|
|
Did food security in Cambodia-Laos-Myanmar-Vietnam countries improved after Millennial development goals?
Moserová, Veronika
MOSEROVÁ, V. Bc.: Zlepšila se potravinová bezpečnost v zemích Kambodža, Laos, Vietnam a Myanmar po zavedení Rozvojových cílů tisíciletí?, Diplomová práce, 2016 Tématem této práce je náhled na téma potravinové bezpečnosti v Kambodži, Laosu, Vietnamu a Myanmaru. Cílem této práce je potvrdit či vyvrátit hypotézu o zlepšení potravinové bezpečnosti v zemích CLMV po zavedení Rozvojových cílů tisíciletí. Cíle byl zkoumán na základě analýzy dat v období 1990 až 2015. Analýza byla provedena pomocí kompozitního indikátoru a také byla provedena analýza trendové funkce. Účelem práce je navrhnout doporučení, která by pomohla zlepšit situaci v regionu.
|
|
|
Americký návrat do Asie: Myanmar jako případová studie podpory šíření demokracie v letech 2011 až 2016
Grmelová, Lucie ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Šíření demokracie, tradiční prvek americké zahraniční politiky, byl využíván i v zahraniční politice prezidenta Baracka Obamy skrze otevřené dialogy a vzájemnou spolupráci i s nedemokratickými státy. Spojené státy během Obamova prezidentského úřadu obnovily a navázaly diplomatické vztahy s mnoha státy přehlíženými předchozími americkými administrativami. Tato práce se konkrétně zabývá zahraniční koncepcí druhého prezidentského úřadu Baracka Obamy, návratu do Asie a podpory demokracie, která patřila mezi hlavní pilíře této politiky. Hlavním cílem práce je argumentovat, zda koncentrovanější přítomnost a působení Spojených států v letech 2011 až 2016 v jihovýchodní Asii podpořila demokratický růst nebo naopak vedla k demokratickému úpadku v zemích tohoto regionu. Konkrétně Myanmar procházel od roku 2010 významnou politickou transformací. Dlouholetý vojenský režim zavedl uvolňující reformy, které pomalu utvářely širší pole působnosti pro demokratickou opozici a vedly ke zmírnění sankční a izolační politiky západního světa. Změny v myanmarské vládě v letech 2011 až 2016, americká politika vůči Myanmaru a normalizace americko-myanmarských vztahů budou součástí případové studie, která dodá konkrétní příklad postojů tehdejší americké administrativy v politice návratu do Asie.
|
|
|
Lidskoprávní dialog mezi regionálními organizacemi: případová studie EU-ASEAN
Boháčová, Zuzana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o lidskoprávním dialogu mezi Evropskou unií a Sdružením národů jihovýchodní Asie. Přibližuje tento dialog v kontextu interregionálních vztahů a snaží se odpovědět na otázku, zdali je odlišný koncept členství v těchto regionálních organizacích překážkou ve vzájemném lidskoprávním dialogu. Zatímco pro Evropskou unii jsou hodnoty lidských práv a demokracie nezbytnou podmínkou pro členství v této organizaci a zároveň jsou součástí její identity, ASEAN žádné takové podmínky svým členům neukládá. Rozdíl mezi organizacemi je i v pojetí národní suverenity nebo přístupu k tomu jak své členy socializovat. Na konkrétních příkladech Východního Timoru a Myanmaru tak práce ukazuje rozdílné reakce organizací na porušování lidských práv v těchto zemích. Dále i pomocí rozboru společných dokumentů z ministerských zasedání ASEAN-EU práce rekapituluje průběh lidskoprávního dialogu mezi organizacemi od 90. let do dneška a ukazuje neshody, ke kterým během něj docházelo. V závěru tak práce dochází k názoru, že lidskoprávní dialog ve sledovaném období skutečně výrazně nepostoupil i z důvodu podstatně odlišného konceptu členství v daných organizacích.
|
|
|
THE POLITICAL ECONOMY OF TATMADAW: Are Natural Resources A Barrier To An Economic Transition In Myanmar?
Kumbun, Lanung Tu ; Benáček, Vladimír (vedoucí práce) ; Růžička, Ivan (oponent)
Myanmar's economic freedom is ranked the lowest amongst ASEAN countries. Thus its fact that Myanmar's economy is interfered with by the military regime - The question "Why economic growth and prosperity?" needs to be analyzed in order to understand Tatmadaw's intervention in the economy. The "Are natural resources a an economic transition in Myanmar?" and "How does Tatmadaw control natural resources?" The hypotheses I test here are: (1) "The abundance of entrepreneurial society." (2) "Natural resources are an important factor enabling Tatmadaw to game." (3) "Natural resources partially trigger and fuel civil war between Tatmadaw and ethnic armed groups due to contesting resource grabs." And (4) "China's resource hunger is conducive to Tatmadaw to exploit natural resources". In my Klíčová
|
|
|
Postoj EU k diskriminaci Rohingyů v Barmě od roku 2011
Božinovová, Alexandra ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit postoj Evropské unie k diskriminaci Rohingyů v Barmě od roku 2011, kdy se země začala otevírat okolnímu světu. Během následujících let stát předložil řadu reforem, transformoval politické zřízení a uspořádal první demokratické volby. Jelikož Barma prošla značnými změnami, Evropská unie nejprve zmírnila a pak v roce 2013 zrušila téměř všechny uvalené sankce. Velkým problémem, před kterým Barma stále stojí, je porušování lidských práv, zejména práv Rohingyů. Metodologicky je práce ukotvena pomocí obsahové analýzy textu, která byla aplikována na širokou škálu dokumentů, ze kterých byla získána data pro analytickou část práce. Teoretický základ studie tvoří agenda-setting a salience. Tyto teorie byly použity pro stanovení dvou hypotéz práce, které zkoumají postavení této otázky na agendě EU a její důležitost. Z výzkumu vyplynulo, že největší míru pozornosti problematice věnuje Evropský parlament a dále pak EEAS. Naopak Evropská rada a DEVCO věnují otázce méně času. I přes veškeré snahy Unie a poskytnutou finanční, lidskou a materiální pomoc, ke zlepšení situace nedošlo a Rohingyové stále čelí porušování lidských práv a nejsou plnoprávnými občany Barmy.
