|
|
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
|
|
|
Folklorní hnutí jako most mezi lidovou hudbou a jinými světy. Různé podoby revivalu.
Kratochvíl, Matěj
Folklorní hnutí v druhé polovině 20. století sehrálo několik rolí. Bylo nástrojem propagandy, ale zároveň i prostředkem k zachování tradice, nebo původní umělecké formy. Jedna z jeho rolí však zůstává poněkud stranou. V době, kdy původní formy lidové hudby a tanců zanikaly, začalo oživování lidové hudby a tanců a jejich obnovování prostřednictvím vystoupení folklorních souborů se stalo hlavním a často i nejčastěji jediným způsobem, jak tyto tradice přiblížit širší veřejnosti. K tomu přispělo propojení lidového hnutí s masovými médii a nahrávacím průmyslem. Prostřednictvím těchto kanálů se lidová hudba dostala k hudebníkům různých žánrů, kteří se tak seznámili se zvukem lidové hudby z Čech, Moravy a dalších zemí. Na základě svých dojmů se pak někteří z těchto hudebníků rozhodli zařadit do své tvorby i prvky lidové hudby. Výsledkem je řada projektů a nahrávek, kde se lidové prvky mísí s jazzem, rockem nebo elektronickou hudbou. Příspěvek se pokouší představit možné odpovědi na otázku do jaké míry folklorní hnutí jako institucionalizovaná forma oživování tradiční kultury, ovlivnilo přijetí této kultury v jiných oblastech hudby.
|
|
|
Sexuální robotika: humanizace, genderizace a sexualizace sexbotů
Nováková, Petra ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu tendencí k humanizaci moderních technologií, tj. procesu přisuzování lidských charakteristik, vlastností a funkcí strojům navzdory skutečnosti, že stroje jsou anorganického původu, tedy vytvořené uměle člověkem a ze své podstaty bezpohlavní. V případě sexuálních technologií a obzvláště na poli sexuální robotiky pak dochází nejen k genderizaci, ale také k sexualizaci humanoidně vyhlížejících strojů, tzv. sexuálních robotů či sexbotů, jejichž výsledný design reflektuje binární chápání pohlaví a genderové stereotypy s tím spojené. Tento proces polidšťování je analyzován v kontextu současné populární kultury a post-humanistických teorií zkoumání vztahů mezi člověkem a strojem s přihlédnutím k binárnímu chápání pohlaví a kategorií maskulinity a feminity. Populární kultura je tedy důležitým aspektem nejen v procesu vývoje sexbotů, ale také z hlediska jejich přijetí uživateli. Pozornost je věnována možným pozitivním a negativním důsledkům používání sexbotů na uživatele v kontextu schopnosti člověka vytvářet si emoční vazby k technologickým artefaktům. Klíčová slova Technologie, robot, sex, umělá inteligence, sexbot, sexuální panna, populární kultura, gender, genderový stereotyp, pornografie, posthumanismus
|
|
|
Divácká percepce feministických motivů v seriálu Příběh služebnice
Machová, Lucie ; Fousek Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí feministické ideologie v diváckých prožitcích publik popkulturních žánrů na příkladu českého publika amerického televizního seriálu Příběh služebnice (The Handmaid's Tale, 2017). Tento titul je v odborné debatě spojován s existencí poměrně nového trendu průniku feministické perspektivy do populární kultury a s konstitucí seriálového žánru tzv. female-centric TV, který se vyznačuje zaměřením na ženskou zkušenost a perspektivu, potažmo na feministická témata. Cílem této práce je získat poznatky o tom, jak s tímto fenoménem interagují zástupci a zástupkyně českého publika daného seriálu, tedy publika nacházejícího se v prostředí, kde se vyskytuje silnější tradice antifeministických postojů. Realizovaný kvalitativní výzkum se opírá o teorii aktivních publik a zakládá se na analýze šesti polostrukturovaných hloubkových rozhovorů metodou zakotvené teorie. Jeho záměrem je zjistit, jakými způsoby respondenti a respondentky vnímají feministické motivy v Příběhu služebnice a jak je reflektují v reálném společenském kontextu, potažmo v souvislosti se svými osobními postoji k feminismu. Z výzkumu vyplývá, že způsoby, jakými respondenti a respondentky vnímají feministické motivy seriálu, mají určité společné prvky, avšak v několika ohledech se různou měrou liší; konkrétně v...
|
|
|
Vliv RuPaul's Drag Race na podobu subkultury dragu a travesti v České Republice
Šlahařová, Eliška ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Vochocová, Lenka (oponent)
Diplomová práce Vliv RuPaul's Drag Race na podobu subkultury dragu a travesti v České Republice se zabývá vztahem mezi americkou reality show RuPaul's Drag Race a současnou podobou české drag a travesti scény. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila etnografickou analýzu rozhovorů s drag a travesti performery. Teoretická část zasazuje téma této práce do sociokulturního kontextu, a sice do kontextu queer teorie a do kontextu dosavadní reprezentace dragu a travesti v populární kultuře 20. a 21. století; dále představuje RuPaul's Drag Race jako kulturní fenomén, jeho stručnou historii, nástin jeho mezinárodního sociokulturního vlivu a kritiky. V neposlední řadě pak charakterizuje českou travesti a drag scénu včetně jejich historického vývoje, současného stavu a vzájemného vztahu obou scén. Praktická část prezentuje výsledky etnografické analýzy rozhovorů se čtrnácti českými drag a travesti performery, zaměřuje se na konkrétní jevy souvisejícími s RuPaul's Drag Race, které jsou následně vykládány v rámci nadřazených tematických celků. Závěrečná kapitola tyto výsledky zpětně vztahuje k teoretickému aparátu prezentovanému v první části práce a formuluje navazující výzkumné otázky, které mohou sloužit jako náměty pro další výzkum.
