|
Životní styl u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin před a po operaci
REZKOVÁ, Helena
Teoretická východiska: Ischemická choroba dolních končetin je postižení tepen dolních končetin nejčastěji aterosklerózou. Teoretická část se zabývá životním stylem. Jsou zde rozpracované základní rizikové faktory chronické formy. Dále je popsána patofyziologie změn vzniklých na podkladě aterosklerózy a s tím související příčiny pro vznik onemocnění. Následně jsou objasněné způsoby klasifikace, rozpracovány klinické příznaky, diagnostika a léčba. Tato část obsahuje také pohled na roli sestry v péči o pacienta s ischemickou chorobou dolních končetin. Cíle: Cílem práce bylo zhodnotit, nakolik pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin změnili po invazivním cévním výkonu životní styl. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin přistupují k prevenci rizikových faktorů? Co je u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin hlavním impulzem pro případnou změnu stylu života? Jakou měrou ovlivňuje operační zákrok postoj pacienta k rizikovým faktorům pro vznik ischemické choroby dolních končetin? Jak zásadní je změna životního stylu u pacientů po operaci pro ischemickou chorobu dolních končetin? Metody: Teoretická část diplomové práce je zpracovaná s použitím odborných zdrojů. Empirická část diplomové práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolenou technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor s pacienty, ke kterému byly předem připravené otevřené otázky. Výzkum byl realizován v několika fázích první rozhovor probíhal při příjmu pacienta na oddělení (před operací), další fáze následovala za 3 měsíce a poslední za 6 měsíců od operace. Rozhovory byly zaznamenávány na připravený tiskopis, poté přepsány do elektronické podoby a analyzovány metodou otevřeného kódování. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplynulo, že operace může být v některých případech spouštěčem změny pacientova životního stylu. První rozhovory v předoperačním období se zaměřily na to, jak se respondenti cítí, jaký je jejich životní styl před plánovanou operací pro aterosklerotické změny na dolních končetinách. Jedna z otázek byla zaměřená na znalosti pacientů o rizikových faktorech pro vznik ICHDK a o možné prevenci. Druhá fáze rozhovorů proběhla po 3 měsících od operačního zákroku. Zabývala se otázkou, jaký životní styl mají respondenti v tomto pooperačním období, zda došlo k nějakým změnám. Jisté pozitivní změny nastaly ve stravování a příznivé obraty přišly i v pohybové aktivitě. Třetí etapa byla provedena po šesti měsících od operace, opět s cílem zjistit změny v životním stylu. Drobné změny přišly v oblastí kouření, v otázce stravování a v pohybové aktivitě. Dotazy se orientovaly i na psychologickou rovinu, zjišťovali jsme, kdo pacientům pomáhá a co je nejvíce motivovalo v uskutečňování změny. Poslední závěrečná/sumarizační otázka směřovala k tomu, aby pacienti svobodně rozhodli, nakolik se jim podařilo změnu uskutečnit. Závěr: Počet pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin a jinými kardiovaskulárními chorobami stoupá. Základem je začít od ovlivnitelných rizikových faktorů, tedy kuřáctví, dietních zvyklostí, pohybové aktivity. Podíl na změně mají i zdravotníci, kteří se snaží vhodnou edukací pacienta posunout blíže změně. Problém nastává, pokud pacient i přes podporu blízkých nezvládá uskutečnit zvrat ve svém životě. Zde by měl opět nastoupit zdravotník a nabídnout pacientovi odbornou pomoc ke zvládnutí tohoto důležitého kroku.
