|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
|
Právo na odpor a článek 23 Listiny základních práv a svobod
Mensdorffová, Jana ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Uhl, Pavel (oponent)
Právo na odpor a článek 23 Listiny základních práv a svobod Abstrakt Výzkumným záměrem této diplomové práce je důkladná analýza čl. 23 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jeho problematika, rozbor současné podústavní právní úpravy a mezinárodní srovnání. Diplomová práce má v návaznosti na výzkumný záměr za cíl zjistit, do jaké míry znění čl. 23 Listiny odpovídá naší historické zkušenosti, popřípadě zda čl. 23 Listiny míří na jiné situace (tj. zda znění čl. 23 Listiny reflektuje naší historii v souvislosti s vymezením práva na odpor v Listině). Hlavní metody zvolené pro psaní diplomové práce byly analýza, mezinárodní srovnání zahraničních ústav a statistika. Při psaní práce jsem čerpala z odborné literatury, odborných článků, právních předpisů, relevantní judikatury a v neposlední řadě z internetových zdrojů, které byly podkladem pro statistiku účastníků odboje a odporu proti komunismu. Diplomová práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. První část diplomové práce je věnována historickému exkurzu. Pro lepší pochopení a kontext jsou zde uvedeny různé přístupy k právu na odpor, a to od myslitelů Starověké Číny, Řecka a Říma až po přístupy k právu na odpor v 19. a 20. století. Tato část obsahuje mimo jiné i myšlenky Bartolomého de las Casase, Martina Luthera a dalších reformátorů. Dále je v...
|
|
| |
|
|
Proměna nižší šlechty Království českého v pobělohorské době
KOREŠ, František
Vítězství císařského vojska v bitvě na Bílé hoře a potlačení českého stavovského povstání otevřela vládnoucí habsburské dynastii cestu k řízené proměně urozené společnosti Království českého. Majetkové tresty vynášené nad účastníky skončeného odboje, nárůst panovníkových nobilitačních pravomocí na pozadí nově zaváděné šlechtické titulatury a uzákonění jediného povoleného vyznání křesťanské víry ovlivnily rovněž stávající podobu nižší šlechty a všestranně poznamenaly životy jejích příslušníků. Zvláště během několika prvních pobělohorských desetiletí procházela jedna z privilegovaných sociálních vrstev proměnou, jež se skládala z několika vzájemně se podmiňujících prvků. Kromě úbytku spravovaného pozemkového jmění čelili představitelé starobylých rytířských rodů po roce 1620 úpravě personální skladby a vnitřní hierarchie svého stavu, rozmanitým kariérním výzvám i nutnosti prohlubovat či bránit někdejší konfesijní hodnoty. Dějiny nižší šlechty Království českého během pokročilého 17. století zůstávaly doposud spíše na okraji zájmu české historické vědy. Současné ani starší bádání prozatím nedokázalo s výjimkou prohloubeného poznání společenských a hospodářských důsledků pobělohorských změn zjistit, jak se průnik naznačených sociálních, politických a náboženských opatření podněcovaných ze strany panovníka promítl do postavení, veřejného vystupování, každodenního jednání i způsobu uvažování a žebříčku hodnot rytířů. Záměrem autora bylo hledání odpovědí na příslušné otázky. S oporou v druhově i obsahově pestré skladbě písemných pramenů a kombinaci sociologizujících i historickoantropologických metodologických přístupů zkoumal řadu převážně neprobádaných oblastí zakládajících výsledný obraz pobělohorské nižší šlechty. Předkládaný výklad se soustředil do tří hlavních kapitol, jež v postupném sledu vystavily podrobnějšímu pohledu sociální, politickou a náboženskou působnost rytířstva v proměnlivých podmínkách pobělohorské doby. Protože se daná problematika stala vůbec poprvé předmětem cíleného výzkumu, skýtá do budoucna prostor k dalšímu promýšlení a rozvíjení, a to po stránce tematické, heuristické i metodologické. Podle autora by se tak pojednání mělo chápat především jako vstupní vklad k získání širšího povědomí o minulosti oslabeného, avšak nikoli nečinného a anonymního stavovského uskupení.
