|
|
Postoje aktivních kuřáků, pacientů ambulantních služeb, po prodělané cévní mozkové příhodě ke kouření
Horvátová, Tatiana ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Kulhánek, Adam (oponent)
Východiska: "Cévní mozková příhoda (CMP) je onemocnění mozku způsobené náhle vzniklou poruchou cévního zásobení" (Růžička, 2019, s. 213) a "v České republice každý rok postihne více než 50 000 osob" (Zámečník et al., 2019, s. 676). Kouření je jedním z nejčastějších ovlivnitelných rizikových faktorů jejího vzniku. Chemické látky v cigaretách se podílejí na rozvoji aterosklerózy a dalších patologií vedoucích k mrtvici a srdečním onemocněním (Kim et al., 2012). Výzkumy naznačují, že ani složitá životní událost, jako je prodělání cévní mozkové příhody u mnoha pacientů nevede k zanechání kouření. S tím může souviset studiemi prokázané nízké povědomí populace o tom, že kouření je rizikovým faktorem vzniku iktu i přes poměrně vysoké povědomí o negativních účincích cigaret obecně. Emoční vztah kuřáků ke kouření je silný a silná je také racionalizace kouření. Cíl: Cílem práce je zjistit postoje aktivních kuřáků po prodělané cévní mozkové příhodě ke kouření. Práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje na problematiku cévní mozkové příhody, rizikových faktorů jejího vzniku a vysvětluje konativní, kognitivní a emotivní složku postojů. V praktické části jsou zjišťovány postoje aktivních kuřáků po prodělané cévní mozkové příhodě ke kouření. Metody: Metodami sběru dat pro...
|
|
|
Sociální nerovnosti v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě
Šimka, Vojtěch ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Bruthans, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vztahu mezi prevalencí cévní mozkové příhody a úrovní vzdělání v evropských zemích. Cílem práce je zjistit faktory, které ovlivňují tento vztah s využitím dat získaných ze studie EHIS. Práce se zaměřuje na analýzu sociálních nerovností v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě. Výsledky analýzy potvrzují existenci významných sociálních nerovností ve výskytu této nemoci v některých zemích Evropy. Byly identifikovány faktory, které přispívají k vyšší šanci na výskyt cévní mozkové příhody u jedinců s nižším socioekonomickým statusem. Na základě těchto výsledků jsou v závěrečné kapitole práce formulována doporučení pro vlády zemí s vysokým výskytem sociálních nerovností. Tyto doporučení se týkají přístupu k zdravotní péči, včetně prevence a léčby cévní mozkové příhody, a mají za cíl snížit sociální nerovnosti v této oblasti.
|
|
|
Analýza zpracování dat z vyšetření přístrojem Rehawalk u pacientů po cévní mozkové příhodě
Řiháková, Emma ; Oplatková, Lenka (vedoucí práce) ; Pintarová, Sylva (oponent)
Diplomová práce s názvem "Analýza dat z vyšetření přístrojem Rehawalk u pacientů po cévní mozkové příhodě" se zabývá parametry chůze u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) na chodícím pásu Zebris Rehawalk. Konkrétně na hodnocení časoprostorových parametrů jako je délka kroku, předozadní pozice Center of Pressure (COP) a laterální symetrie COP. Teoretická část popisuje dosavadní poznatky o vzniku CMP, jejím klinickém obrazu a následné rehabilitaci. Dále shrnuje informace o chodícím pásu Zebris Rehawalk využívaného k analýze/ terapii a jeho parametrech. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak se výše zmíněné parametry chůze u těchto pacientů vyvíjejí v čase. Výsledné hodnoty ukazují na efektivitu terapie chůze po iktu, která představuje důležitou komponentu soběstačnosti a samostatnosti. Do analýzy byla zařazena data pacientů po CMP, experimentální skupina (n=24; ženy=5, muži=19) a zdravých osob, kontrolní skupina (n=47; ženy=32, muži=15). Zdravá skupina byla použila pouze ke komparaci výsledků předozadní pozice COP spolu se studiemi, kde byli naměřeni zdraví jedinci s tímto parametrem. Záznamy byly rozřazeny dle časového intervalu mezi dvěma měřeními na 2 skupiny - skupina 1, naměřená v jeden den před a po terapii na chodícím pásu a skupina 2, naměřená během hospitalizace v horizontu několika...
