|
|
Databáze XML pro správu slovníkových dat
Samia, Michel ; Dytrych, Jaroslav (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Práce se zabývá automatizací zpracování slovníkových dat, především těch ve formátech postavených na XML. Čtenář je nejprve seznámen s použitými pojmy lingvistiky a lexikografie, dále jsou představeny jednotlivé typy formátů lexikografických dat a konkrétní formáty a diskutovány jejich výhody a nevýhody. Z nich je vybrán na základě určitých kritérií formát LMF a pro něj navržena a realizována aplikace v Pythonu zaměřená především na inteligentní spojování více slovníků do jednoho. Tato aplikace byla poté, co prošla všemi jednotkovými testy, použita také pro zpracování LMF slovníků, které jsou uloženy na školním serveru výzkumné skupiny pro zpracování přirozeného jazyka. Na závěr jsou diskutovány výhody a nevýhody takto navržené a implementované aplikace a nastíněny možnosti dalšího použití a rozšiřování.
|
|
|
Názvy stromů: návrh vícejazyčné terminologické databáze
MAKOVCOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce se zabývá teorií a tvorbou terminologických databází, včetně vytvoření vícejazyčné databáze obsahující názvy stromů v latině, italštině a češtině. V teoretické části práce jsou představeny nauky vztahující se k tématu práce, tedy lexikografie, terminografie a terminologie. Tato část zahrnuje i shrnutí vývoje těchto disciplín z historického hlediska a základní pojmy s nimi související, jako termín, nomenklatura, taxonomie apod. Kromě toho jsou zde v krátkosti představeny základní rozdíly terminografické a lexikografické práce a odlišnosti mezi terminologickým slovníkem a terminologickou databází. Praktická část práce je shrnutím základních postupů při vytváření vícejazyčné terminologické databáze vytvořené v Microsoft Access 2016, která je přílohou této práce a obsahuje názvy stromů v latinském, českém a italském jazyce a doplňující informace k těmto názvům.
|
|
|
Hydronymie povodí horního toku Lužnice
HAVRDA, Michal
Hlavním posláním naší studie je lexikografické zpracování jmen vodních toků v povodí horní Lužnice. S ohledem na lokalizaci předmětného území na rozhraní česky a německy hovořícího teritoria i nedostatečně zpracovaná metodologická východiska v české lingvistice vycházíme zejména z komplexních teoretických přístupů německých, reflektujících společné etymologické kořeny evropské hydronymie, a slovenských, které usilují o moderní mezinárodní zpracování hydronym podle jednotné, závazné metodiky lexikografického projektu Hydronymia Europaea. Vodní jména, excerpovaná zejména z archivních i současných map, jsou bez ohledu na zdrojový jazyk klasifikována podle univerzálního sémantického třídiče hydronym V. Šmilauera a M. Frydricha. Vedle ověření aplikovatelnosti přejaté zahraniční metodiky na českou hydronymii práce přináší dílčí návrhy na její inovaci napomáhající k uživatelsky přívětivějšímu využití slovníku vodních jmen.
|
|
|
Francouzsko-české překladové slovníky online: aktuální stav a srovnání dostupných nástrojů
RÁDROVÁ, Kristýna
Bakalářská práce s názvem Francouzsko-české překladové slovníky online: aktuální stav a srovnání dostupných nástrojů má za cíl zmapovat současné online překladové slovníky, jejich dostupnost a porovnat jejich přednosti. V první, teoretické, části se věnuji různým typům slovníků, jejich vlastnostem a konkrétním slovníkům, jejichž vytvoření bylo pro historii lexikografie a lingvistiku důležitým milníkem. Praktická část bakalářské práce popisuje aktuálně dostupné online slovníky, jejich mikrostrukturu a makrostrukturu s ohledem na uživatele, pro které je slovník určen.
|
|
|
Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea
Tollarová, Anna ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Anna Tollarová; Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea Abstrakt Záměrem práce bylo prozkoumat a rovněž připravit (nebo alespoň převést do digitální podoby) k tisku rukopisnou památku uloženou v Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea. Archiválii Litevský slovník (sign.: IV A 11) lze datovat první polovinou 19. st. a v rovině autorství spojovat s lithuanistickým odkazem F. L. Čelakovského. Pro pochopení geneze lexikografického projektu bylo zapotřebí tento rukopisný slovník konfrontovat s další složkou - Wýpisky o gazyku litewském. 1833 (sign.: IX E 4). Vymezený cíl předpokládal (alespoň částečné) vyřešení těchto dílčích úkolů: 1. Podložit či vyvrátit autorství F. L. Čelakovského a zařadit rukopisnou památku do kontextu lexikografických a baltoslavistických zájmů zmíněného obrozence. 2. Zabývat se povahou Litevského slovníku: celkový záměr, účel slovníku, záběr konfrontované lexiky, tématické okruhy zahrnuté do lexikografické práce a její opodstatnění; srovnat sdělení první poloviny 19. století s poznatky soudobé lithuanistiky. 3. Stanovit hlavní zdroje použité při sepsaní lexikografického díla. Práce měla navázat na skrovný dosavadní výzkum a přispět k uvedení rukopisné lexikografické památky do vědeckého oběhu.
