|
|
Návrh a realizace klientské aplikace pro spolupráci s OPNET Modelerem
Polak, Martin ; Jelínek, Mojmír (oponent) ; Molnár, Karol (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Návrh a realizace klientské aplikace pro spoluprácí s OPNET MODELEREM“ pojednává o snaze přiblížit klienta ke snadnější a kvalitnější komunikaci se serverem. Otevřít nové možnosti pro efektní práci v síti. Cílem práce je propojit dvě komunikační stanice, které budou spolu komunikovat. OPNET komunikuje s externím programem, který přesměruje data do síťové vrstvy. Práce popisuje jednotlivé kroky ve vytváření klientského modelu. Součástí práce je úvod do simulačního prostředí OPNET Modeler na který navazuje podrobný popis naprogramování externí aplikace.
|
|
|
Modul ARM PXA270M a jeho využití jako pobočková ústředna
Vojtíšek, Jindřich ; Šilhavý, Pavel (oponent) ; Daněček, Vít (vedoucí práce)
V této práci je rozebráno použití operačního systému Linux na bezdiskových zařízeních. Toto je zde řešeno na vývojovém kitu od Voipac PXA270M, který je založen na ARM procesoru. V této práci jsou dále rozebrány distribuce operačního systému Linux pro ARM procesory. Operační systém Linux byl zvolen, protože patří mezi nejflexibilnější operační systémy a je kromě distribuce Red hat a několika speciálních distribucí veden, jako software s otevřeným zdrojovým kódem. Jsou zde popsány protokoly NFS a TFTP, které jsou použity k zavedení operačního systému. V praktické části je rozebráno konkrétně, co je potřeba pro fungování TFTP a NFS serveru na Ubuntu 11.10 a jak je možné je konfigurovat. Je zde ukázáno jak nainstalovat a zprovoznit OpenOCD, aby bylo možné komunikovat s pamětí kitu Voipac PXA270M. Dále je zde popsáno, jak nakonfigurovat zavaděč U-boot pro zavedení operačního systému ze sítě pomocí protokolů NFS a TFTP. Tato práce se dále zabývá instalací pobočkové ústředny Asterisk na kit Voipac PXA270M. Je zde ukázáno jak provést křížovou kompilaci zlib, OpenSSL a ncurses, které jsou potřeba pro instalaci a spuštění Asterisku. Dále je popsán postup křížové kompilace asterisku pro ARM.
|
|
|
Modelování síťové komunikace v prostředí OPNET IT Guru
Mazák, Andrej ; Škorpil, Vladislav (oponent) ; Hošek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je popsat modelování síťové komunikace na konkrétním síťovém provozu s reálným zatížením. Vybraný model sítě se přibližuje skutečné síťové topologii telekomunikačního operátora poskytujícího síťové služby pro své zákazníky. Blíže se zde seznámíme s funkcemi významných směrovacích protokolů EIGRP a BGP a budeme se věnovat jejich konfiguraci na vybraných síťových zařízeních. Směrování v síti bude analyzováno v jednotlivých projektových scénářích s použitím vybraných směrovacích protokolů. Pro protokol BGP bude uplatněno v samostatném scénáři směrovací pravidlo na upřednostnění konkrétní síťové cesty při směrování k destinaci, což je obvyklý případ technologie síťového inženýrství. Také problematice virtuálních privátních sítí je věnována pozornost v individuálním scénáři, kde se pro oddělení sítí s různou důvěryhodností použije specifické síťové zařízení Firewall s následným zavedením IP tunelingu pro šifrovanou komunikaci mezi vybranými síťovými entitami v topologii. Simulace síťové komunikace je zaměřena na odezvu FTP služby, časovou prodlevu Ethernetu, propustnost páteřních linek a na průběh komunikace ve vybraných scénářích. Výstupem práce je analýza dosažených výsledků, porovnání grafů a zhodnocení zadaných simulačních parametrů.
|
|
| |
|
|
Anonymizace PCAP souborů
Navrátil, Petr ; Hynek, Jiří (oponent) ; Holkovič, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a implementací aplikace, která umožní anonymizaci síťové komunikace uložené ve formátu PCAP. Práce se zabývá jednotlivými vrstvami architektury TCP/IP, na jejíž vrstvách představuje významné identifikátory komunikujících stran. Pro potřeby anonymizace zmíněných identifikátorů a dalších citlivých údajů popisuje práce několik anonymizačních metod. Navržená a implementovaná aplikace užívá konzolového nástroje TShark pro převod formátu PCAP do formátu JSON, se kterým následně pracuje. Užití nástroje TShark odstraňuje nutnost ručně zpracovávat jednotlivé pakety a má kladný dopad, kvůli velkému množství podporovaných protokolů, na rozšířitelnost výsledné aplikace. Proces anonymizace je řízen anonymizační politikou, kterou je možné libovolně rozšiřovat o nové atributy či anonymizační metody.
