|
|
Výpočet sedání výškové budovy s využitím metody konečných prvků
Červenka, Jan ; Dobrovolský, Ján (oponent) ; Chalmovský, Juraj (vedoucí práce)
Práce se zabývá zpětnou analýzou sedání výškové budovy. To je modelováno pomocí metody konečných prvků v programu Plaxis 3D. V první části práce je provedena kalibrace vstupních parametrů příslušného materiálového modelu – Hardening soil. Ta je vypracována z dat z edometrických zkoušek, které byly provedeny v rámci inženýrsko-geologického průzkumu. Je zde popsán vliv překonsolidace zemin ovlivňující kalibraci a výběr materiálového modelu. Výsledné hodnoty referenčních parametrů tuhosti jsou použity ve vytvořeném matematickém modelu zájmového území. Ten je vytvořen pro polovinu půdorysu výškové budovy, včetně vestibulu. Výšková budova je založena ve stavební jámě. Její základy tvoří kombinace základové desky a pilířů tryskové injektáže. V modelu jsou zahrnuty změny pórových tlaků při odkopu na dno stavební jámy. Fungující model je použit pro parametrickou analýzu. Kde jsou zkoumány jisté případy založení objektu a případný vliv symetrie stavební jámy na sedání. Všechny vypočtené průběhy sedání jsou následně srovnány s daty z geotechnického monitoringu stavby.
|
|
| |
|
|
Návrh založení budovy knihovny
Habanec, Kamil ; Novotný,, Petr (oponent) ; Zich, Miloš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá statickým řešením základové konstrukce Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Cílem je návrh pro zadanou stavbu budovy knihovny podrobně početně a výkresově zpracovat založení na nosnou konstrukci podzemních podlaží. Následně jejich statické řešení, dimenzování a posouzení na mezní stavy. Řešené prvky jsou základová deska ve druhém podzemním podlaží, únosnost pilot a základový blok jádra A. Statická analýza byla provedena v kombinaci studentských verzí programů SCIA Engineer 22.0 a programu Midas. Součástí práce je i výkresová dokumentace pro výše zmíněné prvky. Při výpočtu bylo postupováno dle platných norem a zásad.
|
|
|
Milíčeves – sídlo v krajině
Jindrák, Matěj ; Šipulová, Janica (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje venkovu a vesnici jako sídle v krajině. Pracuje s venkovem jako s celkem, který je přímo propojen s krajinou a jeho rozvoj vytváří na základě interakce s místní komunitou a na základě zásad, které vycházejí z místní zkušenosti. Podle těchto principů návrh zpracovává obec Slatiny-Milíčeves, a navrhuje úpravu třech pro obec významných míst: komplex bývalých farních budov, náves ve Slatinách a novou výstavbu v Milíčevsi.
|
|
| |
|
|
Nosná železobetonová konstrukce objektu administrativní budovy
Ferencz, Balázs ; Zlámal, Martin (oponent) ; Šimůnek, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a dimenzováním vybraných konstrukčních prvků nosné železobetonové konstrukce administrativní budovy podle mezního stavu únosnosti a mezního stavu použitelnosti. Pro výpočet se používal program SCIA ENGINEER 2012. Statický výpočet obsahuje řešení stropní desky nad 4NP podepřenou částečně lokálně se sloupy a částečně liniově se železobetonovými stěnami. Dále jsou řešeny vybrané sloupy v horních třech patrech a sloup v nejnižším podlaží, schodišťové konstrukce mezi 4NP a 5NP. Součástí diplomové práce je i návrh a dimenzování založení objektu na základové desce. Výstupem statického výpočtu je výkres tvaru výztuže jednotlivých řešených prvků. Ostatní prvky nosné konstrukce nejsou řešeny.
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání v praxi státního zastupitelství - srovnání
Blažková, Kristýna ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání v praxi státního zastupitelství - srovnání Na samém počátku jsou v první kapitole uvedeny možné alternativy v trestním řízení a popsány principy restorativní justice, blíže rozvádí také alternativní tresty a alternativy k potrestání se zaměřením na odklony. Tato diplomová práce se zabývá především dvěma odklony v trestním řízení, kterými jsou podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání. Tyto odklony jsou vymezeny a srovnány za pomocí metody literární rešerše. Druhá kapitola se podrobně věnuje zákonným podmínkám pro aplikaci PZTS. Blíže rozebírá především pojem přečinu, okolnosti doznání obviněného a jeho souhlasu s aplikací PZTS. Tato kapitola rozebírá také povinnost obviněného nahradit škodu a vydat bezdůvodné obohacení a v neposlední řadě je také část věnována specifikaci, kdy lze aplikaci PZTS považovat za dostačující řešení. Následně třetí kapitola je opět teoretická a blíže popisuje narovnání. Prvně srovnává, které podmínky pro PZTS a narovnání jsou shodné, a následně se věnuje těm zákonným podmínkám, které jsou u narovnání odlišné. Pozornost je věnována především prohlášení obviněného, že skutek spáchal a výslechu obviněného a poškozeného, který musí státní zástupce obligatorně před schválením narovnání provést. Nechybí ovšem ani...