|
|
|
Current use of helvetisms and their lexicographic treatment
Štrachová, Zuzana ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Šemelík, Martin (oponent)
Cílem této práce je podat přehled aktuálně používaných helvetismů z oblasti kuchyně. V úvodní části je představen koncept němčiny jako pluricentrického jazyka, následuje popis jazykové situace v německy mluvícím Švýcarsku a základní charakteristika švýcarské variety. Analyzováno bylo pět zdrojů, mimo jiné i deník německého germanisty žijícího ve Švýcarsku a databáze produktů obchodní sítě Migros. Jako nástroj analýzy sloužil vedle vybraných slovníků také internet jako lingvistický korpus. U zjištěných helvetismů bylo posuzováno jejich dosavadní lexikografické zpracování a stupeň srozumitelnosti pro mluvčí z jiných německy mluvících zemí. Vybrané helvetismy byly zpracovány jako slovníková hesla pro vznikající Velký akademický německo-český slovník. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rukopisný slovník litevštiny z první poloviny 19. století z Knihovny Národního muzea
Tollarová, Anna ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Záměrem práce je prozkoumat a rovněž připravit k tisku (nebo alespoň převést do digitální podoby) rukopisnou památku uloženou v Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea. Archiválii Litevský slovník (sign.: IV A 11) lze datovat polovinou 19. století a v rovině autorství spojovat s lithuanistickým odkazem F. L. Čelakovského. Pro pochopení geneze lexikografického projektu je zapotřebí tento rukopisný slovník porovnat s další složkou - Wýpisky o gazyku litewském (sign.: IX E 4). Vymezený cíl předpokládá řešení těchto dílčích úkolů: 1. Podložit či vyvrátit předpokládané autorství F. L. Čelakovského a zařadit rukopisnou památku do kontextu lexikografických a baltoslavistických zájmů 1. poloviny 19. století. 2. Zabývat se povahou Litevského slovníku. Zmapovat celkový záměr a účel slovníku. Vymezit záběr konfrontované lexiky a stanovit tematické okruhy zahrnuté do lexikografické práce. 3. Zamyslet se do jaké míry lexikografické sdělení odpovídá soudobým poznatkům srovnávací jazykovědy. Práce má navázat na skrovný dosavadní výzkum a přispět k uvedení rukopisné lexikografické památky do vědeckého oběhu.
|
|
| |
|
|
Valenční slovník arabských sloves
Bielický, Viktor ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Žabokrtský, Zdeněk (oponent) ; Danecki, Janusz (oponent)
(CZ) Valenční slovník arabských sloves PhDr. Viktor Bielický Tato disertační práce tvoří teoretické zázemí pro tvorbu valenčního slovníku sloves moderní spisovné arabštiny (MSA), jenž má primárně podobu elektronické databáze. Na popis slovesné valence v arabštině je aplikován teoretický rámec Funkčního generativního popisu. První kapitola je úvodem do slovesného systému MSA, přičemž hlavní důraz je kladen na sémantiku derivačních vztahů uvnitř systému slovesných kmenů. Druhá kapitola podává přehled o dosavadním bádání v oblasti valence v arabštině a také o projektech zaměřených na tvorbu elektronických databází arabských sloves. Třetí kapitola představuje valenční složku Funkčního generativního popisu a také podává charakteristiku popisu valence ve dvou rozsáhlých valenčních slovnících čestiny - VALLEXu a PDT-Vallexu. Čtvrtá kapitola, jež tvoří jádro práce, je zaměřena na sémantiku a povrchovou realizaci valenčních doplnění sloves v MSA - aktantů, kvazivalenčních a volných (adverbiálních) doplnění. Pátá a poslední kapitola popisuje metodologii a strukturu valenčního slovníku, jehož tištěná verze se nachází v příloze této disertační práce. Klíčová slova: valence slovesa, moderní spisovná arabština, Funkční generativní popis, lexikografie, korpusová lingvistika, valenční slovník, sémantika, syntax
|
|
|
Nominální kolokace v italském občanském zákoníku
Tomaščínová, Jana ; Radimský, Jan (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent) ; Skřejpek, Michal (oponent)
Tato práce pojednává o různých aspektech nominálních konceptuálních kolokací v italské legislativě, respektive v občanském zákoníku. Teoretická část se soustředí především na dva základní problémy. Za prvé je to kritické zhodnocení dosavadních prací o právním jazyce italském, francouzském a českém jakožto odborného subkódu národního jazyka a jeho slovní zásobě. Rovněž je podána analýza právních textů z hlediska funkčních stylů a je řešena otázka identifikace právního termínu. Za druhé je to analýza různých přístupů k vymezení pojmu kolokace a k otázce existence kolokací v odborném jazyce. Praktická část práce se věnuje gramatické, syntaktické a konceptuální analýze excerpovaného materiálu. Řešeny jsou též základní otázky translatologické a lexikografické, které jsou spojené především s rozdílným konceptuálním obsahem občanskoprávních nominálních kolokací v italském a českém právním systému.
|
host ::
RSS.