|
|
Pojetí ctností v díle Jana Amose Komenského
Provazníková, Tereza ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Moree, Pieter (oponent)
Etika je jedním z témat, které patří mezi stěžejní oblasti v dílech Komenského, přesto se jí v současné době věnuje velmi málo pozornosti. Cílem diplomové práce Pojetí ctností v díle Jana Amose Komenského je vytvořit přehlednou strukturu Komenského etiky a systematicky popsat, jak pojímá a chápe jednotlivé ctnosti. Práce nastiňuje východiska, na nichž Komenský staví své uvažování o etice a zdůvodňuje její potřebnost. Popisuje cíle, k jakým má mravní jednání přivést jedince i celou společnost, a rozvádí potřebné předpoklady k ctnostnému chování, ze kterých poukazuje především na rozumnost. Blíže se zabývá pojetím termínu ctnost, jak jej v obecné rovině chápe Komenský. Nejvíce pozornosti je v textu věnováno podrobné charakteristice konkrétních ctností, které lze ve vybraných primárních dílech nalézt. Celkem šestnáct ctností je roztříděno do dvou kategorií - kategorie etika jako souhrn ctností, které člověk zachovává vůči sobě, a symbiotika jako ctnosti, které člověk uplatňuje ve vztahu s druhými lidmi. Jsou zde uvedeny projevy ctností, jejich účel, popis ideálního chování člověka, konkrétní rady k jednání a často i popis příslušných neřestí. Klíčová slova: ctnost, neřest, Jan Amos Komenský, rozumnost, jedinec, společnost, vztahy, etika
|
|
|
"Člověk" u Ibn Rušda a Maimonida
Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce interpretuje pojetí člověka v díle ibn Rušda a Maimonida, dvou významných představitelů vrcholné arabské a židovské středověké filozofie. Ta v sobě slučuje filozofickou tradici antického Řecka, zejm. Aristotela, s náboženským viděním světa. Ibn Rušd i Maimonides se snažili tyto tradice harmonizovat, přičemž se museli vypořádat s mnohými protikladnými názory, které pramenily z rozdílu mezi náboženským a antickým světem. V tomto intelektuálním prostředí se tak vytvářejí originální teze a přístupy k uchopování skutečnosti, světa a člověka v něm. Problematika člověka je v práci zkoumána ve třech rovinách. První rovinu tvoří vztah člověka a stvoření, který se dotýká otázky původu světa, lidské duše a zmrtvýchvstání. Na druhé rovině, člověk a svět, se práce věnuje popisu světa, lidskému poznání a teorii proroctví. Etické a politické názory jsou analyzovány na třetí rovině, jež představuje pozici člověka ve vztahu k obci. Klíčová slova Ibn Rušd, Maimonides, Aristotelés, Platón, novoplatonismus, filozofie, náboženství, Korán, Tóra, člověk, svět, stvoření, věčnost, duše, zmrtvýchvstání, emanace, poznání, iluminace, aktivní intelekt, proroctví, politika, etika, ctnost, blaženost.
|
|
| |
|
|
G. Lipovetsky: Etika, která nebolí
Pavelcová, Tereza ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl sledovat a kriticky interpretovat tezi o vývoji etiky a morálky u Gillese Lipovetského, a to na konkrétních příkladech z dějin etiky a jejích současných reflexích. Práce by měla objasnit, v jakých ohledech je Lipovetského filosofická a sociologická diagnóza, analýza a následná predikce oprávněná a v jakých naopak problematická a proč. Lipovetského teze rozvíjená v díle Soumrak povinnosti zní, že současný mravní "rozkvět" je ve skutečnosti otřesem, nikoliv čistým návratem či znovuoživením tradiční morálky. Není přehnané říci, že soudobá morálka starou morálkou dočista opouští. Ambicí práce je formulovat charakter a typické projevy autorem kladené postmoralistní "etiky třetího typu", která nemá ani náboženský, ani laický základ ve formě povinnosti. Práce si všímá napětí mezi současnou etickou horlivostí a dekadencí, podněcováním individualismu a požadavky kolektivu, obecně pak mezi zodpovědnou a nezodpovědnou etikou. Záměrem je zároveň pokus o obhajobu Lipovetským formulované aplikovatelné etiky odpovědnosti nastupující v čase "soumraku povinnosti", kdy nemáme k dispozici žádný věrohodný celistvý model chování. Tato etika se má mimo altruismu a dobré vůle zakládat na soudnosti, kompromisu, reformách a solidaritě. Jedině tak je snad schopná kompenzovat nedostatky...
