|
|
Protierozní opatření na orné půdě ve vnímání zemědělců
Tyslová, Radka ; Braun Kohlová, Markéta (vedoucí práce) ; Pražan, Jaroslav (oponent)
(v češtině): Vodní eroze zemědělských půd je jedním z problémů moderního zemědělství. Existují protierozní opatření, která mají za cíl erozi zmírnit. Moje práce se věnuje tomu, jak tato opatření vnímají sami zemědělci. Základní hypotéza výzkumu tvrdí, že zemědělci s certifikátem ekologického zemědělství protierozní opatření vnímají jinak, protože ekologické zemědělství deklaruje zvláštní ohled na ochranu přírodních zdrojů. Výzkumná otázka zní: Existuje rozdíl ve vnímání protierozních opatření na orné půdě mezi zemědělci s certifikací ekologického zemědělství a konvenčními zemědělci? Výzkum využívá teorii plánovaného chování Icka Ajzena. Výsledky ukazují, že postoje dotazovaných zemědělců obecně k protierozním opatřením jsou negativní, což je možné vysvětlit řadou souvisejících přesvědčení týkajících se eroze, dotačního systému a kvality vlastní půdy. Jednotlivá opatření posuzují pomocí jiných hledisek, než je hledisko protierozní. Zemědělci nepociťují tlak z okolí na přijetí opatření a vnímají nízkou míru vlivu, kterou mají na rozhodnutí o přijetí opatření obecně. U jednotlivých opatření hodnotí různou míru obtížnosti, celkově platí, že obtížnost závisí na velikosti podniku. Rozdíl ve vnímání mezi certifikovanými a konvenčními zemědělci data nepodporují, jednotící prvek pro skupinu certifikovaných...
|
|
|
Vnímání dopadů změny klimatu a adaptační kapacita v ekologickém zemědělství
Říhová, Jana ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Pražan, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vnímání klimatické změny a adaptační kapacity v ekologickém zemědělství ČR. Cílem této práce je přinést poznatky o postojích ekologických zemědělců k různým aspektům změny klimatu a jejich ochotě se adaptovat. V metodologii byl využit kvantitativní výzkum pomocí standardizovaného dotazníku. Dotazníkového šetření bylo uskutečněno během ledna až března 2015 a následně bylo analyzováno 52 sebraných dotazníků. Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že většina ekologických zemědělců si je vědoma probíhající globální změny klimatu, očekává negativní dopady a pozoruje také vyšší četnost meteorologických extrémů. Většina respondentů si uvědomuje důležitost adaptačních opatření a svou hlavní úlohu v jejich realizaci. Na základě statistické analýzy bylo zjištěno, že přesvědčení o změně klimatu a vnímání souvisejících rizik mohou být předpokladem k přijetí adaptačních opatření.
|
|
|
Analýza účinnosti nástrojů ochrany lesního a zemědělského půdního fondu
Javoříková, Zuzana ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Pražan, Jaroslav (oponent)
Půda je nenahraditelný přírodní zdroj, základní složka životního prostředí a zdroj obživy. Nyní však dochází k nadměrnému zvyšování rozlohy zastavěné plochy, jež se zvětšuje právě na úkor kvalitní zemědělské půdy. Tím se zemědělská půda poškozuje a dochází k porušení jejích funkcí. Mezi nejzávažnější formy degradace půdy patří tzv. zábory. Zábory pozemků můžeme považovat za jeden z hlavních problémů v oblasti životního prostředí České republiky. Výstavba především na "zelené louce" má významný dopad na úbytek kvalitní zemědělské půdy, případně půdy lesní. Nástroje k ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) se na rozdíl od nástrojů ochrany lesů jeví jako neefektivní a neúčinné. Cílem této práce je objasnit, jak tyto nástroje v praxi fungují, pokusit se o jejich detailní analýzu a zodpovědět výzkumnou otázku: Jak fungují nástroje ochrany zemědělského půdního fondu v praxi a z jakého důvodu se nástroje ochrany ZPF jeví jako neúčinné? V teoretické části diplomové práce je zpracováno zakotvení dané problematiky v legislativě a teorii. Tato část se opírá především o zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a o zákon č. 289/1995 Sb., o lesích. Následně je zpracována analýza tématu a definovaná problematika je ověřena v praxi. Využita je kvalitativní metoda, konkrétně institucionální...
