|
|
Vybrané problémy začínajících učitelů ruského a českého jazyka
Šimková, Kateřina ; Rozboudová, Lenka (vedoucí práce) ; Konečný, Jakub (oponent)
Teoretická část práce pojednává o specifikách učitelské profese, popisuje kompetence učitele a následně se zaměřuje na začínající učitele jak českého, tak ruského jazyka jako druhého cizího. Shrnuje nejčastější potíže, s nimiž se tito učitelé potýkají. V praktické části práce bylo formou polostrukturovaných rozhovorů zjišťováno, zda a popř. jak se liší problémy, jimž začínající učitelé výše uvedených jazyků čelí. Začínající učitelé ruštiny i češtiny se nově potýkají nejčastěji s problémy spojenými se začleněním nově příchozích ukrajinských žáků v souvislosti s válkou na Ukrajině. Většina respondentů upozorňuje na totožné mezery ve vysokoškolské přípravě, konkrétně na problematickou podobu praxí, výuku odborných předmětů, didaktiky, pedagogiky a psychologie. V oblasti uvádění představuje nejčastější formu podpory uvádějící učitel, který byl v začátku profesní dráhy přidělen většině respondentů, často se však jednalo o formální či z jiných důvodů nefunkční spolupráci. Začínající češtináři a ruštináři mají shodně problémy s používanou učebnicovou řadou a hodnocením žáků. V porovnání se začínajícími učiteli ruského jazyka však čelí začínající učitelé českého jazyka v totožných oblastech (např. kázeň, časová náročnost příprav, komunikace s rodiči) většímu počtu problémů a jsou na ně kladeny vyšší...
|
|
|
Adaptace začínajícího učitele ve speciální mateřské škole
PŘIBYLOVÁ, Hana
Tématem diplomové práce je adaptace začínajícího učitele ve speciální mateřské škole. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá definováním učitele speciální mateřské školy, kvalifikačními předpoklady pro výkon profese, jeho profesními kompetencemi a profesními činnostmi. Dále jsou zde popsány podmínky vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a podmínky a průběh vzdělávání v jednotlivých typech mateřských škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. V teoretické části se dále nachází vymezení pojmu začínající učitel, popis profesních kompetencí začínajících učitelů a specifických znaků v jejich práci. Poté je zde charakterizována adaptace zaměstnanců a specificky adaptace začínajících učitelů ve speciální mateřské škole. Významná pozornost je věnována aspektům uvádění začínajícího učitele do praxe. Cílem praktické části diplomové práce bylo popsat průběh adaptace vybraných začínajících učitelů na vykonávání role pedagoga v prostředí mateřských škol či tříd zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. Dalším cílem bylo popsat, jakým způsobem je realizováno uvádění začínajících učitelů do praxe z pohledu vedení mateřských škol disponujících alespoň jednou třídou zřízenou podle § 16 odst. 9 školského zákona. Pro sběr dat byla využita metoda dvou druhů polostrukturovaných rozhovorů, přičemž první druh rozhovorů byl veden se začínajícími učiteli speciálních tříd, a druhý druh rozhovorů byl realizován s řediteli mateřských škol či se zástupci ředitelů pro MŠ.
