|
|
Nacházení smyslu v práci investigativního novináře
Gruberová, Nicole ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapovat prožívání práce investigativních novinářů. Vzhledem ke specifičnosti a náročnosti tohoto povolání byl zájem soustředěn na vnímaná rizika a zvládací strategie vybraných novinářů. Teoretická část je rozdělena na pasáž věnující se teoretickým východiskům z mediální oblasti, a na popis literárních pramenů ících se k tématům vynořivších se z analýzy výsledků. Empirická část je založena na kvalitativním designu, konkrétně metodě etativní fenomenologická analýza rámci výzkumu byly provedeny dva polostrukturované hloubkové rozhovory investigativními novináři. Každý z respondentů se věnuje jinému druhu investigativní žurnalistiky a soustředí se primárně na jinou geografickou oblast. Z povahy metody IPA jsem se zajímala o subjektivní prožívání faktorů působících na jejich povolání. V rozhovorech byli oba respondenti vyzýváni volnému vyprávění vztahujícímu se k navrženým otázkám a tématům. V analytické části jsem se pokoušela interpretovat odpovědi respondentů vzhledem k možným osobnostním zdrojům. Na základě výzkumných zjištění jsem sestavila návrh kategorií těchto zdrojů, které dle žité zkušenosti novinářů jevily jako zásadní ve zvládání této autonomie, ochota jít do nepřízně, sounáležitost a věrnost hodnotám (odpovědnost, pravda a Klíčová slova: Interpretativní fenomenologická...
|
|
|
Žákovské strategie při řešení matematických slovních úloh s mimoškolním kontextem
Gruberová, Nicole ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
V mé bakalářské práci jsem se zabývala řešením matematických slovních úloh žáky prvního stupně základní školy. Vedla jsem rozhovory s šesti žáky třetí třídy, při kterých byli instruováni řešit zadané slovní úlohy, a zároveň své myšlenkové operace a řešitelské strategie se mnou sdílet. Snažila jsem se pochopit, jak v řešení postupují, a odkud pramení jejich nejčastější chyby. Soustředila jsem se především na způsob, jakým byly úlohy formulovány, a které slovní obraty dětem pomáhají nebo je naopak matou. Konkrétně jsem se zaměřovala na kontext využitý v úlohách - jeho atraktivita i způsob podání, a jak s ním děti v průběhu řešení nakládají. Informace k prospěchu dětí a k rozdílu mezi úlohami z mého souboru a běžnými úlohami mi byla poskytnuty prostřednictvím rozhovoru s třídní učitelkou dětí z mého souboru. Výzkum ukázal, že děti se ve svých řešitelských strategiích velmi liší na základě toho, zda u nich převažuje intuitivní, či analytické myšlení. Výskyt nestandartního kontextu coby motivačního faktoru se prokázal, ovšem nepřesvědčivé výsledky byly vidět v jeho roli jako kognitivního pomoci. V případě délky kontextu, opět záviselo, zda převažuje intuitivní či myšlení analytické, či zda se dítě soustřeďuje mechanicky na signální slova. Vliv souběžného vedení a dopomoci se ukázal jako významný....
|
host ::
RSS.