|
|
Problém vůle u Descarta
Havrdová, Viktorie ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pojetím vůle u Reného Descarta v teoretické rovině. Obsahuje interpretace zejména jeho děl Meditace o první filosofii, Principy filosofie a Vášně duše se zaměřením na téma vůle, za podpory odborné sekundární literatury. První část práce stručně načrtává, jaké je místo vůle v kontextu Descartovy filosofie, část druhá se věnuje pojetí vůle jako modu našeho myšlení, tak, jak ji Descartes popisuje zejména ve IV. meditaci, třetí část pak vůli nahlíží jako prostředek kontroly nad vášněmi lidské duše, tedy nad emocemi. V této části pracujeme převážně s posledním Descartovým spisem Vášně duše. Práce přináší základní ucelený přehled Descartových poznatků o tématu lidské svobodné vůle, které shromažďuje a vykládá.
|
|
| |
|
|
Omyl v občanském právu
Havlín, Tomáš ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice omylu v občanském právu coby vady vůle jednajícího. Cílem práce je poskytnout přehled jednotlivých druhů omylů v platné právní úpravě vhledem k nedávné rekodifikace občanského zákoníku. Stěžejní ustanovení jsou obsažena v § 583-585 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Práce se nejprve věnuje obecné problematice náležitostí právního jednání, s podrobnější úpravou vůle, její charakteristiky, projevu vůle a vztahu mezi nimi, jelikož právě tyto náležitosti právního jednání jsou zcela zásadními pro problematiku omylu. Následuje základní vymezení omylu na vnitřní a vnější, přičemž nejvýznamnější osnovou práce je omyl vnitřní, vnější je zmíněn pouze okrajově. Poté jsou rozebrány jednotlivé typy omylu dle výše uvedených ustanovení, počínaje omylem podstatným. Podrobněji je řešena otázka rozhodující okolnosti, potřebnosti účasti druhé strany na podstatném omylu a omluvitelnosti omylu, zmíněn je rovněž omyl vyvolaný lstí, jakožto zvláštní druh omylu. Následující kapitola je věnována omylu ve vedlejší okolnosti a jak rozlišovat okolnost vedlejší od okolnosti rozhodující. Samostatná kapitola se zabývá omylem vyvolaným třetí osobou jakožto novinkou v současném občanském zákoníku oproti předchozí úpravě. Poté jsou v práci rozebírány další případy omylů nacházející...
|
|
|
Filosofie hudby u A. Schopenhauera a F. Nietzscheho
ŽIŽKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou fenoménu hudby ve filosofii Arthura Schopenhauera a Friedricha Nietzscheho. Jaké místo hudba zaujímá v jejich filosofii, jak ji chápali a definovali? To jsou hlavní otázky, které jsou postupně rozebírány a zodpovězeny. Kvalifikační práce je rozčleněna do tří částí. První se zabývá pojetím hudby u Schopenhauera, druhá u Nietzscheho a třetí posouzením rozdílnosti jejich myšlenek v problematice vůle jako hudby. V práci se nachází i praktická část, a to rozbor Nietzscheho rané hudební skladby. Též poukazuji i na osobnost skladatele Richarda Wagnera, jenž byl ovlivněn oběma filosofy a naopak. V závěru práce hodnotím a shrnuji, zda byl cíl bakalářské práce naplněn a zodpovězeny výše položené otázky.
|
|
|
Na počátku byl vztah - člověk jako vztahová bytost
SEDLÁČKOVÁ, Vlasta
Bakalářská práce na teoretické úrovni pojednává o člověku jako vztahové bytosti. S odkazem na psychologické a teologické zdroje, se věnuje popisu a analýze meziosobních, blízkých vztahů, vztahů v Boží Trojici a vztahem člověka k Bohu, lidem a sobě na úrovni lidského rozumu a lásky. Věnuje se propojení pojmů osoba a osobnost na úrovni lidského "já", vůle, rozumu a lásky.
|
|
|
Lidská přirozenost u svatého Augustina
Šavel, Tibor ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Práce se věnuje Augustinovu pojmu lidské přirozenosti z antropologického hlediska a v jeho vztahu k Boží milosti. Staví na zevrubném popisu období, ve kterém sv. Augustin žil, a to jak z hlediska myšlenkových směrů vzdělanější vrstvy obyvatelstva, tak z hlediska obecných poměrů mezi lidmi doby. Lépe vynikne tato záležitost v polemice s jinými soudobými představami o spáse člověka.
|
|
| |
|
|
Schopenhauerův pohled na člověka
Najman, Jiří ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Cílem práce bylo objasnit postavení člověka v Schopenhauerově filosofickém systému. Tohoto cíle mohlo být dosaženo pouze za pomoci vysvětlení metafyzické Intelekt, jak bylo vysvětleno, je primárně pouhým nástrojem vůle určen k dodávání motivů. Z tohoto důvodu většina lidí různými způsoby neustále slepě ukájí své chtění, tudíž téměř každý stojí na stanovisko přitakání vůli. Lidé neustále podléhají klamu vůle, kterým se ukázal být egoismus. Z tohoto důvodu to, co se pro většinu z nás jeví jako nejvyšší dobro, je ve skutečnosti dobrem pouze pro vůli. Vůle tak s námi hraje podvodnou a skutečně zvrácenou hru, kterou většina z nás nikdy nemůže vyhrát. Ukázal jsem však, že existují jedinci, kteří byli přírodou obdařeni nadměrně vyvinutou silou intelektu. Jedině tato, paradoxně téměř až nepřirozeně vyvinutá síla intelektu, může vést k poznání, že vůle ve své partii s lidmi hraje nečestně. Hovořil jsem o třech skupinách lidí, které jsou zmíněného poznání schopny. První skupinou jsou lidé geniální, kteří se mohou ponořit do stavu čisté kontemplace a na chvíli tak zapomenout, že hrají onu zvrácenou hru. Tím, kdo dále prohlédne nečistá pravidla hry je Schopenhauerův světec, který, přestože je stále ještě zčásti zapojen do partie, soucitně pomáhá lidem, jelikož poznal, že celá hra se netýká pouze jednotlivců,...
|
|
|
Problém teologie milosti u sv. Augustina
Spiegelová, Veronika ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tato práce pojednává o sv. Augustinovi a jeho teologii milosti. Jedná se o stručné představení kontextu Augustinovy filosofie, vysvětlení základních pojmů a souvislostí a především o interpretaci Augustinovy nauky o milosti, kterou rozvíjí v návaznosti na myšlenky novozákonního autora apoštola Pavla. Práce nastiňuje postupný vývoj Augustinovy nauky o milosti od jeho raných úvah, přes způsob, jakým se problém milosti explikoval v jeho sporu s Pelagiem, až po krajní podoby jeho teologie ̶ učení o predestinaci, jak je představeno v Odpovědi Simplicianovi. V neposlední řadě je představena korespondující tematika problému lásky, a to především lásky k bližnímu, jak ji rozvíjí Hannah Arendthová ve svém díle Láska a sv. Augustin.
|
|
| |
host ::
RSS.