|
|
EF-Tu Protein Domains:Functions and Thermostability
Šanderová, Hana
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra genetiky a mikrobiologie Elongační faktor EF-Tu Funkce a termostabilita domén Disertační práce Hana Šanderová Specializace: Molekulární a buněčná biologie, genetika a virologie Školitel: Prof. MUDr. Jiří Jonák, DrSc. Oddělění genové exprese, Ústav molekulární genetiky AV ČR Praha 2008 Souhrn disertační práce Bakteriální elongační faktor Tu (EF-Tu) je již po desetiletí podrobně studován pro svou klíčovou roli v proteosyntéze. Je to modelová multifunkční GTP-bílkovina. Tato bílkovina je též v centru zájmu, protože představuje vhodný cíl pro nová antibiotika. Kromě toho jsou bílkoviny EF-Tu díky vysoké homologii ve struktuře a funkci vhodné pro studium evolučních vztahů mezi organismy a pro zkoumání strukturních vlastností, které podmiňují adaptační mechanismy k různým životním podmínkám. Všechny známé bílkoviny EF-Tu jsou složeny ze tří domén, a proto jsou vhodnými modelovými bílkovinami pro zkoumání architektury uspořádní domén v bílkovinách. Jedním z hlavních výzkumných projektů na Oddělení genové exprese v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, kde jsem vypracovala svou disertační práci, bylo studium primární struktury, regulace transkripce a regulace funkcí bakteriálního elongačního faktoru Tu z Gram pozitivní termofilní bakterie Bacillus...
|
|
Studium úlohy biotransformačních enzymů v chemické karcinogenezi
Kondrová, Eliška ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Skálová, Lenka (oponent) ; Vobořilová, Jana (oponent) ; Bořek Dohalská, Lucie (oponent)
Biotransformační studie in vitro jsou nezbytnou součástí toxikologického výzkumu i vývoje nových léčiv, nebo umožňují významnou měrou snížit počet testů na lidských dobrovolnících a poskytují detailnější informace o metabolismu studované látky. Díky limitované dostupnosti lidské jaterní tkáně je pro studium interakcí biotransformačních enzymů s xenobiotiky třeba využívat alternativní modelové systémy a modelové zvířecí druhy. Vzhledem k tomu, že u nejběžnějšího laboratorního druhu, potkana, nejsou přítomny aktivity nejvýznamnějších lidských biotransformačních enzymů, velmi přínosné mohou být informace získané s použitím miniprasat jako modelového druhu. Rekombinantní lidské biotransformační enzymy exprimované v bakteriálních buňkách mohou být použity ke studiu biotransformace ve formě izolovaných bakteriálních membrán. Tyto systémy poskytují informace o metabolismu studované látky definovaným enzymem, jejich výhodou oproti izolovaným enzymům je přitom nízká cena a snadnější a rychlejší příprava s menšími ztrátami enzymové aktivity během izolace. Cílem práce bylo: 1) Připravit modelový systém s lidskými biotransformačními enzymy exprimovanými v bakteriálních membránách a porovnat vlastnosti tohoto systému s jaterními mikrosomy pokusných miniprasat. Zhodnotit možné využití těchto dvou systémů pro testování...
|
|
Poranění hrudní a bederní páteře - postavení jednotlivých zobrazovacích metod v diagnostice a terapii
DOLEŽALOVÁ, Martina
Tato práce informuje o poranění hrudní a bederní páteře se zaměřením na práci radiologického asistenta. Poranění páteře patří mezi nejzávažnější poranění a jejich incidence stále stoupá. K diagnostice těchto poranění se používají radiologické zobrazovací metody jako skiagrafie, počítačová tomografie a magnetická rezonance, která provádí právě radiologický asistent. Pokud jsou tato poranění léčena operativně, setkává se s nimi radiologický asistent i na operačních sálech. Zde obsluhuje skiaskopické přístroje a pomáhá tak operatérovi s navigací výkonu. Je důležité, aby radiologický asistent správně ovládal postupy při všech výkonech které provádí a dbal na radiační ochranu. Důsledkem nekvalitně odvedené práce radiologického asistenta může být špatné nebo pozdní stanovení diagnózy a zvýšená radiační zátěž pro pacienta a v případě terapeutických výkonů i pro přítomný zdravotnický personál. V práci dále rozebírám soubor pacientů hospitalizovaných od 1.1.2006 do 31.12.2006 na neurochirurgickém oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové s diagnózou zlomenina hrudního nebo bederního obratle. Soubor čítá 84 pacientů ( 48 žen a 36 mužů ). Uvádím věkovou charakteristiku souboru, četnost postižení jednotlivých obratlů hrudní a bederní páteře, procentuální zastoupení jednotlivých terapeutických metod. Hlavně se však věnuji radiologickým metodám, kterými byli tito pacienti vyšetřováni a chybám, které jsme v jejich zhotovení zaznamenali.
