|
|
Budování příběhu v seriálu se zaměřením na minisérii Černobyl
Lišková, Michaela ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Budování příběhu v seriálu se zaměřením na minisérii Černobyl se zabývá seriálem Černobyl z roku 2019, který vznikl v koprodukci televizních stanic HBO a Sky. Černobyl se stal velmi úspěšným dílem, přičemž obsadil první příčky nejrůznějších filmových databází v Česku i v zahraničí. Zároveň se seriál těšil i rozsáhlému mediálnímu pokrytí. Pětidílná minisérie popisuje dopady, které měla katastrofa v elektrárně v Černobylu roku 1986, především na obyčejné lidi. Cílem práce je primárně obsahová a dramaturgická analýza seriálu, rozbor jednotlivých postav a vývoj jejich charakterů, stejně tak jako analýza témat, které Černobyl protínají. Práce se také zaměřuje na budování příběhu seriálu z hlediska popsaných teoretických konceptů a na aspekty typické pro tvorbu seriálů a sérií. V neposlední řadě práce zpracovává i jednotlivé recenze daného seriálu, a to jak tuzemské, tak zahraniční.
|
|
|
Případ Milada Horáková: od reality a mediální reflexe k filmovému zpracování
Horová, Kateřina ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá osudem Milady Horákové. Věnuje se mediálním ohlasům na proces, filmu Milada a ohlasům na něj, názorům odborníků na dané téma i dalšímu ztvárnění osudu jediné ženy popravené v politických procesech. První část diplomové práce se věnuje životu Milady Horákové zasazenému do kontextu tehdejší doby. Dále podrobně popisuje přípravy procesu a následně jednotlivé dny soudního přelíčení s třinácti obžalovanými. První část práce pak analyzuje dobové mediální ohlasy tří tehdy nejvýznamnějších deníků, Rudého práva, Svobodného slova a Lidové demokracie. V závěru se věnuje rehabilitaci Milady Horákové a ohlasům na danou věc z léta 1968 ve třech jmenovaných denících. Druhá část diplomové práce v úvodu vymezuje historický životopisný film jako žánr. Následně se podrobně věnuje snímku Milada, v biografii popisuje režiséra Davida Mrnku a dále jeho názory na film. Pokračuje analýzou snímku a jeho porovnáním se skutečným sledem událostí a s dokumentem Jana Mudry Případ Dr. Horáková. Třetí část práce analyzuje čtrnáct recenzí na snímek Milada, shrnuje tak největší úskalí filmu. Dále zmiňuje názory na film odborníků vedoucího kabinetu dokumentace a historie Vězeňské správy ČR Aleše Kýra, spoluzakladatele sdružení Dekomunizace Michala Gregoriniho a členky výboru Klubu Milady Horákové Eriky...
|
|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
|
|
Pražské kabarety po roce 1900
Starcová, Helena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Diplomová práce s názvem Pražské kabarety po roce 1900 se zabývá především obdobím tzv. zlatého věku kabaretu mezi lety 1916-1923. Těžištěm textu je historiografický přehled kabaretu a divadel malých forem a porovnání se současnou scénou. Klíčová slova Kabaret, Zlatý věk kabaretu, 20. století, současné divadlo, Červená sedma.
|
|
|
Internetové recenze dokumentárního filmu Já, Tonya a uživatelské komentáře na Česko-Slovenské filmové databázi
Horová, Kateřina ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálními ohlasy v zahraničí a uživatelskými komentáři na Česko-Slovenské filmové databázi k filmu Já, Tonya. První část bakalářské práce se věnuje představení kariér obou krasobruslařek, o kterých snímek pojednává. Dále uvádí do kontextu situaci v krasobruslení ve Spojených státech amerických v době útoku a skutečnosti, které k němu vedly. V závěru první části práce analyzuje dobové mediální ohlasy na útok jak v zahraničí, tak v České republice, a to vždy v jednom sportovně zaměřeném periodiku a v jednom klasickém deníku. Druhá část bakalářské práce vymezuje pojem dramaturgie a strukturu vyprávění. Podrobněji se věnuje jednotlivým částem příběhu a vysvětluje pojem adaptace. Dále se věnuje teorii dokumentárního filmu a recenze, přičemž zmiňuje i historii české kritiky. V následujících kapitolách se bakalářská práce věnuje snímku, který je jejím předmětem. Na základě dostupných informací porovnává skutečnost s filmovou adaptací a zmiňuje i další filmová zpracování útoku na Nancy Kerriganovou. V druhé části bakalářské práce je také využito šesti zahraničních, tří britských a tří amerických recenzí pro analyzování mediálních ohlasů filmu v zahraničí. Následně je představena Česko-Slovenská filmová databáze a principy, na jejichž základě mohou uživatelé filmy hodnotit....
