|
|
Vliv facilitačních technik na kognitivní funkce u roztroušené sklerózy mozkomíšní
Kořínková, Markéta ; Řasová, Kamila (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Poruchy kognitivních funkcí mají velký dopad na kvalitu života nemocného, jeho rodiny a blízkých. Ovlivňují pacientovo zaměstnání, sociální interakci i nezávislost. Tato diplomová práce se zaměřuje na možnost zlepšení kognitivních funkcí u roztroušené sklerózy mozkomíšní (RS) prostřednictvím facilitační fyzioterapie. Dvanáct nemocných dobrovolníků podstoupilo dvouměsíční fyzioterapeutický program (motorické programy aktivující terapie) v délce 1 hodiny, dvakrát týdně. Před začátkem a po skončení terapeutického programu bylo provedeno vyšetření klinickým testem PASAT a zobrazení funkční magnetickou rezonancí (fMRI). Výsledky fMRI byly dále porovnány se skupinou zdravých dobrovolníků. V klinickém testu došlo u nemocných po terapii ke zlepšení výkonu. V datech z fMRI byl po terapii vysledován dřívější nástup a změna průběhu křivky mozkové aktivace, které ukazují na zlepšení rychlosti zpracování informací u nemocných s RS.
|
|
|
Profil mírné kognitivní poruchy u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě.
Jaremová, Vladěna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem práce bylo popsat profil mírné kognitivní poruchy (MCI) u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP). V teoretické části byla popsána iCMP, dále byl představen koncept MCI a nakonec byla pozornost věnována neuropsychologickým nástrojům měření. V rámci empirického výzkumu bylo vyšetřeno 64 pacientů v rozmezí 3-6 měsíců po prodělání první iCMP a 30 zdravých jedinců bez neurologického onemocnění. Rozdíly v úrovni kognice byly zkoumány pomocí neuropsychologických testů v pěti kognitivních doménách: paměti, pozornosti, exekutivních funkcí, zrakově-prostorových schopností a symbolických funkcí. Bylo zjištěno, že u pacientů po iCMP jsou všechny kognitivní domény narušeny v podobné míře. Narušení se přitom pohybovala přibližně v rozmezí od 1,5 až 2 směrodatných odchylek pod průměrem kontrolní skupiny - jednalo se tedy o narušení poměrně závažná. Výsledky ukázaly, že pravostranné poškození od levostranného odlišuje především nepoměr mezi doménami zrakově-prostorových a jazykových schopností. Klíčovým výstupem výzkumného projektu bylo zjištění, které testy jsou pro vyšetření pacientů s MCI po iCMP nejužitečnější. Je zapotřebí, aby byly k dispozici citlivé kvalitní nástroje měření, které nejen odhalí i mírné kognitivní změny u pacientů po iCMP, ale také mohou být nápomocny při vytváření...
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití testu LOTCA-G v ergoterapii u seniorů
Sýkorová, Magda ; Čábelková, Veronika (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Využití testu LOTCA-G v ergoterapii u seniorů Bakalářská práce se zabývá hodnocením kognitivních funkcí u seniorů pomocí baterie LOTCA-G (Loewenstein Occupational Therapy Cognitive Assessment for Geriatric Population, geriatrická verze Loewensteinského ergoterapeutického hodnocení kognitivních funkcí). Teoretická část se věnuje základním informacím o stárnutí člověka a o vlivu stárnutí na lidský organismus se zaměřením na kognitivní funkce. Dále se věnuje poruchám kognitivních funkcí a základním metodám, které se v České republice k hodnocení kognitivních funkcí běžně používají. Teoretická část popisuje také baterii LOTCA a její varianty, porovnává základní verzi testu LOTCA s geriatrickou variantou LOTCA-G. Praktická část obsahuje kazuistiky tří klientů Domova Sue Ryder, které zahrnují hodnocení kognitivních funkcí klientů pomocí baterie LOTCA-G, návrh a realizaci terapie a porovnání vstupního testování s retestem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vizuální gramotnost v digitální době
Jarošová, Tereza ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Pudlák, Štěpán (oponent)
Diplomová práce s názvem Vizuální gramotnost v digitální době se primárně soustředí na otázku porozumění obrazu v kontextu současné digitální doby, jež se vyznačuje zejména hojností vizuálních zobrazení. Pomocí analýzy principů nových médií a estetiky surface play, kterou zakládají vizuální komunikační strategie, se snaží definovat nové požadavky na percepční schopnosti diváků a zároveň vyplývající důsledky pro jejich kognitivní funkce. Dále jsou v této práci aplikovány poznatky současné kognitivní psychologie a neurobiologie na umělecké směry 20. a 21. století a obecné umělecké tendence. V závislosti na analýze a aplikaci získaných poznatků je v závěru přehodnocena samotná vizuální gramotnost ve své stávající definici, která neodpovídá vzniklým požadavkům a nezohledňuje současnou úroveň gramotnosti diváků.
