|
|
Pohlavní dimorfismus v zátěži tibie při lokomoci člověka
Dvořáková, Barbora ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Lokomoce je jednou z nejdůležitějších vlastností člověka a byla vždy spojována s přežitím, sháněním potravy a subsistencí. U mužů a žen došlo v průběhu evoluce k rozvoji určité formy genderové specializace, která měla za následek odlišnou míru mobility mezi pohlavími. V průběhu historie se typy subsistence měnily a zvyšovala se míra sedentismu. Přes všechny změny v subsistenci, genderové specializaci a robusticitě kosti, však zůstával pohlavní dimorfismus v robusticitě kostí dolních končetin překvapivě stabilní. Je možné, že ženy zatěžují kosti dolních končetin jinak než muži (např. v důsledku odlišných proporcí těla)? Cílem této práce bylo zjistit, zda se mezi pohlavími recentní žijící populace vyskytuje pohlavní dimorfismus ve vlastnostech průřezové geometrie tibie a v zatěžování tibie při běhu. V práci jsme použili snímky bérce z magnetické rezonance a kinematická a kinetická data při běhu 20 probandů. Pomocí muskuloskeletálního modelování jsme odhadli ohybový moment působící v 50 % délky holenní kosti, jakožto i úhel působení tohoto momentu. Po adjustaci na velikost nebyl ve výsledcích průřezové geometrie kosti zjištěn signifikantní rozdíl v žádné ze sledovaných proměnných. Signifikantní rozdíl mezi pohlavími se neprojevil ani na tvaru kosti na jejím průřezu. Ve srovnání s dříve publikovanými...
|
|
|
Tvarová variabilita proximální a distální části lidské kosti holenní
Brzobohatá, Hana
Cílem disertační práce bylo zachytit a popsat tvarovou variabilitu proximální a distální části lidské kosti holenní ve vztahu k pohlaví, dožitému věku, sociálnímu statusu a pozici na časové ose. Dílčí cíle lze řešit pouze v širším časovém intervalu, a tak byla variabilita tvaru a formy zkoumána nejprve v rámci populace historické (raný středověk), dvou novověkých (první polovina 20. století a současnost) a posléze i v tomto časovém rozpětí. Vstupní data byla získána metodou optického skenování a výpočetní tomografie (CT), u souboru současné populace byly CT řezy použity pro vytvoření trojrozměrných povrchových modelů kostí. Pro kvantitativní analýzu tvaru, formy a velikostní složky jsme zvolili přístupy geometrické morfometrie v kombinaci s mnoharozměrnými statistickými metodami. Postupně jsme testovali vliv pohlaví, věku a pozice na časové ose odděleně pro proximální a distální konfiguraci význačných bodů. U raně středověkého souboru bylo přihlédnuto k možné interakci biologických a sociálních jevů a byl testován i vliv sociálního postavení jedince na základě lokalizace hrobu v rámci mikulčické aglomerace. Pohlavní dimorfismus proximální a distální tibie byl prokázán u vnějších lineárních rozměrů metodami tradičně morfometrickými (např. Steyn a Işcan, 1997; Šlaus et al., 2013), které vytvořily...
|
|
|
Změny obličejové části lebky na území střední Evropy v průběhu posledních 1200 let
Bejdová, Šárka
Cílem disertační práce bylo popsat, kvantifikovat a interpretovat, do jaké míry se změnil tvar a velikost obličejového skeletu u obyvatel, kteří žili na území dnešní České republiky v období od raného středověku po současnost, tj. v průběhu posledních zhruba 1200 let. V tomto časovém období byly zkoumány morfologické rozdíly mezi populacemi, změny pohlavního dimorfismu, modularita a alometrie obličejového skeletu. Hodnocení bylo založeno na CT-snímcích lebek tří historických populací, a to z raného středověku, vrcholného středověku a raného novověku. Současná populace byla zastoupena CT-snímky žijících lidí. Celkem jsme hodnotili obličejový skelet 329 jedinců, 183 bylo mužů a 146 žen. Z CT-snímků byly vytvořeny virtuální 3D povrchové modely. Obličejový skelet byl rozdělen do tří morfologických celků, které byly dále hodnoceny. Jednalo se o skelet horního obličeje, dolní čelist a patro. Statistické zpracování bylo provedeno metodami geometrické morfometrie, která umožňovala studovat tvarovou a velikostní variabilitu zkoumaných celků odděleně. Z porovnání velikostních i tvarových rozdílů mezi studovanými populacemi je patrné, že současná populace se nejvíce odlišuje od ostatních populací. Obličejový skelet současné populace má největší parametr velikosti. Mezi nejmarkantnější tvarové změny patří...
