|
|
Hospodářská pomoc Československu v dobovém tisku v letech 1945 – 1948
Matějková, Eva ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hospodářskou pomoc Československu, nabídnutou zejména ze strany USA v období mezi lety 1945 -- 1948 a její ohlas v dobovém periodickém tisku. Jedním z cílů práce je charakterizovat, co vedlo Spojené státy k organizaci této pomoci, na základě zhodnocení Trumanovy zahraniční politiky, jako počátku Studené války. Je zde popsán stav a vývoj hospodářství Československa a jeho problematická zahraničně-politická orientace mezi Západem a SSSR, ve které se poskytnutí a přijetí zahraniční pomoci stalo klíčovým prvkem. Autorka se snaží definovat nejvýraznější novinářské osobnosti a tituly, které vytvářely mediální obraz dění na tehdejší československé politické scéně vůči široké veřejnosti. Hlavním zjištěním této práce je, že během jednání o hospodářské pomoci hrál dobový tisk významnou roli v komunistické propagandě, která již od konce války napomáhala Komunistické straně Československa k převzetí moci v roce 1948.
|
|
|
Irsko a Marshallův plán
Pušová, Tereza ; Johnson, Zdenka (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Práce se zabývá významem Programu evropské obnovy (Marshallova plánu) pro irské hospodářství. Hlavním cílem je analyzovat, zda poskytnutí poválečné pomoci Irsku bylo spíše politickým rozhodnutím či hospodářskou nutností. Hospodářský i politický vývoj země byl v první polovině 20. století nedílně spjat s Velkou Británií, přestože se z jejího vlivu Irsko od vzniku vlastního samostatného státu snažilo vymanit. Neutralita během druhé světové války a rozdílné hodnocení poválečného stavu irské ekonomiky ze strany Irska a Spojených států zapříčinily trpké vztahy mezi oběma státy, a tudíž i ztížení dohody o poskytnutí pomoci v rámci Marshallova plánu. Převažující a historicky zakořeněný irský izolacionismus a nacionalismus, obchodní orientace téměř výhradně na Velkou Británii, zaostalá struktura hospodářství a nedůvěra k roli Spojených států v poválečném světě a hospodářské integraci Evropy vedly v důsledku k tomu, že bylo Irsko na počátku 60. let jedním z nejméně rozvinutých států v západní Evropě, a to i přesto, že Marshallův plán přijalo.
|
|
|
Vývoj československého zahraničního obchodu v letech 1945-1953
Merta, Ondřej ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza vývoje mezinárodního obchodu v Československu po skončení druhé světové války a v období tzv. sovětizace. Autor nejprve prozkoumá stav zahraničního obchodu v prvních poválečných letech. Zaměří se na analýzu změn ve struktuře mezinárodního obchodu v Československu v letech 1945 -- 1953, zejména na problém omezování obchodu se zeměmi západní Evropy a posílení obchodních vztahů se státy východního bloku. Přínos práce spočívá ve vytvoření uceleného pohledu na problematiku československého zahraničního obchodu v době po druhé světové válce až do konce prvního pětiletého hospodářského plánu, tedy doby po komunistickém převratu.
|
|
|
Marshallův plán a Československo
Pazdera, Lukáš ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Práce se zabývá tématem Československo a Marshallův plán. Vychází z úvodní hypotézy, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších událostí 20.století v historii Československa, která ovlivnila poválečný vývoj země a předznamenala nástup komunistů k moci v roce 1948. Za důležitý faktor je považována také změna v mezinárodní politice, kterou je začátek Studené války a vyhrocení vztahů mezi dvěma velmocemi, Spojenými státy a Sovětským svazem. Podstatnou roli hrály i další změny v poválečném vývoji Československa, jako je například odsun Němců, pozemková a měnová reforma, proces znárodnění, nebo volby v roce 1946. Hlavní závěr práce zní, že Československo nemělo připraveno jasný koncept zahraniční politiky a jednání o přijetí Marshallova plánu bylo vedeno pouze v politické rovině, bez ekonomických analýz. Za klíčové pro odmítnutí Marshallova plánu práce považuje přílišnou důvěru v zahraniční politiku Sovětského svazu a ve spojenectví s ním.
|
|
|
Marshallův plán a Velká Británie
Paříková, Lenka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem Marshallovu plánu na Velkou Británii. Cílem práce je charakterizovat přínos programu evropské hospodářské obnovy pro tento ostrovní stát. Zaměřuje se na vývoj politiky a hospodářství Velké Británie po druhé světové válce v letech 1945 -- 1948. Věnuje se britsko-americkým vztahům v tomto období. Zmiňuje dopad Marshallova plánu z celosvětového hlediska, a to jak z ekonomického, tak z politického. Analyzuje hospodářskou pomoc poskytnutou Velké Británii, jednotlivá vyjednávání o velikosti pomoci, dopady zavedení programu, průběžná stanoviska londýnské vlády a nasměrování budoucího vývoje Londýna.