|
|
Nové biomarkery v diagnostice a monitorování imunopatologického zánětu u pacientů s psoriázou
Volencová, Soňa ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Drahošová, Marcela (oponent)
Psoriáza je jedna z nejčastějších kožních onemocnění, postihuje 2-3% populace. Diagnóza se opírá o typický obraz, anamnézu a histopatologické vyšetření. Závažnost choroby se hodnotí na základě rozsahu kožních projevů, lokalizace a průběhu. Je pro ni typický výskyt polokruhových červených papulí, které jsou kryty stříbřitými drolícími se šupinkami. Klíčovou roli v imunopatogenezi hrají T-lymfocyty. Nacházíme převahu Th1 lymfocytů. Genetické vlivy jsou predispozičními faktory pro rozvoj onemocnění. Největší vazbu má choroba na lokus, který se nachází v oblasti kódující HLA molekuly. Léčba psoriázy je celoživotní, nejvíce se používá lokální terapie, dále fototerapie, celková terapie. Díky metodám molekulární genetiky je dnes možné využít i léčbu biologiky. Metodou ELISA jsme stanovovali koncentrace sCD28, sCD30, endoglinu, MCP-1, Apo-1/fas a Fas ligandu na souboru 38 pacientů s psoriázou. Na základě výsledků jsme hodnotili význam těchto parametrů pro diagnózu a monitoring onemocnění. Zjistili jsme, že markery Apo-1/fas a sCD28 jsou vhodné pro určení diagnózy, zatímco Fas ligand, sCD30 a endoglin se mohou použít pro sledování průběhu onemocnění a hodnocení úspěšnosti léčby
|
|
Radiodiagnostika karcinomu prsu
Bahenská, Kristýna ; Lázníček, Milan (vedoucí práce) ; Melicharová, Ludmila (oponent)
Kristýna Bahenská Radiodiagnostika karcinomu prsu Vedoucí diplomové práce: Prof. PharmDr. Ing. Milan Lázniček, CSc. Mamodiagnostika je dnes jediným možným způsobem onkologické prevence karcinomu prsu. Je to i jediný možný nástroj snížení úmrtnosti na toto onemocnění. V současné době má pro další rozvoj radiodiagnostiky karcinomu prsu nezastupitelné místo nukleární medicína a současné zdokonalování zobrazovacích metod, což vede k přesnější diagnostice tohoto onemocnění.
|
|
Hluboká žilní trombóza a význam některých mutací v genech pro koagulační faktory
Čtveráčková, Zuzana ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dršata, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Zuzana Čtveráčková Školitel: Doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název diplomové práce: Hluboká žilní trombóza a význam některých mutací v genech pro koagulační faktory. Diplomová práce je zaměřena na mutace v genech pro koagulační faktory, které mohou vést ke vzniku hluboké žilní trombózy. V úvodní části je popsána role vrozené trombofilie ve vzniku onemocnění. Následuje popis jednotlivých trombofilních mutací a jejich význam, který však není vždy zcela jasný. Sledovány byly tyto mutace: Faktor V Leiden (G1691A), faktor V R2 (H1299R), faktor II protrombin (G20210A), MTHFR (C677T, A1298C), faktor XIII (V34L), PAI-1 (4G/5G) a EPCR (A4600G - haplotyp A3, G4678C - haplotyp A1). Většina z uvedených mutací byla označena za rizikové faktory hluboké žilní trombózy, ale konkrétně polymorfismus faktoru XIII V34L je považován za protektivní faktor. Dalšími mutacemi s tímto účinkem by mohly být některý z genotypů PAI-1 a haplotyp A1 EPCR. V praktické části byly použity vzorky a výsledky celkem 783 jedinců, přičemž část byla diagnostikována metodou reverzní hybridizace komerční detekční soupravou CVD Stripassay T (ViennaLab) a u druhé části byla k diagnostice použita novější metoda real-time PCR (TaqMan...