|
|
|
Morfologie dolní čelisti s ohledem na demografickou strukturu raně středověkého pohřebiště Mikulčice
Thon, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu socioekonomického postavení na morfologii dolní čelisti jedinců z raně středověkého pohřebiště v Mikulčicích. Toto hradiště bylo významným mocenským centrem Velkomoravské říše s rozvrstvenou společností. V této práci jsou porovnávány 2 odlišné přístupy rozlišení jedinců. Prvním z nich je rozdělení jedinců na základě lokality hrobů na jedince z hradu, podhradí a zázemí. Druhým přístupem je rozlišení na základě bohatosti hrobové výbavy na jedince s bohatou a jedince s chudou hrobovou výbavou. Odlišné společenské postavení je spojování především s rozdílnou stravou. Proto jsou nejvíce ovlivněny úpony žvýkacích svalů. Dohromady bylo zkoumáno 132 jedinců (59 mužů a 73 žen). Materiál byl vyhodnocen za pomoci metod geometrické morfometrie. Použity byly metody CDP DCA, GPA, dvouvýběrový t-test, PCA, MANOVA a SVM. U všech skupin mikulčického obyvatelstva byl pozorován pohlavní dimorfismus. Muži mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou u jedinců z hradu, nejmenší u jedinců s bohatou hrobovou výbavou. Rozdělení jedinců na základě lokality hrobů ukazuje, že jedinci z vyšší vrstvy mají větší dolní čelisti s rameny dál od sebe. Největší rozdíly jsou mezi ženami z hradu a ženami z podhradí. Nejmenší rozdíly jsou mezi muži z hradu a z...
|
|
|
Modelování vývoje povrchu patra člověka od 7 let do dospělosti
Moravec, Tomáš ; Bejdová, Šárka (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozdíly ve vývoji patra u dívek a chlapců v rámci pěti věkových skupin ve věkovém rozmezí 7 až 19 let, a to pomocí metod geometrické morfometrie. Dále se práce věnuje sledování pohlavního dimorfismu ve vývoji patra. Pochopení růstu patra, znalost odlišností v jeho vývoji a také změn souvisejících s pohlavním dimorfismem jsou velmi užitečné, neboť výsledky této studie budou sloužit jako srovnávací norma pro defekty pater u české populace, ale také pro vhodné plánování ortodontických zákroků. Materiál tvoří 228 sádrových odlitků pater bez jakýchkoliv patologií, přičemž 112 z nich patří chlapcům a 116 dívkám české populace. V naší studii jsou tedy použita transverzální data. Jedinci byli následně rozděleni do pěti věkových skupin 7, 10, 12, 15 a 19 let s ohledem na jejich pohlaví. Věkové změny celého povrchu patra byly modelovány pomocí metod geometrické morfometrie (Coherent point drift - Dense correspondance analýza, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). K vizualizaci výsledků bylo využito superprojekčních barevných map, map signifikancí a superprojekce. Výsledky ukazují největší variabilitu ve formě patra u dívek skupin 10 a 12 let a u chlapců skupiny 10 let, a naopak nejmenší variabilitu u skupiny dívek 15 let a chlapců 7 let. U tvaru je největší variabilita u...
