Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 214 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mistři komunikace. Profese televizních programových hlasatelů
Rusová, Michaela ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Mistři komunikace. Profese televizních programových hlasatelů se věnuje vzniku, vývoji a reflexi profesní činnosti televizních programových hlasatelů a hlasatelek, kteří působili v Československé a následně České televizi od roku 1956 do roku 2005. Práce se snaží odkrýt, jaké faktory ovlivňovaly vznik, institucionalizaci a následný průběh této dnes již neexistující profese. Autorka vychází z teoretického rámce, který se věnuje komunikační situaci televize a vymezení komunikační role televizních hlasatelů. Pro zpracování předkládané diplomové práce byla využita metoda orální historie, v rámci které byly uskutečněny rozhovory se čtyřmi pamětníky z řad tehdejších televizních programových hlasatelů a hlasatelek. Díky této metodě je v práci rozebraná reflexe profesní činnosti na základě vzpomínek pamětníků. Dále byly pro uchopení historicko-dobového kontextu, který vykonávání této profese ovlivňoval, využity dobové dokumenty získané z Archivu a programových fondů a také Spisového archivu České televize.
Women of Transition: Collective Memory in Azerbaijan Republic
Hashimova, Husniyya ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Coman, Adam (oponent)
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 měla sociální, politická a ekonomická transformace zásadní dopad na ázerbájdžánskou společnost, která byla součástí Svazu téměř sedmdesát let. To, co se stalo, je stejně důležité jako to, jak je na to vzpomínáno. Tato práce zkoumá kolektivní paměť ázerbájdžánských žen na transformaci a de(re)konstrukci jejich kolektivní identity. Biografické rozhovory jsou vedeny s deseti ženami ze čtyř ázerbájdžánských měst. Výsledky výzkumu naznačují, že genderová kolektivní paměť týkající se sovětské minulosti a transformace zahrnuje jak nostalgické cítění, tak traumata. Z toho vyplývá, že historické a politické povědomí o ázerbájdžánských ženách je nedostatečné. Jejich kolektivní identita byla konstruována jejich kolektivní pamětí každodenního života. Klíčová slova: kolektivní paměť, kolektivní identita, Sovětský svaz, přechod, ázerbájdžánské ženy, nostalgie, kulturní trauma, orální historie
Tvrdohlavé Marie: Životní příběhy žen "generace okouzlené vědou"
Římanová, Jana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
disertační práce Tvrdohlavé Marie: životní příběhy žen "generace okouzlené vědou" Jana Římanová, 2023 Disertační práce zkoumá životní příběhy významných českých vědkyní, které dokončily vysokoškolské studium v 60. letech. Hlavním těžištěm práce je analýza deseti biografických rozhovorů vedených metodou orální historie. Ústředním cílem výzkumu bylo zodpovědět otázku, co vedlo k tomu, že se těchto deset žen dokázalo úspěšně prosadit v dlouhá staletí muži dominovaném akademickém prostředí. Práce tak zkoumá okolnosti původu, životní strategie a zlomové momenty, které ovlivnily kariéry těchto významných osobností české vědy. Rozhovory přináší intimní vhled do životů těchto žen a zohledňují tak i osobní linie jejich příběhů, které měly nesporně významný vliv na jejich kariéru avšak v obvykle veřejně publikovaných vědeckých biografiích bývají často vynechávány. Mezi závěry výzkumu patří následující teze: Zásadní pro úspěšnou vědeckou dráhu těchto žen byla podpora rodiny a mentorů na cestě k vysokoškolskému vzdělání. Zcela zásadní byla role vedoucího disertační práce a to zda ženám pomohl k jejich prvnímu akademickému zaměstnání. Generace, které v dětství sledovaly pokusy o průzkum vesmíru a promovaly v 60. letech byly fascinovány vědou více než kterékoli jiné. Ženy této generace neměly možnost se v době...