|
|
|
Protierozní opatření na orné půdě ve vnímání zemědělců
Tyslová, Radka ; Braun Kohlová, Markéta (vedoucí práce) ; Pražan, Jaroslav (oponent)
(v češtině): Vodní eroze zemědělských půd je jedním z problémů moderního zemědělství. Existují protierozní opatření, která mají za cíl erozi zmírnit. Moje práce se věnuje tomu, jak tato opatření vnímají sami zemědělci. Základní hypotéza výzkumu tvrdí, že zemědělci s certifikátem ekologického zemědělství protierozní opatření vnímají jinak, protože ekologické zemědělství deklaruje zvláštní ohled na ochranu přírodních zdrojů. Výzkumná otázka zní: Existuje rozdíl ve vnímání protierozních opatření na orné půdě mezi zemědělci s certifikací ekologického zemědělství a konvenčními zemědělci? Výzkum využívá teorii plánovaného chování Icka Ajzena. Výsledky ukazují, že postoje dotazovaných zemědělců obecně k protierozním opatřením jsou negativní, což je možné vysvětlit řadou souvisejících přesvědčení týkajících se eroze, dotačního systému a kvality vlastní půdy. Jednotlivá opatření posuzují pomocí jiných hledisek, než je hledisko protierozní. Zemědělci nepociťují tlak z okolí na přijetí opatření a vnímají nízkou míru vlivu, kterou mají na rozhodnutí o přijetí opatření obecně. U jednotlivých opatření hodnotí různou míru obtížnosti, celkově platí, že obtížnost závisí na velikosti podniku. Rozdíl ve vnímání mezi certifikovanými a konvenčními zemědělci data nepodporují, jednotící prvek pro skupinu certifikovaných...
|
|
|
Vnímání dopadů změny klimatu a adaptační kapacita v ekologickém zemědělství
Říhová, Jana ; Vačkářová, Davina Elena (vedoucí práce) ; Pražan, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vnímání klimatické změny a adaptační kapacity v ekologickém zemědělství ČR. Cílem této práce je přinést poznatky o postojích ekologických zemědělců k různým aspektům změny klimatu a jejich ochotě se adaptovat. V metodologii byl využit kvantitativní výzkum pomocí standardizovaného dotazníku. Dotazníkového šetření bylo uskutečněno během ledna až března 2015 a následně bylo analyzováno 52 sebraných dotazníků. Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že většina ekologických zemědělců si je vědoma probíhající globální změny klimatu, očekává negativní dopady a pozoruje také vyšší četnost meteorologických extrémů. Většina respondentů si uvědomuje důležitost adaptačních opatření a svou hlavní úlohu v jejich realizaci. Na základě statistické analýzy bylo zjištěno, že přesvědčení o změně klimatu a vnímání souvisejících rizik mohou být předpokladem k přijetí adaptačních opatření.
|
|
|
Příčina selhávání politiky rozvoje venkova: případ vybraných nástrojů druhé osy PRV.