|
|
| |
|
|
Systém pro řízení intenzity osvětlení
Harman, Ján ; Šír, Michal (oponent) ; Bradáč, Zdeněk (vedoucí práce)
Tématem mé semestrální práce je zpracovat systém pro řízení intenzity osvětlení. Je to elektronické zařízení, které na základě nastavení a vstupních signálů řídí intenzitu osvětlení. Toto zařízení může pracovat na jednofázové nebo vícefázové soustavě. Ovládání zařízení je pomocí řídícího signálu DMX-512, který je standardem pro ovládání osvětlovací techniky. Nastavování zařízení je doménou osobního počítače, nebo v omezené formě pomocí malého připojeného displeje.
|
|
|
Anonymizace PCAP souborů
Navrátil, Petr ; Hynek, Jiří (oponent) ; Holkovič, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a implementací aplikace, která umožní anonymizaci síťové komunikace uložené ve formátu PCAP. Práce se zabývá jednotlivými vrstvami architektury TCP/IP, na jejíž vrstvách představuje významné identifikátory komunikujících stran. Pro potřeby anonymizace zmíněných identifikátorů a dalších citlivých údajů popisuje práce několik anonymizačních metod. Navržená a implementovaná aplikace užívá konzolového nástroje TShark pro převod formátu PCAP do formátu JSON, se kterým následně pracuje. Užití nástroje TShark odstraňuje nutnost ručně zpracovávat jednotlivé pakety a má kladný dopad, kvůli velkému množství podporovaných protokolů, na rozšířitelnost výsledné aplikace. Proces anonymizace je řízen anonymizační politikou, kterou je možné libovolně rozšiřovat o nové atributy či anonymizační metody.
|
|
|
Geolokace - určení lokality pomocí IP adresy
Zvonček, Radovan ; Plchot, Oldřich (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Práce řeší problém geolokace jako procesu, jehož úkolem je mapovat IP adresu na zeměpisnou polohu. Ta může být vyjádřena zeměpisnými souřadnicemi nebo specifikaci země, regionu a města. Právě druhou možností se zabývá tato práce. Nejprve vysvětluje pojem a popisuje dostupné služby. Na základě získaných poznatků popisuje návrh a implementaci vlastního systému. Navrhované řešení testuje na vzorcích adres. Dosažené výsledky jsou stabilní pro zemi, ale poměrně nepřesné při odhadu města.
|
|
|
Analýza zdrojů nevyžádané elektronické pošty
Caha, Tomáš ; Kubánková, Anna (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
První část této práce se věnuje problematice návrhu a vytvoření aplikace, která provádí odhad geografické polohy pro zadanou IP adresu za využití volně dostupných i komerčních geolokačních databází. Jsou shrnuty používané metody geografické lokalizace síťových zařízení a množství údajů poskytovaných vybranými volně dostupnými i komerčními geolokačními databázemi. Především jsou popsány způsoby získávání informací o IP adresách z jednotlivých databází. V práci jsou představeny způsoby, jakých bylo využito při vytváření aplikace v jazyce Python a jejích dílčích součástí, které lze jednoduše znovu použít v jiných programech. Dílčí části aplikace také tvoří jeden funkční celek obsahující spustitelný program. Celá aplikace je volně dostupná pod licencí MIT a zveřejněna na GitHubu (https://github.com/tomas-net/ip2geotools/) a ve veřejném seznamu balíčků open-source knihoven pro Python zvaném PyPi. Druhá část této práce se věnuje popisu kybernetických hrozeb a použití vytvořené aplikace k hromadnému odhadu geografické polohy IP adres, které jsou uvedené ve vybraných volně dostupných seznamech jako zdroje nevyžádané pošty nebo kybernetických útoků. Geografická analýza zdrojů kybernetických hrozeb popisuje, ze kterých zemí k útokům dochází. Výsledky analýzy jsou prezentovány ve formě grafů a map.
|
host ::
RSS.