|
|
|
Zobrazení Československa v letech 1989 - 1990 očima diváků v televizním seriálu Vyprávěj
Vitoušová, Natálie ; Kárníková, Lydie (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Bakalářská práce pod názvem "Zobrazení Československa v letech 1989 - 1990 očima diváků v televizním seriálu Vyprávěj" se zabývá otázkou, jakým způsobem se liší vnímání zobrazení konkrétní etapy soudobých dějin (listopadová revoluce 1989 a společenské dění raných 90. let) ve jmenovaném seriálu u dvou odlišných diváckých skupin, pamětníků a nepamětníků. Práce sestává z pilotního výzkumu, který byl proveden se dvěma respondentkami zastupující tyto dvě divácké skupiny. Jejich zkušenost se sledováním a vnímáním seriálu je prozkoumána metodou polostrukturovaného rozhovoru s předem stanovenými tematickými okruhy. Na teoretické úrovni se práce zabývá formátem seriálu jako paměťovým médiem, aplikuje pojmy nostalgie a kulturní a komunikativní paměti a zohledňuje i specifika post-televizního publika. Dále popisuje vztah paměti a dějin a přibližuje i specifické postavení období let 1989 - 1990 v moderních československých a českých dějinách. Práce přispívá k poznání o způsobu formování kulturní paměti v seriálu Vyprávěj, jejím dalším cílem je vypracování scénáře rozhovorů pro rozsáhlejší výzkum s více respondenty ze zmíněných diváckých skupin.
|
|
|
"Guilty pleasures": The tension between the pleasure from popular culture and good taste
Ružičková, Judita ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jansa, Petra (oponent)
populárnej kultúry. Tento pojem sa v bežnej reči udomácnil vo svojej anglickej podobe, no je možné ho voľne preložiť ako previnilé potešenia či tajné neresti. Teoretický zák pozostáva z troch tematických pilierov. Sú to: koncepty vzťahujúce sa ku konzumácii populárnej kultúry od autorov ako Fiske a Ang; dištinkcia na základe vkusu a spôsobu konzumácie kultúry, predovšetkým v podaní Bourdieuho, Petersona a Holta; a sú kritických pohľadov na samotný koncept guilty pleasure. Toto komplexné spojenie (nielen) pôžitku a viny si však väčšiu akademickú pozornosť ešte len získava. Aj preto je cieľom práce prispieť k pochopeniu tohto fenoménu, prostredníct individuálnych rozhovorov s konzumentami vyznačujúcimi sa jednak vysokým kultúrnym kapitálom a zároveň širokým záberom preferencií, tzv. kultúrnym všežravstvom. Práve u nich totiž dochádza k predpokladanému stretu nízkeho a vysokého vkusu, k akceptácii legitimizovaných pravidiel estetiky a zároveň ich porušovaniu. Výskumná otázka "Ako kultúrni všežravci s vysokým kultúrnym kapitálom vnímajú konzumáciu produktov - zvlášť tých, ktoré považujú za svoje guilty pleasures?" je zodpovedaná
|
|
|
Vliv japonské populární kultury na západní svět
Pavlenko, Věra ; Křivánková, Anna (vedoucí práce) ; Rychlík, Martin (oponent)
V bakalářské práci je představená japonská populární kultura a její historie a vývoj. Bakalářská práce se vztahuje k problematice ovlivňování japonského národa západní kulturou a zároveň tím, jak japonská kultura, tradiční i populární, ovlivňuje západní společnost. Japonská populární kultura zahrnuje anime, mangu, subkultury a populární hudbu. V práci jsou představeny nejdůležitější události, které ve vývoji japonské populární kultury sehrály podstatnou roli. Dále čtenáři přiblížím projevy globalizace japonské populární kultury ve světě a popíši situaci v České republice. Klíčová slova: Populární kultura, Japonsko, manga, anime, subkultury, globalizace 1
|
|
|
Soukromé proměny malíře Martina Šárovce
Patlejchová, Petra ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Vaňous, Petr (oponent)
Práce se zabývá dílem současného českého malíře Martina Šárovce (*1977). Jeho výtvarný projev osciluje mezi expresionismem a realismem. Hlavním umělcovým ikonografickým motivem je lidská tvář, kterou pod dojmem postmoderní mediální kultury transformuje do různých, místy až děsivých podobizen člověka současnosti. Vznikají tak groteskní, psychedelické i labilní momentky s vyprázdněnými ikonami současné populární kultury. Práce zkoumá rovněž umělcova umělecká a osobní východiska jeho malby. Zároveň se snaží zařadit jeho dílo do kontextu soudobého českého umění.
|
|
|
Peneřina, těžká dřina Poetika hlavního proudu českého hiphopového textu.
Segi, Stefan ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se zaměřuje na poetiku českého hiphopového textu. Zabývá se specifickými významy, které text může zaujímat v rámci úzce vymezené subkultury, i jeho závislostí na širším kulturním a společenském kontextu. Práce těží též z komparativní metody, která se vzhledem k transkulturálnímu přenosu žánru ukázala být velice přínosnou. Předmětem zkoumání je také vztah hudební a textové složky v rámci jedinečné realizace v podobě hudební nahrávky či koncertu. Seznam klíčových slov hiphop, rap, písňový text, populární kultura, subkultura
|
host ::
RSS.