Pohostinství ve stínu viru: Koronavirová pandemie a její dopad na osoby pohybující se v gastronomickém sektoru služeb
Kopčiková, Dominika ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na dvouleté trvání pandemie virové choroby COVID-19 a s využitím metody orální historie pojednává o jejím vlivu na osoby, které se v této době pohybovaly v gastronomickém sektoru služeb v České republice. Text diplomové práce je rozdělen na teoreticko-metodologickou a empirickou část. Teoreticko-metodologická část přináší vhled do problematiky praxe orální historie v době celosvětové pandemie a referuje o studiích, které se tomuto tématu věnují. Současně podrobně popisuje nejen zvolenou metodologii, ale i výzvy vzniklé během terénního výzkumu, jejichž příčinou byla omezení, která tato specifická doba přinesla. Hlavním záměrem empirické části textu je v chronologické posloupnosti vyobrazit, jakým způsobem a do jaké míry ovlivňovaly jednotlivé fáze pandemie koronaviru SARS-CoV-2 profesní i osobní život narátorů. Na základě devíti orálně- historických rozhovorů s pěti narátory, které byly pořízené během terénního výzkumu prováděného na jaře roku 2021 a v zimě roku 2022, je o této problematice pojednáno z časosběrné perspektivy. Prostřednictvím interpretací pořízených svědectví, rešerší dobového tisku a reflexí vládních nařízení jsou tak životní příběhy narátorů zasazené do kontextu pandemické doby. Klíčová slova: pandemie, COVID-19, pohostinství, orální historie, časosběrný...
"Nás soudila nemoc/ kyslík, prosím: Reflexe povinné služby mladých doktorů a mediků během Covidu-19"
Zamrazilová, Karina ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na reflexi povinné služby mladých doktorů a mediků v průběhu nejkrizovějšího covidového období, a to od března 2020 do března 2022. Do komparace byli zahrnuti narátoři, jež působí ve dvou evropských státech. Pojednáno bude dále o tom, jak se samotní narátoři vypořádali s novými podmínkami či příležitostmi, jež jim Covid-19 přinesl; jak moc se liší teorie od praxe a zda tato zkušenost ovlivnila preference či postoje k práci a taktéž k samotnému životu narátorů. Pro tento výzkum bude využita metoda orální historie. Klíčová slova Mladí lékaři, medici, povinná služba, zdravotnictví, Covid-19, orální historie.
Kladenské kino Svět v letech 1960-1990 prizmatem jeho zaměstnanců
Dragounová, Veronika ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Předmětem zájmu předložené diplomové práce je výzkum kladenského kina Svět primárně ve sledovaném období let 1960-1990, přičemž stěžejní část práce se bude soustředit na prožívání každodennosti v biografu očima jeho bývalých zaměstnanců. Výzkum byl realizován prostřednictvím metody orální historie, a jeho výsledky přinášejí vhled do každodenního života v prostřední biografu druhé poloviny minulého století. Závěrem diplomové práce je zamyšlení se nad významem této životní etapy pro dotazované narátory. Klíčová slova: kino, biograf, Kladno, film, zaměstnanci kina, orální historie
Život mezi příběhy... Proměny antikvářské profese po roce 1989
Bartůňková, Eliška ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Život mezi příběhy... Proměny antikvářské profese po roce 1989 Bc. Eliška Bartůňková ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá fenoménem antikvariátů v Československu a České republice, od jejich největšího rozkvětu po roce 1989 až do současnosti, s přesahem k předrevoluční zkušenosti narátorů, ať již s prací v antikvariátech či jako návštěvníků a zákazníků antikvariátů či knižních burz. Primárně orálně-historický výzkum se zaměřuje na problematiku každodennosti v antikvariátu, specifika práce se starými knihami a jejich proměnu v různých časových obdobích s důrazem na vybrané mezníky. KLÍČOVÁ SLOVA každodennost, orální historie, antikvariát, knižní kultura, podnikání ABSTRACT The thesis examines the phenomenon of antiquarian bookshops in Czechoslovakia and the Czech Republic, from the biggest boom after 1989 to the present day, with a focus on the narrators' pre-revolutionary experience of working in antiquarian bookshops and narrators as visitors and customers of antiquarian bookshops or book fairs. The oral history research focuses on everyday life in the antiquarian bookstore, on the specifics of working with old books and their transformation in different time periods. KEY WORDS everyday life, oral history, antiquarian, book culture, business

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 214 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.