|
|
|
Aristotelovo pojetí etiky
Vitošková, Markéta ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent)
Diplomová práce se věnuje Aristotelovým pojetím etiky. Její náplní je přiblížení a přehledné zpracování této disciplíny. Nejprve přibližuje všeobecnou charakteristiku doby, Aristotelův život a postavení etiky v systému Aristotelovy filosofie. Dále práce objasňuje obecnou povahu Aristotelovy etiky. Zabývá se jejím předmětem, cílem, dobrem a blažeností, ctnostmi a mravním jednáním. Poté jsou zmíněny rozumové ctnosti, které jsou reprezentovány věděním, uměním, moudrostí a rozumností. Následuje kapitola o mravních ctnostech, mezi které patří statečnost, uměřenost, štědrost, velkorysost, velkomyslnost, zdravá ctižádost, klidnost a pravdivost. Dalším tématem je pojetí spravedlnosti a její dělení na spravedlnost obecnou a částečnou. Poslední kapitola diplomové práce je pak věnována přátelství a jeho druhy. Klíčová slova: Aristoteles, etika, ctnost, spravedlnost, přátelství
|
|
| |
|
|
Rozdíly v chápání ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina
Kavanová, Blanka ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce: Rozdíly v chápání ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina Jméno: Blanka Kavanová Fakulta: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra občanské výchovy a filosofie Rok: 2011 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá vývojem a rozdíly v pojetí ctnosti u Platóna, Aristotela a Aurelia Augustina. První část práce je věnována Platónovu pojetí čtyř základních ctností, tedy rozumnosti, spravedlnosti, statečnosti a moudrosti. V souvislosti s nimi je nastíněno také platónské pojetí dobra, duality světů, duše a péče o ni. Ctnost je u Platóna pojímána jako areté, tedy celková dobrost. Ve druhé části je Platónovo pojetí srovnáváno s představami jeho žáka, přítele a kritika Aristotela. Aristotelovo pojetí vychází z lidské zkušenosti a smyslového světa. Klíčovými pojmy jeho etiky jsou činnost, slast, blaženost a střednost. Ctnosti dělí na mravní, tedy zvykové, například statečnost, spravedlnost a uměřenost, a ctnosti rozumové, tedy naučitelné, ke kterým řadí umění, vědění, rozumnost, moudrost a rozumění. Třetí část práce je věnována srovnání antického, zejména platónského myšlení s etickým myšlením vznikajícího křesťanství, reprezentovaným Aureliem Augustinem. Klíčovým pojmem Augustinova pojetí ctnosti je Boží milost jako nezasloužený Boží dar. Důraz je kladen na čtyři klasické ctnosti,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Učitelnost etiky: je možné se naučit ctnosti?
Lovětínský, Petr ; Sousedík, Prokop (vedoucí práce) ; Fošum, Jan (oponent)
Učitelnost etiky: je možné se naučit ctnosti? Klíčová slova: etika, ctnost, učení, učitelnost, vědění, jednání Tato diplomová práce se zaměřuje na oblast etiky ctností jakožto jednoho z hlavních proudů praktické filosofie a na téma možnosti se ctnosti naučit nebo ji jiným způsobem získat. V úvodu představuje kontext a východisko svého tématu a vedle toho základní kritéria, podle kterých bude posuzovat odpověď na hlavní otázku. Následně přináší také obecný popis principů, na kterých stojí etika ctností. V dalších dvou hlavních kapitolách se věnuje popisu pojetí ctností u dvou nejvýznamnějších představitelů tohoto druhu morální filosofie, tedy Platóna a Aristotela. Tento popis je u obou autorů stavěn s ohledem na ty aspekty ctnosti, které jsou styčnými body s možností a způsobem jejich učení. V další části je pak uvedeno několik dalších příkladů pohledu na obě popsané koncepce z hlediska učitelnosti ctnosti. Závěr pak shrnuje popsané aspekty ctnosti, jakým způsobem se dotýkají učitelnosti a zda splňují požadavky stanovené v úvodu práce.
|
host ::
RSS.