|
|
|
Kancelář Blaník: politická satira jako zrcadlo skutečné politiky
Jirouschková, Karolína ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce Kancelář Blaník: Politická satira jako zrcadlo skutečné politiky si za svůj hlavní cíl klade přinést zjištění, jaký obraz politiky satirický seriál Kancelář Blaník divákům předkládá a jakým způsobem toho dosahuje. Po nutném teoretickém ukotvení zkoumané problematiky následuje praktická analýza seriálu, která se soustředí na charakteristiku postav hlavních a vedlejších, objekty satiry a dramaturgickou strukturu epizod i celé série. V závěru práce je pozornost věnována také filmu Prezident Blaník, který na seriál navazuje a ukazuje tak odlišnosti ve zpracování jednoho námětu různými formáty.
|
|
| |
|
|
Přínos adaptačních kurzů z pohledu absolventů gymnázia
Růžička, Michal ; Kalkusová, Lucie (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Přínos adaptačních kurzů z pohledu absolventů gymnázia Cíle: Cílem práce je zjistit přínos adaptačních kurzů a pohled jejich absolventů s odstupem devíti let. Metody: Jedná se o případovou studii vybrané třídy pražského Gymnázia Jana Nerudy. Výzkumný soubor tvořilo dvanáct absolventů ve věku 20 - 21 let, kteří se zúčastnili adaptačního kurzu v Mozolově v říjnu 2010. Výzkum byl proveden formou polostrukturovaných rozhovorů, data byla vyhodnocena základními statistickými metodami a výsledky vyjádřeny v tabulkách pomocí četností odpovědí. Výsledky: Analýzou rozhovorů jsme zjistili, že adaptační kurz měl zásadní význam pro vytváření sociálních vazeb v třídním kolektivu. Nastavené vazby se dále prohlubovaly po celou dobu studia, jak uvedlo deset respondentů. Deset respondentů také uvedlo, že si na kurzu vyzkoušeli některé nové aktivity, nicméně po skončení kurzu se některým z nich nadále věnují pouze tři. Ústřední vzpomínkou na adaptační kurz byl pro oslovené první sociální moment. Závěr: Adaptační kurz má význam pro prohloubení přátelských vazeb a usnadnění prvního kontaktu se žáky a učitelským sborem. Adaptační kurz nepřispěl k probuzení zájmu o vykonávání vyzkoušených aktivit v přírodě po jeho skončení. Klíčová slova: seznamovací kurz, dramaturgie, Gymnázium Jana Nerudy, období adolescence,...
|
|
|
Motivace a preference návštěvníků koncertů vážné hudby
Palasová, Tereza ; Šmíd, Ilja (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent)
Cílem práce je zjištění motivace a preferencí návštěvníků koncertů vážné hudby na základě vlastního kvantitativního i kvalitativního výzkumu, a dále rozpracování výsledků do podoby strategických doporučení pro management hudební těles, která hledají řešení problému nízké nebo klesající návštěvnosti. Do dotazníkového šetření byla zapojena čtyři významná pražská tělesa - Česká filharmonie, Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Symfonický orchestr Hlavního města Prahy FOK, předmětem analýz byly odpovědi od celkového množství 1218 respondentů. Téma je pojato mezioborově, přínosem práce pro hudební management je také shrnutí a propojení poznatků z dalších oborů - marketingu, dramaturgie, sociologie, a především psychologie, z níž je pro práci zásadní především Csíkszentmihályiho koncept plně soustředěného prožitku, tzv. flow. Statistickým testováním byl prokázán základní předpoklad této práce: Ten, kdo obvykle zažívá stav flow během koncertu vážné hudby, má tendenci navštěvovat koncerty častěji. Byla také potvrzena existence vztahu mezi kulturním kapitálem publika (který je zastoupen hudebním vzděláním) a zažíváním stavu flow na koncertech. Dále byla zjištěna souvislost flow a žánrových preferencí návštěvníků koncertů vážné hudby. Orientace strategie hudebních těles na zprostředkování flow návštěvníkům koncertů může významně přispět k řešení problémů návštěvnosti.
|
|
|
Dramaturgický a inscenační profil Činohry Jihočeského divadla v letech 2006 - 2013
Hrádková, Šárka ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích je důležitou kulturní institucí již od konce první světové války. Navzdory různým peripetiím je stále jedinou profesionální mnohasouborovou divadelní scénou v Jihočeském kraji. Díky vedení divadelního ředitele Jiřího Šestáka se zde od roku 2004 do současnosti výrazně umělecky rozvíjela opera a opereta, balet, činohra i divadelní tvorba pro děti a mládež. Soubor činohry začal v roce 2006 s novým uměleckým vedením Martina Glasera pracovat na jasné dramaturgické i inscenační linii. Martin Glaser se spolu s dramaturgyní Olgou Šubrtovou zaměřil na současné světové i domácí drama, často uváděné v české premiéře, a na spolupráci s významnými osobnostmi české divadelní scény. Přímo pro soubor činohry vznikly za Glaserova vedení působivé inscenační texty i samotné inscenace a podařilo se navázat pravidelný kontakt s význačnými českými divadelními režiséry. Činohra Jihočeského divadla se pod vedením Martina Glasera stala uznávanou, definovatelnou a současnou.
|
host ::
RSS.