|
|
|
Vladimír Lutovský - uplatnění tématu "třetí odboj" ve výuce dějepisu a výchově k občanství
JANDA, Kryštof
Diplomová práce si klade za cíl vytvořit konkrétní výukovou lekci využitelnou v hodinách dějepisu a výchovy k občanství (ZSV) na druhém stupni základní školy a na střední škole, ve které se žáci za využití metod dramatické výchovy a projektové výuky seznámí s událostmi moderních československých dějin prostřednictvím životního příběhu Vladimíra Lutovského. Kromě vytvoření výukového materiálu se autor práce bude zabývat historickými aspekty tématu a tím, jakým způsobem se věnujeme dané historické éře v prostředí současného českého školství. Zároveň pojedná etické a hodnotové otázky spojené s výukou daného tématu. Další část práce se bude věnovat otázkám vhodného didaktického zpracování tématu a souvisejícím otázkám (věk žáků apod.). Autor téma zpracuje v podobě lekce připravené k využití v hodinách zmíněných předmětů.
|
|
|
Rok 1945 v Havlíčkově Brodě
ŠTEFÁNEK, Jan
Tato práce s názvem "Rok 1945 v Havlíčkově Brodě", vyjadřuje obsah již svým názvem. Snaží se přispět k poznání reality posledního válečného roku v tomto okresním městě, které se nachází v samotném srdci naší republiky. S pomocí dostupných materiálů bylo snahou vytvořit co nejpřesnější obraz posledního měsíce 2. světové války a také prvních týdnů po jejím skončení v tomto městě. Práce je rozvržena do osmi základních kapitol. V první kapitole popisuji, proč jsem si vybral toto téma. Ve druhé kapitole zmiňuji střípky z bohaté historie tohoto starobylého města a také dnešní pohled na něj. Třetí kapitola je zaměřena více na určité období a tímto obdobím jsou léta Protektorátu Čechy a Morava. Je zde popsán příjezd okupantů, jejich akce na omezení svobody lidí a také stále se zhoršující životní podmínky občanů města až do konce Třetí říše. Čtvrtá kapitola je věnována zmínce o stavu německé armády, která se nacházela na území naší republiky v roce 1945, dále se zde zmiňuji o německé letecké jednotce JG 52, která měla na Havlíčkův (Německý) Brod vazbu, neboť zde strávila poslední válečné dny a zaznamenala zde také poslední úspěchy. V další a nejrozsáhlejší části této kapitoly jsem se zaměřil na letce z 2. světové války, kteří měli nějaký vztah k městu. Zmiňuji zde nejen naše letce, kteří se narodili Havlíčkově Brodě a okolí a později odešli bojovat za naši svobodu do Francie a poté do Velké Británie, ale také jejich protivníky z výše zmíněné JG 52, neboť i oni bojovali statečně a určitě si zaslouží naši vzpomínku i přesto, že bojovali na špatné straně fronty. Pátá kapitola je věnována odbojovým hnutím, která se na Havlíčkobrodsku podílela na boji proti okupantům. Odboj je zde rozdělen na nekomunistický, komunistický, sokolský, hasičský, zdravotnický, železničářský, legionářský a odboj jednotlivců. V následující, šesté kapitole se zmiňuji o odboji partyzánském, který byl aktivní zejména v posledních měsících 2. světové války. Jsou zde zmíněny partyzánské skupiny, které působily v okolí Havlíčkova Brodu a které přispěly k porážce německých sil v tomto prostoru. Sedmá kapitola popisuje průběh květnového povstání na čtyřech místech okresu. Je tomu tak z toho důvodu, že povstání nikde neprobíhalo stejně a na těchto místech byly tak diametrálně odlišné podmínky, že tyto faktory ovlivnily také jeho průběh. Pro toto srovnání jsem vybral čtyři města a sice: Havlíčkův (Německý) Brod, Chotěboř, Přibyslav a Ledeč nad Sázavou. Toto srovnání je pak základem této práce. Kapitola končí příjezdem osvoboditelů a masovým úprkem německých jednotek. Poslední, osmá kapitola líčí změny a rekonstrukce v Havlíčkově Brodě v prvních poválečných měsících, kulturní život obyvatel města, jejich problémy a také první poválečné politické uspořádání ve výborech ve městě. Tato práce se snaží vystihnout co nejpřesněji události v posledním roce války a poválečný život ve městě. Proto je posledním dvěma kapitolám věnována největší pozornost a tvoří jádro této práce. Vzhledem k tomu, že žádná taková práce na dané téma neexistuje, měla by se tato práce pokusit zaplnit toto prázdné místo.
