|
|
Slovní úlohy na střední škole waldorfské
Daniel, Radovan ; Vondrová, Naďa (vedoucí práce) ; Jančařík, Antonín (oponent)
Teoretická část práce obsahuje didaktický rozbor tématu slovních úloh, tedy vymezení pojmu slovní úloha, klasifikaci slovních úloh z několika různých hledisek a metody řešení slovních úloh podle několika českých didaktiků matematiky. Další částí teoretické části práce je popis výuky předmětu matematika na střední waldorfské škole s akcentem na epochové vyučování. Jádrem práce je experimentální část, která je složena ze dvou oddílů. V prvním oddílu je popsaná příprava, realizace a vyhodnocení výukového experimentu na téma slovních úloh. Výukový experiment byl proveden v prvním ročníku Waldorfského lycea v Praze ve školním roce 2014/2015. V práci jsou popsané jednotlivé dny výuky. Součástí je reflexe vyučujícího a hospitanta, který se celé epochy účastnil. Praktická část pokračuje oddílem, ve kterém jsou analyzovány řešitelské strategie žáků, kteří psali didaktický test obsahující slovní úlohy, jednou před výukovým experimentem a jednou po něm. Následuje analýza jednotlivých úloh, ve které jsou zkoumány zajímavé jevy, které se v řešeních objevily. V závěru je popsán celkový pohled autora práce na vykonaný výzkum, na části, které se z pohledu autora povedly nebo nepovedly. Navíc je zde vysloven závěr, který z výukového experimentu a didaktického testu vyplývá. KLÍČOVÁ SLOVA slovní úlohy, epochové...
|
|
|
Záporná čísla v současné výuce matematiky na 1. stupni ZŠ
Skálová, Tereza ; Slezáková, Jana (vedoucí práce) ; Jirotková, Darina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem vyučování záporných čísel v matematice na 1. stupni ZŠ. Práce mapuje úlohy vyskytující se v učebnicích pro 1. i 2. stupeň ZŠ, kde je možno pracovat se zápornými čísly. Hlavní část práce je věnována třem druhům experimentu - experimentu žákovskému, učitelskému a společenské hře. V žákovském experimentu analyzuje úspěšnost a obtíže žáků 4. a 5. ročníku při vyplňování pracovního listu zaměřeného na různé modely záporných čísel. Učitelský experiment, který proběhl formou dotazníkového šetření, ukazuje názory učitelů 1. stupně na zavádění a užitečnost záporných čísel. Společenská hra dokazuje schopnost žáků uchopit pomocí hry matematický jev. Klíčová slova: aditivní operace se zápornými čísly experiment modely záporných čísel: teploměr, podlaží, hladina prostředí Krokování prostředí Schody slovní úlohy společenská hra záporná čísla
|
|
|
Dětské zpracování slovních úloh v matematice s genderově tradičním a netradičním obsahem
Nováková, Veronika ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, jak děti školního věku reagují na slovní úlohy v matematice, které se vymykají tradiční představě o rozložení genderových rolí v domácnosti. Tato bakalářská práce porovnává, v jakých slovních úlohách (s genderově tradičním či netradičním obsahem) děti více skórují, jestli si s genderově netradičními slovními úlohami lépe poradili žáci/kyně ve 2. nebo v 6. ročníku. Rovněž zjišťuje, zda existují nějaké významné rozdíly mezi dívkami a chlapci. Výzkum probíhal smíšenou metodologií. V práci jsem využívala sekvenční postup dat. Jako první proběhla pilotáž dotazníků, poté dotazníkové šetření, které mi rozšířilo náhled na daný zkoumaný jev v terénu. Po kvantitativní části sběru dat následovalo kvalitativní šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů.