|
|
|
Uvádějící učitel
Vítová, Drahoslava ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje pozici uvádějícího učitele a nahlíží do problémů začínajících učitelů. Tato pozice je dnes často zmiňována nejen ve spojení s kariérním růstem učitelů, ale především ve spojitosti s velkým odchodem začínajících učitelů po prvních letech ve školství. Teoretická část se zaměřuje nejen na definici začínajícího učitele a popis adaptačního období, ale i na odborné názory a informace o osobnosti učitele. Dále se teoretická část pozastavuje nad problémy a nedostatky začínajících učitelů, které jsou spojeny se vstupem do praxe. Závěrečné kapitoly teoretické části se věnují samotné pozici uvádějícího učitele. Je zde popsána náplň jeho práce a jeho role na škole. Praktická část se zaměřuje na zkušenosti začínajících učitelů s jejich adaptačním obdobím a jejich uvádějícím učitelem. Pokusíme se nahlédnout do procesu uvádění a zjistit, jak začínající učitelé vnímají roli uvádějícího učitele, co od něho očekávají a jaké mají na něj požadavky. K tomu bylo použito kvalitativního výzkumu v podobě dotazníků. V závěru práce jsou shrnuty požadavky začínajících učitelů na uvádějícího učitele, a zároveň i pohled či připomínky uvádějícího učitele na samotný proces uvádění nových kolegů do praxe. KLÍČOVÁ SLOVA uvádějící učitel, začínající učitel, adaptační období, proces uvádění
|
|
|
Začínající učitel na 1. stupni ZŠ v praxi
DOMINOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá situací začínajícího učitele, tedy nástupem učitele do praxe. V teoretické části je vysvětlen pojem učitel, popsána jeho profese, zmíněny jeho role a profesní dráha, včetně vyhoření. Cílem diplomové práce je zjistit, s čím se začínající učitelé nejčastěji potýkají. Proto jsou v teoretické části také zmíněny možné problematické oblasti při vstupu do profese - klima třídy, autorita, výchovné a výukové problémy a instituce, se kterými učitel spolupracuje. V praktické části jsou prezentovány výsledky smíšeného výzkumu realizovaného metodou dotazníku a prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Z výsledků vyplývá, že se začínající učitel nejčastěji setkává s problémy, které se netýkají jeho primární činnosti, práce s dětmi, ale týkají se oblasti administrativy, konkrétně jejího velkého množství. Často jí věnuje spolu s uvádějícím učitelem mnohem více času než tomu, jakým způsobem žákům předat učivo. Mezi další zjištěné problémy spadá schopnost nastavit si vhodně hranice mezi osobním a pracovním životem, správně pracovat s časem a s problémovými žáky. Začínající učitelé se často bojí říct někomu o radu. Pozitivním zjištěním je, že většina začínajících učitelů je ve svém zaměstnání spokojena a neuvažuje o odchodu z profese.
|
|
|
Zpětný pohled učitelů na začátky v profesi
NOVÁKOVÁ, Eva
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku začínajících učitelů, kteří v současné době již několik let v praxi působí. Práce nastiňuje zdroje zátěže u začínajících učitelů, zohledňuje věkový kontext nástupu do praxe a uvádí některé důvody, proč mladí učitelé ze škol odcházejí. Hlavním cílem práce je identifikace klíčových momentů a situací v praxích vybraných učitelů na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů. Za hlavní zdroj zátěže byla označena problematika kázně, oporou učitelům byly hlavně zájmy a rodina, kolegové. Učitelé zůstali v profesi hlavně díky zájmu o žáky a možnosti seberozvoje.
|
|
|
Připravenost začínajících učitelů pro prevenci a řešení školního šikanování
Kislinger, Lukáš ; Zvírotský, Michal (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se bude věnovat školní šikaně, připravenosti začínajících učitelů tuto problematiku řešit. Cílem práce je popsat a charakterizovat připravenost začínajících učitelů z Karlovarského a Plzeňského kraje na řešení školní šikany. Teoretická část obsahuje vymezení dílčích pojmů tématu školní šikany. Poukazuje na prevenci, diagnostiku a řešení šikany na úrovni základní školy. Dále vysvětluje pojem začínající učitel, zabývá se profesní přípravou učitelů, klíčovým výstupem učitelského studia - profesními kompetencemi. V neposlední řadě poukazuje na nedostatky v profesní přípravě učitelů směrem do praxe. V empirické části bude analyzován výzkum u začínajících učitelů v Karlovarském a Plzeňském kraji. Vyhodnocení probíhalo na základě dotazníkového šetření u 79 respondentů a výsledky dokazují, že většina dotazovaných začínajících učitelů se necítí být relevantně připravena na řešení problematiky školní šikany v praxi. Výsledky dále poukazují na obrovské rozdíly mezi absolventy různých univerzit. Na základě teoretických poznatků a analýzy empirické části budou navrženy doporučení pro další výzkumná šetření. KLÍČOVÁ SLOVA školní šikana, začínající učitel, kompetence k řešení šikany, profesní příprava
|
|
|
Rozdíly mezi začínajícími a zkušenými pedagogy tělesné výchovy v přípravě na hodinu a motivování žáků na 2. stupni základních škol a nižších ročnících víceletých gymnázií
Mejzr, Patrik ; Flemr, Libor (vedoucí práce) ; Jansa, Petr (oponent)
Název: Rozdíly mezi začínajícími a zkušenými pedagogy tělesné výchovy v přípravě na hodinu a motivování žáků na 2. stupni základních škol a nižších ročnících víceletých gymnázií. Cíle: Primárním cílem diplomové práce je porovnat a popsat rozdíly mezi začínajícími a zkušenými pedagogy tělesné výchovy na území České republiky v oblasti přípravy na hodinu a motivování žáků. Zajímalo nás, zda u učitelů existují výrazné rozdíly nebo naopak podobnosti mezi vybranými koncepty. Metody: Data v praktické části práce byla získána pomocí metody empirického kvantitativního výzkumu formou dotazníku vlastní konstrukce, kterého se zúčastnili učitelé tělesné výchovy, kteří vyučují na druhém stupni základních škol a nižších ročnících víceletých gymnázií v České republice. Podmínkou pro vyplnění byla délka pedagogické praxe pod 5 let nebo nad 20 let. Z každého kraje bylo náhodně osloveno 25 % základních škol a 25 % víceletých gymnázií. Celkem bylo osloveno 772 škol, ze kterých jsme získali odpovědi od 271 respondentů. Získaná data byla zpracována a vyhodnocena v programu MS Excel. Výsledky: Skupina zkušených učitelů odpovídala na otázky převážně jednotně, v porovnání se skupinou začínajících učitelů. V mnoha případech se názory obou skupin pedagogů shodují, rozdíly nejsou příliš výrazné. Zejména zkušení učitelé tráví...