|
|
|
Znalost žáků vybrané střední zdravotnické školy v oblasti prevence a první pomoci při cévní mozkové příhodě
Nováková, Zuzana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou onemocnění cévní mozkové příhody, konkrétně jaké jsou znalosti žáků vybrané střední zdravotnické školy v této důležité části neurologického oboru. Teoretická část zahrnuje základní poznatky o daném onemocnění, získané nastudováním odborných podkladů. Praktická část je vypracována na podkladě výsledků dotazníkového šetření, které probíhalo na vybrané střední zdravotnické škole. Cílem bylo zhodnotit úroveň znalostí žáků vybrané střední zdravotnické školy v oblasti problematiky mozkové příhody, zaměřené zejména na rozpoznání příznaků daného onemocnění a na obecnou orientaci v oblasti rizikových faktorů a prevenci cévní mozkové příhody. Dalším cílem bylo zjistit, zda má vliv ročník, který žáci vybrané střední zdravotnické školy studují na souhrn jejich znalostí v této oblasti. Vyhodnocení probíhalo u 102 respondentů a na základě výsledků výzkumu jsou formulovány konkrétní kroky, které povedou ke zvýšení informovanosti a upřesnění již nabytých znalostí žáků vybrané střední zdravotnické školy v oblasti problematiky cévní mozkové příhody, která se žákům středních zdravotnických škol prolíná kurikulem napříč ročníky. Pomocí výzkumného šetření bylo rozklíčováno, že nejčastější nedostatky byly v oblasti rizikových faktorů CMP, prevence a terapie. Z celkového...
|
|
|
Podněty pro duchovní péči o osoby se získaným poškozením mozku
Kurovská, Lenka ; Macek, Ondřej (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá oblastí duchovní péče o osoby, které prodělaly traumatické poranění mozku, cévní mozkovou příhodu či jiné poškození mozku získané během dospělosti. Představuje, čím po ukončení akutní léčby tito lidé procházejí, jaké jsou jejich potřeby a copingové strategie. Seznamuje s výsledky výzkumů věnujících se vzájemnému vztahu mezi spiritualitou/religiozitou a zvládáním nepříznivých okolností souvisejících se zdravotním stavem, léčbou a rehabilitací. Shrnuje doporučení pro vhodné uzpůsobení duchovní péče somatickým, komunikačním, kognitivním a psychosociálním změnám, které mohou v důsledku poškození mozku nastat. Zvláštní pozornost věnuje využití expresivních terapií a doplňkových metod, díky nimž lze reflektovat duchovní témata i jinak než v klasickém rozhovoru.
|
|
|
Možnosti nutriční intervence u pacientů po poškození mozku s limitací pohybu
Kadečková, Klára ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Pacienti se získaným poškozením mozku účastnící se rehabilitačního stacionáře na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze jsou často v průběhu rehabilitace limitováni únavou a nedostatkem energie. Rehabilitačního stacionáře se účastní převážně pacienti s poškozením mozku získaným po cévních mozkových příhodách a v menší míře i po mozkových traumatech. U těchto pacientů má velký význam sekundární prevence rozvoje či progrese aterosklerózy a prevence recidiv cévních mozkových příhod. Nutriční intervence hraje významnou roli v předcházení a léčbě mnoha rizikových faktorů aterosklerotického postižení tepen. Častým následkem mozkového poškození je také rozvoj sekundární sarkopenie. Pacienti účastnící se denního neurorehabilitačního stacionáře jsou odkázáni na vlastní donášku potravy. Individuální program, který je výsledkem vstupního vyšetření provedeným jednotlivými členy rehabilitačního týmu, nezahrnuje nutriční vyšetření. Proto se prováděla studie s pacienty po získaném poškození mozku v denním stacionáři Kliniky rehabilitačního lékařství v Praze. Pro výzkum byla využívána bioelektrická impedanční analýza zprostředkovaná diagnostickým přístrojem InBody 370 S. Pomocí měření byla získávána data o tělesném složení pacientů. Tato data a antropometrické údaje byly následně zhodnoceny ve...
|
|
|
Implementace modelu hlubokého učení pro segmentaci patologických tkání v objemových MRI datech mozku
Malík, Michael ; Nemčeková, Petra (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o problematice segmentace obrazů s využitím modelu hlubokého učení. V teoretické části seznamuje čtenáře s anatomií a vybranými patologiemi mozku. Dále je zmíněna konstrukce MR přístroje a vznik obrazu pomocí MR. V závěru teoretické části jsou popsány možnosti segmentace obrazu s využitím architektur hlubokého učení a vybraný veřejně dostupný dataset. Cílem praktické části je otestovat zmíněný dataset, předzpracovaná data a získat výsledky segmentace snímků u jednotlivých pacientů z přiloženého modelu neuronové sítě. Závěrem jsou dosažené výsledky vhodně diskutovány.