|
|
|
Czechoslovak economical progress in years 1945 - 1948
Vyslocký, Martin ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Táto diplomová práce sa zabývá analýzou vývoje československého hospodáštví v letech 1945 -- 1947, kde se soustřeďuje právě na najdůležitější hospodářsko-politické reformy a ich souvis s přechodem československé demokratické společnosti na společnost socialistickou. Zmiňované období představuje významnou etapu ve vývoji československé společnosti, proto si zaslouží patřičnou pozornost. Za pomoci analýzy vybraných reforem sa pokouší prinést odpověď na otázku, jestli se socializační proces v Československu začal až v roce 1948 nebo už v rozmezí let 1945 -- 1947. Práce analyzuje najdůležitější společenské problémy této doby a snaží se poukazovat i na možné alternativy vývoje. Cílem práce není hloubková analýza jednotlivých reforem, ale poukázat na přepojení těchto prijímaných změn při přeměně celé československé společnosti.
|
|
|
Československo a Marshallův plán
Matějková, Eva ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat úlohu Marshallova plánu v hospodářském a politickém vývoji Československa v letech 1945 -- 1947. Chtěla bych se zaměřit na stav československé ekonomiky po 2. světové válce, na podstatu Marshallova plánu a s ním souvisejících politických jednání na základě studia nevydaných (Archiv České národní banky, Archiv Ministerstva zahraničních věcí) a vydaných pramenů a podobné literatury. Dále bych chtěla analyzovat reakce jednotlivých politických stran, seznámit se s diskuzí v denním tisku a případně dalších médiích. Následně bych ráda analyzovala sovětskou politiku v souvislosti s Marshallovým plánem. Pozornost budu rovněž věnovat příčinám a důsledkům odmítnutí Marshallova plánu Československem a tím následný vliv na směr vývoje Československa a východní Evropy v následujících letech.
|
|
|
Okolnosti vyhlášení tzv. Marshallova plánu
Beran, Jiří ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krček, Matěj (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje situaci, která panovala na poli mezinárodních vztahů během dvouletého období po druhé světové válce. Hlavním předmětem mého zájmu je zahraniční politika praktikovaná Spojenými státy mezi léty 1945-1947. Bezprostřední poválečné nadšení prezidenta F. D. Roosevelta k pokračující spolupráci se Sovětským svazem vystřídal Trumanův mnohem obezřetnější přístup. S Kennanovým "Dlouhým telegramem" přišel do Bílého domu definitivní odklon od představy Stalina coby spojence. Napětí mezi velmocemi gradovalo v první polovině roku 1947. Kongres schválil pomoc Řecku a Turecku (Trumanovu doktrínu) znamenající příchod politiky zadržování. V návaznosti na ni a s ohledem na evropský vývoj, který se jevil jako klíčový k budoucímu celosvětovému uspořádání, byl 5. června 1947 vyhlášen Marshallův plán. Má práce nabízí odpovědi na následující otázky. Co stálo na pozadí rozhodnutí, díky nimž se Amerika vydala tímto směrem? Existovaly nějaké alternativy? Jaké byly konkrétní dopady nové americké zahraniční politiky?
|
|
|
Hospodářský vývoj Československa v letech 1945--1948
Sauer, Radek ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá hospodářským vývojem poválečného Československa, konkrétně pokrývá období mezi roky 1945 a 1948. Nejprve se věnuje situaci po konci války, tedy v jakém stavu se československé hospodářství nacházelo a jaká byla východiska pro hospodářskou obnovu. V tomto směru byla klíčová zejména pomoc od mezinárodní organizace UNNRA. Její průběh a objem dodávek zboží je v práci podrobně popsán. Práce dále sleduje polititické události po konci války, především přijetí Košického vládního programu a jeho hospodářské důsledky v podobě pozemkové nebo měnové reformy. Samostatnou kapitolou pak je průběh a rozsah znárodnění. Po parlamentních volbách v roce 1946 se práce zaměřuje na dvouletý plán obnovy hospodářství a jeho jednotlivé aspekty. V souvislosti se špatnou hospodářskou situací roku 1947 jsou v práci obsaženy okolnosti odmítnutí účasti na Marshallově plánu. Práce je zakončena únorovými událostmi v roce 1948 a nástupem komunistického režimu.
|
host ::
RSS.