|
|
|
Vývoj oronasální oblasti u dětí ve věku od 7 do 17 let: longitudinální studie
Jungvirtová, Tereza ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
Diplomová práce je založena na longitudinálním sledování vývojových změn oronasální oblasti v souboru dětí od 7 do 17 let. Byly sledovány růstové a tvarové změny, variabilita a pohlavní dimorfismus za použití 492 3D faciálních modelů 40 chlapců a 47 dívek. Tyto modely byly získávány každoročním skenováním dětí od 7 do 12 let a od 12 do 17 let. K získání modelů byl použit optický skener Vectra 3D a data byla vyhodnocována pomocí metod klasické a geometrické morfometrie (T-test, DCA, Per vertex T-test a Analýza hlavních komponent). Výsledky analýz byly vizualizovány pomocí superprojekčních barevných map průměrných obličejů a map signifikance, které zobrazují statisticky signifikantní oblasti změn oronasální oblasti. Během sledovaného období je patrný růst oronasální oblasti u dívek i u chlapců. Nejintenzivnější růst probíhal v oblasti nosního hřbetu u obou pohlaví, docházelo tedy k prodlužování nosu. Celkově se oronasální oblast prodlužovala a rozšiřovala a získávala konvexnější tvar. Intenzita růstu se u dívek zvyšovala od 10 let a u chlapců od 11 let. Pohlavní dimorfismus byl výrazný do 11 let, mezi 12. a 13. rokem nebyly rozdíly tak výrazné, jako u předchozích věkových kategorií a tyto změny se začaly opět zvyšovat od 14 let. Oronasální oblast chlapců byla delší, nos, dolní ret i brada byli u...
|
|
|
Relationship between testosterone and man facial morphology
Šefčíková, Alexandra ; Třebický, Vít (vedoucí práce) ; Pokorný, Šimon (oponent)
Pohlavné hormóny ovplyvňujú celkový vývoj jedinca, vývoj metabolických procesov, distribúciu tukového a svalového tkaniva, anatómiu skeletu, tvaru tváre a celkového vzhľadu femininneho a maskulínneho fenotypu. Morfologické rozdiely v tvári medzi mužmi a ženami môžeme pozorovať už v ranom veku. Predpokladá sa, že súvisia s rôznymi hladinami prenatálnych pohlavných hormónov. Zmeny v tvári sa zvyšujú postupne v priebehu dospievania a svoj najväčší nárast zaznamenávajú v období puberty. U chlapcov je hladina testosterónu vysoká a pomáha rozvoju sekundárnych pohlavných rozdielov a maskulínnych čŕt. Tvár sa stáva robustnejšou, kde sa zväčšuje prominencia nadočnicových oblúkov, nosa a čeľuste v porovnaní so ženami. Pohlavný dimorfizmus v tvári je jedným zo signálov, ktoré sú tvarované vnútropohlavným a medzipohlavným výberom. Kľúčové slová: Morfológia, tvár, pohlavný dimorfizmus, hormóny, testosterón,
|
|
|
Hodnocení morfologie obličeje pacientů s orofaciálními rozštěpy v návaznosti na terapeutické postupy.
Moslerová, Veronika ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Dostálová, Taťjana (oponent) ; Katina, Stanislav (oponent)
Předkládaná dizertační práce shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na studium kraniofaciální morfologie u pacientů s obličejovými rozštěpovými vadami v návaznosti na terapeutické přístupy (Caganova et al., 2014; Dadáková et al., 2016; Hoffmannova et al., 2016; (Caganova et al., 2014; Dadáková et al., 2016; Hoffmannova et al., 2018; Moslerová et al., 2018). Účinky terapie jedinců s patologickými odchylkami růstu není možné hodnotit bez detailních auxologických studií kontrolních jedinců, jejichž morfologie obličeje, longitudinální změny popř. projevy pohlavního dimorfismu byly hodnoceny na základě obdobné metodologie (Koudelová et al. 2015). Disertační práce tedy byla koncipována jako svazek šesti publikací s obecným syntetickým úvodem do dané problematiky. Dohromady práce zahrnuje probandy širokého věkového spektra od narození do 15 let v celkovém počtu 294 3D faciálních skenů, 36 telerentgenových snímků obličeje, 112 3D skenů sádrových odlitků patra. Při hodnocení převládají metody geometrické morfometrie a mnohorozměrné statistiky. Stěžejní klinická část disertace se zabývá vlivem dvou typů operativy na růst a vývoj obličeje pacientů s rozštěpy, konkrétně neonatální cheiloplastiky (NCH) a sekundární spongioplastiky (SS). Neonatální cheiloplastika (NCH) je operativa, jejíž vliv byl studován z...