|
|
|
Vztah pohybové aktivity a kognitivních funkcí u seniorů
Dostálová, Radka ; Slepička, Pavel (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Název: Vztah pohybové aktivity a kognitivních funkcí u seniorů Cíle: Disertační práce se zabývá problematikou týkající se vztahu pohybové aktivity a kognitivních funkcí u seniorů. Hlavním cílem práce bylo zjistit možné vazby mezi pohybovým režimem seniorů a kognitivními funkcemi, konkrétně zjistit jaké existují vazby mezi kognitivními funkcemi seniorů a systematickou pohybovou aktivitou jako součástí životního stylu. Dalším cílem této studie bylo prozkoumat, jaké faktory životního stylu a kvality života souvisí se schopností seniorů zvládat komplexní kognitivní úkoly. Metody: Výzkum byl opřen o dvě kvantitativní metody - výkonovou testovou baterii Vienna test systém měřící úroveň kognitivních funkcí a dotazníkovou baterii zjišťující některé proměnné související s životním stylem a kvalitou života. Získaná data byla analyzována prostřednictvím statistického softwaru SPSS 21.0 (Hayes, 2017). Výzkumný soubor byl tvořen celkem 204 seniory z České republiky ve věku 60 - 89 let, bez závažných zdravotních problémů. Ve výzkumném souboru byli zastoupeni jak pravidelně sportující senioři na úrovni rekreačního sportu, tak senioři, v jejichž pohybovém režimu není žádná pravidelná sportovní aktivita. Sportující senioři byli získáni prostřednictvím různých pohybových programů, kterých se aktivně účastnili...
|
|
|
Syndrom demence u klientů jako specifický fenomén v řízení pracovníků v přímé péči, v terénní asistenční službě.
Hlavičková, Barbora ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Holasová, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o dopadu onemocnění syndromem demence u klientů sociální terénní služby na pracovníky v přímé péči. V práci jsou propojeny dvě teoretické roviny, které jsou s tématem v úzkém vztahu. Jedná se v první řadě o rovinu samotného onemocnění syndromem demence a okolností, které souvisí s péčí o nemocného člověka. Druhá rovina se zabývá tématem řízení týmu pracovníků v přímé péči, se zacílením do terénní sociální služby. Výzkum v sekvenční variantě umožnil akcentovat momenty, které jsou specifické v péči o klienty se syndromem demence v domácím prostředí. Záměrem bylo pojmenování zátěžových momentů, které s sebou práce s danou cílovou skupinou v domácím prostředí nese. V jádru respondenty zmiňovaných zátěží se podařilo najít jako společný jmenovatel stres, plynoucí z nepředvídatelnosti situace. Jde o nepředvídatelnost danou onemocněním klienta v podmínkách domácího prostředí, ve kterém je klient zvyklý sám rozhodovat, a to navzdory zhoršené kognici. V další úrovni stojí pak stres plynoucí z nejasné odpovědnosti za obsah služby. Pracovník musí být schopen flexibilně přecházet z role, která je více řídící, do role, kdy službu řídí klient, a to často v rámci jedné služby (časově v rámci hodin) a u jednoho klienta s onemocněním demence. Popsaná zátěž, která ze služby u klienta se...
|
host ::
RSS.