|
|
|
Žákovská tvorba slovních úloh jako indikátor matematické kultury žáků ZŠ
Bureš, Jiří ; Novotná, Jarmila (vedoucí práce) ; Hošpesová, Alena (oponent) ; Zhouf, Jaroslav (oponent)
NÁZEV PRÁCE: Žákovská tvorba slovních úloh jako indikátor matematické kultury žáků ZŠ AUTOR: Mgr. Jiří Bureš KATEDRA: Katedra matematiky a didaktiky matematiky ŠKOLITEL: Prof. RNDr. Jarmila Novotná, CSc. ABSTRAKT: Předkládaná disertační práce je zaměřena na žákovskou tvorbu slovních úloh jako indikátor matematické kultury žáků ZŠ. Teoretický rámec práce je tvořen výzkumem zaměřeným na tvorbu matematických úloh (problem posing), výzkumem zabývajícím se slovními úlohami, matematickou kulturou a Teorií didaktických situací v matematice. Cílem práce je zkoumat souvislost mezi tvorbou slovních úloh a matematickou kulturou žáků prostřednictvím analýzy a stanovení charakteristických znaků vytvořených úloh. Práce se skládá ze dvou částí: teoretické a výzkumné. V teoretické části jsou jednak shrnuty hlavní poznatky o žákovské tvorbě úloh, dále pak popsány některé přístupy k pojmům slovní úloha a matematická kultura, a nakonec vysvětleny hlavní pojmy Teorie didaktických situací použité v této práci. Experimentální část je uvedena analýzou předexperimentu, na jejímž základě je vytvořeno a charakterizováno pojetí matematické kultury při tvoření úloh. Na něj navazuje analýza hlavního experimentu, která poskytuje úplný popis vytvořených úloh na základě tohoto pojetí. Na závěr jsou shrnuty výsledky této analýzy zaměřené...
|
|
|
Slovní úlohy s tematikou z chemie
Poulová, Anežka ; Novotná, Jarmila (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
Bakalářská práce se věnuje slovním úlohám s tematikou z chemie a skládá se z několika částí. V úvodní kapitole je vymezen pojem slovní úloha včetně základního rozdělení úloh, dále jsou zde uvedeny fáze řešení obecné slovní úlohy a přístup k řešení slovních úloh s chemickou tematikou. Druhá část práce shrnuje nejběžnější slovní úlohy s chemickou tématikou, jejich teoretický základ chemický i matematický, a nabízí různé způsoby, jak lze tyto úlohy řešit. Třetí část práce obsahuje úlohy, které jsou nadstavbou první části a slouží jako ukázka, jaké zajímavé příklady (i z hlediska matematických postupů) se v chemii řeší. Cílem práce je ukázat a porovnat jednotlivé postupy řešení a jejich vliv na efektivnost či rychlost výpočtu.
|
|
|
Řešení algebraických úloh v historii a ve třídě
Vojáček, Josef ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Zamboj, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá porovnáním historických řešení slovních úloh s řešeními žákovskými. Jejím cílem bylo popsat, jak žáci řeší historické slovní úlohy, a přitom hledat analogie mezi řešeními žákovskými a historickými. Tento záměr mne vedl k lepšímu pochopení žákovských řešení. V teoretické části práce jsou popsány důležité pojmy pro algebraické slovní úlohy, jako jsou proměnná, algebraický výraz nebo algebraická slovní úloha. V historické části chronologicky popisuji vývoj algebry od starověku přes středověk a renesanci, až po baroko. V každém období zmiňuji důležité matematiky tehdejší doby a představuji několik řešených slovních úloh. Tato řešení ve většině případů rozebírám z pohledu dnešní matematiky. Teoretická část popisuje výzkum, který proběhl na osmiletém gymnáziu. V rámci výzkumu jsem zadal žákům 6 historických úloh napříč historickými obdobími a následně jsem rozebral způsoby, jakými žáci úlohy řešili. Přitom jsem zjistil, že u většiny úloh se mezi žákovskými řešeními vyskytovaly řešení podobná řešením historickým. Některé historické postupy se objevovaly velice často. Příkladem je využití sčítání místo násobení, nebo dělení, jako jej užívali Egypťané.
