|
|
Ladislav Helge: mezi mocí a filmem
Rousek, Jan ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá politickou činností režiséra Ladislava Helgeho, který se, díky svému vlastnímu sociálnímu cítění a osvobození Československa Rudou armádou, po válce přiklání politicky více do leva. Stojí však mimo politiku a věnuje se své vysněné profesi filmaře. První politickou iniciací je natáčení ideologického filmu Frona, který pro něj znamená umělecký a i politický zlom. Politické uvolnění v druhé polovině padesátých let vedou Helgeho k samostatné režii a zároveň na kandidátku KSČ. Stranický zásah proti liberalizaci filmu, ke kterému došlo během festivalu v Banské Bystrici, determinují další poltickou dráhu Helgeho, který se v polovině šedesátých let staví v profesní organizaci filmařů FITES proti cenzurním zásahům filmů nové vlny. V letech 1968 - 1969 stojí v čele Koordinačního výboru tvůrčích svazů a hájí výdobytky Pražského jara. Za to je však brzy propuštěn z Barrandova. V roce 1977 podepisuje Antichartu. Poslední kapitola se zabývá diskursem paměti Ladislava Helgeho.
|
|
| |
|
|
400 Blows - film of many faces
Krásová, Kristýna ; Kalfiřtová, Eva (vedoucí práce) ; Šuman, Záviš (oponent)
Film Nikdo mne nemá rád byl natočen francouzským režisérem François Truffautem, který patří do Nové vlny, hnutí ve francouzské kinematografii na konci 50. let. Tato práce zkoumá nejen širší kontext autorova života, Nové vlny, vzniku filmu a jeho velkého úspěchu na Filmovém festivalu v Cannes roku 1959 (Nejlepší režie). Hlavní pozornost je v práci věnovaná analýze filmu, zaměřuje se na autobiografické prvky a znaky Nové vlny objevující se ve filmu, stejně tak i na specifičtější témata, konkrétně dětství, jedno z nejdůležitějších témat v Truffautově tvorbě, a postavu Antoine Doinela, ztvárněného Jean- Pierre Léaudem, který je hrdinou dalších čtyř filmů o následujících obdobích jeho života.
|
|
|
Chytilová, Kučera, Krumbachová: Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme jako experiment tří autorů
Křížkovská, Terezie ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá tvůrčí součinností režisérky Věry Chytilové s kameramanem Jaroslavem Kučerou a kostýmní výtvarnicí Ester Krumbachovou na filmech Sedmikrásky (1966) a Ovoce stromů rajských jíme (1969). Cílem je odpovědět na otázku, zda je možné určit míru tvůrčího vlivu každého z těchto tvůrců nebo zda se jedná o díla tří rovnocenných autorů. Vzhledem k tomu, že se zvolené filmy vyznačují výraznou výtvarnou stylizací, jež je výsledkem experimentálního přístupu tvůrců k filmové fabuli, formě i způsobu tvorby, sleduje práce právě tendenci experimentovat napříč jednotlivými uměleckými odvětvími a označuje ji za specifický jev československé kultury šedesátých let. Dále popisuje konkrétní proměny umělecké tvorby a představuje, jakým způsobem se projevily ve filmu. Objasňuje podmínky nástupu experimentálních filmových postupů, jež jsou spojovány s filmy nové vlny, který byl, vedle kulturních a společenských proměn, zásadně ovlivněn institucionálním řízením filmové výroby. Následně vymezuje tematické souvislosti a charakteristické stylotvorné prvky tvorby Věry Chytilové, Jaroslava Kučery a Ester Krumbachové, jež přecházela jejich tvůrčí spolupráci. Charakteristické rysy tvorby každého z tvůrců sleduje při analýze filmů Sedmikrásky a Ovoce stromů rajských jíme, která práci uzavírá.