|
|
|
Nácvik chůze pomocí konceptu Proprioceptivní neuromuskulární facilitace u pacientů po cévní mozkové příhodě. ; Ovlivnění střední stojné fáze kroku
Nováková, Jana ; Slámová, Adéla (vedoucí práce) ; Balíková, Tereza (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Jana Nováková Vedoucí práce: Ing. Adéla Slámová Konzultant: Mgr. Jakub Kozel Název bakalářské práce: Nácvik chůze pomocí konceptu Proprioceptivní neuromuskulární facilitace u pacientů po cévní mozkové příhodě Podtitul: Ovlivnění střední stojné fáze kroku Abstrakt bakalářské práce: Tématem bakalářské práce je nácvik chůze u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). Toto získané netraumatické poškození mozku představuje v dnešní moderní civilizaci druhou nejčastější neúrazovou příčinu smrti, v České republice je incidence tohoto onemocnění okolo 300 případů/100 000 obyvatel. Následky po cévní mozkové příhodě jsou většinou četné a jednou z nastalých poruch může být hemiparetická chůze s výskytem spasticity. Teoretická část zahrnuje čtyři hlavní kapitoly. První oddíl je věnován popisu hojně se vyskytujícího netraumatického poškození mozku, a to popisu cévní mozkové příhody. Druhá kapitola popisuje stereotyp, kineziologii a analýzu chůze. Třetí kapitola zahrnuje popis filozofie Proprioceptivní neuromuskulární facilitace (PNF), základní pojmy a principy konceptu, PNF terapii hemiparetické chůze a shrnuje problematiku spasticity v PNF terapii. V posledním oddílu jsou komplexně popsány testy chůze u pacientů po cévní mozkové příhodě, jejich využití a aplikace v klinické...
|
|
|
Využití taneční terapie v neurorehabilitaci z pohledu fyzioterapeuta
Tlustá, Tereza ; Gueye, Tereza (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, přímení: Tereza Tlustá Vedoucí práce: MUDr. Bc. Tereza Gueye, Ph.D. Název práce: Využití taneční terapie v neurorehabilitaci z pohledu fyzioterapeuta Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá shrnutím současné úrovně poznání a evidence o vlivu taneční terapie na motorické projevy neurologických onemocnění prostřednictvím zpracování přehledu problematiky s využitím systematické analýzy. Teoretická část podává ucelený přehled o problematice tance a tanečně pohybové terapie a jejich vlivu na pohybový aparát i nervovou soustavu. Část práce je také věnována charakteristice a náplni pohybové rehabilitace neurologických pacientů a charakteristice symptomů některých neurologických onemocnění, a to Parkinsonovy nemoci a cévní mozkové příhody. V druhém kroku pomocí analýzy studií získaných rešerší literatury bylo dosaženo patnácti aktuálních a odborných článků, které byly zařazeny a analyzovány. Pomocí analytického rozboru výsledků testování a zhodnocení jednotlivých studií je určeno, zda a za jakých podmínek byla taneční terapie efektivní. Mezi prezentované články patří studie testující vliv taneční terapie na stabilitu a chůzi u pacientů s Parkinsonovou nemocí a pacientů po cévní mozkové příhodě. Práce přináší převážně pozitivní závěr ohledně vlivu taneční terapie na...
|
|
|
Volná cirkulující DNA jako biomarker civilizačních onemocnění
Dyachenko, Yulia ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Vaňková, Markéta (oponent)
Výskyt civilizačních chorob v populaci se každoročně zvyšuje, a to kvůli měnícím se podmínkám prostředí a modernímu životnímu stylu. Tato onemocnění snižují kvalitu života, vedou ke vzniku zdravotních komplikací nebo dokonce k úmrtí pacientů. Tomu lze předcházet monitorováním zdravotního stavu. Potenciál k zavedení do praxe jako neinvazivního biomarkeru vykazuje volná cirkulující DNA (cfDNA). Možné mechanismy uvolnění cfDNA jsou zprostředkovány procesy apoptózou, nekrózou, NETózou, pyroptózou a dále aktivní sekrecí. Výskyt těchto procesů u některých civilizačních onemocnění umožňuje použití cfDNA jako biomarkeru. Cílem této práce bylo shrnout současné poznatky o možnostech využití cfDNA v rámci diagnózy, monitorování rozvoje a průběhu některých civilizační onemocnění, konktrétně obezity, diabetes mellitus, aterosklerózy, hypertenze, infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Z dostupné literatury lze dojít k závěru, že by cfDNA mohla být používána v klinické praxi pro výše popsané účely. Klíčová slova: volná cirkulující DNA (cfDNA), civilizační onemocnění, biomarker, obezita, diabetes mellitus, ateroskleróza, hypertenze, infarkt myokardu, cévní mozková příhoda.
|
host ::
RSS.