|
|
Aplikace teorie koalic na proces utváření krajských rad v České republice po volbách v roce 2008 a 2012
Vymyslický, Jaromír ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce "Aplikace teorie koalic na proces utváření krajských rad v České republice po volbách v roce 2008 a 2012" pojednává o procesu sestavování krajských koalic v Jihomoravském a Středočeském kraji. Cílem práce je odpovědět na otázku, jaká podoba krajských koalic se vytvořila po krajských volbách. Dále se zabývám tím, jak probíhal proces sestavování krajských koalic a jaké byly klíčové momenty, které rozhodly o výsledku jednání. Z těchto důvodů jsou v diplomové práci analyzována oficiálních prohlášení, volebních programů, vystoupení krajských politiků v politických nebo jiných veřejných debatách. Záměrem diplomové práce je pomocí využití teoretického rámce a analýzy dokumentů, detailně popsat vývoj procesu, jakým byla vytvořena koalice a nalézt možné strategie jednotlivých aktérů. V práci je použita diskurzivní analýza. Klíčová slova koalice, kraj, volby, vyjednávání, rada, politická strana
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv Visegrádské skupiny na jednání o VFR 2014-2020 a 2021-2027
Němcová, Ivanna ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Základní idea koexistence současných středoevropských států v rámci jednoho geopolitického prostoru má svůj počátek již ve 14. století, kdy panovníci Čech, Polska a Uher našli a formulovali společný zájem na vzájemné spolupráci v obraně proti habsburské mocenské expanzi. Formalizovaná podoba spolupráce byla později realizovaná v rámci Rakouské a následně Rakousko-uherské monarchie. Dominantní role Rakouska zanikla rokem 1918 s rozpadem Rakousko-Uherské monarchie, jako jeden z výsledků první světové války. Současné Visegrádské uskupení pak vzniklo jako potřeba reagovat na nové výzvy, kterým musely tyto státy čelit v geopolitickém uspořádání Evropy. Při uskutečňování realistické politiky se Visegrádská skupina může stát významnou silou, nejen v rámci EU, schopnou hájit ekonomické, vojenské i politické zájmy svých členů. Prosazování ekonomických a národních zájmů jednotlivých členů Visegrádské skupiny lze umocnit vzájemnou spoluprací v rámci Evropské unie, především při projednávání dlouhodobých rozpočtů Evropské unie. Dlouhodobý rozpočet Evropské unie (Víceletý finanční rámec) je základním dokumentem EU, který určuje její dlouhodobé priority a umožňuje EU dosahovat deklarovaných cílů. Cílem mé práce je prozkoumat možnosti a efektivitu vzájemné koordinace při prosazování specifických zájmů států...
|
|
| |
|
|
Interakce developerů a starostů suburbánních obcí v zázemí Prahy
Martinovská, Denisa ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se věnuje charakteru interakce klíčových aktérů suburbánního rozvoje, kterými jsou představitelé obcí a developerské společnosti, a to v kontextu jednání o rezidenční výstavbě. Analyzovaným územím jsou vybrané obce v severovýchodním zázemí Prahy. V teoretické části práce se zabývám institucionálním přístupem, rezidenční suburbanizací, územním plánováním a developerskou činností zaměřenou na bytovou výstavbu. Praktická část je věnována samotnému výzkumu, který má charakter kvalitativní analýzy polostrukturovaných rozhovorů s představiteli obcí a developerských společností. Rozhovory jsou následně vyhodnoceny na základě teoretické tematické analýzy. Interakce mezi developery a starosty obcí je poměrně komplikovaná, jelikož při ní dochází ke střetu soukromých a veřejných zájmů a aktéři jsou tak nuceni vyjednávat. Na charakter interakce, tedy i vyjednávání, působí mnoho různých okolností, které ji více nebo méně ovlivňují. V rámci této práce byly rozlišeny čtyři typy interakcí mezi klíčovými aktéry, které se odlišují určováním podmínek a požadavků k projektům ze strany starostů a jejich následným plněním ze strany developerských společností. Klíčová slova: suburbanizace, územní plánování, developer, developerský projekt, vyjednávání, kvalitativní analýza
|
|
| |
|
|
Židentita: formace a deformace. Etnografie Moishe House Prague.