|
|
Rodinná a školní socializace dětí s ADHD
Bílková, Zuzana ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Vágnerová, Marie (oponent) ; Miňhová, Jana (oponent)
NÁZEV: Rodinná a školní socializace dětí s ADHD AUTOR: Zuzana Bílková KATEDRA: Katedra psychologie ŠKOLITEL: Doc. PhDr. Isabella Pavelková, CSc. ABSTRAKT: Předkládaná práce se zaměřuje na proces socializace dětí s ADHD (Porucha pozornosti s hyperaktivitou) v prostředí rodiny a školy. Vycházíme z přehledu aktuálních výzkumů o etiologii, symptomech a terapii syndromu ADHD, socializaci pojímáme jako interakční proces mezi jedincem a jeho sociokulturním okolím. Symptomy ADHD a jejich obraz v každodenním životě dětí považujeme za faktor ovlivňující průběh socializačního procesu, zejména na úrovni ovlivnění vztahu s rodiči a učiteli. Ve výzkumu se věnujeme této problematice u dětí předškolního a mladšího školního věku. Výzkumné otázky se zaměřují na vliv udělení diagnózy ADHD na život dítěte, dopad ADHD na vztahy dítěte s jeho vychovateli a ovlivnění vztahu mezi rodinou a školou. Data sebraná pomocí rozhovorů s rodiči a učiteli dětí s ADHD a pozorování dětí podrobujeme kvalitativní analýze. Výsledky výzkumu poukazují na klíčový význam postojů, které k problematice zaujímají vychovatelé, význam včasného udělení diagnózy, dále na důležitou roli motivačních problémů spojených s ADHD zejména na úrovni vztahu mezi rodinou a školou. KLÍČOVÁ SLOVA: ADHD, socializace, vychovatelé, vztah rodiny a školy
|
|
Názory těhotných žen na současné možnosti prenatální diagnostiky.
DYKOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce se zabývá názorem těhotných žen na prenatální diagnostiku. Prenatální screening zahrnuje mnoho vyšetření, kdy je cílem všestranné zabezpečení těhotné ženy.Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na období těhotenství, které je pro většinu žen tím nejkrásnějším obdobím, během něhož se organismu vyvíjí plod. Smyslem prenatální péče je zejména důsledná prevence všech potenciálních chorobných stavů a včasný záchyt odchylek od normálního průběhu gestace se zajištěním všech dostupných diagnostických a terapeutických opatření. Prenatální diagnostika vrozených vývojových vad má za cíl detekovat vrozené vývojové vady co možná nejdříve a napomoci tak k další strategii přístupu k těhotné ženě.Prenatální diagnostika je v dnešní době nedílnou součástí prenatální péče. Jsou na ni kladeny velké nároky z hlediska bezpečnosti a přesnosti.Etické hledisko prenatální diagnostiky je stejně významné jako techniky, kterými se vyšetření a invazivní výkony provádějí. Prenatální genetická diagnostika má několik podstatných etických otázek. Důležitým etickým postupem je řádné informování a souhlas těhotné s výkonem, indikace k vyšetření, interpretace výsledků, zachování soukromí a lékařského tajemství, nemožnost zneužití zjištěných výsledků, dostupnost dalších vyšetření a následná léčba na nejvyšším stupni. Ukončení gravidity v případě stavů neslučitelných se životem nebo s trvalým poškozením plodu lze provádět výhradně na základě přání těhotné. Zásadním etickým problémem je, zda-li je na plod pohlíženo jako na samostatnou bytost. Z toho vyplývá další dilema, a to takové, jestli může žena rozhodovat o sobě i plodu nebo je-li plod již bytost s vlastními právy. Teoretická část se dále věnuje úloze porodní asistentky v prenatální péči. V České republice je při výkonu péče o těhotnou ženu nejběžněji zavedený systémem úzké spolupráce porodní asistentky s lékařem. Nedílnou součástí práce porodní asistentky je zjišťování anamnestických údajů metodou ošetřovatelského procesu týkajících se těhotné ženy v oblasti somatické, psychické, sociální a také v oblasti spirituální. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem těhotné ženy vnímají vyšetření prováděná v těhotenství a jak prožívaly situace, kdy jim bylo doporučeno invazivní vyšetření vrozených vývojových vad plodu. K výzkumnému šetření bylo využito kvalitativního šetření metodou dotazování, přičemž pro techniku sběru dat byl vybrán hloubkový strukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen pěti těhotnými ženami, které měly pozitivní screening na vrozené vývojové vady v I. či II. trimestru a musely se tak rozhodnout, zda podstoupí či nepodstoupí invazivní vyšetření k detekci vrozených vývojových vad plodu. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že ženy chápou screeningové vyšetření v těhotenství jako povinnou součást péče o těhotné. Neinvazivní vyšetření vnímají ženy jako bezpečná a přínosná jak pro plod, tak pro ženu samu. Invazivní vyšetření přijímá většina žen jako přínosná i přes veškerá rizika. V průběhu rozhovorů jsme se ale rovněž setkali se ženou, která nechtěla podstupovat jakákoliv rizika, a proto invazivní vyšetření odmítla. I přes právo každé ženy vyšetření odmítnout poukazovala tato respondentka na následné nevhodné chování většiny lékařů i porodních asistentek vůči její osobě. Výsledky dále demonstrují skutečnost, že ženy, jimž bylo doporučeno invazivní vyšetření, prožívaly strach o dítě a budoucnost těhotenství. Jako zřejmá se dle respondentek prokázala nedostatečná informovanost v prenatální poradně.
|
|
Zavedení diagnostiky nových bakteriálních patogenů Inquilinus a Pandoraea izolovaných od pacientů s cystickou fibrózou a stanovení jejich citlivosti k antibiotikům
Šulcová, Romana ; Melter, Oto (vedoucí práce) ; Nyč, Otakar (oponent)
Cystická fibróza patří mezi nejčastěji se vyskytující autozomálně recesivně dědičné onemocnění. V dnešní době mají lidé s tímto onemocněním, díky včasné diagnostice a léčbě dalších přidružených příznaků, lepší prognózu než před několika lety. CF je onemocnění, které je podmíněno mutací genu CFTR (Cystic Fibrosis Transmembrane Conductance Regulator) na chromozomu 7. Defektem proteinu CFTR dochází k poruše resorpce a sekrece elektrolytů v chloridovém kanálu a tím k tvorbě viskózního hlenu v plicích, který je hlavní příčinou chronických bakteriálních infekcí dolních dýchacích cest. Mezi nejčastějšími patogeny, které způsobují závažné infekce dýchacích cest u pacientů s CF patří: Staphylococcus aureus, Pseudomonas aeruginosa, Burkholderia cepacia komplex. U pacientů s CF se dnes prokazují v dýchacích cestách nové bakteriální druhy, jejichž biologické vlastnosti nejsou dosud známé a jejich role v etiopatogenezi onemocnění a epidemiologii nejsou přesně známé. K jejich detekci se v dnešní době používají specifické metody amplifikace a nebo sekvenace genu pro 16S rRNA. Nově se objevující patogeny patří například do rodu Pandoraea a Inguilinus, které řadíme do skupiny gramnegativních nefermentujících tyčinek, a proto jsou často zaměňovány za jiné jim fenotypově podobné bakteriální druhy, jejichž výskyt je u CF...
|
host ::