|
|
|
Proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn
Švarc, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn, jehož existence je vymezena lety 1945-1960. Práce na základě studia primárních pramenů ze Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně (především z fondu ONV Horšovský Týn), studia dobových periodik a sekundární literatury vytváří obraz poválečného příhraničního okresu, který si za dobu své existence musel projít řadou převratných změn. Práce sleduje demografický vývoj okresu Horšovský Týn včetně odsunu německy mluvícího obyvatelstva a následného osídlení regionu novým českým obyvatelstvem. Na příkladu pamětí Waltera Bernklaua, který byl jako Němec po 2. světové válce odsunut z Československa, práce ukazuje, jakými osudy si německy mluvící obyvatelstvo muselo v rámci odsunu projít a co je čekalo v jejich novém domově. Druhá polovina práce je věnována především vývoji zemědělství v regionu, historii pomocných družstev na Horšovskotýnsku v letech 1945-1948 a kolektivizaci regionu po roce 1949. V poslední kapitole se práce na vybraných příkladech jednotlivých novinových článků věnuje tomu, jakým způsobem byly události po roce 1949 prezentovány regionálním zemědělským tiskem. Z jednotlivých článků je zřejmé, že tisk byl vydáván v duchu politiky první poloviny 50. let a měl...
|
|
|
Dějiny řeky Jizery na Mladoboleslavsku
Pech, Daniel ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na dějiny řeky Jizery do roku 1880. Jizera je středně velkou českou řekou. Pramení na úpatí Jizerských hor a v Lázních Toušeň se vlévá do Labe, do jehož povodí patří. Práce se věnuje pouze úseku Jizery protékajícím okresem Mladá Boleslav a zabývá se vztahem řeky a člověka v průběhu dějin. V první části zkoumá vliv Jizery na vznik lidského osídlení a infrastruktury na Mladoboleslavsku, případně na jejich následný vývoj. Zaměřuje se tedy na to, jak řekou vytvořené fyzicko-geografické podmínky vedly k budování lidských sídel, stezek, dálkových cest či některých technických staveb, přičemž se jedna z kapitol se také zabývá otázkou, jak řeka Jizera ovlivnila trávení volného času lidí, žijících poblíž jejích břehů. Druhá část práce se zabývá tím, jak lidská činnost ovlivnila či pozměnila tok řeky. Zaměřuje se na některá vodní díla, jako jsou například jezy, mlýnské náhony, hráze a jezové propusti. Snaží se hledat odpověď na otázku, proč byly tyto vodní stavby budovány a jaký měly dopad nejen na podobu a průběh toku Jizery, ale také na činnosti na řece provozované, jako byla například voroplavba. Na úsecích, kde došlo k nejvýraznějším změnám se pak práce snaží porovnat současný stav Jizery s její podobou na starých mapách. KLÍČOVÁ SLOVA Jizera - Mladá Boleslav - řeka - osídlení
|
|
|
Proměny jihočeského pohraničí a jeho obyvatelstva po druhé světové válce v dobových pramenech a paměti obyvatel Kaplicka
MUSILOVÁ, Tereza
Tato diplomová práce se věnuje poválečnému vývoji v pohraničí, jež bylo poznamenáno násilnou proměnou demografické struktury - vysídlením německy mluvících obyvatel a následným osídlováním Čechy a Slováky z vnitrozemí anebo ze zahraničí. Předmětem zájmu je proměna jihočeského pohraničí, konkrétně tedy "Kaplicka" (resp. bývalého kaplického okresu), k níž došlo po druhé světové válce. Nejen na základě sekundární literatury, ale zejména na základě dobových pramenů a živé paměti místních obyvatel tato práce zaznamenává a dále analyzuje průběh osídlování a proměnu zdejší společnosti a soužití různých skupin. Tato práce si klade za cíl analyzovat, jaké národnostní skupiny zdejší region osídlily a jak transformaci pohraničí vnímaly. Na základě devíti zpracovaných příběhů porovnává prožitky českých a německých starousedlíků a novoosídlenců. Závěrečná část práce nastiňuje možnosti využití těchto příběhů ve výuce moderních dějin v rámci občanské výchovy a základů společenských věd.
|
host ::
RSS.