|
|
Vztah mezi morfologickými a osobnostními znaky u člověka
Sýkorová, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
U člověka se, stejně jako u zvířat, dají pozorovat spojitosti či korelace mezi morfologickými a osobnostními znaky. Mezi nejvýraznější a nejsnadněji popsatelné morfologické znaky člověka patří barva očí, barva vlasů, výška postavy a index tělesné hmotnosti (BMI). Tyto znaky mohou korelovat nejen s temperamentem či charakterem, ale také například s inteligencí. Vztahy mezi morfologií a osobností mohou mít původ na úrovni genetické i environmentální. V řetězci příčin a následků se může uplatňovat také vlastní psychika člověka, na níž mohou mít vliv i faktory sociálního prostředí. V této práci jsou probírány do dnešní doby známé vztahy mezi morfologickými a osobnostními znaky a jsou zde uvedeny mechanismy, které by mohly být za tyto vztahy zodpovědné. Práce se také zaměřuje na možnou úlohu prostředí, jež by mohlo vysvětlovat některé spojitosti mezi danými znaky. Dále se snaží vytipovat environmentální faktory, které se u člověka podílí na formování morfologických a osobnostních znaků a mohly by proto být příčinou některých korelací mezi těmito znaky.
|
|
|
Compact Sensors for Evaluation the Thermal Comfort
Kazkaz, Mohammad ; Fiľakovský, Karol (oponent) ; Šafařík,, Pavel (oponent) ; Pavelek, Milan (vedoucí práce)
The air temperature is most often used to assess the thermal state of an internal environment. However, air temperature alone is insufficient in many cases to evaluate the environmental thermal state. The main objective of the thesis is evaluating the thermal state of an indoor environment and specifying the parameters that influence on it. Air temperature, mean radiant temperature, air velocity, and humidity are the four fundamental environmental parameters that determine the thermal state of an interior environment. Given that the thermal state of an environment depends on many parameters, so it has been derived quantities which include the combined effect of several or all these parameters to determining the thermal state of the environment. Some of these quantities for example are: Effective temperature, globe temperature (temperature measured by globe thermometer), operative temperature, equivalent temperature, PMV and PPD indices… etc. Nowadays there are a lot of high accuracy sensors which can evaluate the environmental thermal state, and due to their high price, they are primarily used for purpose of research. The presented work is focused mainly on development of a compact plate sensor for evaluating the thermal state of an interior environment. Mainly focus was on the low cost of the sensor together with a sufficient accuracy. To achieve the objective of the thesis, the following proceedings were carried out: • Analysis the environmental factors affect the thermal state of an environment. • Study the impact of the air temperature, mean radiant temperature, and air velocity on thermal indexes, the globe temperature and operative temperature. • The theoretical comparison between globe temperature and operative temperature. • Design, developing, and constructing a new plate sensor for assessment the thermal state of an interior environment. • Design and constructing a testing chamber to make comparison between sensors of the thermal state of an environment. • Calibrating the constructed sensor by measuring the physical quantities characterizing the thermal state of the environment. • Test the developed plate sensor and comparing it with the globe thermometer in test chamber. • Make a comparison between the theoretical solutions and the measurements in test chamber. The results of this work are own theoretical comparison between the globe temperature and the operative temperature in the selected range of mean radiant temperature, air velocity, and air temperature for evaluating the thermal state of an internal environment. The main output of this work is designing and constructing a simple plate sensor, which would be accurate enough to measure the thermal state of the internal environment. Further, the testing chamber has been constructed to test the developed sensor using new measuring system INNOVA.