PRAŽAN, Jaroslav
Disertační práce je zahrnuje posouzení příčin selhávání politiky na vybraném nástroji politiky: agroenvironmentálním opatření, v rámci kterého stát kompenzuje zemědělcům ztráty vyvolané při produkování veřejných statků. Práce se zaměřila především na kontrakt a jeho charakteristiky a další instituce, jejichž vyzrálost ovliv-ňuje efekty této politiky. Hlavním cílem bylo identifikovat u kontraktu tyto charakte-ristiky, a také posoudit jejich vyváženost s ohledem na účel a předmět kontraktu a ta-ké dlouhodobé zájmy obou stran kontraktu. Šetření zahrnovalo zjišťování postojů zemědělců a státní správy (jako stran kontraktu) na kvalitu kontraktu a bylo provede-no na vzorku zemědělců na celostátní úrovni a na čtyřech případových studiích na regionální úrovni. Bylo zjištěno, že většina charakteristik kontraktu neodpovídají dlouhodobým zájmům obou stran kontraktu a tyto snižují účinnost agroenvironmen-tální politiky. Jedná se např. o dostupnost informací, důvěru mezi stranami kontraktu, tendenci ke strategickému chování, rozložení sil v kontraktu, sdílení rizik v kontraktu, přiměřenost výše kompenzace. Systém kontrol a penalizace byla shledána jako přiměřená. Nedostatečně vyzrálé instituce a charakteristiky kontraktu vedou ke zvyšování transakčních nákladů obou stran kontraktu a lze předpokládat, že ochota kontrakt opakovat v budoucnu může být omezena. Výsledky jsou pro státní správu podkladem pro zdokonalení kontraktu tak, aby dlouhodobě podporoval účinnost ag-roenvironmentální politiky.
|
|
|
Ocenění externalit vzniklých zemědělskou výrobou
Vysoká škola ekonomická v Praze, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při FNH, Praha ; Seják, Josef ; Pražan, Jaroslav ; Kučera, Zdeněk ; Křůmalová, Veronika ; Krausová, Jana ; Kraus, Josef ; Kovář, Jaromír ; Jílková, Jiřina ; Doucha, Tomáš
V souladu se zadáním projektu měl projekt následující cíl: identifikace, specifikace a pokus o kvantifikaci kladných i záporných externalit vzniklých zemědělskou výrobou. Tento výstup představuje syntézu celkové práce řešitelského kolektivu za oba roky, 2000 a 2001. Se záměrem zachovat přehlednost studie jsou zde výsledky práce prezentovány v souhrnné podobě, s prezentací nejdůležitějších výsledků. Teoreticko-metodologická východiska. Kvantifikace vybraných externalit. Vazba úkolů na agrární politiku a politiku ŽP.
|
|
| |
|
|
Podklady pro stanovení kompenzace za omezení hospodaření na rybnících a zemědělské půdě
Koutná, Jarmila ; Pražan, Jaroslav
Podklady pro stanovení kompenzace za omezení hospodaření na zemědělské půdě (zákaz používání všech hnojiv, zákaz používat biocidy, úplné vyloučení hospodaření, zákaz měnit současnou plochu a skladbu kultur, sečení, vyplocení, regulace pastvy a další omezení). Podklady pro stanovení kompenzace za omezení hospodaření na rybnících (snížení osádky buď jako primární změna managementu nebo jako následek omezení hnojení a/nebo přikrmování, úplné vyloučení hospodaření, omezení vyhrnování rybníků).
|
|
|
Péče o krajinu II: Krajinotvorné programy. Systém kategorizace krajiny
Česká zemědělská univerzita, Ústav aplikované ekologie LF, Kostelec nad Černými lesy ; Petříček, Václav ; Mlčoch, Svatomír ; Roth, Petr ; Pražan, Jaroslav ; Zdražil, Vladimír ; Martiš, Miroslav
Zpráva shrnuje závěry dílčích projektů 1 a 2. Projekt 1 Krajinotvorné programy se zabývá porovnáním krajinotvorných programů v ČR s parametry a cíli nástrojů EU směřujícím k vyřešení metodiky krajinného managementu. Podtrhuje význam územního plánování jako rámce pro tvorbu dílčích krajinotvorných programů. Navrhuje kroky a nástroje, které by podpořily účinnost krajinotvorných programů. Projekt 2 Systém kategorizace krajiny - návrh systému kategorizace krajiny, který představuje expertní podporu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA), posuzování vlivů záměrů (EIA) na životní prostředí, tvorbu regionálních operačních programů, posuzování dotačních titulů, tvorbu a novelizaci plánovací dokumentace. Systém je koncipován z hlediska limitů rozvoje území a rozvojových rezerv pro rámcově definované rozvojové směry.
|
host ::
RSS.