|
|
|
Global and Local Initiatives: Advantages of "the Global" in Development Education Programmes
Šuráňová, Dorota ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Mezinárodní rozvojová spolupráce tvoří součást mezinárodních vztahů a politiky již od 50. let 20. století, kdy se institucionalizovala pomocí mezinárodních organizací. Míra zapojení globálních aktérů se postupně měnila v závislosti na vývoji rozvojových paradigmat, nicméně i přes dosažené úspěchy byl mezinárodní přístup čím dál častěji terčem kritiky. Kritici jí zejména vytýkali zobecňující metodické přístupy, které nereflektovaly specifické místní podmínky a nedokázaly tak prostředky rozvojové spolupráce dostatečně adaptovat. Centralizované programové postupy vedly k nejasným výsledkům a zároveň se začaly prosazovat lokální programy. Navzdory růstu lokálních přístupů k rozvoji však stále neubývá mezinárodních iniciativ. Tato práce se snaží ukázat výhody a přínosy mezinárodních programů oproti lokálním programům na příkladu jejich vlivu na vzdělávací systémy v rozvojových zemích a zodpovídá následující výzkumnou otázku: Jaké výhody přinášejí mezinárodní organizace a instituce národním vzdělávacím systémům? Na základě zúčastněného pozorování vzdělávacích programů na Filipínách a v Myanmaru diplomová práce vyhodnocuje přínosy mezinárodních rozvojových programů na příkladech dvou mezinárodních nevládních organizací, konkrétně Asia South Pacific Association for Basic a Adult Education (ASPBAE) a Save...
|
|
| |
|
|
Politické reformy v Myanmaru a jejich potenciál pro rivalitu mezi USA a Čínou
Šoulavá, Blanka ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Rok 2010 se významně zapsal do historie Myanmaru, neboť byla po více než půl století nastolena civilní vláda v čele s prezidentem Thein Seinem. Ten zahájil celou řadu politických reforem, které vedly k částečné demokratizaci země a zmírnění její dlouholeté mezinárodní izolace. Tyto reformy měly zásadní dopad na myanmarskou zahraniční politiku a rozložení sil ve strategicky významné oblasti Indického oceánu. V jejich důsledku došlo k obratu v americko-myanmarských vztazích. Reformy měly pozitivní dopad také na vztahy s Indií a Japonskem. Stalo se tak však na úkor úpadku dominantního postavení Číny, pro kterou je Myanmar klíčovou oblastí z bezpečnostního a strategického hlediska. Hlavním cílem této bakalářské práce je odpovědět na otázku, zda-li nedávný vnitropolitický vývoj v Myanmaru povede k rostoucí spolupráci, nebo rivalitě mezi hlavními regionálními velmocemi. Na příkladu Myanmaru tak můžeme sledovat potýkání se největších světových velmocí v zemi, která tvoří významnou část pobřeží Bengálského zálivu a disponuje tak strategicky klíčovým přístupem k Indickému oceánu. Zároveň je velmi atraktivním oblastí, protože se na jejím území nachází velké zásoby nerostného bohatství. V neposlední řadě Myanmar disponuje potenciálem k hospodářskému rozvoji celého regionu. Je to ale také země, která trpí...
|
|
|
Evropská unie jako zahraničně-politická síla na sankční scéně: případ Barmy
Růžičková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hyniová, Andrea (oponent)
Evropská unie bývala v souvislosti se svou zahraniční politikou do roku 2003 označována za aktéra nedisponujícího v podstatě žádnou "tvrdou" silou a často jí bývala přisuzována označení jako "normativní síla", "civilní síla" atp. Skupina autorů v čele s Ianem Mannersem však začala v souvislosti s přijetím Evropské bezpečnostní strategie v prosinci 2003 tvrdit, že Unie své "měkké" charakteristiky pozbyla a posunula se blíže tradiční vojenské síle. Právě údajné militarizaci charakteru Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) po přelomu let 2003 a 2004 se tato práce věnuje, přičemž se soustředí na jednu specifickou oblast SZBP - totiž na politiku omezujících opatření neboli sankcí. Ta je jedinečná už samotným charakterem, neboť sankce představují ze své podstaty "tvrdý", donucovací nástroj zahraniční politiky, jenž Unie samostatně užívá již od 80. let. Nabízí se proto otázka, co o charakteru Unie stále častější užívání sankcí vypovídá a zdali politika omezujících opatření z principu nestojí v opozici proti bytí "měkkou" silou. Pomocí diskurzivní analýzy oficiálních unijních dokumentů a pomocí případové studie Barmy, která zde figuruje jako tzv. "typický případ", se tak práce snaží prokázat, kterému ze tří zvolených typů síly (tj. normativní, civilní a vojenské) charakter Unie jako aktéra na...
|
|
|
Vodní stopa
Vykoukalová, Klára
Práce analyzuje současnou problematiku vody, popisuje zdroje a využití vody, hospodaření s ní, problematiku vodní stopy její typy a výpočty a dále nedostatek vody ve světě. V další části práce je analyzován současný stav vodních zdrojů, hospodaření s nimi a vodní stopu v Myanmaru a Demokratické republice Kongo.
|
host ::
RSS.