|
|
| |
|
|
The Serbian Orthodox Church's Engagement in Memory Politics of Post-2000 Serbia: Memory of Suffering and Resistance
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Aleksov, Bojan (oponent) ; Pavlaković, Vjeran (oponent)
Čím více jsou pozdně moderní společnosti roztříštěné, tím větší mají potřebu ukotvení v přítomnosti skrze minulost. Hledání kolektivní paměti jako předpokladu kolektivní sounáležitosti je obzvláště naléhavé ve světle společenské nejistoty, která rozkládá známé významové systémy. Církve, definované imperativem kontinuity, představují rezervoár paměti a poskytují velmi účinnou odpověď na takovou nejistotu. Náboženské instituce proto často využívají svůj paměťový potenciál k neustálému potvrzování svého veřejného významu v podmínkách pozdní modernity. Ve své disertační práci se věnuji motivacím, formám, strategiím a výsledkům působení Srbské pravoslavné církve (SPC) na poli politiky paměti po roce 2000. Skrze analýzu pramenů shromážděných pomocí metod multi-lokální etnografie (multi-sited ethnography) zkoumám aktivity SPC týkající se připomínání srbských hrdinných obětí druhé světové války. Tyto aktivity zasazuji do širšího procesu utváření paměti, který je rámován současnými možnostmi společensky přijatelného a zároveň ovlivňován dominantními rysy interakce mezi jednotlivými paměťovými aktéry. Druhá světová válka jakožto zlomová historická událost je předmětem interakce, jíž se účastní aktéři na různých úrovních produkce paměti, od lokální po nadnárodní a od vernakulární po oficiální, a odhaluje tak...
|
|
|
Závěr druhé světové války na Prachaticku
Matys, Václav ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Bakalářská práce s názvem Závěr 2. světové války na Prachaticku se pokouší pomocí archivních pramenů a další dostupné literatury zpracovat poslední měsíce konce 2. světové války v tomto jihočeském městě. Ačkoliv se jedná o téma nedávné minulosti, pramenů poznání v případě Prachatic příliš není. Úvodní část patří stručnému popisu Prachatic a jejich historii, dále pak vývoji od roku 1938 do konce roku 1944. V dalších částech se zabývá událostmi prvních čtyř měsíců roku 1945, kdy se formoval Revoluční národní výbor, Prachaticemi projížděly transporty uprchlíků, nádraží bylo napadáno americkými piloty a německé vedení města řešilo, jestli se bude město bránit přicházející americké armádě. Stěžejní částí je pak dění v květnu, kdy došlo k osvobození města. Dále je zmíněna úloha 3. U.S. Army, která Prachatice osvobozovala. Závěrečné kapitoly se věnují poválečnému působení americké armády v tomto regionu a poválečnému odsunu Němců z Prachaticka. Hlavním zdrojem byl SOkA v Prachaticích, který poskytl pro sepsání práce nejdůležitější zdroje. Informace byly doplňovány z další, ať už předrevoluční, či současné literatury. Jejich syntézou se autor snaží vystihnout, co se odehrávalo v pohnutých dnech jara 1945. V průběhu práce bylo srovnáváním zaznamenaných výpovědí pamětníků a pozdější odborné literatury...
|
|
|
Prof. Milada Paulová – historička prvního odboje
Brádlerová, Daniela
Primárním záměrem studie je přiblížení komplikované osobnosti české historičky, původně byzantoložky, Milady Paulové a její snahy o akceptaci moderní historie jako relevantního vědeckého oboru. Vzhledem k tomu, že M. Paulová patřila mezi tzv. angažované historiky, byl analyzován její postoj k českému a jihoslovanskému protirakouskému odboji v době první světové války a následnému vzniku Československé republiky. Dosavadní výzkum dochovaných pramenů ukázal, že „angažovanost“ M. Paulové a její preference moderní historie – protihabsburského odboje přichází později, v souvislosti s jejím pobytem v Království SHS (1920–1921). Formující vliv na její další profesní směřování měl osobní kontakt s osobnostmi českého a jihoslovanského odboje, v jehož důsledku v podstatě opustila nastoupenou kariéru byzantoložky. Studie současně reflektuje její názorová východiska a krátce hodnotí její životní díla: Jugoslavenski odbor a Dějiny Maffie.
|
host ::
RSS.