|
|
|
Vrženi do reality : Očekávání začínajících učitelů konfrontovaná s profesní praxí (rozhlasový dokument)
Štylerová, Valérie ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato praktická bakalářská práce, jejíž součástí je 16minutový rozhlasový dokument s názvem Vrženi do reality se zabývá studijní přípravou a profesními začátky absolventů učitelských oborů a jejich původními očekáváními srovnanými s realitou pedagogické praxe. Vzhledem k nejasné definici žánru rozhlasového dokumentu, který osciluje na pomezí publicistického a uměleckého stylu, je jedním z cílů teoretické části práce poskytnout náhled na tento žánr ve srovnání s dalšími publicistickými žánry, které jsou mu svou definicí a charakteristikami velmi blízké (feature, pásmo, reportáž). Krátce je popsán i primární způsob získávání informací pro tento dokument - rozhovor či také interview. Jedna z podkapitol uvádí několik příkladů současných českých rozhlasových dokumentů. V druhé časti je zde představeno téma samotného radiodokumentu, totiž nejčastější problémy začínajících učitelů a uvedení čerstvých absolventů do první pracovní pozice, následuje autorská reflexe práce. Rozhlasový dokument sestává z autentických svědectví začínajících učitelů a vyjádření dalších relevantních respondentů, propojených vstupy moderátorky. Cílem celé práce je zprostředkovat posluchači životní zkušenost začínajících učitelů, přiblížit situaci, v jaké se nový pedagog po ukončení vlastního studia nalézá a ukázat dle názoru...
|
|
|
Problémy začínajících učitelů s využíváním aktivizačních metod ve výuce přírodopisu
Ročková, Lucie ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Aktivizační metody mají ve výuce velký význam mimo jiné při rozvoji samostatnosti žáků, jejich myšlení a utváření sociálních vztahů. Posílení role žáka a důraz na jeho aktivní činnost si vyžaduje specifický přístup učitelů, stejně jako jejich zvýšenou přípravu na výuku. Zejména začínající učitelé se na začátku své pedagogické dráhy musí vyrovnávat s řadou obtíží. Prozatím ovšem nebylo jasně popsáno, jak se vyrovnávají s využíváním aktivizačních metod. Hlavním cílem této práce bylo zmapování problémů začínajících učitelů s využitím aktivizačních metod ve výuce přírodopisu na začátku jejich profesní dráhy. Jednou z podotázek bylo zjistit, co by učitelům na začátku jejich pedagogické praxe pomohlo, aby aktivizační metody zařazovali do výuky s větší jistotou a četností. Pro zodpovězení výzkumných otázek byl v říjnu a v listopadu 2021 realizován výzkum u 6 začínajících učitelů přírodopisu základních škol. Byly provedeny náslechy vyučovacích hodin a následně individuální rozhovory s jednotlivými učiteli. V rozhovorech byly zjišťovány názory na aktivizační metody, četnost jejich zařazování do výuky a související problémy, se kterými se učitelé při výuce těmito metodami potýkají. Nejčastěji uváděnými problémy byli časová náročnost příprav i samotné realizace metod ve výuce, nedostatečné materiální vybavení...
|
|
| |
host ::
RSS.