|
|
|
Vliv individuálních vlastností samců páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii) na jejich epigamní chování
Rohlíková, Barbora ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Holuša, Otakar (oponent)
Má práce se zabývá individuálními charakteristikami samců šídla Cordulegaster boltonii (páskovce kroužkovaného) ve vztahu k jeho epigamnímu chování. V první části práce analyzuji vzájemné vztahy měřených charakteristik (délka a výška křídla, plocha křídel, tělesná hmotnost, věk), v druhé části práce je se zabývám jejich možným vlivem na epigamní chování páskovců, konkrétně na aktivitu věnovanou vyhledávání samic. Samci tohoto druhu se vyznačují skenovacími lety nad potokem, kde potkávají kladoucí samice, s kterými se páří. Toto chování bylo pozorováno v terénu díky individuálně značeným samcům a na základě těchto průletů byla zjišťována aktivita samců, kterou lze zjednodušeně interpretovat jako reprodukční úspěšnost, jelikož aktivnější samci mají větší pravděpodobnost potkat samici. Moje práce zahrnuje 3 způsoby hodnocení aktivity, a to dle reálného množství průletů, průměrného pořadí samců na základě počtu průletů a kombinací průměrného pořadí a počtu dní. V druhé části práce tak hodnotím efekt výše zmíněných individuálních charakteristik na aktivitu samců., kdy jako jediný průkazný se jeví efekt věku samce. Dále jsem hodnotila vztah změny frekvence letů během denní doby a i to, jak aktivitu ovlivňuje teplota vzduchu. Data o morfologických vlastnostech jsem analyzovala i u samic tohoto druhu a na...
|
|
|
Pohlavní dimorfismus v olfaktorickém systému u myši
Kuntová, Barbora ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent) ; Žídek, Lukáš (oponent)
Pohlavně dimorfní chování myši domácí (Mus musculus musculus) je ovlivňováno různými fyzikálními a chemickými podněty. Chemické signály jsou však nejpodstatnější pro individuální rozpoznávání a vyvolávají různé efekty v reprodukčním chování příjemce. Myši patří mezi makrosmatické savce, tudíž je jejich čich velmi dobře vyvinut a jsou schopné rozpoznávat široké spektrum ligandů od ostatních jedinců, ale také z okolního prostředí. Těkavé signály patří mezi organické látky produkované většinou tkání. Mohou mít škodlivý vliv na buňky, a proto jsou transportovány ven z těla lipokalinovými transportéry, přičemž některé mohou fungovat jako signály. Tyto těkavé signály jsou schopné stimulovat chemosenserické neurální receptory a tak vyvolávat odpověď v neurálních drahách. Vnímání ligandů má odlišný efekt na samce a samice, ačkoliv dosud nebylo u divoce žijící myši prokázano, zda jsou tyto rozdíly způsobeny variabilitou v receptorech a neurálních procesech či spíše rozdíly v expresi pohlavně specifických signálů. Cílem této disertační práce bylo provést srovnávací analýzu orofaciálních tkání a určit specifitu v expresi lipokalinů. Poprvé jsme ukázali, že slzy, nosní sekret a sliny obsahují lipokaliny, které byly původně detekovány pouze v moči. Dokázali jsme, že lipokaliny jsou hojně zastoupené v těchto...
|
host ::
RSS.