Adlerová, Nina ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
V této práci se na základě dlouhodobého terénního výzkumu v prostředí pražské židovské komunity snažím postihnout židovské identity - židentity mladých českých ž/Židů. Cílem práce je charakterizovat formování a konstruování židovských identit, jejich koexistenci s dalšími typy sociálních identit a roli materiálních prvků v tomto procesu. Toto formování má procesuální povahu, v průběhu času dochází k neustálému proměňování a vyjednávání konkrétní podoby židovských identit. Prostřednictvím různých materiálních prvků jsou pak tyto identity veřejně manifestovány, čímž se zároveň zpětně upevňují. Zkoumám také dopad materiálních staveb a dalších předmětů na židovské společenství, na posilování jeho soudržnosti, a roli, jakou zde hraje zhmotňování a zpřítomňování kolektivní paměti. Zároveň pracuji s konceptem materiality v rámci projektu Moishe House Prague, zkoumám pozici techno-sociálních nástrojů i mocenského aparátu. Vycházím zde z více teoretických perspektiv, které propojuji a kombinuji tak, abych nahlížela sociální realitu i židovství v jejich celistvosti. Klíčová slova Identita, židovské identity, materiální kultura, materialita, Moishe House, formace, konstrukt, vyjednávání, kontexty, becoming, kolektivní paměť
|
|
|
The Czech Republic's Participation in the Association Agreement between the European Union and Central America and its Policy Implications
Morales Interiano, Andrés ; Vacek, Pavel (vedoucí práce) ; Semerák, Vilém (oponent) ; Figueira, Filipa (oponent)
University College London - School of Slavonic and East European Studies Univerzita Karlova v Praze - Charles University in Prague - Faculty of Social Sciences International Masters in Economy, State & Society - Economics and Business Andrés Morales Interiano UCL Číslo: 14082525 Účast České republiky v rámci Asoiciační dohody mezi Evropskou unií a Střední Amerikou a její politika Důsledky Diplomová Práce Dohledu: Dr Filipa Figueira (UCL) a Dr Pavel Vacek (Charles University) 20 May 2016 - Praha, Česká republika Abstrakt: Preferenční obchodní dohody se staly v celosvětovém tržním hospodářství už napořád populární a vyvolaly velký zájem jak akademiků, tak i politických činitelů. Tato práce zkoumá účast České republiky na průběhu přípravného jednání a následujících jednacích kol v rámci Asociační Dohody mezi Evropskou unií a Střední Amerikou, a dopady, které to přineslo obchodní politice a obchodním tokům České republiky se zmíněnou oblastí. Zaměřuje se na kvalitativní přístup politické ekonomie regionalismu a liberální pohled, tak aby podala vysvětlení, jak se Česká republika podílela na této dohodě před jejím podepsáním v roce 2012 a podává přehled některých důsledků, které nastaly po jejím dočasném uplatňování. Práce zjišťuje, že se Česká republika musela řídit právními předpisy a postupy Evropské unie a...
|
|
|
Spor o nasazení ozbrojených sil SRN v První válce v Perském zálivu
Vondrovicová, Adéla ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
První válka v Perském zálivu se stala podnětem ke znovuotevření vnitropolitické debaty SRN v otázce nasazení ozbrojených sil v zahraničí a kulminačním bodem zpochybňujícím dosavadní kontinuální směřování německé zahraniční a bezpečnostní politiky. Předložená bakalářská práce se zabývá rekonstrukcí rozhodování německé vlády ohledně formy německého příspěvku k řešení irácko-kuvajtské krize za pomoci konceptu dvouúrovňové hry Roberta Putnama a soustředí se přitom na otázky, jaké faktory a do jaké míry výslednou pozici SRN formovaly a jaké mělo finální rozhodnutí vliv na německou pozici v rámci mezinárodního systému a na směřování zahraniční a bezpečnostní politiky. SRN nacházející se v té době ve složité politické situaci (proces sjednocení) se navzdory svým zahraničně-právním politickým závazkům a očekávání ze strany mezinárodních partnerů rozhodla zvolit strategii vojenské abstinence a operaci podpořila po materiální a finanční stránce. Finální pozice SRN byla formována především vlivem vnitropolitických specifik: kognitivních faktorů (zahraničněpolitická kultura zdrženlivosti), normativních faktorů (restrikcemi danými Základním zákonem) a institucionálních faktorů (vnitrostátní podoba ratifikačního procesu a antimilitaristický charakter institucí) a ve druhé řadě konsensem panujícím mezi aktéry na...
|
host ::
RSS.