|
|
Big Data and governing climate change: opportunities and challenges
Boháčová, Zuzana ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Špelda, Petr (oponent)
Změna klimatu je jednou z nejvýznamnějších globálních výzev, které je třeba zvládnout; současné řízení změny klimatu však nepřináší požadované výsledky. Tato práce tak zkoumá možnosti, které nástroje založené na Velkých datech nabízejí pro efektivnější řízení klimatické změny. Práce poskytuje přehled o současném stavu řízení klimatu a způsobu, jakým změna klimatu vstupuje také do oblasti bezpečnosti. Práce následně představuje koncept Velký dat a prostřednictvím dvou případových studií nabízí konkrétní příklady aplikací Velkých dat v kontextu klimatické změny. Je identifikováno několik kategorií aplikací Velkých klimatických dat i) monitorování chování, vnímání a sociálních postojů, ii) monitorování trhů a dodavatelských řetězců, iii) inteligentní budovy, energie a chytrá města a iv) monitorování uhlíkových emisí a monitorování přírodních podmínek a změn. Práce také zdůrazňuje hlavní kritiky a bariéry, kterým tyto aplikace čelí, mezi něž patří i) nedostatečný teoretický a metodologický rámec, ii) problémy s neprůhledností, odpovědností, a nedostatkem transparentnosti, iii) chybějící účinný systém řízení pro využití technologie, iv) složitost údajů o klimatu a klimatu, v) environmentální důsledky umělé inteligence. Diplomová práce dochází k závěru, že trend partnerství veřejného a soukromého...
|
|
|
Lidskoprávní dialog mezi regionálními organizacemi: případová studie EU-ASEAN
Boháčová, Zuzana ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o lidskoprávním dialogu mezi Evropskou unií a Sdružením národů jihovýchodní Asie. Přibližuje tento dialog v kontextu interregionálních vztahů a snaží se odpovědět na otázku, zdali je odlišný koncept členství v těchto regionálních organizacích překážkou ve vzájemném lidskoprávním dialogu. Zatímco pro Evropskou unii jsou hodnoty lidských práv a demokracie nezbytnou podmínkou pro členství v této organizaci a zároveň jsou součástí její identity, ASEAN žádné takové podmínky svým členům neukládá. Rozdíl mezi organizacemi je i v pojetí národní suverenity nebo přístupu k tomu jak své členy socializovat. Na konkrétních příkladech Východního Timoru a Myanmaru tak práce ukazuje rozdílné reakce organizací na porušování lidských práv v těchto zemích. Dále i pomocí rozboru společných dokumentů z ministerských zasedání ASEAN-EU práce rekapituluje průběh lidskoprávního dialogu mezi organizacemi od 90. let do dneška a ukazuje neshody, ke kterým během něj docházelo. V závěru tak práce dochází k názoru, že lidskoprávní dialog ve sledovaném období skutečně výrazně nepostoupil i z důvodu podstatně odlišného konceptu členství v daných organizacích.
|
host ::
RSS.