denním průběhu spotřeby kyslíku. Také byla ověřena schopnost tilapie přežít velmi nízké koncentrace kyslíku po poměrně dlouhou dobu.
|
|
| |
|
|
Podklady pro stanovení kompenzace za omezení hospodaření na rybnících a zemědělské půdě
Koutná, Jarmila ; Pražan, Jaroslav
Podklady pro stanovení kompenzace za omezení hospodaření na zemědělské půdě (zákaz používání všech hnojiv, zákaz používat biocidy, úplné vyloučení hospodaření, zákaz měnit současnou plochu a skladbu kultur, sečení, vyplocení, regulace pastvy a další omezení). Podklady pro stanovení kompenzace za omezení hospodaření na rybnících (snížení osádky buď jako primární změna managementu nebo jako následek omezení hnojení a/nebo přikrmování, úplné vyloučení hospodaření, omezení vyhrnování rybníků).
|
|
|
Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Tušil, Petr ; Rešl, Jiří ; Luzar, Tomáš ; Pechar, Libor ; Máchová, Jana ; Sezimová, Hana ; Řehulka, Jiří ; Lojkásek, Bohumír ; Badurová, Jana ; Šajer, Jiří ; Krečmerová, Pavlína ; Šlouf, Vladimír ; Soldán, Přemysl
Identifikace antropogenních tlaků na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva je rozdělena do pěti oblastí: 1. Bilance znečištění povrchových vod v povodí řeky Odry, 2. Průkaz a predikce antropogenních tlaků na biologické komponenty vodních ekosystémů, 3. Vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vod, 4. Publikace výsledků řešení projektu, 5. Souhrnné hodnocení antropogenních tlaků v povodí řeky Odry. Nejproblematičtějšími parametry z množiny společných relevantních znečišťujících látek pro českou část MOPO (mezinárodní oblast povodí Odry) z pohledu národních limitních standardů jsou polyaromatické uhlovodíky a na úrovni evropských norem PAU a těžké kovy - rtuť a kadmium. Negativní vlivy se významně zesilují pod většími aglomeracemi. V povodí je neuspokojivá situace z hlediska možnosti rychlé detekce havarijního zhoršení biologické jakosti odpadních vod.
|
host ::
RSS.