|
|
|
Mechanismy šíření protistních organismů
Křivská, Lucie ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Urbánková, Pavla (oponent)
Protistní organismy jsou všudypřítomné, jsou základem potravních řetězců, ovšem způsobují i nemalé ekonomické škody v oblasti zdravotnictví, zemědělství a potravním průmyslu. Jejich rozšíření je dlouhou dobu v debatách mnoha vědců a přes poměrně pokročilé metody, které dnešní věda nabízí, stále není přiřčena pravdivost pouze jedné teorii ze dvou primárně nabízených, i když v dnešní době pomalu začíná převládat podpora moderátní endemické teorie rozšíření mikroorganismů. Tato rešerše shrnuje dosavadní poznatky z oblasti šíření protistních organismů na celé planetě, ve vodním i terestrickém prostředí. Mechanismy šíření pokrývají mnoho oblastí studia a je to velice komplexní a složité téma. Pro přenos jsou důležitá dormantní stádia organismů donedávna považovaná pouze za adaptace pro nepříznivé podmínky bez primární možnosti šíření. Šíření je ovlivněno klimatickými podmínkami na daném území a tudíž není snadné jej předpovědět. Je zde shrnut i nemalý vliv člověka na biogeografii mikroorganismů a možnosti disperze těchto organismů včetně zahrnutí historického hlediska. Tomuto tématu začíná být v posledních letech právem věnována zvýšená pozornost. Zmíněné jsou také adaptace a odolnosti organismů pro přenos různými druhy vektorů. Klíčová slova: faktory prostředí, šíření, distribuce, endemické druhy
|
|
|
Vliv metapopulační struktury a faktorů prostředí na populační biologii netýkavky Impatiens noli-tangere napadené padlím Podosphaera balsaminae
Chalupníková, Jana ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Studie provedené na přírodních patosystémech odhalily, že prostorová struktura metapopulace hraje důležitou roli ve vývoji a šíření choroby; experimentální fytopatologické studie navíc ukázaly významný vliv klimatických faktorů na přítomnost choroby a úroveň nakažení v populacích. Cílem této práce bylo prozkoumat přirozený patosystém z obou stran zároveň a zjistit, jaké lokální a prostorové ekologické faktory ovlivňují rozvoj patosystému. Práce se věnuje populační biologii patosystému Podospaera balsaminae - Impatiens noli-tangere, která zatím nebyla zkoumána. Ve studovaném území (mezi městem Sázava (okres Benešov) a obcí Vlkančice) se hostitel vyskytoval v 78 populacích (z nich 64 bylo nakažených) v roce 2013 a 82 populacích (z toho 61 nakažených) v roce 2014. Nejsilnějším efektem ovlivňujícím přítomnost a množství choroby v patosystému byla velikost populace hostitele. Ve větších populacích se choroba objevila častěji, vyvíjela se rychleji a bylo jí tam větší množství. Silný efekt také měly míra rozšíření patogenu na území (konektivita patogenu) a míra propojenosti populace hostitele (konektivita hostitele). Prezence patogenu byla větší v populacích, v jejichž okolí se vyskytovaly další populace hostitele a v populacích, které byly obklopené nakaženými populacemi. Faktory prostředí (Ellenbergovy...
|
|
|
Vztah mezi morfologickými a osobnostními znaky u člověka
Sýkorová, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
U člověka se, stejně jako u zvířat, dají pozorovat spojitosti či korelace mezi morfologickými a osobnostními znaky. Mezi nejvýraznější a nejsnadněji popsatelné morfologické znaky člověka patří barva očí, barva vlasů, výška postavy a index tělesné hmotnosti (BMI). Tyto znaky mohou korelovat nejen s temperamentem či charakterem, ale také například s inteligencí. Vztahy mezi morfologií a osobností mohou mít původ na úrovni genetické i environmentální. V řetězci příčin a následků se může uplatňovat také vlastní psychika člověka, na níž mohou mít vliv i faktory sociálního prostředí. V této práci jsou probírány do dnešní doby známé vztahy mezi morfologickými a osobnostními znaky a jsou zde uvedeny mechanismy, které by mohly být za tyto vztahy zodpovědné. Práce se také zaměřuje na možnou úlohu prostředí, jež by mohlo vysvětlovat některé spojitosti mezi danými znaky. Dále se snaží vytipovat environmentální faktory, které se u člověka podílí na formování morfologických a osobnostních znaků a mohly by proto být příčinou některých korelací mezi těmito znaky.
