Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004
Denková, Adéla ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004" se zabývá porovnáním přístupu čtyř polských a českých deníků k tématu Centra proti vyháněním, instituce iniciované německým Svazem vyhnanců. Ve své první části práce pojednává o okolnostech vzniku nadace, která má vznik tohoto centra prosazovat, a popisuje debatu, která se v souvislosti s touto otázkou rozproudila. Jádro práce je pak založeno na kvantitativní a kvalitativní analýze deníků Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza, Právo a Mladá fronta DNES, jejímž prostřednictvím zjišťuje, jaký prostor jednotlivé deníky tomuto tématu věnovaly, jakým názorům daly na svých stránkách možnost vyjádření a jaký postoj ke sledované otázce zaujaly. Všímá si také výběru lexika a dalších kategorií, na nichž lze dokumentovat přístup médií k problematice. Na základě tohoto výzkumu pak porovnává polské a české deníky. Protože práce vychází z předpokladu, že mediální produkce je vzájemně ovlivněna se zájmem společnosti o určité téma, snaží se autorka práce vztáhnout výsledky svého zkoumání k postoji polské a české společnosti k Centru proti vyháněním. Zjištěné rozdíly v přístupu se pak pokouší vysvětlit prostřednictvím charakteristiky polskoněmeckých a česko-německých vztahů.
Koordinace Visegrádské skupiny při projednávání klimaticko-energetického balíčku EU pro rok 2030
Denková, Adéla ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyjednáváním o podobě rámce pro politiku v oblasti klimatu a energetiky EU pro období 2020-2030, které probíhalo na půdě Rady EU a Evropské rady od ledna do října 2014. Zaměřuje se přitom na koordinaci společných pozic a vytváření společných požadavků ze strany zemí Visegrádské skupiny, Bulharska a Rumunska, které během jednání o klimaticko-energetickém balíčku sehrály významnou roli jako advokační koalice prosazující řešení problematiky nerovnoměrných nákladů pro jednotlivé členské státy a znevýhodnění nízkopříjmových unijních zemí. Cílem práce je zjistit, jaké byly konkrétní požadavky skupiny V4+2 a zda byla úspěšná při jejich prosazování do výsledné podoby klimaticko-energetické politiky pro období po roce 2020. Práce se opírá o teoretické koncepty agenda-setting a advocacy coalition a využívá také poznatky z teoretického zkoumání rozhodovacího procesu Evropské unie.
Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004
Denková, Adéla ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz Centra proti vyháněním v polských a českých denících v letech 2003 a 2004" se zabývá porovnáním přístupu čtyř polských a českých deníků k tématu Centra proti vyháněním, instituce iniciované německým Svazem vyhnanců. Ve své první části práce pojednává o okolnostech vzniku nadace, která má vznik tohoto centra prosazovat, a popisuje debatu, která se v souvislosti s touto otázkou rozproudila. Jádro práce je pak založeno na kvantitativní a kvalitativní analýze deníků Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza, Právo a Mladá fronta DNES, jejímž prostřednictvím zjišťuje, jaký prostor jednotlivé deníky tomuto tématu věnovaly, jakým názorům daly na svých stránkách možnost vyjádření a jaký postoj ke sledované otázce zaujaly. Všímá si také výběru lexika a dalších kategorií, na nichž lze dokumentovat přístup médií k problematice. Na základě tohoto výzkumu pak porovnává polské a české deníky. Protože práce vychází z předpokladu, že mediální produkce je vzájemně ovlivněna se zájmem společnosti o určité téma, snaží se autorka práce vztáhnout výsledky svého zkoumání k postoji polské a české společnosti k Centru proti vyháněním. Zjištěné rozdíly v přístupu se pak pokouší vysvětlit prostřednictvím charakteristiky polskoněmeckých a česko-německých vztahů.
Vliv hmotnosti ryb, teploty vody, krmení a hustoty obsádky na spotřebu kyslíku a produkci metabolitů v intenzivním chovu tilápie nilské (Oreochromis niloticus)
DENKOVÁ, Adéla
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv krmení, hustoty obsádky, velikosti ryb a teploty vody na exkreci amoniaku a spotřebu kyslíku u tilapie nilské (Oreochromis niloticus) v recirkulačním systému. Koncentrace kyslíku, teplota a pH byly měřeny přímo multimetrem a koncentrace amoniaku byla stanovena Nesslerovou metodou. Pro hodnocení vlivu velikosti ryb byly tilapie rozděleny do tří skupin dle hmotnosti: 25, 65 a 140g, každá skupina ve čtyřech opakováních. Pro hodnocení vlivu způsobu krmení byly tilápie (hmotnost těla 65 g) rozděleny na skupiny krmené kontinuálně, 2x denně a 4x denně, každá skupina ve čtyřech opakováních. Pro hodnocení vlivu hustoty obsádky byly byly tilápie rozděleny do nádrží v biomasách 20, 50 a 80 kg.m-3, ve čtyřech opakováních. Všechny tři experimenty proběhly  při teplotách 23, 27 a 31°C pro krmené a nekrmené ryby. Průměrná denní spotřeba kyslíku byla u váhově nižších kategorií ryb vyšší než u ryb větších a rapidně narůstala po jejich nakrmení. Způsob krmení se projevil na denním průběhu spotřeby kyslíku. Také byla ověřena schopnost tilapie přežít velmi nízké koncentrace kyslíku po poměrně dlouhou dobu.
Vliv hladovění na metabolismus brachyphelmy vagans
DENKOVÁ, Adéla
Účelem této práce bylo seznámit odbornou veřejnost se schopností Brachypelma vagans přežít dlouhodobější hladovění pomocí regulace vlastního metabolismu na minimum. Po dobu 576 hodin byla u jedenácti pokusných objektů měřena spotřeba kyslíku na hmotnostní jednotku pokusného objektu. Výsledky byly zaneseny do tabulek a grafů a údaje byly vyhodnoceny. Během pokusu uhynuly 4 pokusné objekty z důvodu hladovění či poleptání.
Ověření možnosti chovu vybraných druhů akvarijních ryb ve venkovních nádržích
DENKOVÁ, Adéla
Účelem této práce bylo ověření možností venkovního chovu vybraných druhů ryb: Phalloceros caudimaculatus, Gambusia affinis, Danio rerio, Macropodus opercularis a Tanichthys albonubes. Ryby byly ponechány v nádržích po pět měsíců (květen ? říjen). Jednou za týden probíhaly kontroly nádrží a jednou za měsíc měření parametrů vody (pH, teplota, vodivost, obsah kyslíku). Odlovení ryb proběhlo po poklesu teplot vzduchu k bodu mrazu. Ryby byly sečteny, výsledky byly zaneseny do grafů a tabulek.

Viz též: podobná jména autorů
6 Denková, Adéla
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.