|
|
| |
|
|
Česká alternativní kultura v období normalizace a její obraz v dobových médiích v letech 1983-1987
Čížková, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Česká alternativní kultura v období normalizace a její obraz v dobových médiích v letech 1983-1987" se zaměřuje mediální reprezentaci alternativní kultury, tedy té části kulturní scény minulého režimu, která byla buď přímo vytlačována, nebo se sama vědomě nezačleňovala do "hlavního proudu." V první části se vedle nastínění dobového kontextu zabývá popisem této oblasti kultury, a to nejen v rovině neoficiální (tzv. undergroundové), ale i v rovině oficiální či polooficiální alternativy vůči idealizovanému hlavnímu a protěžovanému proudu kultury. V druhé části se práce soustředí na reflektování alternativní kultury soudobými médii na příkladu vybraných periodik. Výzkumnou metodou je kvalitativní analýza a výzkumným materiálem pak periodika Rudé právo, Tribuna, Mladá fronta, Melodie a Tvorba za vymezené období let 1983-1987. Práce se zaměřuje z největší části na hudební alternativní scénu, přednostně pak na jev, který se dá nazvat pokusem o likvidaci nové vlny v rockové hudbě, který se ve výzkumu ukazuje být jediným otevřeným mediálním útokem na alternativní kulturu ve vymezeném období. Výzkum dále odkrývá určité rozdíly ve způsobu o informování o alternativní kultuře v jednotlivých zkoumaných periodikách, stejně tak určité jeho proměny v průběhu vymezeného zkoumaného období.
|
|
|
Vliv komunistického režimu na vývoj československého filmu v padesátých a šedesátých letech 20. století
Mutl, Lukáš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o vývoji československé kinematografie v padesátých a šedesátých letech 20. století na pozadí komunistického režimu pod vlivem Sovětského svazu. Práce podrobuje analýze jedno z nejzajímavějších období československé historie, v němž se střídaly roky těžkého diktátů s roky společenského a kulturního uvolňování. První část se zaměřuje na problematiku zestátnění filmu v raných padesátých letech. Ve druhé části jsou rozebrány okolnosti počátku nejzářivějšího období československé kinematografie, nové vlny. V části třetí jsou vyobrazeny konsekvence, které měl pro tuzemské filmaře srpen 1968 a následná normalizace. V průběhu celé práce jsou zjišťované skutečnosti komentovány předními aktéry dané doby, A. J. Liehmem a Jiřím Menzelem, jimiž byly pro účely této práce poskytnuty rozhovory, jejichž plné znění je do práce na závěr rovněž začleněno. Cílem práce je nalézt odpovědi na otázky, jak velkou měrou byla československá kinematografie ovlivněna Sovětským svazem, zda mělo zestátnění filmu pouze negativní nebo i pozitivní důsledky, zda byl vznik nové vlny pouze náhodným úkazem či bylo nevyhnutelnou odpovědí na tehdejší politiku a zda by mohla obdobná nová vlna vzniknout i v dnešních podmínkách.
|
|
|
Československá filmová vlna v šedesátých letech
Kozak, Maryana ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Československá nová vlna i dnes s odstupem času představuje vrchol české a slovenské kinematografie co do kvality, množství a mezinárodního věhlasu filmových děl, která byla během 60. let vyrobena. Tato práce se snaží pochopit východiska vzniku daného fenoménu a analyzovat pozadí a podmínky, za jakých tato vrcholná díla české a slovenské kinematografie byla realizována. Cílem je prozkoumat konkrétní díla vybraných režisérů a tvůrců a na jejich příkladě poukázat na tendence, které byly filmům československé nové vlny vlastní či naopak, v čem se jednotlivé filmy či skupiny filmů a tvůrců lišily. Zároveň se snaží dopátrat, jak velký význam měla FAMU a celkově mladá generace, nezatížená dobou stalinismu, na filmovou tvorbu šedesátých let. Pozoruhodná shoda více náhod pomohla vzniknout tolika neobyčejným dílům, nejen ve sféře filmu. Co je však nejpodivuhodnější, že se tak dělo za totalitního režimu, kde byla velmi malá možnost a šance vidět svět venku. Přesto přinášejí dané filmy tak hluboká a univerzální poznání, že je těžké uvěřit, že byla realizována v "uzavřeném" státě. Závěr vzešel z hypotéz stanovených v úvodu této práce a jsou zde potvrzeny či případně vyvráceny.
|
host ::
RSS.