|
|
|
Severní Čechy jako potenciální oblast výskytu zástupců rodu Tuber včetně lanýže letního (Tuber aestivum)
Šťovíček, Václav ; Gryndler, Milan (vedoucí práce) ; Jablonský, Ivan (oponent)
Lanýže patří k ekonomicky významným houbám, které se přirozeně vyskytují na území České republiky. O jejich geografické distribuci existují doklady založené na terénním výskytu plodnic. Moderní detekční metody nám však dovolují zjistit výskyt druhů lanýžů, aniž by musely být nalézány jejich podzemní plodnice. V této práci byla použita molekulárně genetická detekční metoda využívající polymerázovou řetězovou reakci se specifickými primery, na jejímž základě lze zjistit, zda se ve studovaných vzorcích vyskytují zástupci rodu Tuber včetně druhu Tuber aestivum. Zástupci rodu Tuber byli tímto způsobem zjištěni v 67 případech z celkového počtu 190 vzorků. Šlo s velkou pravděpodobností o druhy Tuber borchii, Tuber foetidum, Tuber rufum, Tuber dryophilum, Tuber umbilicatum, Tuber huidongense, Tuber oligospermum a Tuber aestivum. Protože podobnost sekvencí s nejpodobnějším druhem je v některých případech poměrně nízká, mohlo by se v těchto případech jednat o dosud neznámé druhy lanýžů. Faktory prostředí, které byly analyzovány, vysvětlily pouze malou část variability, působily velmi slabě a nelze konstatovat, že by některý z nich byl určující pro výskyt či absenci druhu ve vzorku. Bylo zjištěno, že se lanýže na studovaném území nevyhýbají půdám svahů, kde se jejich výskyt jeví dokonce častější než na...
|
|
|
Populační biologie rostlin napadených systémovými parazity
Koubek, Tomáš ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmilauer, Petr (oponent) ; Wennström, Anders (oponent)
Tato disertační práce prezentuje tři práce o vlivu systemických chorob na populační biologii rostlin. První dvě se zabývají analýzou terénních dat o široce rozšířeného systému srpku obecného (Falcaria vulgaris) a jeho systemické rzi Puccinia sii-falcariae. První studie se zabývá vlivem prostředí na prevalenci choroby na krajinné úrovni. Pomocí dat ze 40ti populací ve třech regionech bylo zjištěno, že prevalence choroby koreluje s vyšší vlhkostí a půdní reakcí (měřeno pomocí Ellenbergových indikačních hodnot) a dále vzrůstá se zvyšující se pokryvností bylin. Tento výsledek je pravděpodobně způsoben vyšším přežíváním infikovaných rostlin na stepních lokalitách, kde je půda tvořena vlhkými vápnitými jíly a slíny. Druhá práce zkoumá do hloubky životní cyklus Falcaria vulgaris za pomoci dat ze čtyř lokalit sbíraných po 4-5 let. Použité maticové modely sloužily ke srovnání základních populačních charakteristik nakažených populací s teoretickými populacemi, které by rostly na stejném místě a byly složeny pouze ze zdravých rostlin. Další analýzy však ukázaly, že existují významné rozdíly mezi lety a populacemi. Typ populace (na slínovcových svazích vs. mezi poli) se ukázal být zásadním faktorem určujícím jak velikostní složení populace, tak důležitost různých životních fází pro přežívání populace. Konečně třetí...