|
|
|
Žákovská tvorba slovních úloh jako indikátor matematické kultury žáků ZŠ
Bureš, Jiří
NÁZEV PRÁCE: Žákovská tvorba slovních úloh jako indikátor matematické kultury žáků ZŠ AUTOR: Mgr. Jiří Bureš KATEDRA: Katedra matematiky a didaktiky matematiky ŠKOLITEL: Prof. RNDr. Jarmila Novotná, CSc. ABSTRAKT: Předkládaná disertační práce je zaměřena na žákovskou tvorbu slovních úloh jako indikátor matematické kultury žáků ZŠ. Teoretický rámec práce je tvořen výzkumem zaměřeným na tvorbu matematických úloh (problem posing), výzkumem zabývajícím se slovními úlohami, matematickou kulturou a Teorií didaktických situací v matematice. Cílem práce je zkoumat souvislost mezi tvorbou slovních úloh a matematickou kulturou žáků prostřednictvím analýzy a stanovení charakteristických znaků vytvořených úloh. Práce se skládá ze dvou částí: teoretické a výzkumné. V teoretické části jsou jednak shrnuty hlavní poznatky o žákovské tvorbě úloh, dále pak popsány některé přístupy k pojmům slovní úloha a matematická kultura, a nakonec vysvětleny hlavní pojmy Teorie didaktických situací použité v této práci. Experimentální část je uvedena analýzou předexperimentu, na jejímž základě je vytvořeno a charakterizováno pojetí matematické kultury při tvoření úloh. Na něj navazuje analýza hlavního experimentu, která poskytuje úplný popis vytvořených úloh na základě tohoto pojetí. Na závěr jsou shrnuty výsledky této analýzy zaměřené...
|
|
|
Žákovské strategie při řešení matematických slovních úloh s mimoškolním kontextem
Gruberová, Nicole ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
V mé bakalářské práci jsem se zabývala řešením matematických slovních úloh žáky prvního stupně základní školy. Vedla jsem rozhovory s šesti žáky třetí třídy, při kterých byli instruováni řešit zadané slovní úlohy, a zároveň své myšlenkové operace a řešitelské strategie se mnou sdílet. Snažila jsem se pochopit, jak v řešení postupují, a odkud pramení jejich nejčastější chyby. Soustředila jsem se především na způsob, jakým byly úlohy formulovány, a které slovní obraty dětem pomáhají nebo je naopak matou. Konkrétně jsem se zaměřovala na kontext využitý v úlohách - jeho atraktivita i způsob podání, a jak s ním děti v průběhu řešení nakládají. Informace k prospěchu dětí a k rozdílu mezi úlohami z mého souboru a běžnými úlohami mi byla poskytnuty prostřednictvím rozhovoru s třídní učitelkou dětí z mého souboru. Výzkum ukázal, že děti se ve svých řešitelských strategiích velmi liší na základě toho, zda u nich převažuje intuitivní, či analytické myšlení. Výskyt nestandartního kontextu coby motivačního faktoru se prokázal, ovšem nepřesvědčivé výsledky byly vidět v jeho roli jako kognitivního pomoci. V případě délky kontextu, opět záviselo, zda převažuje intuitivní či myšlení analytické, či zda se dítě soustřeďuje mechanicky na signální slova. Vliv souběžného vedení a dopomoci se ukázal jako významný....
|
|
|
Nematematický svět učebnic matematiky pro 6. ročník základních škol a v oblasti finanční matematiky
Moraová, Hana ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Hošpesová, Alena (oponent) ; Voňková, Hana (oponent)
Cílem dizertační práce je zkoumat nematematický obsah učebnic matematiky. Učebnice matematiky není jen pedagogický dokument, ale také kulturní artefakt, který vzniká v konkrétní společnosti s konkrétními společenskými normami. V učebnicích matematiky se žáci setkávají s celou řadou obrazů každodennosti. Přitom vzhledem k hlavnímu cíli učebnice matematiky, tj. rozvíjet dovednosti a znalosti žáků v matematice, se textovým (nematematickým, kulturním) obsahům věnuje poměrně málo pozornosti. Žáci se tak v hodinách matematiky téměř denně setkávají se světem, který má vyvolávat dojem reálného světa, normy. Jak přesně ale tento svět odráží dění v dnešní společnosti? Otázkou, na kterou výzkum představený v této práci hledá odpověď, je, s jakými obrazy každodennosti se žáci při práci s učebnicí matematiky a jaké rozdíly existují mezi řadami učebnic jednotlivých autorů. Jedná se o v našem prostředí dosud málo probádanou oblast. V rámci výzkumu je analyzováno pět sad učebnic pro 6. ročník základní školy (primu nižšího gymnázia) a dále čtyři učebnice pro 9. ročník (část zaměřená na finanční matematiku, která je úzce spjata s každodenností), a to z hlediska nematematického, kulturního. Metoda, která je ve výzkumu použita, vychází z principů zakotvené teorie, ale také literární teorie. Obrazy každodennosti v...
|
|
| |
host ::
RSS.