|
|
|
Změny ve vegetaci přechodových rašelinišť v rybničních epilitorálech
Spilka, Josef ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Práce se zabývá třemi rašeliništními lokalitami: u Pilské nádrže a Hořejšího Padrťského rybníka v Brdech na Příbramsku a u Kamenného rybníka v Plzni. Tato rašeliniště byla vystavena negativnímu vlivu lidské činosti, jehož důsledkem byly změny ve vegetaci. Cílem práce je zjistit, k jakým a jak velkým změnám došlo, odhalit příčiny těchto změn a na základě zjištěného navrhnout vhodná ochranářská opatření. Změny ve vegetaci byly posuzovány ze dvou měřítek. Makroměřítko představovala analýza leteckých snímků v prostředí GIS, opakování fytocenologických snímků zastupovalo pohled v mikroměřítku. Pro pochopení příčin změn byl analyzován vztah vegetace a prostředí. K tomuto účelu byly vytvořeny čtyři transekty, na nichž byly od dubna do října 2009 měřeny pH, vodivost a výška hladiny podpovrchové vody. Byla též provedena jednorázová měření koncentrací dusíku a foforu a hloubky humolitu. Naměřená data byla použita jak k mnohorozměrným vegetačním analýzám, tak k jednorozměrným analýzám variance, zaměřeným na výskyt expanzních druhů. Všechny sledované lokality prodělaly v minulosti výrazné změny. Na všech třech došlo ke snížení rozlohy ochranářsky cenných biotopů a k ústupu některých zvláště chráněných druhů rostlin. Změny v epilitorálu Pilské nádrže byly způsobeny převážně přímými antropogenními zásahy. Naopak...
|
|
|
Vliv prostředí na společentva obojživelníků
Kára, Martin ; Pivnička, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tak jako z velké části západní Evropy tak i z české krajiny dramaticky mizí obojživelníci. Tento nepříznivý trend nastal vlivem několika faktorů, z nichž je bezesporu nejvýznamnější ztráta vhodných reprodukčních ploch. Během let 2009 a 2010 jsem na částech území bývalých okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily monitoroval celkem 31 nádrží, v nichž se rozmnožovali skokan hnědý (Rana temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). Na těchto lokalitách jsem sledoval několik proměnných prostředí, o kterých jsem předpokládal, že mohou mít vliv na úspěšný vývoj obojživelníků od vajíčka až do stádia metamorfózy. Úspěšnost vývoje jsem určoval spočítáním snůšek v jarních měsících a posléze zjištěním, kolik pulců se v nádrži dožilo přeměny. Z výsledků mnohonásobné lineární regrese vyplývá, že vývojová stádia skokana hnědého negativně reagují na stoupající nadmořskou výšku a na vzrůstající počet vajíček na jednotku plochy nádrže. Naopak lépe se jim daří ve větších, alespoň částečně zastíněných nádržích, ve kterých dochází ke kolísání hladiny. Pro ropuchu obecnou jsou vhodné nepříliš hluboké, částečně zastíněné nádrže, se stabilní výškou hladiny, porostem vodní vegetace a s volnými břehy. Také se podařilo zjistit, že vajíčka a pulci ropuchy negativně reagují na přítomnost čolků a na vzrůstající počet vajíček na...
|
|
|
Astma u dětské populace a faktory prostředí ve vybraných městech ČR
Fiala, Josef ; Kazmarová, Helena (oponent) ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce)
Předkládaná práce má za cíl informovat o problematice astmatu, zhodnotit stav dětské populace v České republice a zanalyzovat vliv vybraných faktorů prostředí na riziko výskytu astmatického onemocnění ve sledované věkové skupině. V první části jsou informace, které přibližují problematiku astmatu, v druhé části je deskriptivní charakteristika šetřeného souboru dat dětí a souboru charakteristik prostředí (data převzatá ze Státního zdravotního ústavu). Dále je statistické ověřování stanovených hypotéz o vlivu rizikových faktorů prostředí na výskyt astmatického onemocnění u dětské populace do věku 5 let ve vybraných městech České republiky. Mezi sledovaná města patří České Budějovice, Hodonín, Hradec Králové, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Karviná, Kladno, Mělník, Most, Olomouc, Sokolov, Ústí nad Labem, Ústí nad Orlicí a Žďár nad Sázavou.
|
host ::
RSS.